Jak zvyknete reagovat na blby kecy hlavne od rodiny na vasi vysku?
Merim 175, coz zas neni tak moc, ale vzdy kdyz se setkam s rodinou, tak si neodpusti poznamky jako treba "ty porad rostes", "tys ale vysoka".. jako vim, ze to nemysli spatne (doufam), ale proboha ja taky nemam potrebu jim rikat at si stoupnou na schudek, protoze je temer nevidim ani jim nerikam "ooo vy se porad mensite a mensite".
Ted pujdu na vanoce na rodinne posezeni, dam si kozacky 7 cm, tak to zas bude kecu. A chci se na to pripravit.
Zavolala bych halo tam dole, říkáte mi to pokaždý, už mě to nebaví a dokonce obtěžuje, konec hlášení.
Ne vážně, když ti to vadí, neefektivnější je to prostě říct. Nyní partnerovi babi pravidelně říkala, jak přibral a že je tlustej a vzápětí ať si vezme víc toho koláče. Tak jí řekl ty jo, ty mi říkáš, že jsem tlustej a pak mě cpeš koláčema od ty doby už to neřekla.
Nezakládala jsi stejnou diskuzi asi tak 3 měsíce zpátky? Moc se mi nechce věřit, že by stejnou situaci řešily 2 různé ženy... Řekla bych, v 21. století výška u ženy 175 cm nemůže nikoho překvapit, pokud tedy nežije v kmeni Pygmejů.
Klidně jim to řekni. Ve většině rodin mají obzvlášť starší lidé potřebu komentovat, jak kdo vypadá. Tak komentují, kdo je jak vysoký, hubený, tlustý, že ti narost zadek nebo prsa, že jíš hodně nebo málo... v jejich generaci bylo 175 cm už velká výška, tak je to udivuje. Neber si to osobně.
Tak treba ja povazuju zensky pod 180 za maly...jde o uhel pohledu ;) a kecy kolem bud ignorovat nebo reagovat s gracii dle situace...
Tak pokud jsi ve věku, kdy rosteš a dotyčný tě nevidí delší dobu, tak mi to přijde normální reakce. My vidíme švagrové rodinu cca 3x ročně a její děcka rostou jako z vody - 13 a 15 let. Dokonce mladší je vyšší jako jejo sestra. A ano, vždy se řekne no ty jsi zase vyrostl. Já nevím, to jako kdybych brala od tchána urážku, když si ze mě dělá srandu, že su prcek. Tak já mu to vždy vrátím - on je nejmenší v jejich rodině a tchýně o asi půl hlavy vyšší 😁 Prostě se povznést, hodit vtip a nebýt tolik úzkostlivá.
Já teda nevím, ale měřím 174 cm, a jsem naprosto spokojená. Jako 175 cm na ženskou není žádná abnormalita.
Mám 182 cm a vyhovuje mi to, dosáhnu tam, kam si jiné ženy musí brát štokrle 😀 Jediný problém mám s oblečením - aby byly dost dlouhé rukávy a nohavice. A z mládí vím o klukách, kteří si na mě kvůli výšce netroufli; manžel má naštěstí 192 cm.
Já jsem naopak mrňous (172 cm) v rodině, kde nikdo nemá pod 190 cm. 😁 Ony se dycky najdou oblasti, co mají lidé potřebu komentovat stále dokola.
Dříve jsem se jen usmívala a přešla to bez komentáře. Teď reaguji podle toho, kdo to říká. Buďto ironicky stylem: "Ty jo, to jsem ještě neslyšela, to si musím zapsat." A nebo slušněji: "Myslím, že nemá smysl to řešit. Já nemám možnost to ovlivnit." a většinou pak odejdu do vedlejšího pokoje se bavit s někým jiným, ne uraženě, ale aby bylo jasno, že to je blbé téma k hovoru.
Dcera má v 10 letech 170cm a dle dr bude mít víc jak 180, občas tyhle řeči slýchá i od rodiny a našla si docela fajn odpověď 😂 ja taky nechápu, jak jsem se mohla narodit do takové rodiny malých záprdků 😂 babča, která nemá ani 160 a mela poznámky tak 3x do měsíce uz mlčí 😂
Ať si stoupnou na schůdek 😂😂😂
Někdo to má jako běžnou součást konverzace, místo ahoj, jak se máš, ty jsi ale vysoká. Pokud za tím není zlý úmysl, tak bych se nad tím povznesla. Já jsem zase malá, hodně malá. Problém to přestal být ve chvíli, kdy mi to začalo být jedno a našla si na své výšce pozitiva. A byly časy, kdy bych za tvé centimetry dala duši.
A jestli je někdo jedovatý, tak se můžeš vymezit, klidně i tou větou, mám ti příště donést schůdek, aby sis vedle mě nepřidal tak malý? Nebo se na něj dlouze zadívat, zeptat se ho, jestli je všechno v pořádku v jeho životě, jsi nějaký frustrovaný.
No tady je fakt potřeba se od těchto keců jenom odosobnit. Nic jiného prostě nepomůže. 🙂
Z diskusí ve svém okolí vidím, že pro starší generaci (a se sebekritikou vůči své generaci musím říct, že to znamená asi 40+) je nepochopitelné, proč by jako neměli komentovat cizí těla (to už se nesmí říkat pravda) nebo že by to pro někoho mohlo být obtěžující (tak ať si najde terapeuta, když se s tím neumí smířit). Stejně jako malé děti bez přemýšlení vypálí, co vidí, dělají to i oni. Snad tě to nezraňuje, vypovídá to o jejich neschopnosti slušného a empatického chování, ne o tvé neschopnosti se zmenšit. Ale pokud tě to i obtěžuje, je naprosto v pořádku se ozvat. Je mi to nepříjemné, už mi to neříkej. Nemusíš vysvětlovat, proč ti to vadí, prostě požádej, ať to nedělají. Někdy holt je potřeba vychovávat i dospělé...
@rebe no ono je taky blbý, že nereaguje okolí rodiče, kamarádi. Třeba mne říkal děda furt chtělo by to shodit, chtělo by to osekat, jo fakt si dáš dva ty parky. Výsledek PPP trpím tim v nějaké míře do dneška.
Já když jsme dělala v nzdm a někdo komentoval postavu toho druhého hned ode mě slyšel reflexi.
Asi jsem v tomto mela stesti na lidi. Krom ruznych prezdivek na tabore jako treba zirafa, ale taky kyselina(protoze jsem sezrala vse co jsem videla), tak mi nikdo nic podobneho nerikal. Mam od ctrnacti 180cm.