Přítel mi není oporou

ivvana26
5. únor 2017

Ahoj, potrebuju se trochu vykecat, protoze uz nevim jak dal. Jsem ted v 8tt, otehotnela jsem neplanovane ale ne nechtene. Pritel je sice o 5 let mladsi (21) ale oba jsme pocitali s tim, ze neberu antikoncepci a tak jsme stridali kondom s prerusovanou soulozi s tim, ze kdyz otehotnim tak se o dite postarame. Oba mame dobrou praci sice bydlime v podnajmu, ale i tak jsme na tom dobre. Samozrejme se nam s pozitivnim testem obratil zivot naruby, zacali jsme resit hypoteku a auto, hodne nam pomaha rodina. Kazdopadne co me trapi nejvic je minimalni podpora od partnera. Je to moje prvni tehotenstvi jsem ze vseho vyplasena a doma se ted jen hadame. Byla jsem zvykla kourit tak 5-6 cigaret denne k tomu jit kazdy vikend do hospody, vsechno jsem musela ze dne na den prerusit a nebylo to lehke. Sedim ted kazdy vikend doma protoze jakmile jdu ven tak me to laka si zapalit. Nevidam zadne kamarady, protoze by se vyptavali proc za nima nechodim a krome rodiny zatim nikdo nic nevi. Prosila jsem proto pritele ktery presel na elektronickou cigaretu aby mi ji nekouril v byte ze mi vadi ten husty dym (je to opravdu jako mlha) slibil mi to uz asi 10krat ale porad to opakuje kdykoli na chvili usnu zahuli mi vedlejsi pokoj. Neni schopny vydrzet bez toho ani hodinu a v prepoctu na nikotin diky tomu vykouri cca krabicku denne a jeste mi tvrdi ze je to zdrave koureni. Je do tech cigaret uplny fanatik utraci za ruzne baterky a atomizery a liquidy i dost penez. Stejne tak mi neustale slibuje jak omezi hrani her a bude mi vic pomahat ale stejne to nikdy neudela. Prijde mi ze se chova jako by se nic nestalo. Chapu ze i pro nej muze byt tezke se s tou zmenou vyrovnat, ale ja ted potrebuju podporu a misto toho skoro kazdy vecer brecim. Vim ze jsou to malickosti ale podle me to ukazuje jeho sobeckost a nevyzralost. Nejsem si jista jestli to male s nim chci :( nejdriv jsem se moc tesila ale ted je to tehotenstvi spis nocni mura :( a to nemam zadne nevolnosti, nic. Bojim se ze diky tomu vsemu mi stejne v utery reknou ze se dite neudrzelo :(

elveren
5. únor 2017

@ivvana26 Hlavně klid! I tvoje tělo a hlava zažívá zmatek - přísun Nikotinu zmizel, přísun alkoholu taky, tzn. látky, na které tělo bylo zvyklé jsou fuč a je to rána, se kterou se vyrovnává po svém. Že jsi i ty podrážděná je normální. Můj přítel se dozvěděl, že jsem těhotná na 6tt. a oporou mi je asi do 18tt, kdy byl na ultrazvuku a viděl prcka. Ono jim to dochází o mnoho déle a i v tom jejich chlapským mozku je zmatek. Netlač na něj, ale chovej se k němu jako k dítěti - fakt to zabírá. Já jsem přítele konečně naučila uklízet věci do myčky - nenápadně jsem ho chválila :D

ejdys
5. únor 2017

Ahoj,
No upřímně si myslím že buď přítel je tím opravdu zaskočený a chce to mu dát čas aby se s tím srovnal a uvědomil si situaci, což tak chlapi mívají a nebo prostě je nevyzrálý, jak píšeš na konci článku. Já být v tvé situaci, tak na něj kašlu a soustředím se hlavně na to MIMINKO aby se udrželo a byli jste v pohodě. není to lehké , ale zároveň to za to přece nestojí, ne? A s těma cigárama? asi bych ho z bytu vykopla. Je to neohleduplné a ukazuje to jen o jeho ,,myšlení,, a té ,,vyzrálosti,,...Moc přeju ať se to vyřeší co nejlépe a drž se s miminkem! Není přece nic krásnějšího 🙂

elveren
5. únor 2017

@ivvana26 a mimochodem i já jsem pochybovala, jestli vůbec miminko s ním chci, zvlášt když o malým zezačátku mluvil jako o parchantovi a problému. Po tom UTZ mu to došlo už naplno, stará se o mne, pomáhá mi,...

