Vstává Váš manžel v noci k dětem?

No, manžel k synovi v noci nevstává, ale jsme tak domluvení. Syn má vlastní pokojíček, kde spí už od návratu z porodnice, já tam byla ze začátku s ním, potom jsem ho začala asi rušit (ve spánku se občas strašně melu), tak jsem se přesunula do ložnice a k malému podle potřeby vstanu a dojdu. Někdy spím u něj celou noc, zvlášť při růstu zubů, nemocech, po očkování... Někdy vstanu jednou, během minuty ho uspím a vracím se do ložnice (manžel ani neví). My teda máme zavedené, že je nesmysl, abysme byli unavení všichni, takže já vstávám v noci a když je to náročné období, tak se odpoledne stará tatínek a já se jdu dospat. Někdy kolem těch 8m jsem zavedla, že jeden víkendový den vstává ráno se synem manžel a já si pospím aspoň do 7 😄 Muž teda dělá na ranní, vstává před pátou, spát chodí skoro dřív než dítě (teď v létě usíná později) 🙈😂
Taky ten náš vztah není úplně ideální, dítě je prostě obrovská změna. Mě často štve, že já strávím půl dne péčí o dítě, které se co 10min kvůli něčemu vztekne, těším se na manžela (hurá, někdo se slovní zásobou víc než 5 slov), tak muž přijde z práce nasr..., je protivnej, nemluví, takže mám na krku "vzteklouny" dva 🙄 Jo, taky na něm vidím, že by chtěl mít chvilku svůj klid, tak jdeme s malým třeba ven, on si odpočine a o víkendu jedou spolu k rodičům a já mám dopoledne pro sebe 😊 Chce to najít něco, co vám bude vyhovovat všem. Partnerův věk určitě hraje roli. Manželovi je 40, mě 36 a občas to prostě na sobě cítíme, že to není jako když nám bylo 25 😉

Manžel k dětem vstává, obvykle když druhy den nejde do práce, takže patky, soboty. Teď jsme ne dovolené, malá (14mesicu), nemohla v noci spát tak mezi 2 a 4 korzoval s kočárem venku a vstával s ni v 5:30. My se starším dospavali do 6;30

Ne nevstaval k detem . On bud pracuje nebo spi. Usne kdekoli a kdekoli a vzbudit nejde🤷‍♀️. S detma neco malo zacal podnikat, a vic si jich vsimat, az kdyz zacly chodit. Bylo mu taky skoro 40, prvnich 10 let s detma super, a ted po padesatce dost zdedkovatel...

Nechci se chlubit, ale přítel je v tomhle super. Ze začátku taky nevstával, ani jsem to po něm nechtěla , ale kolem toho půl roka už musel začít fungovat občas i přes noc, jelikož už se mi párkrát stalo, že mě únava paralizovala natolik, že jsem nebyla schopná vstát. Vždycky udělá um, přinese mi malýho do postele a já ho ve spaní krmim, pak ho dá přítel zase do postýlky, takže fakt vstávat nemusím 😁❤️ a stejně tak když malýho v noci chytne záchvat a je vzhůru třeba od 2 do 4,tak přítel si ho vezme do obýváku a nechá mě spát. Na oplátku zase já nechávám spát ráno jeho, my se synem vstáváme v 6 a taťka v 9-10 😄 Naštěstí je můj chlap ale obrovskej flegmatik, on snad ani neumí bejt protivnej 😏😌

Taky nevstáva, v noci se o malého starám já . Ale když se vzbudí tak se nepremistuji vedle, to bych to dítě vzbudila ještě víc, snažím se ho uspat u sebe. Když měl malý hodně blbý období,tak asi 2 měsíce spal manžel v jiným pokoji . Teď už zase spí s námi .

