Rodinná situace. Jaký na to máte názor?
Ahoj, už pár dní přemýšlím o fungování naší rodiny a ráda si přečtu vaše názory.
S manželem jsme 10 let, máme dvě děti (3,5 a rok). Manžel je zaměstnaný na vyšší pozici, daří se mu, je to profík, po pracovní stránce maximálně ochotný, pečlivý, pozici si právem vybojoval, začínal od nuly. Díky jeho práci vůbec nemusíme řešit finance (samozřejmě v rámci možností). Od kovidu je téměř pořád na Home office. Mimo práci miluje sport, kde je v rámci amatérů také dobrý, ale potřebuje to přípravu a samozřejmě pravidelné tréninky. Dost tím žije a miluje to.
Teď k věci. Dokud byla jen starší, nějak jsme zvládali. Ale s mladším je to mazec. Kmitám okolo nich celé dny, hlídání je jen výjimečně. Mám pocit, že se celé dny nezastavím, ale podporu manžela nemám. Někdy mi přijde, že jeho empatie zůstala v porodnici a my občas až soupeříme o čas a klid bez dětí. Kdykoliv něco chci, mám pocit, že se na to tváří kysele a asi si myslí jak jsem neschopná že to nezvládnu sama (je to takové to podrž, vyhoď, pohlídej, dohlédni), něco mi i zkoušel naznačovat. Nezeptá se mě jak mi je, jak se mi daří, jak to s nimi zvládám. Ideál by byl, kdyby mohl dopracovat, pak jít sportovat a pak si sednout ke zprávám. Jenže to prostě nejde tak, jako dřív a já potřebuju i chci pomoc z jeho strany. Mám pocit, že jak je skvělý v práci, tak doma je totálně marnej. Co mu neřeknu, to sám aktivně neudělá, sám se nenabídne, že si vezme děti ať si odpočinu, doma skoro nic neudělá. Sem tam sice přijde paní na úklid, ale víte jak to je. Uklízí se prostě pořád a když jsou v rodině malé děti... Vůbec necítím jeho podporu, nepohladí, nepochválí, skoro spolu nespíme. Řešila jsem to s ním snad stokrát, ale absolutně o tom nechce mluvit, řešit to, vždy řekne, že to zveličuju a že to je normální a u všech a tím diskuze končí. A já přemýšlím, jestli to je prostě tím, že jsme už několik let stále spolu doma a tak vše bere strašně automaticky, nebo je to malými dětmi, ale asi je to dost i námi, nemáme dost zájmu jeden o druhého. Vím, že i já mám hromadu chyb. Jenže se cítím nějak emocionálně i psychicky vyčerpaná. A bez jeho podpory se těžko dostávám zpátky do pohody.
Milenku si myslím, že nemá, opravdu je stále doma a když sportuje, tak mi vždy pečlivě pošle odkaz na stravu, kde vidím co a jak 😀
Tohle si asi budete muset vykomunikovat spolu...píšeš, že o tom nechce mluvit, ale bez mluvení to nepůjde, bez mluvení to je jstá cesta do pekel. Pokud se může nastane tvým partnerem se vším, co k tomu patří, dojdeš do fáze, kdy už to nepůjde zvládnout, a buď se zhroutíš, nebo to ukončíš. Takže pokud to chceš posunout do fungující roviny, musíš mluvit a musíš si být jistá, že poslouchá.
Z vlastní zkušenosti můžu říct, že dokud věci jakž takž fungují, tak to (někteří) chlapi berou tak, že vlastně ok, tak o co jde. U nás doma bohužel muselo dojít k mému psychickému zhroucení, kdy jsem na něj potom doslova řvala všechny ty věci, co jsem se mu roky snažila v klidu říkat, a naprosto vážně hrozila rozvodem, pokud se to nezmění. Až po takovém výstupu byl ochotný si opravdu se mnou sednout, promluvit si a brát vážně moje problémy. Snad to u vás nedojde tak daleko, ale občas jak nemají motivaci něco měnit, tak je prostě nedonutíš....
