Chci se zeptat, je mi 18, doma mám hrozné problémy, nerada chodím domů, sem chodím jen z nutnosti. Naštěstí hádky se za poslední týden dost uklidnili,ale před pár dny, co byl den to byla jedna hádka. Ze školy se nechci vracet domů, jsem na nich finančně pořád závislá kvůli tomu, jak studuji. Tento rok budu dělat maturitu. Ale nervově se na ni nedokážu připravit, nemám tady vůbec energii, kde energii mám a i chuť něco dělat, kam se vracím ráda, je u přítele. Nejsme spolu dlouho, to ano, ale cítím u něj domov a u sebe doma domov necítím. Jenže když bych přišla za rodiči, zda se mohu odstěhovat, tak mě klidně i přikurtují k posteli a nikam nepustí. Začnou nadávat, bohužel i do sprostých slov, už dávno vím, že jsem hlavně u mámy píča, magor, idiot, kurva, apod... Smutnější na tom je, že mi to řekne do očí. Nemohu si dovolit mít já nějaký problém, protože v tomto věku, přeci žádný problémy nejsou, je život bezstarostný apod. Nebo alespoň to říkají. Mám nervy, jako každý v určitém věku má nějaké nervy, já mám nervy ze školy, blíží se maturita, které se bojím, jako čert kříže, což je také špatně. Doma se bojím udělat chybu, každá chyba je něco příšerného, dozvuk mé chyby je hrozný. Je mi to vpalováno do obličeje i několik týdnů, rozchod s mým bývalým přítelem je mi předhazován do dnes. Jak byl úžasný apod. Nesmířili se s tím, že mám jiného. Chci odejít, ale nevím jak, říkají mi ať si sbalím a jdu. Ale pro mne je to hrozně nepředstavitelná situace. Prosím poraďte, nechci odejít za zle, protože vím, že já bych to nedokázala, nejraději bych odešla do Vánoc, nebo hned po Vánocích.. 😔😔 Cítím se doma jako na návštěvě, kde nemohu udělat chybu a nikdy se nikomu nezavděčím 😒
Přítel by Ti finančně pomáhal?? Pokud ano, plnoletá jsi, tak se odstěhuj...do toho už Ti pak rodiče nemají co kecat..
@misicka1988 Babička je přes rok v nemocnici, když tam šla, máma začala na rodinu kašlat, nikdy ji to za zlé mít nebudu, byť ten skoro rok byl těžký, a doma nebyla, o nás se nazajímala, ale chápu to, a ani nevím jaký bych já byla, kdyby se někdo koho miluji dostal do takovéhle situace. Měla jsem velkou oporu v sestře, ale ta poslední dobou je také dost proti mě. A víc dá za pravdu rodičům. 😖
@denny27 Ano pomáhal, hlavně bych jednou za 14 dní chodila na 2-3 dny do práce na brigádu, kdy za 1 den mám přes litr... 😒 a nějaké peníze mám naspořené, ze kterých bych tady dost dlouho vyžila 😖
@madrilena Právě se snažím myslet na všechno. Chápu, že se může stát cokoliv, ano doma by mě už asi vidět nechtěli, proto nechci odejít za ječení, ale za dobra...jenže oni mě nepustí, proto chci i jít za pár měsíců, abych vymyslela i náhradní plán, kdyby náhodou to s přítelem nevyšlo, což samozřejmě je ta horší situace... a doufám,že to vycházet bude 😲
@nightmare09 Proč tě nechtějí pustit ?
@misicka1988 Popravdě, já nevím. Vím jen to, že když řeknu nebo nahodím téma "stěhování" hned bez rozmyslu řeknou "ne." a dál se o tom nebaví, nerozebírají to apod. Kdybych jim tu nechala papír "šla jsem pryč" tak jsou schopný si pro mě dojet kamkoliv, aby mě odvekli zpátky domů. Dokud budu studovat na střední, tak mě nepustí, hlídají mě jakkoliv to jde. Přesně na čas se jim 3x denně musím ozvat, když jsem pryč. Když se ozvu déle, je to problém. Když jsem byla na prvním rande s přítelem, tak jsem jim říkala, že nezavolám, že jenom napíšu. Přesto jsem měla hovor od mámy, kde jsem, co dělám, s kým jsem, jak se dostanu domů. Věděli vše, ale přesto mi zavolala. A jiný důvody opravdu neznám, nechtějí se o tom se mnou bavit, sestra také ne, bráchu už vůbec nepočítám. Jen vím, že to by si pro mě šli i na konec republiky a info o tom, kde jsem by si sehnali kdekoliv. A pak by to bylo hodně špatné...
http://www.remedium.cz/vzdelavaci-programy/adre...