ivvana26
autor
5. únor 2017

Dekuju holky ja vim ze je to pro nej taky zmena jen jsem doufala ze se zatne a bude tu ted pro me. Misto toho mi prijde ze ja musela vsechno "obetovat" a omezit ale on to neudela protoze prece nemusi :( vi jak se bojim injekci a doktoru a ze trpim na uzkosti a misto toho aby se me pokusil uklidnit tak se jen hadame. Mam strach ze mi stejne utece protoze se nebude chtit omezovat.

ivvana26
autor
5. únor 2017

@elveren je fajn ze mu to potom docvaklo 🙂 taky v to porad doufam jestli teda uz neni pozde :( desi me ze nemam priznaky, nevolnosti a tak

fallingstars
5. únor 2017

@ivvana26 Já bych tomu dala čas. Pro chlapy je to těhotenství dost abstraktní záležitost, obzvlášť ze začátku. Upřímně, ani mně ještě ani teď 100% nedošlo, že jsem těhotná, se všemi důsledky...a to to mimčo cítím. Chlap to začal tak nějak víc zohledňovat teď, když už je to na mně vidět, ale že by se mě 5x denně ptal, co potřebuju, to ne 😄 S Tebou navíc začínaj cloumat hormony... já ho první tři měsíce nenáviděla, všechno bylo špatně... zapomeň na romantický filmy, neříkám, že neexistujou chlapi, co od začátku zpívaj miminku v bříšku, sle většině to prostě trvá, obzvlášť, když partnerka funguje tak nějak normálně (=žádná zjevná změna).

elveren
5. únor 2017

@ivvana26 Ale ono to tak je. Ženská toho obětuje víc a hlavně rychle - vlastně ze dne na den, pokud to bere zodpovědně. První týdny jsem po nocích brečela, že vůbec nereaguje jako budoucí táta a nechápe, co prožívám já (a to jsem od začátku neměla jediný problém!), že se mnou nechce k doktorovi, že se z hospody vrací v ne moc pěkném stavu a už mi ani neříká, jestli nechci jít na chvilku s ním, alespoň na něco nealko. Ten tvůj je mládě, vlastně ještě pořádně nedospěl a už má před sebou novou roli táty. Ono mu to dojde, pomalu, ale jistě. Hledej oporu u rodičů - jak u tvých, tak u jeho.
A že máš strach, že uteče? Takových uteklo a takových lepších se našlo. Je to život. Je jen na tobě, jaký si ho uděláš, jestli dobrý, klidný a bez zbytečného stresu nebo opačně. Budeš mít miminko a to je to největší štěstí ;)

elveren
5. únor 2017

@ivvana26 já podle některých patřím do muzea. Mimo zvětšujícího se břicha vůbec nevypadám na těhotnou :D

fallingstars
5. únor 2017

@ivvana26 Já nezvracela ani jednou. Nic to neznamená 😉

ivvana26
autor
5. únor 2017

@elveren @fallingstars dekuju holky, ja se snazim to brat s rezervou ale uz to na me hodne dopada :( prijde mi ze byl pritel radsi kdyz jsem litala po kamaradech a barech, protoze mel doma svuj klid na hrani her, mel svoje penize o ktery se nemusel nijak vic delit a ted mu vadi ze jsem doma a omezuju ho. Snad se to jeste zmeni

elveren
5. únor 2017

@ivvana26 Není zač. To si piš, že by byl radši. Teď je to pro něj rána, narušení jeho stylu života. Postupně si na to určitě zvykne. Najdi si jinou činnost, kterou můžeš dělat i v těhotenství - plavání, lehčí sport. I to ti pomůže. Zaměstnáš hlavu i ruce a budeš víc v klidu ;)

ivvana26
autor
5. únor 2017

Navic me docela desi ze ja takovej samostatnej clovek co se spolihal hlavne sam na sebe budu ted na nem zavisla :( potazmo na jeho rodine, ktera je narozdil od te me docela zajistena a hodne nas ted nuti do svatby a jak a kde zaridit hypoteku a auto. Asi se toho sebehlo proste moc

elveren
5. únor 2017

@ivvana26 aha, takže i tlak z jeho rodiny. Tak to ať ale zatlačí na něj a ne na tebe ;) Svatba není důležitá a hlavně vzít se můžete i před porodem nebo chvíli po něm - tak holt nebudete mít nějaku dobu stejný jméno, to je fuk. Hypotéka a auto je zase jiná věc, to je potřeba si hodně rozmyslet. My jsme u čtvrté banky. Nenech se tím otrávit! Ty máš taky svůj názor a nenech si ho vzít - ty teď zažíváš nejvíc změn.