Děkuju, pečlivě pročítám všechno co píšete a přemýšlím. Ano, to si uvědomuju i já a bojím se, aby jednou nebylo pozdě. Moc svého času nemám, zájmy teď také ne. Není moc čas a prostor. Není to o penězích, ale o tom, že vím, že ten volný čas bude stejně zase na můj úkor. Abych tu neplivala jen síru - můj manžel je skvělý člověk, umí být pozorný a není to žádný primitiv a ignorant. Jen mám právě pocit, že se nějak dostal do situace, kdy má pocit, že vše funguje, tak proč to měnit a zasahovat do toho. Před časem jsem bouchla opravdu hodně. Po jedné situaci kdy mi fakt křivdil, jsem na něj už řvala, že to nezvládám, brečela u toho a on nic. Nějak mi přišlo že mu to bylo jedno, možná trochu něco sem tam poklidí, ale podstatu vůbec nepochopil. Ani se nesnaží, mi přijde. A já se fakt bojím toho, že buď se tady z nich doma ze všech zblázním, nebo se složím. Já nejsem vůbec sklízecí maniak, nesnáším to, nebaví mě to, nenaplňuje mě to, ale kolem a kolem mi toho přijde prostě hodně. Dvě děti, dům, zahrada, manžel neustále doma - takže taky víc péče, vaření každý den... Jsem v tom nějak zacyklená a nebaví mě to.
Jo, já bych právě strašně potřebovala aby si se mnou sednul a všechno to probral. Jenže za těch deset let se to nestalo snad ani jednou. On je flegmatik, věci nechává plynout a když už něco řešíme, tak to absolutně obrátí proti mě a ani neposlouchá co mu říkám.
A strašně mě štve to, že on je naštvaný, že nemůže chodit sportovat každý den/ob den a nechápe, proč po něm chci, aby si po práci vzal děti aspoň na chvíli. A jeho kamarádi si pak myslí, co jsem za příšeru, že ho nepouštím trénovat. Jo, často mám opravdu kecy a pouštět ho nechci, protože chci taky někdy čas pro sebe, nebo právě uvařit v klidu, udělat co je potřeba bez ročního za zadkem. A tak přemýšlím, jestli jsem opravdu tak neschopná v tom, že nechci/neumím mít děti pořád, nebo on je tak neempatický a nechápe, že dvě děti už stojí prostě víc pozornosti než jen jedno. Nevím.
Tvůj muž je tak trochu sobec...tedy víc než trochu zdá se.
nejhorsi je mit nejaka ocekavani...🙄 to je pak clovek akorat zklamany. bere to moc jako samozrejmost mi prijde a pro nej to funguje. neuvedomuje si, ze se dvema detma je to uplne jiny level. ale prijde mi, ze nekteri chlapi to tak proste sobecky maji, ze maji pocit, ze ta pece o domacnost, deti, o ne...je vlastne nase prace 🤷🏼♀️ a nechcou slevit ze sveho casu, ze svych zajmu.
muj se teda snazi hodne, ale i tak nesmim mit ta ocekavani a proste necekat, ze prijde a bude se ptat a sam od sebe mi pomuze 🤷🏼♀️ ikdyz by me to fakt potesilo. pokud mate dost penez a on neslysi, ze ty potrebujes taky cas sama pro sebe, nasla bych se nekoho na hlidani. myslim, ze ti to pomuze. me kolikrat staci 2 hodiny tydne a sem "fit". ale to musim rict, jestli dnes nic nemas, potrebuju abys vzal holky ven, abych mohla v klidu pracovat. sama vymysli, co by ti pomohlo a jasne mu to sdel👍
Tohle je opravdu děs, ale proč to všechno děláš? Ještě když tě to nebaví? Já taky nerada uklízí a vařím ale už naštěstí chodím do práce a manzel mě střídá a je s dětmi když přijdou ze školy, školky. Vůbec neexistuje jen jeho volný čas, ale volný čas obou. Máte to bohužel od začátku špatně nastavené, on to neřeší, ty už jo, ale pozdě . To věčné home Office manžela tedy musí být taky pěkně na palici. Ten úklid začni řešit ještě min, stejně to někdo neoceni, a zaprahni deti už od začátku. Takový to přines, vyhod, jsme začala někdy ve třech letech a přidávam další povinnosti.samozrejme úměrně věku
,
Chyba je v tom nepoměru volného času - on chce chodit sportovat 2x týdně a chodí, takže i ty máš nárok a měla by sis prosadit aspoň 2x týdně volné odpolene nebo prostě aspoň pár hodin sama pro sebe. Podle mne ideálně odejít někam pryč - kamkoli, sednout si s knížkou do kavárny nebo do knihovny, do kina, na procházku kamkoli ven, do fitka nebo cokoli co by tobě vyhovovalo. Prošla jsem si tím samým, iuhájit si svůj volný čas je ale potřeba. No a pak i váš čas spolu ve dvou. Roční už není kojenec, aby nemohly být obě děti na víkend u babičky nebo třeba aspoň jednou za čas na večer sehnat chůvu. A vy dva vyražte někam spolu. Uvidíš, že to půjde. A rozhodně to nebude na úkor tvého času, ale naopak. Bude to čas pro tebe.