Zkus najit nejakou poradnu a alespoň tam zavolat, nejlépe dojet. Držím palce.
@konidana Děkuji! Podívám se a zkusím něco najít. Víte, co já mám nejvíc strach z toho co by udělali. Nemám strach z odchodu, to klidně udělám hned, ale... z toho co jsou schopný potom udělat jen proto, abych šla zpátky domů. A to v celém tom textu jsem ani nemluvila o nedůvěře od nich ke mě. Nikdy jsem je nezradila, chodila jsem do školy pilně, na brigádu také, v čas jsem byla doma, pokud se něco nestalo (zpoždění vlaku, apod.). Přesto mi nevěří, minule jsem měla jít na brigádu na odpolední v sobotu. Máma mi řekla, že jestli ji lžu a jedu jinam, tak ať si ji nepřeju, že táta to pozná na účtě (má přístup)...
@nightmare09 Ahoj, to je hrozná situace ve které jsi... Ale abych tě trošku podpořila, my ses manželem seznámili v listopadu když jsem byla v posledním ročníku na střední a stěhovala jsem se k němu nějak po Vánocích. Takže jsem maturovala a už jsem bydlela u něj. U nás to bylo tak že rodiče jsem měla rozvedené, táta posílal alimenty mě na účet, chodila jsem po škole na brigádu. Než jsem odmaturovala tak všechno doma platil manžel, přispívala jsem na jídlo. Po střední jsem nastoupila do práce a už jsme žili jako normální pár, kdy jsem přispívala i na vše ostatní 🙂
Já se také s mámou dost hádala, hlavně když jsem byla u přítele víc než doma, jednou v hádce mi máma vyštěkla kde tedy bydlím, tak jsem řekla že u něj a že se stěhuji... Naštěstí mi nijak násilně nebránili, máma pak otočila a nosila mi navařeno a napečeno 😀 a vztah se dost zlepšil...
Na tvém místě pokud jsi rozhodlá a máš tak nějak jistotu s přítelem tak bych využila nějaké poradny abys zjistila jaká jsou tvá práva, jak ti můžou rodiče bránit a případně jak se můžeš bránit ty... Už jsi plnoletá.
Ale oni tě přece za nohu dotáhnout domů nemůžou když už Ti bylo 18 let!Jako chàpu, že nechceš konflikt, ale bez toho to asi nepůjde.Budete muset být s přítelem víc ráznější.Prostě se neptej oznam to jsko hotovou věc však oni se s tím nějak vyrovnají.Řekni jim, že chápeš , že se na tebe budou třeba hněvat a že až budou chtít najdou tě tsm a tam, ale jen v dobrým.Čas spoustu věcí vyřeší uvidíš, ale nesmíš se toho bát.😉
@kristyn.g Děkuji, moc krásně napsané a dost se v tom vidím. Zkusím někam zavolat nebo se s někým sejít, jestli by mi nepomohli ohledně tedy mých práv, co mohu já a co můžou oni. Myslím, že je to i když jsem finančně nezabezpečená tak mám právo na nějaké peníze, ale to bych teď lhala a je to jen má domněnka, do tohoto moc nevidím. Bohužel problém je, že jednou mi máma řekla "Tak jdi bydlet k němu, když se ti tu nelíbí." teď lituji, že jsem ji neřekla "Tak jo" a neodešla jsem. Od té doby si dává pozor, aby to neřekla. Já bych nechodila na brigádu pořád, jen někdy, na jídlo bych přispívala též, hold by se šetřilo, poté na vysokou to by se nějak zvládlo, popravdě ani nevím jestli chci na vysokou, jelikož už 4 roky je mi všťepováno, že tam musím, ale to je něco jiného. Ještě jednou děkuji, hodně mi pomohlo to, že jste byla ve stejné situaci a že se vztahy zlepšili. Pouze já se bojím, že mě budou dost násilně bránit a bude to hodně hnusný... 😒
Promin, ale cela tva rodina.je strasne proti tobe? To je divne,ze vsichni vychazi a jen.s.twbou jsou.nespokojeni. mozna bych zacala u sebe,treba je neco.cos nam tady nenapsala.. ale jinak,je ti.18, musos vedet.co zvladnes.a.co ne,kam si zabehnout pro.infa,pomoc financni a podibne.