ivvana26
autor
5. únor 2017

@elveren mam stejny nazor 🙂 svatba je ted to posledni....hypoteku a auto beru jako potrebny veci. Jsem sice vdecna ze nam s tim chteji pomoct, protoze maji nasetreno ale vnitrne je mi asi neprijemny ze jim budeme dluzni

marketa11112
5. únor 2017

strach..znam.. a to jsem starsi nez ty... moc jsem chtěla dite a pak? byla jsem zmatena, bala jsem se vseho.. zda to zvladneme, zda bude zdrave, zda se uzivime... a bum prcek byl na svete dřív nez mel a vse najednou bylo tak jasne.. nejdulezitejsi je on... ted jsem tehotna podruhe a hned na zacatku me opet popadl zmatek, zda jsem udelala dobře.. tedy zda je dobře mit druhé dite tak brzy a pod... ted jsem v 17. tydnu, strach opada a ja jsem moc stastna, ze jsem do toho sla.. a to mam rizikove tehu a nevim, co me opet ceka...
chlapum vse většinou dochazi az jak roste brisko... teda alespoň memu manzelovi 🙂.. když pak vidi ultrazvuk a kroutici se opravdove dite, když slysi srdicko, když da ruku ci ucho na bricho a dite opravdu slysi a vnima.....když zacne jit o peníze a musí se koupit výbavička a vse potrebne.. to je pak hukot 🙂)...
a ze s e ti zmeni život? uplne.. ten muj je naruby... od dvou praci, skoly, veceri s manželem po hospůdkách, víkendových vecirku, koncertu a pod, se uz dva roky hrabu v plenkach, mimi vecech, vareni, zahrádce.. navíc na vesnici, takze jsem hodne sama...jsem uplne jinde nez dřív.... manzel se tedy prizpusobil a jsme opravdova rodina.... když ma volno , je s nami . delame vse spolecne... ale když ma sichty, vraci se vecer a prcka vidi jen chvili.... ale uz mame zabehly rezim.... také se musel dost věci vzdat.. hlavne klidu doma a toho našeho litani po vecerech...... navíc nemame hlidani... setrime, budeme si brat hypotéku a pristavovat k domku, doděláváme plot a vůbec zahradu... proste je to něco za něco... ale za par let se vse zklidni a bude nam fajn...

ivvana26
autor
5. únor 2017

@marketa11112 obdivuju kazdyho kdo to tak zvlada 🙂 pro me je to porad takovy nepredstavitelny. Pravdou je ze dokud jsem neotehotnela tak byl muj zivot docela prazdnej. Par konicku par kamaradu a jinak sama hospoda a ruzny akce. Mama mela pravdu ze to dite da zivotu uplne jinej smysl jen je pravda ze me to vsechno dost desi

marketa11112
5. únor 2017

@ivvana26 neboj, to se spravi.. fakt 🙂).. ja s e toho bala hooodne.. proto jsem mela dite az po třicítce, porad jsme odkladali, manzel se bal.... a ted je ze mě maminy na plny uvazek...to das... hele, když vidim, kdo plodi deti (a ze to jsou kolikrat fakt pripady)... tak kazda normalni zenska to zvladne levou zadni...

kamino
5. únor 2017

@ivvana26 To jsi vystihla naprosto přesně 🙂 úplně jiný smysl 🙂 Já před prckem chodila do divadel, kina, koncerty.. milovala jsem moře, výlety .. Po narození prcka první dva roky izolace prakticky bez hlídání,kojila jsem do dvou let, lahev s mraženým orcek bouřlivě odmítal, bez přítele mě ty aktivity stejně nebavily - po druhém roce už to bylo lepší, občas ( tak 2x do roka ) přijela hlídat má mamka se ktrou prcek i pár hodin vydržel, tak jsme mohli jít společně na koncert a tak... Je to opravdu strašná změna, jen malé doporučení - do ničeho přítele nenuť, řekni mu na rovinu co cítíš a jak to chce, nedávej ultimáta, nedávej mu příklady, že Anči od vedle manžel dělá to a to.. spíš ho popudíš. Bud dospěje, nebo ne... držm palce at je vám spolu dobře. Vše se dá překonat, když se chce, ale musí to být z obou stran 🙂