Manžel nikdy nevstával, možná to bude tím, že jsem kojila, takže první rok by nebyl platný. Bohužel naše dítě chodí spát ve 21 a vstává kolem 6 a bylo kolem toho u nás x hádek plynoucích z nevyspání OBOU stran. Já spím s malým v pokojíčku, protože manžel má lehké spaní a časem to vyplynulo jako řešení. Co nevidět se narodí sourozenec, takže to zas přibude "dobrá" nálada. Manželovi je také 40 a prostě taky chce svůj klid. Časem se to zlepší ✊

Manzel k detom nevstaval, co by s nimi robil?😁 zobudili sa, nakojila som.. ak sa nahodou diala nejaka divocina a fakt plakali alebo nemohli dve hodiny zaspat tak pomohol ale inak mi prislo zbytocne aby bol s nami hore a kukal na nas.. kojila som obe dlho a potom uz spali celu noc

Já si myslím, že tvůj problém není to vstávání, ale obecně situace ve vztahu... Pokud tě takto sjede kvůli tomu že malej vstal v noci, je to tezce špatně... Z toho co píšeš mi přijde že se fakt nesnaží vůbec v ničem a scéna u vstávání je jen tresinka...

K otázce... Nevstaval, ale občas se stalo, že když ho některá z dcer vzbudila/vzbudí, postará se... Několikrát když jsem byla totálně kantare a v noci mimco ani neslyšela mi ho dones na kojení, ale to vyjimecne... Spíš si pak bral "denni" služby a nechal dospat... NIKDY jsem ale neslyšela slovo proti když jsme ho vzbudili... Maximálně jestli něco nepotřebuji...

Ahoj. To neni vekem. Muj muz ma 43 let a ja 38let. Mame doma 7 lete dvojcata kluky ( z meho prvniho manželství) a s muzem mam nyni 5 měsíční dceru.
Kdyz byl na 14 denni otcovske, staral se o malou komplet sam. Chtel to tak a hlasil mi to jeste nez se mala narodila. V noci, ve dne, no malem jsem na ni ani nesahla jak byl s ni nonstop. A tak ro zustalo. Kdyz chodi do prace, vstava v 6 hod.kdyz mala vecer nechce spat, jde spat vedle do pokoje..jinak spi s nami, protoze mala usina az kolem 22hod. Kdyz nejde do prace, rekne mi ze se stara on a ja mam spat a v noci k ni vstává on.
Je dokonaly otec. Koupe ji vetsinu sam, stříhá nehty (ty jsem ještě nestrihala), krmi, prebaluje..zbozbuje ji..
Je to velky rozdil protoze bývalý manzel mi s dvojcaty nepomohl nikdy a byla jsem na ne sama.oni taky vetsinou plakaly a ja byla psychicky v haji..
Holcicka je moc hodna a skoro vubec neplace, pokud nema extra hlad nebo je nemocna..
Takze mala je za odmenu. A tatínek?
Lepšího si nemuzeme prat.
Takze.. tvuj muz je sobec a byt tebou s nim promluvim co nejdriv. S byvalym jsem takto vydrzela.. rozvedli jsme se po 14 letech.
Pak se to uz nedalo vydržet. Zil jen svuj zivot a na nas nebral ohled..
Jednej vcas. Drzim palce

Manžel je o 13 let starší než já. Už před porodem jsem ho připravovala na to, že ohledně dítěte se bude muset vše naučit i přebalovat pokakane pleny. Už v porodnici, když chodil na návštěvu tak přebaloval. Syn byl narozený o měsíc dříve a neměl sílu se pořád kojit. Tak manžel vstával se mnou a syna krmil z lahvičky a já odstrikavala. Po cca 14 dnech už jsme zvládli kojit. Když bylo synovi 3 týdny odvezla mě sanitka, naštěstí to nebylo nic vážného, i když to ze začátku vypadalo. No byla jsem v klidu, protože jsem věděla, že manžel se postará o syna dobře. Pak se naučil i přebalovat látkové pleny, ale to byl spíš bonus. Když vstával do práce k synovi v noci nevstával, ale o víkendu ano, když bylo třeba. Jeden den o víkendu jsem ráno malého nakojila, on si ho vzal a já si mohla ještě chvilku přispat. Druhý den si přispal manžel. Není to o věkovém rozdílu, manžel chtěl děti a já chtěla aby věděl co to obnáší, většinou je péče na mě, ale manžel se také hodně snaží. A to má ještě hodně práce na baráku a se zahradou a zvířaty. Teď jsem na rizikovém tak mu moc nepomůžu. A syn tatínka miluje. Mě z tvého popisu přijde, že tvůj chlap už o vztah moc nestojí. Nechce si ani promluvit, asi bych na něj nekompromisně zatlačila, abych věděla v čem je zakopaný pes. A co váš sexuální život? Píšeš, žes už chtěla odejít, tak to bude dlouhodobější problém.

