Tchyně a syn
Dobrý den, nějak nevím, jak na tchýni, respektive co dělat, abych nemusela řešit pro mě důležité věci ohledně syna… S manželem máme půlročního syna, manžel za mnou plně stojí, někdy až moc, co se týká jeho rodiny. Tchyně před naším synem byla opravdu skvělá, férová, žádný problém, co by se nedal překousnout, prostě jsem byla ráda, že je tak fajn. Trochu jsou problémy se švagrovou, ale to beru tak nějak normálně a nehroutím se z toho(jsme každá jiná, máme jiný priority, jiný způsob života, prostě nemám si s ní úplně co říct). Každý máme svůj život. Problémem ale pro nás je hygiena(mytí rukou), kouření a hlavně nemoci u nich v rodině. S jejich rodinou a tchány se vídáme opravdu často. Od narození byl problém neumytí rukou a ošahávání malýho na ručičkách, který si žužlá,…atd. a vůbec z principu. (již v porodnici…), když pominu mytí rukou, kouření u kočáru, braní syna s rukou od cigaret, …, pak smrdí samozřejmě úplně celý jak popelník…, tak mě dorazila dnes návštěvou, kdy jí není moc dobře, od žaludku, nejradší by ležela, ale stejně si syna muchlá, ožužlává, apod. Sama má tři děti, již dospělé, její dcera má tři děti, sice ta moc věcí ohledně dětí neřeší(i když nevím, zda to právě není kvůli tchýni), ale přeci jen mi nepřijde normální, neřešit nemoci, kort u takhle malých dětí a vůbec u dětí nebo i dospělých. Jsem ráda, když je někdo nemocný, tak to řekne a je po problému, počkáme až se uzdraví. Ale na co se ptám. Máte někdo stejnou zkušenost a vyřešili jste to nějak k dobrému? Několikrát jsme na toto téma se snažili slušně a normálně domluvit, ale kdo nejhůře reaguje, je právě tchýně. Bere to jako kdybychom jí nadávali a ještě hůře. Naše problémy ji přijdou o ničem a nebere to jako my. Pokud já se ohradím také tak jako manžel, tak to bude konečná. Lze nějak vysvětlit takovému člověku nějakým způsobem vše tak, aby to bylo ok nebo to bude pořád stejné? Trápí mě to, protože se akorát všichni hádáme, já se u nich ukazuju jen z nutnosti, aby malého viděla alespoň 2x do týdne a nemohla říci, že na ně kašleme…ale je to o tom, že se modlím ať syn nic nechytí a je v pořádku :/ mrzí mi to, protože tchýně vnuka miluje. Je fajn a moje mamka jako mamka a babička nijak extra nefunguje. Nezajímá se sama od sebe. Proto nechci pálit mosty. Děkuji za reakce.
Jako kuřák zde prohlašuji, že kdyby si někdo zapálil nad kočárkem mého dítěte, tak by toho vzápětí trpce litoval...bohužel u silných kuřáků nelze zcela eliminovat zápach z oděvů, případně vlasů...prostě je to hnusnej zlozvyk a jestliže někdo kouří denně, je tím zkrátka pročpělý...pokud babička nekouří nad kočárkem, v jedné místnosti s dítětem apod. asi bych to nedramatizovala, neb s tím, že pro vás nekuřáka nelibě kuřácky zapáchá se dá dělat jediné - přemluvit babičku, aby přestala kouřit...ale to je běh na dlouhou trať a trochu se bojím, že starého psa novým kouskům nenaučíš... 😉 Pokud je schopná si před děckem zapálit, byla bych hodně razantní, tady žádné kudrlinky a naznačování nepomůžou...
ještě tedy dodám, že moc nepomáhá to, že švagrová nic z toho neřeší, proto jsme my za exoty :( vyjma toho kouření, jak udělat, aby pochopili, že když na ně něco leze nebo jsou nemocný, tak aby pochopili, že my se nakazit nechceme? :/
nic bych nenaznačovala, ale jasně řekla, když jste nemocní, tak mi to dejte vědět a my přijdeme, až budete zdraví.....
Říct jasně a narovinu a stanovit pravidla, i za cenu, že se tchyně "urazí". Jako pokud jí přijde normální, že chcrchle a k tomu hulí jak fabrika a veme si takto malého do rukou, tak potom asi nějaká diskuze je celkem zbytečná, no :-/ Toto je snad o normální lidské slušnosti a zdravém rozumu a přístupu k malému dítěti ☹
Tchán ještě loni taky kouřil ne moc, tak pět cigaret denně, ale taky jsem nesnášela, když kouřil byť jen přede mnou, když jsem seděla naproti němu (nesnáším to). Párkrát vzal malou do rukou, který si předtím neumyl, to jsem "naznačila" štiplavou poznámku a zmínila se i manželovi a tchyni (která nekouří), že mi to dost vadí, od té doby si chodil mýt ruce a ještě mi to teda schválně hlásil. Ale že by kouřil přímo v přítomnosti malé nebo nedej bože do kočáru, tak to bych ho hnala hned sviňským krokem
@dixi86 Jemně jsi to zkusila a nepomohlo to. Tak teď prostě musíš bejt drsná.
mírná právě, že nejsem, ale zatím jsme to říkali sice mírně, ale důrazně a xkrát a stejně to bylo k ničemu. Jenže je mi jasný, že to dopadne tak, že se vídat nebudeme(jsme všichni v jedné vesnici, bohužel). Ale šlo mi o to, zda někdo nezvládl tuto situaci jinou cestou než nestýkáním se s nimi...protože až mně dojde trpělivost, tak to právě bude konec. A doufala jsem, ze manzel, který si nebere servítky, to ukočíruje a stejně je úplně zbytečné něco říkat. V mojí rodině je to úplně naopak, i šestinedělí bylo svaté...
