Smířil se muž se třetím dítětem?

Přítel vydychal pátý. 😃 Ma tři z předchozího vztahu a spolu jsme vždy mluvili o jednom - on čtvrtý chtěl i předtím a já chtěla zase vždy jen jedno. Jenže mám pocit, že osud to všechno zamotal jinak: kluk se nenarodil jako zdravé mimi a zdravej nikdy nebude, první 4 měsíce po porodu jsem víceméně brečela a litala jsme po doktorech...A mě v tu chvíli přišlo neskutečně líto, že nikdy nezažiju ty běžné problémy u zdravého dítěte. Ale ani tak jsme další nechtěli, hlavně chlap. Půl roku po porodu, při plném kojení a z jednoho sexu s kondomem na konci jsem otěhotněla. 🙂 Byl to pro oba neskutečný šok, první 3 týdny jsme přemýšleli (oba tedy) jestli si to necháme. Logicky jsem věděla, že potrat by byl lepší z hlediska ekonomiky a dalších materiálních problémů, ale citově jsem věděla, že prostě chci. Ze začátku jsem viděla, jak je to pro chlapa složité to v sobě srovnat. Teď jsem 31tt a už je úplně v pohodě a řekla bych, že se i těší. 🙂 Budeme muset kupovat zase větší auto a v blízké době se stěhovat (do té doby budou obě postýlky v ložnici). Já nemám žádnej příjem zatím, tady není ani rodicak..... Nějak to zvládnem....Jen si prostě šíleně přeju, aby na tom konci byl normální porod a zdravé dítě.
Pokud tě chlap neposílá na potrat tak to taky časem vydycha. Ale není to hned, tomu mými to trvalo tak 3 mesice určitě.

Zkušenost nemám, ale je super, že o tom uvažuješ takhle racionálně a zodpovědně. Určitě to zvládnete, znám rodiny s více dětmi a menšími příjmy. 3+1 na tři děti není moc, ale o místnost víc by vám stejně nepomohlo, jak byste rozhodli, které dítě bude mít vlastní pokoj? 🙂 A manžel snad časem pochopí a bude se těšit. Dítě je dar, sobecké by bylo se ho zbavit.

Znám případ, kdy se čtvrté dítě bylo neplánované. Tuším, že manžel dokonce navrhoval potrat, ale ona nechtěla za žádnou cenu. Po narození fungoval jako táta skvěle.

Dej mu čas, je to pro něj šok, potřebuje to zpracovat. Pokud tě neposílá na potrat je to dobré. Btw. já také na překvapení obvykle nereaguji slovy, ach to je báječné, úžasné😉

Jakékoliv vyčítání je hrozně nefér a nemělo by se používat. Daný problém nikdy nevyřeší, akorát způsobují bolest. Takže pokud něco začne vyčítat, budeš to muset utnout hned ze začátku např. větou, že měl jít na vasektomii, než se rozjede vyčítací monolog.

Finančně si myslím, že to dáte úplně v pohode. Jsou rodiny, kde měsíčně dohromady mají o dost min a tři děti a zvladaji to v pohodě. I s bydlením to nemáte, tak hrozné. Takže si nemyslím, že by bylo sobecke si nechat třetí ditko a jestli se na to cítíš proč ne. Nepíšeš proč manžel třetí ditko nechce a proč cítí, že je to malér. Asi bych s ním tom v klidu mluvila. U nás je situace trochu jiná v tom že máme zatím jen dvě děti. Ale ja bych třeba třetí ditko ještě moc chtěla manžel je zásadně proti. Důvody proč nechce chápu. Ale snažím se ho malíma kruckama "dotlacit" k tomu aby to třetí ditko chtěl. Ted začíná pomalu už otáčet, když vidí, že ty naší 2 raubiri nám rostou před očima.