@jeyre ty jo, to jsi mi pripomnela, jak to byvalo u nas.. kdyz jsem normalne vecne zadala o pomoc, tak NIC. Az kdyz jsem hystericky jecela, tak NECO. S komentarem, proc hystercim a nekomunikuju normalne 🙂)
U nas taky musim bojovat o svuj volny cas a hajit si ho. A to mam jen 1 dite, ale ani tak nechci, aby bylo vse jen na me. Kdyz uz nic jineho, tak prece by si meli budovat oni ten vztah otec - dite. Coz me na tom mrzelo asi nejvic, ze nebyl zajem.. no ted uz je dite "velke" a vse jine, lepsi.
Urci si dny, kdy odpoledne odchazis. Klidne at si chodi obden sportovat, ty chod taky obden do protivky (delat cokoli chces, SAMA). A samozrejme pirjit k hotove veceri.
Kdyz penize nejsou problem, nechala bych si jidlo vozit aspon obcas..
Těch důvodů, proč to tak má, může být x, tady to je fakt tipovačka. Za mě prostě mnohým chlapům (ba i ženským) neprospívá tak příšerná jistota. Zaháčkoval si tě doma s dvěma malýma dětma, finančně jsi na něm závislá, proč by se snažil? Na svoje zájmy nemáš čas, pro jiné chlapy s miminem extra zajímavá nejsi, myslím, že jsi pro něj ztratila jiskru, když s tebou ani nechce spát. Kamarádka měla doma něco podobného. Ne ve všem, ale minimálně v té absolutní neochotě cokoli řešit a vždy všechny argumenty otočil proti ní. Našla si milence, zamilovala se a rozhodla se odejít. A to bys viděla, jak manžel otočil. Tak dlouho jí přemlouval a prosil, že tomu nakonec dala šanci, už je to víc jak rok a je to úplně jiný člověk, ve všem, co jí vadilo, se změnil a je teď maximálně spokojená..... Takže neradím ti, ať to vyřešíš stejně, ale oni kolikrát ti muži nevěří, že je nějaký problém, dokud neuvidí sbalené kufry. Do té doby si myslí, že jen pindáme, jako každá ženská.... Na tvém místě bych se zaměřila sama na sebe a udělala si ten život hezký podle sebe. Když prachy nejsou problém, vyřeš babu na úklid i na hlídání, vyrážej do světa, scházej se s kamarádkami, pěstuj koníčky, dbej o sebe a uvidíš, že když tě nebude mít každej večer upocenou a vzteklou u plotny, budeš mu zase připadat zajímavá.....
Podivej, ono je asi i dulezite co a jak reknes. Kdyz se rekne "potrebuji, abys mi pomohl s detmi" , tak je vicemene jasne, ze TI nepomuze, protoze proc by to delal... A bude mit kecy. Spis je potreba se zamerit na to, aby pochopil, ze jeho prace je 8 hodin denne, (plus minus) a TVOJE taky - ty se staras o deti, dokud ON vydelava.
Domacnost ma byt 50/50 - nejsi na rodicaku, aby ses mohla starat o nakupy, uklid vareni, ale o DETI. A ty jsou stejne jeho jako Tvoje. Musis nalezt zpusob jak mu toto sdelit - ze on TOBE nedela laskavost, ale svoji cast. Protoze domacnost a deti pote, jak on dopracuje, jsou sdilena starost.