gnozka
5. únor 2017

Kliiid . Muj manžel je silný kuřák . Nikdy by si teda nezapalil doma ale i přesto kdyz jsem ho prosila at to omezí vydrželo to tyden . A na odpověd vzala jsi si mě jako kuraka opravdu argument nemam 🙂 v podstate chlap který lítá kolem ženské od první chvíle co se ukážou dve čárky na tt existuje jen v americkém filmu 🙂 muj manžel si dite moc pral . Ale stejne kdyz jsem mela ty stavy 🙂 tak me jen odbyl větou . Neplas, nesil, vse je cajk a bylo 🙂 az kdyz uz mi začalo růst brisko tak to zacal registrovat. A jeho život se v podstate nezměnil . Jak píšeš ja byla spis doma a on chodil porad . Ale pak jsem zacala chodit taky . Hlavne od května uz se nesmi v hospodách kouřit 🙂 tak klidne výraz s nim . Jako nebude to do rana ale proc ne ? Kdyz se mala narodila tak se taky nic moc nezměnilo . Manžel malou miloval od první chvíle ale co chlap s Tou malou housenkou🙂)) v podstate od toho jsme mámy . Abychom byly s detmi . A ted je malé 15 mes a uz spolu radi , manžel v rámci mezích vykoupe uloží . A hlavne uz jdeme taky spolu nekam parit a nebo je manžel s malou sám přes víkend a ja jedu za kamaradkama 🙂 uvidíš všechno bude v pohode 🙂 jim to dele trva . Nejradsi by aby uz s nima neco hned delali v dílně 🙂)))

nafuka
5. únor 2017

@ivvana26 Neboj, já taky nezvracela a teď máme krásnou holčičku 15m.

kika_21
5. únor 2017

@ivvana26 je ještě hodně mladý, kouření se snažil omezit. Nekouřím, tak kuřáky nechápu, ale vidím pozitivum v tomto.Radím hledat na něm dobré stránky, protože jako máma 5 dětí už vím, že pokud bychom to my velcí nedělali, tak by na tom děti byly špatně-a to bych nerada. Jsme si oporou, ale děti jsou u nás na 1. místě-pak my dva-je to tak...Tak nevyžaduju, aby si nedal pivo, když já nemůžu-proč taky-vždyť nebudu synovi vykládat, že jdu od dětí na pivo a aby to také dělal-třeba za 8 let. Na oplátku ocením, že to muž dělá tak 1x za měsíc... Kdybychom řešili hypotéku, asi by na to ani už neměl peníze...Taky si nekupuju 20 knih za měsíc, ale jen 1 za tři měsíce...Dospělí lidé by asi měli mít rozum. Mělo by jim jít o klid-a to v těhotenství hlavně potřebujete. Máte svůj svět-on není vězeŇ, ale jeho dobrovolná součást. Jasně-bylo by fajn, kdyby také nekouřil-ale třeba k tomu časem dojde-není úplně od věci být trpělivější-hledat ty plusy-to spojuje. Minusy tolik už ne.Jinak slíbit může kdo chce co chce-za muže mluví až činy-sliby jsou chyby-nevyžadovala bych je ani-je to nanic.

ingwer
6. únor 2017

Podle mě hodně závisí nejen na vyzrálosti budoucího tatínka, ale i na jeho životním stylu. Můj "starý mládenec" to taky vstřebával hodně dlouho - tedy na můj vkus. A když mě už štvalo, že je "stále zaskočen", na rovinu jsem mu řekla, že necítím oporu, kterou jsem dříve cítila. Ještě tři dny to vstřebával a pak byl najednou jako dřív. Ne úplně, to je jasný, ale najednou to tam zase bylo. A já si jen osvědčila, že je potřeba o věcech mluvit a říct si, co chci.
Drž se a ty cigára mu vyhoď 😉

ivvana26
autor
6. únor 2017

Ještě jednou děkuju holky za podporu 🙂 pravdou je, že doma se to uklidnilo. Jinak partner mi doma nekouřil cigarety ale elektronickou cigaretu, bohužel ale jednu z těch větších a silnější a ta dělá prostě obrovský hustý dým (páru) který mi vadí ačkoli to voní po aromatu tak mě je to nepříjemné jako bych byla v sauně. Každopádně jsme si promluvili a snad to bude lepší. Jen mi prostě občas přijde, že ty chlapy moc omlouváme a všechno jim ulehčujeme, protože oni jsou "prostě takoví". Nejsem sice feministka, ale přijde mi to nefér a podle toho s partnerem jednám. Musím se prostě taky naučit mít víc pochopení a tolerance.