Dokud jsem dítě kojila tak nevstával,jen jsem nakojila a spalo se dál... Ale pak mě pomáhal pokud byl pláč, určitě mě v tom nenechal , že by spal jinde nebo že by ho to nezajímalo... děti jsou nás obou.a vyspat se potřebují oba rodiče. Takže manžel pouze nekoji,jinak je péče stejná... samozřejmě více na mě, časově, když jsem doma já a on v práci... Ale u vás bude asi celkově krize z únavy a změny.to prostě děti přináší 😔

Jo a věkem to určitě nebude.. manžel 40 a ja taky nejsem žádná dvacítka 😂

To je strašný, ale na druhou stranu ho trochu chápu. Já to totiž strasne špatně nesu, KdZ mě něco vyruší ze spanku a jsem fakt zla a protivna. Ještě před dětmi mi vadilo, když jsem spala a manžel na mě třeba sahal a vytrhl mě ze spanku, tak jsem se na nej až agresivně oborila, ale nepamatuju si to. On to přijal jako hotovou věc. Blby je to pak s tím dítětem. Mě to strasne dlouho trvá, než se jen rozkoukam. Takže u nás to vypadalo tak, ze vstaval on. Ja na to fyzicky nějak neměla. A o věku to není. Mě je 26 a je mu skoro 40. Syn se budil tak do roka a kus.
On to možná nemysli nijak zle, ale je to automatická reakce v podrazdeni.

Jezus tak to já mám svatého chlapa 🙏 vstává v 5.30 a i tak občas vztane k malé. A v době kolik, byl moje největší záchrana 🤗..
Jen podotýkám, že do narození malé byl spač o víkendu vstával až na oběd, někdy až po něm 😂 teď vstává s náma v 7

Manžel vstává po 5 a i tak mi v noci pomáhal. S první dcerou ani nemusel, to jsem zvládala sama max. když brečela mockrát za noc, tak za ní šel i on nebo o víkendu s ní vstal, abych se mohla dospat. U druhého už pomáhal hodně, jsou od sebe o necelé dva roky a starší se v noci ještě budila, takže já jsme třeba krmila prcka a on šel za tou starší. Nebo když jsem se pokoušela kojit, tak mi šel nachystat lahvičku s UM na dokrmení.
Možná si o tom zkus promluvit jindy než v těch 5 ráno 😉

Ano, manžel k dceři vstal a vstane kdykoliv bylo/je potřeba, do práce vstává před 7, nikdy s tím neměl problém, dceři jsou momentálně dva roky a už spí dobře, pokud není nemocná apod... Když mě dovezl z porodnice bolavou a nevyspanou, tak jsem k večeru konečně usnula (rozuměj totálně odpadla), probudila jsem se ráno, vyskočila jsem, že kde je malá... A manžel v klidu, že ji v noci krmil, prebaloval, houpal, a že ještě spinká... Kdyby takový nebyl, tak bychom rozhodně druhé nečekali 🙂

Musim ale dodat, ze teraz pri dvoch detoch ma v noci na starost starsiu dceru ak sa nahodou zobudi, alebo je nemocna.. o dni sa nebavim, vtedy pomahal hodne ale v noci pri tom kojeni fakt nebol poplatny

@emillyhk u nás manžel nevstává. Ale vždy se vzbudí s námi a rozhodně mi to pak nedává sežrat, kluci jsou bohužel všichni hrozně uječený. Probudí se a ječí. Teď už tedy se budí jen dva 22m a mimi 5m. Taky je mezi námi 11 let rozdíl. I když manžel je pak praštěný, protože má práci na směny. A když v práci není, tak dělá doma na baráku (rekonstrukce). Tak nebyl hnusný vyloženě na mě a ani na kluky, jako že kvůli nám se nevyspal... Jsou to děti, chtěli jsme je oba. Tak občas prostě jdou naše potřeby stranou. U nás se snaží dospat hodně o víkendu...