Zacit neco ve smyslu: Mam pocit, ze vnimas starotlivost o domacnost, vareni a vesekreou peci o deti jako MOJI povinnost. Nicmene tak to neni, deti i domacnost jsou spolecne, ja s nimi jsem kdyz ty pracujes, ale po praci je potreba, abys taky delal svoji cast. Dohodneme se, kdo bude chodit sportovat (ven) kdy - chces dva vecery v tydnu? Fajn, tak ja taky, muzes mit utery ctvtek, ja budu mit pondeli stredu, patek budeme doma s detmi oba (priklad).
proste mu konkretne naservirovat, co ma delat a jak. Nabidni, ze treba ty budes nakupovat, on bude varit, ty budes hlidat obleceni a obuti deti (aby z nej nevyrostly, mely sezonni obleceni, atd) a on ho bude prat a skladat, ze ty budes hlidat terminy prohlidek a on je tam bude brat... Aby si proste uvedmoil, ze toto vsechno se nedela samo. Kdyz mu to prijde moc (coz jiste prijde) tak mu rekni, ze ale tohle VSECHNO ted delas ty a to opravdu neni udrzitelne, protoze to je proste prilis mnoho prace, ktera ja 24/7 zatim co on ma 8h a volne vecery a vikendy. Ze to tak proste nejde. A ze to neni o tobe, ale o spolecnem fungovani, o detech, o spolecnem casu. Protoze ty nejsi rodinna sluzka.
Drzim ti palce. Ono my jsme s manzelem take 10 let, deti tedy mame vetsi. Ja jsem doma a muj muz mi casto pripomina, ze si toho strasne vazi, protoze nevi, jak by dal peci o deti a domacnost, kdybych chodila do prace (a nezapomene dodat, ze samozrejme kdyz chci, nejak to udelame a samozrejme muzu). Takze ne, neni to u vsech tak, jak rika tvuj muz a jeho kamradi, vrana k vrane seda... My mame kolem viecmene jenom takovy setup jako u nas, s vyjimkou jedne kamaradky, ktera to ma uplne opacne a ja to nemuzu pochopit. Ale to je jina diskuse 🙂 drzim palce
@pavlinar Jo, mě taky hrozně štve, že to muselo zajít tak daleko. U nás ho fakt probudila ta hrozba rozvodem a hlavně že jsem to myslela vážně. Docela smutný no...
Co se týká volného času, tak tam mi paradoxně nejvíc pomohl návrat do práce. Prostě ty máš home office, tak vyzvedni děti ze školky a až dopracuješ, tak se jim pověnuj a udělej večeři, já jdu po práci cvičit. To by viděl, jakej je to občas záhul 😁 A druhý den ať si jde na trénink.
V první řadě, tvůj muž NENÍ skvělý člověk. Píšeš, že není ignorant a primitiv, ale přesně tohle je. Kdyby totiž byl skvělý člověk, tak chápe, že rodina je společný závazek, o který je potřeba se starat společně. A ne, že žena kmitá okolo dětí, domácnosti, zahrady, do toho chodí do práce a pán si jen pracuje, byť za hezké peníze, a sportuje. A v momentě, kdy si s ním chceš promluvit o nastavení vaší domácnosti, tak to ignoruje, bojkotuje a ještě je navíc uražený. Ukazuje tak akorát na svoji nezralost a narcistní sklony. Takže pokud promlouvat nechce, tak se zdravě naštvi a začni si prosazovat svoje věci. Naplánovat si volno pro sebe, oznámit a odjet/odejít, děti to přežijí. Přestaň se starat o něho. Odjet s dětmi na jídlo ven a doma ho nechat s prázdnou lednicí. Neuklízet bordel po něm, neprat mu. Prostě cokoliv, co bere jako automatiku tak neudělat. A pak se tvářit naprosto nevinně a na jeho vztek pokrčit rameny. Podle jeho reakce se dá jednat dál. Pokud se chytne za nos, super. Pokud ne, začne se chovat jako malý kluk, je na čase popřemýšlet, co jiného kromě těch peněz ti soužití s tímto pánem dává.
Nevím, tak.. není tak těžké říct “ v sobotu jedu do aquaparku, sama/s kámoškou/mamkou, tak si pak nakup a uvař pro děcka” a mít něco takového třeba hodinu denně.. zaběhat si,
Spíš bych řekla, že manžel má tak trochu narcistický sklony a má rád jenom sebe a své pohodlí a ty si třeba padni na hubu.