@barulina Já chápu, že chyby jsou i u mě, vím že někdy jsem dost arogantní vůči nim, já to vím a snažím se s tím něco dělat. Neříkám, že je celá moje rodina proti mě, zde jsem napsala 3 členy mé rodiny více, jsme velká rodina. Poté jsem zmínila babičku a bráchu. Ale jen zmínila. 🙂 Nikde není psáno, že všichni společně vycházejí, jsou hádky mezi každým, na všechny mé sourozence máma nadává sprostě a označuje je, tak jak se moc nesluší. I proti mé sestře, kterou jsem zde zmiňovala má hodně. Nikde není napsáno, že ne. 🙂
@nightmare09 to je možný, proto bych se předem poradila v nějaké poradně. U studia vysoké můžeš pracovat na poloviční úvazek například. Dneska pracuje hodně studentů, měla jsem řadu kolegů na částečný co studovali na vysoké. Držím palce a dej pak vědět jak to dopadlo 😉 ps. já jsem dělala VOŠ dálkově, přitom jsem chodila do práce 🙂
@kristyn.g Určitě pak napíšu, snad co nejdříve... ono je toho hodně, takže by to byl sloh na dlouho, při čemž chápu, že já bez chyby nejsem, však já vím, kde jsou a snažím se s nimi něco dělat. Zkusím najít nějakou poradnu, co nejdřív a poradit se, co a jak. 😅
@nightmare09 ono někdy je prostě problém v soužití, si pamatuji jak jsme na sebe s mámou furt řvali a i hnusně se hádali než jsem se odstěhovala... Těžko tu povahu její jsem snášela a ona mojí, každá jsme byla jiná. Když máme odstup tak máme vztah hezký 🙂
@kristyn.g Taky si myslím, že je dost velký problém ohledně komunikace, přeci jenom jsem nejmladší z rodiny a i jenom to, že oba mí rodiče už mě měli trochu déle, tak máma na mě asi moc nervy nemá. Musí poslouchat školu, brigádu, přítele...a asi ji to nebaví. Jako mě nebaví se bavit o věcech, co ji zajímají, viz práce, co se stalo ve městě za drby apod... vždycky se jí snažím alespoň vyslechnout, protože je to pro mne slušnost. Smutný je, že mám být doma, ale oni pak jedou pryč a já jsem chůva pro psa. Nebo že prijedu domů a jsem tu sama, sedím u počítače, s nimi se bavit nemohu, protože jim dávají pořady v Tv, trochu mě to vždycky zamrzí, protože jinak mám určeno kdy mám přijet. Nejdéle v osm...a v týdnu to je v sedm... Školu zvládám, povinnosti také. Jde asi pouze o to, aby měli pocit, že jsem doma, ale já tu jen sedím, jsem na netu, nudím se, věci do školy se mi dělat nechtějí, protože tady doma na to energii prostě nemám, byť nevím proč.. a stejně to skončí tak, že se tu zavřu a jsem na skype s kamarádkou. To jednou byla taky zajímavá situace, u které jsem zůstala stát jako tvrdé Y. Byla jsem v pokoji a chtěla jsem se jít koukat na film. Jelikož jsem nechtěla sluchátka, tak jsem si řekla že si zavřu a alespoň budu mít i chvilku pro sebe. Tak jsem šla, máma zabraná do pořadu, tak jsem si zavřela. Do minuty přiběhla strašně na*raná, bohužel to jinak říct nejde, protože naštvaná je dost slabé, a začala ječet proč jsem si zavřela. Tak už jen proto jsem zůstala stát jak tvrdé Y a v klidu jsem ji vysvětlila, že chci film a klid pro sebe. Do pokoje mi přilítla ještě 3x a pokaždé naštvaná, že co si to dovoluji. No...zavřela jsem si dveře. Já této situaci nedokážu uvěřit, že se stala, že jsem dostala zjeb přes celý panelák, že si zavřu dveře... no fakt jako jsem koukala dost udiveně 😨
co znamena ze nejsi s pritelem dlouho?