Věřím, že jak se miminko narodí, bude ho milovat tak jako všechny své děti, možná to bude teď chvilku vydychavat, ale nemyslím si, že by pak jednou přišel a řekl třeba pětiletýmu kulihráškovi, lituji, že tě máme.. Uvidíš, že si to za chvíli sedne a bude se nakonec těšit s tebou 🍀🍀🍀

U nás to bylo trošku jinak já třetí moc chtěla a manzel nechtěl ani slyšet. Přemlouvala jsem ho asi dva roky. Pak jsem to vzdala a nechala to být. Pak jsme se jednou bavili a on mi říká jestli ještě chci, že by teda taky chtěl. Tak máme půlročního chlapecka a zrovna včera stal nad postýlkou a říká mi, že to je ta nejsprávnější a nejkrásnější věc ke které jsem ho donutila 😁 už jsem jen čekala, že se dojetím rozbrečí. Oni ty chlapi to mají prostě jinak, já bych si ho má Tvém místě nechala naší rodinu to nesmírně obohatilo

U nás byl největší problém tchýně. Ta vykřikovala, že žádný mimino nechce, že jsme nezodpovědný magoři. Vyprávěla to každému na potkani a teď se z něj může posrat. Já navenek zachovávám dekorum ale stejně to v sobě mám a nikdy ji to neodpustim

Mne je 37, muzovi 42. Chlapeckovi je 3,5 a
holcicce 14 mesicu. Ja uz v podstate od druheho porodu strasne chci jeste jednoho prcka. Muz nechtel, protoze si mysli, ze uz jsme starsi, ze to neda fyzicky, psychicky a financne. Pracuje jako kuchar, ja pracovala v kancelari v administrative v marketingu, casem bych ale spis chtela delat neco na sebe, abych byla flexibilni kvuli detem. Muz vzdy tvrdil, ze do naseho bytu 3+ 1 je 5 lidi moc, ze 3 deti do jednoho pokoje je moc. Ze tem dvoum by chtel doprat a nemohli bychom tolik na ukor tretiho. To byli vzdy jeho argumenty. Momentalne mame prijem cca 40K a vydaje na hypo, sporeni, energie, telefony 25K, zbytek je na jidlo, drogerii, obleceni, volny cas. Vratky na danich jsou kol. 40K. Fin. rezervu k okamzite dispozici mame 60K a na sporeni bude za cca 4 roky dalsuch asi 200K. Az zacnu pracovat, predpokladam, ze prijem se nam zvysi, nejdriv asi ne o moc, ale jak budou deti rust a ja budu moci pracovat full time, tak treba o 10-15K. Auto bychom museli prodat a koupit vetsi hned. Bydleni uz asi jine, pokudnevyhrajeme, mit nebudeme. Fakt to dite moc chci, ale bojim se, abych si jednou nevycitala, ze kvuli memu rozhodnuti se deti "mackaji" v malem byte (70m2), nejedou kazdy rok k mori a sportovni vybaveni maji i ve starsim veku treba z druhe ruky. Ach jo. Na potrat nedokazi jit, ale fakt mam strach. Navic po druhem porodu jsem mela poporodni depresi, do ted beru antidepresiva (tu nejslabsi davku) a myslim, ze i z toho ma muz strach. Neb obe nase deti mely silnou ABKM a miminkovske zacatky byly uplakane a plne kolik.

Tak ja vzdy chtela plno deti 🙂)) Muj muz jen dve. O tretim zezacatku nechtel moc slyset 🙂) Max do 40! Takze k jeho 40.tinam dostal treti minino 🙂)) Postupne teda chtel, videl, ze by pres to nejel vlak, ale je strasne rad. A ja taky-je to proste tlupa. Mame teda vetsi byt cca 90m2, ale vlastne detsky pokoj je velky a jsou tam vseci tri. V budoucnu jim klidne prepustim malou loznici (syn je nejstarsi a jediny-takze pokud bude chtit soukromi, muze). My budem v obyvaku na gauci 🙂)) Neni problem. Auto jsme meli uz od prvniho to 7mistne, takze zadny problem, k mori nejezdime -nevidim v to duvod, poznavame ceskou republiku - jezdime nizkonakladove a spis o prazdkach vice 🙂) Do deti investujeme -do jejich skol, krouzku, ale i tak to jde. Ja bych klidne 4, ale tahne mi na 40, mam 3 cs, ted jsem se vratila do prace a muz uz nechce. Ale miminko by bylo krasne 🙂

@aneta15 A pročpak? Vždyť v podstatě uznala, že se mýlila. Odpusť jí a uleví se Ti 🙂 Nebudeš se muset ovládat.