Muj manzel mi na to, ze chci aby se vic staral o deti rekne neprustrelny argument - ze ja jsem mama 😄 Ale on hlida hodne, chodim na pul uvazku do prace, spis je to takova sranda (i kdyz ne vzdycky). Ale vzdycky si planujeme tyden nebo mesic dopredu - kdo jde kdy do hospody, kdo jde do prace, kdo jde cvicit. Davam mu to rovnou do google kalendare. Sla bych na to bez omluv a vysvetlovani a proseni.
Mě přijde, že to je past té naší české dlouhé mateřské, muži si toho většinou moc neváží, že je žena “jen” doma, lítá kolem dětí, domácnosti…ten tvůj chce žít, jakoby děti neměl, po práci jen své koníčky, odpočinek. Pokud by po práci třeba stavěl nebo rekonstruoval dům apod., tak se dá pochopit, že se nezapojuje tolik do chodu domácnosti a péče o děti, ale pokud je v práci 8 hodin, pak má padla a nechce se mu dělat doma nic, tak je to prostě jen sobec. V tom případě byste si ten čas, kdy není v práci měli ideálně rozdělit fifty-fifty, protože ty máš doma taky směnu. Není nic špatného mít taky čas pro sebe, vypadnout od dětí. Mít 2 malé děti je docela mentální zátěž + nepořádek, jelikož jste pořád všichni doma, vaření, z toho zas nádobí…je toho dost
@vikinkav Ty jsi máma a on je táta. U tvoření dítěte jste byli oba. To, že žena dítě musí odnosit, porodit a má možnost jej krmit kojením, je pouze jakási biologická danost, ale nedělá to z matky automaticky hodnotnějšího, lepšího, nebo záslužnějšího rodiče. To je argument žáka pomocné školy. A navíc, otec nehlídá. Otec se stará, stejně jako matka.
@vikinkav Prosimtě a to jsi napsala jako vtip, nebo to tak skutečně tvůj muž má? Protože to je zoufalost toto. Já to nechápu. Dítě je vás obou, tak se máte oba starat. jasně, pokud je matka doma, tak nějak se předpokládá, že dátě obstará z větší části ona, ale pak odpoledne, kdy je muž doma, by to mělo být fifty fifty...a to i v zájmu manžela, aby taky trochu budoval vztah s tím dítětem. U nás můj manžel vlastně dítě přebíral po příchodu z práce, večer koupal atd., prostě aby s dítětem trávil nějaký čas. Mně to hlava nebere.
Mám chlapa, který si sakra dobře uvědomuje, že být doma na rodičovské není žádná pohodička. Dost mu k tomu prozření pomohlo, že víceméně od synova narození jsme fungovali tak, že v době, kdy je muž v práci, já se starám o dítě, to je zase moje práce. Navíc teda k malému vstávám v noci, je-li to potřeba. Ve chvíli, kdy dojde muž domů, je to naše dítě, naše starost, naše péče. Jeden z nás se potřebuje jít na hodinu natáhnout nebo prostě jen chvilku pro sebe? Jde. Později se vyměníme. Nebo jiný den. Nepíšeme si skóre, kdo častěji, protože to v rámci možností funguje. Pokud jde o domácnost, tam má můj muž obrovské rezervy. Jako když vidí drobky, jde a vyluxuje, nádobí opláchne, pračku a sušičku obstará. Ale prádlo neposkládá, prach neutře, koupelnu neumyje, kde máme čistící prostředky asi tuší, ale celkově je to bída. Za chvilku jdu do práce, jsem na to zvědavá. Přitom vím, že všechny domácí práce zvládá, už několik měsíců se stará o domácnost u tchýně, protože ona není schopná 🙄
Máme kamarády, kteří jsou na tom podobně jako ty. Její chlap taky pořád nechápal, že co pindá, že chce pomoct... Co začala chodit do práce, tak domácnost šla od desíti k pěti, on věčně nespokojený, ona naštvaná. Můj chlap u nich párkrát byl a byl v šoku, jaký mají doma binec ve srovnání s obdobím třeba rok zpátky. Přitom si nemyslím, že ona by byla líná nebo neschopná, spíš vyhořelá. Takže i když je doma, tak obstará děti, ale na úklid rezignovala. Chodí do poradny, ale ten její stejně nechápe, v čem je problém 🤦♀️ Takže tvůj muž má částečně pravdu - je to tak i jinde. Ale ne, není to v pořádku.