@tulikiss pár měsíců
@nightmare09 uprimne ted odhlednu od vulgarnich vyraz,u protoze nikdo nevidime do situace u vas doma a do toho co posledni rok proziva tvoje mama. ale ja jako mama bych byla urcite silene nadsena kdyby se holka v maturitnim rocniku chtela odstehovat ke klukovi kteryho zna par mesicu.
@tulikiss Jo jako já to chápu, že je to celé úplně na hlavu, zase byť jsem mladá, tak tomuhle rozumím, proto jsem to ještě neudělala a chci se tomu, co nejvíc vyhnout, problémem je, že když to chci řešit, že se něco děje, tak mi řeknou že jsem magor... a já ze svého pohledu už jiný východisko nevidím. Proto se ptám zde, chci se ptát i dál někde jinde, chci to řešit i s někým jiným. Nechci udělat něco, čeho bych litovala. 🙂
Mě je hrozně líto, co se teď tady děje a strašně moc bych chtěla aby se to zlepšilo a bylo to 'normální'.... kdy já si s nimi mohu povídat o čemkoliv... říct jim, že mám nějaký problém např. škola apod.. strašně moc bych chtěla se vracet domů s radostí, jako když jsem na tuhle školu nastupovala. Teď se sem vracím, jako kdybych šla na návštěvu, která je povinná..
@nightmare09 vis ono to proste nekdy tak je ze ten "domov" neni jako z filmu, idealni a matka s dcerou jsou jako nej kamosky, to je proste zivot. uprimne ono casem i manzelstvi neni jizda po ruzove duze, prijdou problemy a obcas je dusno. tvoje mama ma ted asi co delat sama ze sebou, ono jestli je jeji mama hodne nemocna tak je to pro ni asi dost tezke. Do toho ma nejspis strach ze zblbnes a budes chtit odejit ke klukovi a nakonec se vykasles na skolu. Ono je nekdy strasne tezky divat se na to jak mlady clovek ma na to vystudovat vysokou a pak mit snazsi zivot a misot toho se musis divat jak si ho mrsi. Videla sme to doma, kdy bracha mel hlavu na to udelat vysku levou zadni ale misot toho musel x let drit aby se dostal do pozice ze bere penize ktery ho apson trochu uzivy. Vim ze ta situace musi byt hrozna, ale musis se naucit nekdy nektere veci prestat vnimat a vypustit a uzavrit se do bubliny. On ani sef v praci neni vzdy super, tak je to dobry trenink do budoucna. Doklepala bych to do maturi a pak bych teprve resila jestli se odstehuju. Na vysce to nebude snadny ale pracovat se da a navic i budes delsi dobu s pritelem.
@tulikiss Ano. Ale nikdy bych dceru nenazývala takovými výrazy jako píše autorka. I kdybych měla všelijaké problémy, nebo ona něco provedla. Už to je prostě přes čáru..
@tulikiss Já to všechno chápu, proto to chci řešit. Jenže nechtějí. Já nechci jen tak se sbalit a bez půl slova odejít. To ani náhodou. Ono jde o to, že já to za hlavu házím několik let a teď se mi to mstí. Vím že ideální rodina není a nikdy nebude. Ale chci se domů alespoň trochu těšit a nebát se, co dneska přijde. Nechci přijít a schytat sprosté výrazy. Chci vědět, že jsem doma v bezpečí od problémů života a můžu se někomu vyzpovídat. Když jsem měla problémy s prvním klukem, se kterým jsem byla dva roky, tak mi vždy řekla "No to bude rozchod." ... kdyby alespoň se zlepšila komunikace, bylo by to jiné. Nechci udělat tento velký krok jen tak. Nikde to nezaznělo. Chápu, že to vidíte takto, nejsem zase tak mladá, abych to nepochopila, byť to hned nevidím takto a vidím to po svém, chápu co mi zde píšete. Bohužel tyto problémy trvají už nějaký ten pátek. A jestli má moje máma nějaký problém, může se nám všem z rodiny svěřit a ne si to na nás vylívat. Nikdy ji nikdo nezradil, stejně tak jako tátu. Nikdo ze sourozenců ani já, jsme nedělali problémy, které by si zasloužili nedůvěru. Možná brácha parkrát, ale teď má rodinu a dělal to na střední, ségra také nikdy neudělala něco, co by bylo za jejich zády a pak na to přišli. To samé já. Nevím o jednom jediném problému, já se bojím udělat nějaký problém.
