Ahoj, už se musím někde vypsat, nemám za kým jít, kamarádů moc nemám, nejsem moc společenská a špatně se seznamuji. Ale už nemůžu. Mám malého chlapečka, 5 týdnů. A příjde mi, že jsem na něj z celkového dne úplně sama. Sice mám přítele, ale pracuje na směny, jsem věčně s malým doma sama. Příští týden měla přijed moje mamka, aby mi pomohla, pohlídala malého a já měla čas nejen na sebe, ale hlavně na školu, kam jsem se pomalu chtěla vrátit a čekají mě zkoušky, ale sama to nedám. Prcek není zrovna spaví přes den a já jsem ráda, že se najím. natož myslet na učení. Ale přítel s tím má problém, že nebude klid, že už takhle nemá s malým klid, když pláče a natož když tady bude moje MATKA! Chce mít prostě klid, když se večer vrátí z práce v 11, než dopoledne pojede do práce. Prostě potřebuje čas pro sebe. Je mu asi jedno, že já ten čas taky nemám, že mi malý visí pořád na krku, že pláče, já se nevyspím a ještě tady běhám kolem domácnosti a padám na hubu. Vím, že hormony v 6 nedělí jsou na prd, ale já už nemůžu. Dnes mi tohle oznámil a šel spát, že už to nebude řešit - má teď noční. Co má teď dělat? Příjde mi, že se chová hrozně sobecky a je mu jedno co já, že by mi přítomnost mamky hrozně pomohla, navíc není ze stejného města,takže malého taky nevidí tak jak by chtěla. Citím se hrozně sama a zoufalá.. dnes celé odpoledne jen pláču a nejde to zastavit.. ☹ ☹
Musela jsem se někde vypsat.
@teere Tak já mám naštěstí v tomhle přítele v pohodě, ať si pozvu kohokoliv, i když kolikrát maká i 24h, je řidič z povolání a práce je dost psychicky i fyzicky namáhavá. Ale pokud by mi řekl NE, tak bych se s mamkou domluvila a jela já k ní. Má to dokonce i výhodu, odpočineš si i od přítele a nebude ti tak smutno 😉 jinak jsem na tom stejně jako ty, rodina a přátelé 200km daleko, nikoho tu nemám a neznám, jsem na vše sama a každý den jen čekám, že tohle jednoho dne skončí. u mě to trvalo přes 5 měsíců než sem se trochu zase srovnala, nejvíc mi pomohlo počasí a to, že se můžu sebrat a jet i na blbej nákup nebo něco zařídit..
@teere Ahoj, to je mi moc lito, uplne to chapu a tak trochu znam. Ja ted mam prcky tri (4m, 2,5r, 6r) a kdyz nejstarsi marodi a nejde do skolky, je to doma mazec. Ale kdyz se nasi ozvou, ze si radi vezmou treba na tyden prostredniho, aby to nechytl a ja nemela tolik litani okolo deti, manzelovi se to nelibi a remca, proc by ho jako meli odvazet. No jasne - on je pres den v praci, ma fajn kolegy, celkove praci prijemnou a "na urovni", takze domu jde vicemene odpocaty a chce si s malym pohrat nebo jit ven. Ale ze ja mam 120% nasazeni od 6h rano a pomoc rodicu bych s radosti uvitala, to nechape. Nakonec to ale stejne udelam podle sebe - se sebou totiz musim vydrzet nonstop, a tak si nejakou pohodu proste zaslouzim. A Ty taky. 😉
A kdyby Ti nekdy bylo moc smutno a opusteno, klidne mi napis, rada si popovidam. 🙂
Nejspíš bych se sbalila a s malým na pár dní k mamce odjela. Odpočineš si od toho kolotoče doma a i od chlapa a jemu třeba dojde když bude doma chvíli sám, že se ty věci sami neuklidí jídlo samo nepřichystá a pod.... U nás když sem měla pocit, že manžel dává od všeho ruce pryč a jede si jenom na svým, tak sem to vše hodila na něj a ať se stará 😘 chvíli to trvalo ale ono mu to opravdu otevřelo oči 😲 😉
Děkuju moc všem 🙂 kdyby to šlo jedu k ní,ale musím hned v úterý s malým k lékaři a ve čtvrtek mám školu poprvé od porodu tak se potřebuju připravit a v pátek zase mudr. Takže bychom akorát pendlovali sem a tam. A není to kousek. 😉 ale jak.to půjde udělám to tak. Taky si potřebuju odpočinout. Občas si ty hormony semnou hrají. .
@teere Frajer očividně ještě nepochopil, že když si udělal děcko, tak se z něj stal rodič. Takže jakej k...a klid a čas pro sebe?!!!
@teere nelze jinak než se domluvit. Dítě není možné naprogramovat a přítel si musí uvědomit, že být rodičem znamená, že se hodně věcí změní, včetně toho, že se občas taky nevyspí, nebo že musí ukrojit z vlastního pohodlí. Dítě je vaše společné. Péče o něj by tedy rozhodně neměla být jen na tobě. Samozřejmě, noční směna je asi záhul, to se dá pochopit. Ale jestli si to představuje tak, že se vyspí a pak si hledí jen sebe, tak bych ho velice rychle vyvedla z omylu. Nastavte si nějaká pravidla, jinak budeš nešťastná, unavená a vztah půjde do kytek. Nicméně školu bych teď na nějaký čas asi pověsila na hřebík. Pokud není doma potřebná podpora, tak mi přijde zbytečné přidělávat si další starost a důvod k nervům. Měj na paměti, že malý to z tebe cítí a jestli je neklidný, bude to do velké míry důsledek tvého vlastního rozpoložení.