Já mám děti 12 a 9 takže jsem už neměla vůbec nic a všechno jsem musela koupit.Ty máš výhodu, že máš děti malé a spoustu věcí budeš mít. Já mám spíš někdy výčitky, že už na něj nemám tolik energie jako na ty předtím. My hodně sportujeme a celkově hodně jezdíme na výlety a děti mají spoustu zážitků. V létě jsme aktivní dovolenou zvladli i s miminkem a nijak máš to neomezovalo.Je mi stejně jako Tobě a jsem hodně unavená. I když si myslím, že je to dáno tou situaci teď. Pořád jsme zavřený doma a učíme se a na mě to psychicky dopadá. My teda bydlíme v domě a příjem máme trochu vyšší než vy ale zase máme určitě vyšší výdaje na provoz domu a hypotéku a co si budeme povídat hodně peněz projime. Moje děti nejedí ale žerou.

@bonavoxa neumíš si představit jaký mi dělala peklo. Pořád vykřikovala, že mám jít na potrat. Na ulici mě zastavovali cizí lidé, kteří mi říkali ať si z toho nic nedělám, že mi fandí. Připadala jsem si jak Popelka kterou týrá macecha. Dokonce byla i za mýma rodicema aby mi domluvili. Kecy typu jaký bude manžel chudák a udre se protože já si dělám děti abych nemusela delat už vypoustim. Respektuji ji jen kvůli manželovi, pro mě je to zla ženská. Nedokážu se přes to přenést. Mohla si myslet, co chtěla ale tohle bylo prostě moc.

@aneta15 Jasně, to chápu. Muselo to být velice těžké. Ale jsi dobrá, žes to ustála. A bojovala jsi za maličké už od první chvíle. Takže nepochybuju, že se toho časem dokážeš odpuštěním odprostit úplně 🙂

3+1 je za mě na 5 lidí až až, my se proto rozhodli překopat život, odstěhovat se zpět na Moravu, postavit dům. Vzít si hypotéku, i když finančně je to ještě nižší než pronájem v Praze. Nehledě, že za dětmi pak budou chodit třeba kamaradi... Ale to se dá změnit.

Finančně záleží, co se dá přetáhnout od sourozenců, my máme tři kluky, z oblečení nekupuji vůbec nic, když už, tak se stejně ptají ostatní v rodině, na hračky jsem už dala stopku. Každý z kluků měl před covidem jeden pohybový a jeden kreativní kroužek. Jednomu synovi platíme ještě terapie, je autista.

Manžel, ikdyz třetí chtěl, tak vydychaval, že to vyšlo hned první měsíc. Taky se s tim potřeboval srovnat. Děj mu čas.

@astyna88 3+1 na 5 lidi je az az...tzn dostatecne, nebo jste myslela ze 5 lidi je az az na 3+1 tzn moc?

Podle mě až moc. Teď je nás v 3+1 2 dospělí a tři děti a už se těším, až se přestěhujeme. A to je jeden z těch děti kojenec a máme všechna stejná pohlaví, takze pokojíček by nebyl problém...

@aneta15 naprosto tě chápu. U třetího tchýně pronesla, tak když je to tedy holka tak dobrý a u čtvrtého na mně ječela, že ho nechce, co si jako dovoluji. I když je s holkama v poho, ve mně to pořád je.

Nechápu, proč by mělo být sobecké si dítě nechat? Kam jsme se to jako společnost dopracovali, když takhle některé ženy uvažují? Ne, není to sobecké. Je to správné. Navíc tě chlap ani na ten potrat neposílá.

Máme po dvou klucích neplánovaně holčičku a jsem za ni moc ráda. Když se manžel dozvěděl, že bude třetí, tak naznačoval, ať jdu na potrat..Byl to pro něho asi šok..😀 Ale teď je rád, že ji máme👍 Finančně to zvládáme, do auta se vlezem a byt 3+1 stačí. Kdybych šla na potrat, v životě bych si to neodpustila, nemohla bych s tím žít..Tři děti jsou sice dost náročné a obdivuju všechny, kdo má dětí víc..ale je to to nejlepší, co mě v životě mohlo potkat!