@nightmare09 tak to je hustý s těma dveřma... to zírám.. taky bych čuměla.. ja si zavírala dveře do pokoje už od čtrnácti snad 😀
@tulikiss tak ne všechny matky jsou idilické, ne vždy je nejlepší řešení nechat si vše líbit i za cenu například psychických problémů, k čemu nějaké snášení, uzavírání do bublin a snažení se o ignorování sprostých nadávek, toho že si téměř dospělá ani nemůže zavřít dveře do pokoje a mít kousek svého klidu... to je tak na nějakou psychickou pruchu. Tím že to bude muset snášet od šéfa v práci atdy bych moc neoháněla, doma zabouchnu ty dveře a mám klid na odpočinek a svoje bezpečné prostředí, doma s manželem to mam takové jaké si to udělám, stále je ten prostor i můj, kdežto vztah s rodičem není tak vyrovnaný. Já tedy odešla před maturou a udělala jsem dobře. Každý máme zkušenost jinou.
@kristyn.g Mě stačilo, že jsem opět zhubla několik kilo a od té doby pořádně nespím.... 😂
Jo já jsem koukala jako tvrdé Y a neměla jsem na to co říct, protože kdyby přišla v klidu a zeptala se, tak okey.... ale že přijde a seřve mě, co si to dovoluji... no když to vyprávím cítím se jako totální idiot a jako kdybych si vymýšlela, ale bohužel 🤐 Já souhasím, každý má jinou zkušenost proto jsem ráda za jakýkoliv názor ať už je kladný nebo záporný, vše se snažím vysvětlit, tak aby to pochopil každý. Když v tom někdo uvidí problém, tak tam pak bude vždy. Já se snažím hodně objektivně a ze všeho si něco vzít. 😲 Já chápu, že tady se to nikdy nezlepší a nikdy to nebude jako v telenovele...ale alespoň aby tady fungovali ty základy a to by mi bohatě stačilo 😍
@kristyn.g Teď vlastně také byla jedna situace... měla jsem najednou z ničeho nic uklidit celý pokoj. Tak dobře, nebudu kvůli tomu dělat caviky, je to jen blbý uklízení. Vzala jsem si pytle na odpadky a prošla jsem ty nejhorší místa a vše vyházela. Kdybych to neuklízela já, tak si řeknu, že je to úplně jiný pokoj. No reakce mojí mámy "Proč tu je ještě tohle a tohle?" já "No to už stačí jen vzít a vyhodit, třeba v týdnu.." máma "Ne měla jsi to udělat hned, proč jsi to jako uklízela, ohledně tvé osoby nemám slov." Je to hrozná prkotina, ale tvrdé Y opět a teď se tomu jen směji, co si už nedokáže najít jako problém, takže já vyházím několik velkých pytlů ... ale je to málo a ještě k tomu nemá slov ohledně mé osoby... no fakt se směji. A nejlepší bylo, když jsem řekla že mě něco trápí. Neřekla jsem co, jen tuto větu. Hned odpověď, když jsem ji ani nedokončila "Tě nemá co trápit, to nás má co trápit, jestli tě něco trápí jsi magor a jdi k psychologovi!" mimochodem 10. mám schůzku s psychologem... Opravdu toto dodrželi a objednali mě, protože jsem magor, chci něco změnit, chci mít normální rodinu.... no.... asi mám růžové brýle. A také věta "U nás ta chyba není! a nikdy nebyla." taky krásná. Chyba je i u mě, já to vím. Ale je i u nich...ale podle nich ne. 😂 Já už o tom, že si najdou cokoliv jen aby mě mohli zjebnout se jen směji... a neřeším to, odpovídám jednoslovně, protože už fakt jako... nevím co na to mám říct. A to podle nich jsem hrozně sarkastiká, když na něco odpovím Ano/Ne. Mám doslova zákaz odpovídat jednoslovně a obzvlášť když něco dělám! Nemohu si to dovolit 😂
@nightmare09 Z toho co píšeš je mi smutno 😢 Sama mám 18letou dceru, která má letos maturitu před sebou, a nedovedu si představit že by se takhle cítila. Rodiče byli vždy na tebe takoví ? A třeba babičku, nebo jiné příbuzenstvo které by se za tebe postavilo, nebo nabídlo domov nemáš ? Je mi z toho fakt smutno. Ach jo. Mohla by možná pomoci i sociálka ..