@obyvatelka nenaznačujeme, to říkáme a dost důrazně, ale setkáme se s výsměchem od všech, že jsme asi něco víc nebo něco na ten způsob a že děláme, že mají lepru...asi tak nějak to chodí.
@dixi86 Řekla bych jim, že nechodit k malému dítěte nemocná je snad normální lidská slušnost, ne nadřazenost a jestli takovou triviálnost nechápou, tak ať se vrátí zpátky někam do předminulého století! A s tím kouřením, ať si klidně kouří u sebe doma, ale že u vás anebo když vy budete nich na návštěvě s malým, tak si prostě kouření nepřejete skrz jeho (i svoje) zdraví, ať si ničí svoje zdraví, ale nemusí přece ničit zdraví vnuka.
jako jestli reagují s posměchem, že snad mají lepru...no comment. Místo aby se chytli za nos, že to fakt myslíte vážně, a nějak se přizpůsobili. Vždyť tu jde o půlroční miminko, proboha.
oni to neřešili právě ani hned po narození. No, jsem ráda, že to vidí všichni stejně, krom manželovo rodiny, tak nejsem úplně z jiné planety. Děkuji za rady, je mi jasné, že jinak než bojovnou cestou to nepůjde. Jen je mi to líto kvůli synovi a manželovi.
@dixi86 Škoda, že jste to neřešili důrazně hned po narození. Můj brácha viděl syna, když mu bylo 14 dní, šel si ven zakouřit, pak se hned hnulo na chování, tak měl smůlu. Urazil se, stěžoval si u našich, ale to bylo tak všechno, co s tím mohl dělat. Moje babička nás pořád zve na návštěvu, ještě jsme tam nebyli ani jednou. U ní doma se kouří, i když si během návštěvy nezapálí, tak je člověk stejně načichlý. Takže návštěvy probíhají jen u nás.
A co se týče nemocných lidí a návštěv, tak jsem zlá a můj argument, že oni s ním ty noci v horečkách bdít nebudou, je neprůstřelný 🙂
Hodně sil a ať se to brzy vyřeší 🙂
@blaablaablaa my to řešili ještě před porodem, bohužel jsme maximálně za exoty, co to řeší, protože mají "první" dítě. To, že to řešíme, protože nám to přijde normální, nikdo neřeší.u nich se kouří "jen" na chodbě, ale je načichlý celý barák, logicky. A ze zdravotních důvodů jsme chodili převážně my.
a jaké argumenty mít, když dítě poleze po zemi v souvislosti s mytím rukou? mně už argumenty jaksi docházejí a potřebuji je něčím srazit. Stejně tak jako se zvířaty, které doma máme(psi, kočky), dodržujeme ale hygienu a pravidla, což nikdo zase nechápe...a hodí se jim to akorát do krámu...
@blaablaablaa vaše babička a váš brácha....svojí rodinu bych taky neřešila...za prvé vím, že to mají stejně a i kdyby ne, tak pochopí...časem, ale tohle je trochu jiné :/ a hlavně máme hodně rozdílné rodiny celkově(vzdělání, způsob života, starání se o zdraví,..), což tomu zrovna nepomáhá :/
@dixi86 tak by měl nastoupit manžel. Víte, já už jsem se naučila, že jsem klidně za exota, ale chtít se všem zavděčit, to je cesta do pekel... hodně mi pomáhá, že jsme s manželem za jedno, bez toho by se mi různé věci dělali hüř. A neříkám, že je to vždycky jednoduché 🙂 zkrátka jsme si řekli, že naše dítě, naše pravidla - a už se ani neobhajujeme, protože to pak působí, že jsme nejistí. Švagrová to dělá nějak, vy to děláte jinak - je to vaše právo.
A k hygieně lezoucího dítěte - přece ho budete učit základní návyky, ať se pohybuje jakkoliv. Kdo nechce pochopit, tak to můžete lámat, jak chcete, stejně budete házet hrách na stěnu... ☹
tak muzovy rodice taky kouri a taky meli tendence sahat miminku s rukama od cigaret na jeho rucicky, ktere si zuzlal, taky jsme prisli na zahradu a oni pribihali z oblaku koure.....rekla jsem muzi, ze si to nepreju, asi si s nimi promluvil (mozna vicekrat) a oni to respektuji, my se predem ohlasime, ze jdeme na navstevu, oni se vymydli, umyji- a pred detmi vubec nekouri!!!! za coz jsem jim vdecna!!! ja jsem zaprisahla nekuracka 🙂)) takze nase deti nevi, ze jejich prarodice kouri......
n
...myslím že jinak než razantně to udělat nelze, syn je důležitější než tchyně, a kdyby mi někdo kouřil nad kočárkem...tak se neznam, buď moje pravidla nebo nic, nejsem nijak přehnaně úzkostliva, ale toto bych nedala...takže když promluva nezabírá, ukončit styk...buď si uvědomí a zlepší se...nebo bude mít utrum, tak bych to řešila já...