Na tvém místě bych přestala se snahou o domluvu a prostě ho postavila před hotovou věc. On 2x týdně sportuje, ty 2x týdně odcházíš na podobně dlouhou dobu. Tím, že nebudete pořád spolu, ty budeš mít k hovoru i jiná témata než děti a domácnost, můžete zažehnout znovu tu jiskru mezi vámi 🍀
@vikinkav
@emillyhk slovo hlídat je pro někoho jak červený hadr
Souhlas u nás taky hlídame oba.
On je totiž rozdíl jestli "manžel děti hlídá" nebo "manžel MI děti hlídá". To první je OK, to druhé je slovní spojení které fungovalo dříve a s oblibou ho starší generace používá, tam chápu, že to je přežitek.
My jsme to vzdycky brali tak, ze pece o deti = prace. Jeden byl v praci, druhy se staral o deti a zbytek casu jsme si rozdelili. Rozdeleni chlap chodi do prace a zije jako za svobodna a zena se stara 24/7 o deti a domacnost je cesta do pekel, nikdy bych na to nepristoupila a mam stesti, ze meho muze by ani nenapadlo to pozadovat. Je to ale i tim, ze my jsme se na rodicovske vystridali, takze jsme oba vedeli, co to obnasi. Kdyz je partner neempaticky sobec, bude se mu ta teorie pece o deti vysvetlovat spatne...
My jsme to treba meli tak, ze ja pri rodicaku behem dne nakoupila (vetsinou rohlik), poklidila, vyprala, uvarila, aby muz po praci jeste nemusel letet do nakupaku nebo uklizet, ale mohl byt naplno s nami, postarat se o zahradu nebo byt i jen samu s detmi, at ja muzu mit sve aktivity. Aby mu proste doma nezacala dalsi sichta, protoze si myslim, ze s detmi to behem dne muzu krasne stihnout a on ten cenny cas muze venovat nam. Ale co bych teda nedavala, tak je to, ze je denne na HO a jeste musim resit jidlo kazdy den. Takze ja na tvem miste bych nasla rozvoz jidla, ktery vam bude pravidelne vozit klasicke jidlo. Jsou ruzne jidelny apod. Je fakt rozdil denne resit jidlo i pro dospele nebo jen pro deti. No a pak bych dal resila to, ze se ohlizi jen na sebe. U nas treba nastala krize, kdyz jsem sla do prace. Manzel nebyl zvykly se s detma stavit i cestou ze skolky do maleho obchodu aspon pro cerstve rohliky a vsichni hladovi cekali, az ja prijdu pozdeji z prace. A vliv maji i kamaradi, jak to maji doma a jestli se o tom bavi. U nas se naplno zapojuji i vsichni ostatni tatinci (nekteri i vari/pecou), jedou s deckama i sami na vylety, takze kdyby muj muz byl ignorant, tak by v jejich ocich vypadal jak blbec a ne frajer. Mame jednoho kamose, ktery vydelala majlant, ale v zivote decku neutrel ani zadek, konicky dela sam a doma to komentujeme tak, ze to ma jeho manzelka tezky a decka s nim nemaji vztah.
No, takové diskuze se tu opakují celkem často, takže sami v tom opravdu nejste.. řešení? Čas. Tvůj čas pro sebe, případně se vrať do práce. Ono si to sedne. Takhle malé děti prostě delaji bordel. Jak děti povyrostou, bude to lepší. Jenže do té doby se může váš vztah dost nenávratně rozvrátit. Je potřeba na tom zapracovat hned..
no a taky trochu slevit z nároků. Prostě manželovi říct, že se cítíš trochu v nepořádku psychicky, že máš dost a že buď trochu polevíš s úklidem, nebo něco převezme on. On chodí sporotovat a ty máš co?
Domácnost? Kam chodíš ty? Tohle bych zarazila hned. Buď budete oba mít čas na svoje koníčky, děti a domácnost stejně, nebo ať převezme něco on doma..