dofi86
6. únor 2017

@fallingstars souhlasim. Pro chlapy je to fakt hlavne zpocatku zatim takova abstraktni zalezitost....Zacne se to menit, az na tobe uvidi zmeny...az uciti miminko...To mu to pak zacne vic dochazet. I kdyz jsou i taci, kterym to zacne dochazet, az kdyz je dite na svete a chodi :D protoze to si s nima teprve muzou pekne vyhrat. Chlapi to proste nikdy nemuzou plne pochopit a nemela bych jim to za zle. Co nejaka kamaradka, znama, mama, segra, se kteryma bys to mohla probrat? to pomuze ;) A neboj...mimco bude v poradku. Ja si za tehotenstvi prosla milionem pochybnosti 🙂 a taky milionem probrecenych hodin...to jsou ty hormony ;) Ale fakt...pak jsem si s odstupem rikala, co jsem jako blbla :D A to mam skveleho manzela. Urcite mu ale neprestavej rikat, co ti vadi ... at si nemysli 🙂 Hodne sil a mysli na mimco. Ono ti pak vsechno vynahradi 🙂 At jste stastna rodinka ;)

ingwer
6. únor 2017

@ivvana26 Máš pravdu, ulehčujeme jim to - protože člověk vydrží hodně, ale ženská všechno 🙂

astyna
6. únor 2017

Žena vždy obětuje víc než muž, dobře to vystihl manželův děda, když řekl, že pro chlapa to končí "splněním povinnosti početí" (on to řekl víc na férovku). to, že si pořád dělá, co chce, no co je mu taky 21 let. Ještě za sebou ani nemá pubertu 😀 Navíc chlapi "prý" zrají až kolem 30.roku a i tady najdeš plno diskuzí, kdy chlap kolem 35 let se chová k ženě jako kopyto.

U tebe bych to viděla na kombinaci hormonů + útlumu z nikotinu + závisti, že partner může. Že přemýšlíš, zda to bylo dobře - to přemýšlí asi časem každá, důležité je, že nepřemýšlíš nad potratem. Pro plno chlapů to začne být zajímavé třeba až dítě uvidí na ultrazvuku, manžel skoro brečel ve 20.tt, když nám řekli, že čekáme chlapce. Pak u porodu, u prvního pasení koníčků, otočení, lezení, mluvení... Mimino jim většinou nic neříká a to není sám.

Spoléhat se na to, že ženská vydrží všechno, tě taky může přivést do skvělých depek - chlap by měl být oporou, měl by ženu podržet a podpořit a věř, že to budeš sakra potřebovat. A to nemyslím jenom občas pohlídat nebo přebalit - ale při jakémkoli nezdaru.

astyna
6. únor 2017

A co se týká nevolností - mě u syna nic nebylo až do porodu 🙂

ivvana26
autor
6. únor 2017

@ astyna No jo ta závist tam bude asi nejvíc 😀 i když na přítelovu obhajobu on do těch hospod zas tak moc nechodil to spíš já 🙂 přestěhoval se kvůli mě z vesnice za Olomoucí do města a nemá tady moc kamarádů tak si to právě asi vynahrazuje hraním na psku nebo na počítači. Hlavně on je i jinak vychovaný. Jeho rodina je prostě o něco "majetnější" a on měl v životě vždycky dostatek všeho přestože má rodiče rozvedené jako já, za to já vyrůstala trochu jako dříví v lese a peněz bylo málo a i proto jsem v tomhle ohledu taková skeptičtější a víc mě děsí to co bude, jak to zvládneme, ale to se zvládne 🙂 musím být menší pesimista 😀 a doma být mírnější jinak mi fakt zdrhne.

ingwer
6. únor 2017

@astyna Chtěla jsem to odlehčit, rozhodně netvrdím, že vydržíme všechno a oporu nepotřebujeme!!!

astyna
6. únor 2017

@ingwer

Tak já jsem nemyslela zrovna tebe, to bych tě tam označila.

Ale je to slyšet ze všech možných stran a ženský pak jsou v depresi, že nezvládají toto a tamto a přitom ženská je víc než člověk a má zvládnout všechno. Není pravda. Mě tohle přemýšlení přivedlo k laktační psychoze, pak jsem to přehodnotila a jsem opět OK.