Až to maličké bude na světě, bude ho milovat bez ohledu na to, zda bylo plánované, nebo neplánované. Tys jeho přání respektovala, brala jsi HA a ta selhala. Miminko si vždy umí najít cestu, když má k nám přijít

@aronek no tvl, co tchýně má do toho co kecat 🙈

@priefi

My máme tři kluky a ty lidi často neví, jak pusobi, co řeknou. Ale když jsou to cizí, čert to vem (od "to je škoda, že to není holka, že" "Co nadelate,holku neumíte" až po "a to jako schválně? ") , ale když příbuzní, tak to mrzí víc. Já si něco podobného taky vyslechla a mrzí mw to dodnes, také to neumím jen tak přejít...

@priefi ta moje si myslela, že může kecat do všeho. Přítel tedy taky nebyl nadšený, ale z dětí je poprděný ze všech. V padesáti se už na přebalování necítil, ale dali jsme to. Jen jí tedy od té doby fakt nemůžu. Aby na mně řvala, že jí taky jeden stačil a já ho tu nutím aby měl děti. A co já si jako dovoluji. Jsem na to asi byla sama, že?

Děti máte ještě malé, nebála bych se ani toho bydlení. My bydleli rok se třemi dětmi ve 2+1. Byla jsem tedy ráda, když jsme se stěhovali, ale není to určitě to první, co byste museli řešit. Víš jistě, že potřebujete nové auto? Nám se třeba vlezou 3 sedačky do fordu focus... Fandím ti, zvládnete to a nebudete litovat 🙂 Mně dělala přednášky moje máma, o co všechno ochudím ty starší, jak nebudou moct studovat a jezdit na dovolené. Za mě je to blbost. Životní styl jsme opravdu měnit nemuseli.

@me_druhe_ja Krasny pribeh, drzim palce, urcite bude zdrave, to je dobre, ze budete mit druhatko 🙂

@astyna88 no... Chápu.... My máme 2 chlapečky a taky jsem slyšela poznámky. My bychom chtěli třetí a jako ano, byla bych ráda za holčičku, ale tohle není nejpodstatnější, nejdůležitější je, aby to maličké bylo zdravé. A pak, pokud se zadaří, tak kdyby byl i do třetice chlapeček, tak pak už budu doufat, že si najdou fajn ženy, které nás budou mít rády a budu mít fajn snachy ala dcery 😅 mno... Jelikož vím, jak hodně tenký led je snacha x tchýně, tak abych si dala majzla, co řeknu, jak řeknu, co udělám a neudělám atd.atd.atd. 😂

@aronek tohle bych asi nedala, tohle by na mě bylo asi hodně silné kafe. Klobouk dolů, že s ní ještě komunikuješ.

@astyna88 @priefi A když máte "páreček", musíte zase v těhotenství čelit nechápavým komentářům, proč jako chcete ještě jedno dítě, když máte obojí pohlaví, to bylo určitě neplánované, že? 😀

My jsme neplánovaně otehotneli se 4. Po přestěhování do domku jsem hrozně moc chtěla miminko a muž úplně nechtěl. V té době jsme měli dva kluky v pubertě. Nakonec jsem se na 3 domluvili. A když byly synovy necelé 2 roky, tak jsem po selhání antikoncepce neplánovaně otěhotněla. Byl to šok pro oba. Já jsem to věděla asi týden, než jsem se mu to odvážila vůbec říct. Tušila jsem, že nebude nadšený a reakce jsem se bála. Spíš jsem se bála, že bude chtít potrat. Já jsem rozumove věděla, že 4 děti jsou už docela hodně, ale citově že to prostě zvládneme a že nedokážu jít na potrat. No, smiroval se s tím docela dlouho. Řekla bych, že se z toho vzpamatoval někdy kolem 1 screeningu a když se pak na 2 screeningu dozvěděl, že po 3 klucich bude holčička, tak jsem na něm viděla, že úplně zjihnul a začal se těšit. No a když se narodila, tak hned byla jeho holčička a do teď je z ní úplně paf. A řekla bych, že i se díky malé dost změnil. Jakoby zjemnil, sklidnil se. Asi to neumím popsat správně, ale s klukama je to prostě jiný než s holkou. Jsem hrozně šťastná, že si nás našla a náš život okorenila.
Tak třeba bude podobný osud i u vás. Moc Vám to přeji a zpětně jsem za velkou rodinou obrovsky šťastná.
Ještě dodám, já 39 a muž 46.