@lucifux To mělo být asi spíš pro zakladatelku diskuze než pro mě 😉

@emillyhk promiň, děti a zmatek doma dělá své 😀

@lucifux Chápu 😄

Manzel standardne k detem v noci nevstaval. Kojila jsem obe do roka,takze tam ani nebylo mi s cim pomoci. Po nakojeni tedy hned spaly,necumakovali mi x hodin vzhuru. Navic manzel vstava do prace rano. Ale pokud se jedna o neco mimoradneho,tak se mnou vstane kdyz mu reknu. Ale spoustu veci jsem schopna si vyresit sama. Od doby,co deti nebyly kojene,tak napr.o vikendu nekdy s nimi vstane driv a nechaji me vyspat. Jinak,ja v noci dokazu byt taky protivna 😔,kdyz me probudi nekdo. Napr.dnes 3 leta snad 5x v noci neco krocela ze spani a to uz jsem po proste vrcela...

hele asi takhle tvuj chlap je hulvát a z jeho strany zajem o díte je nula mi přijde, Muj manžel nechodil spat vedle, dítě je prostě společná starost a vstaval taky, nevim proč by tomu mělo bejt jinak. a teda chovat se takhle ke mě, tak bych vylítla z kůže asi

Můj manžel vstává k malé od jejího narození. Když jsem byla krátce po porodu, kolikrát mi jí dal jen na kojení a pak s ní chodil po bytě a uspával. Když bylo nutné v noci malou přebalit nebo jí dát napít, tak když ho to vzbudilo, šel mi pomoct, když se stane a v noci se počůrá, tak on přebaluje a převlíká, a já zase mezitím převlíknu postýlku...

Vstavam ja, ale manzel treba o vikendu s nima vstane rano a me necha spat. Jinak ted jsem po operaci bricha a nesmim maleho zvedat a i pres to, ze rano vstava v 5:30 do prace, tak se o nej v noci stara a to mame docela nespace. Takze si nemohu stezovat

@95newmommy2020 přesně, když jsem total unavená a potřebuju spát a někdo mě budí (v noci, ve tmě a tichu, kdy jedině jsem schopná usnout) tak jsem taky na ránu (a rány i rozdávám a jsem hnusná). To samý , když mi je fakt špatně. Vstávání k dětem jsem zvládala , ale ten spánkový dluh mi zůstal, a teď mi chybí každá minuta ☹

Nestává a nevstával a předpokládám, že u dalšího taky nebude....Je od rána do noci v práci, takže pak spí sotva pár hodin a jde zas(kromě volna)takže bych to po něm ani nechtěla, já jsem na RD/MD,takže asi tak a nenapadlo by mě se nad tím pozastavit.....

To není o věku, můj muž je taky o 14 let starší než já a k dětem nemá problém v noci vstát.
Nicméně jedna technická: pokud bys se mnou chtěla v 5 ráno řešit moje naštvání ze vzbuzení, tak Tě pošlu tam, kam slunce nesvítí. Jestli chceš s chlapem cokoli řešit, tak v klidu ve chvíli, kdy není situace vyhrocená.

Nevstaval. A nevstava. Má fyzicky i psychicky náročnou práci, doma ale primárně on uklizi, vaří (jedno jídlo denně ale i tak), vypere, když je potřeba a já to třeba nestihnu, někdy mi i řekne ať na to kašlu, že to pak udělá on, povesi prádlo a já mám “jen” dítě. Teď teda obcas něco uvarim primárně pro syna -třeba vývar a proste toho udělám víc, abychom měli taky, ale nedělám to kazdej den. Když si chci odpočinout, jedu k matce a ta si syna na tu noc vezme. Mluvila jsem o tom s manželem hodnekrat ale vždycky stejnej výsledek. Na druhou stranu je opravdu od rána do večera v práci a doma toho udělá fakt hodně. Kdyby měl třeba “jen” práci v kanceláři kdy konci v pět a muže vypnout, vím, ze by občas vstal. A kdyz bych byla nemocná, tak určitě taky.)