Odchod od manžela se třemi dětmi. Rady, tipy, zkušenosti?

@1pomnenka manzel. Predpokladam, ze odchod se bude konat nejdriv za rok za dva... takze to uz bude mrnou starsi a on schopny se postarat. Kdyz byli starsi takhle mali, tak uz to zvladl... s donucenim... ale pak byl v pohode...
ale prave... je jeste malicky, a aby nevidel mamu trba tri dny... to je taky na pytel 😭 na pytel je taky to, aby byl ve dvou ve trech letech do ctyr ve skolce...😭 Jenze abych mohla samostatne bydlet, tak potrebuji vydelat aspon 40 tis 😭

A když děti budou nemocné, bude se o ně starat kdo? Rozvážet je na kroužky, trávit s nimi alespoň nějaký čas po příchodu z práce? Promysli si všechno do detailů, já mám jedno dítě, jsem na něj sama čtyři dny v týdnu, práce na plný úvazek a nikdy si nepřestanu vyčítat, že jsem s ním nemohla trávit víc času, věnovat se mu, protože jsem buď musela do práce nebo jsem byla neskutečně unavená. Plus, uvědom si, že to, na co jsou v běžné domácnosti dva, budeš jen ty. Tj, ukrojí ti to ten případný zbylý volný čas. Děti tě prakticky neuvidí. Dále, pokud budou nemocné a nebude je mít kdo hlídat kromě tebe, sníží ti to výplatu. Budeš mít pak na nájem? Moje dítě je nemocné každý měsíc. Kdyby neměla babičku, která se o ni postará, abych mohla chodit do práce, byla bych v prdeli.

Možná blbá, ale dobře míněná rada: zůstaň s manželem, dokud nejmenší trochu nevyroste. Bez babičky to nedáš, budeš víc doma než v práci.

@1pomnenka asi jo, co? Jakože to moc jiné řešení nemá 🙈 A spoléhat se na to, že se manzel postará, když ona bude potřebovat...to bych teda moc nedelala

Fandím Ti a hlavně i v tom, že to s ním ještě vydržíš i přesto, že víš co je zač. Vím, že kvůli dětem. Sranda to není, samozivitelka nejsem, ale mám nějakou tu kamarádku, co to dává s jazykem na vestě . Pokud by to šlo, vzala bych jednou tu méně placenou práci, abych mohla být taky s dětmi. Budou tě potřebovat. Musíš si to všechno spočítat . Přeji hodně štěstí a sil🍀

Kdyz bychom meli tu stridavou peci, tak by to bylo stejne cca 3 dny u nej, tri dny u mne. On dela na smeny, plus jeste dalsi praci, ale tam si muze tu pracovni dobu prizpusobit. Osetrovacku by si klidne bral i on. Jak pisu vyse, jako tata je skvelej. Tim si podle me obhajuje i ty nevery - funguje, tak co 😒 Toho nejmensiho mam vecne na hrbu ja, furt tvrdi, jak je to jeste nehlidatelne mimino, ze se s nim neda jeste nic delat. Da, ale jemu se nechce. Na druhou stranu vim, ze opravdu, jak u budou tak dva, tri, tak se postara. Bylo to tak i u starsich. Dost me mrzi, ze mi ted, kdyz je to ten nejvetdi zahul, s nim vubec nepomuze - pritom to byl predevsim on, kdo chtel jeste treti dite, ale to je ted vedlejsi... ukrivdenost stranou, ted musim resit, jak to udelat prakticky...
Do budoucna se postara, to si jsem jista.
Tu praci v tom velkem meste bych si mohla uzpusobit na dny, kdy by je mel v peci on.
Jenze je to krok trochu do neznama, jak to cele bude fungovat. Predstavuji si, ze by to mohlo jit celkem hladce, ale treba me vubec nenapadaji ty prakticke prekazky...
Dale, pokud bych vzala tu lepe placenou praci, musela bych si poridit nove auto. Ted jezdim se svym starickym 25 letym vozem, ktery se pomalu rozpada a rozhodne uz nezvladne kazdodenni jezdeni po dalnici a pod.
To je vydaj min. 11 - 12 tis navic - 6 tis benzin/nafta, 5 tis leasing/splatka. Nasetreno samozrejme na auto nemam (manzel si koupil pro sebe motorku 🥸) a co setrim, tak na odchod od nej - budu potrebovat minimalne 80 tis - najem, kauce, provize RK, neco do zacatku na vybaveni. Ale spis budu potrebovat 100 tis. Protoze vybaveni domacnosti neco bude stat - 3 postele, dva psaci stoly, pracka, vysavac, postel nebo aspon matrace/rozkladaci gauc pro me... Ach jo. A plus dalsich milion polozek, ktere me zrovna nenapadaji, ale budou potreba...
Bez poradneho prijmu to nedam 😳
Na druhou stranu - zit tady v tomhle, se mi uplne ekluje, pote, co uz vim 🤮 Snazim se pretvarovat. Chladnokrevne a vypocitave.. nemuzu se ted v emocich sbalit a vypadnout. To zatim nejde...😳

A co vyložit karty na stůl? Jakože by jste spolu chvíli žili jako spolubydlící. Za mě se nedá dlouhodobě hrát na někoho divadlo, jak jsi s někým šťastná a zároveň plánovat, jak mu utečeš. To tě zničí.

@aedoss no to me prave nici. Jenze kdyz vylozim karty na stul, tak udela vsechno, aby me ziskal zpatky... bude totalni vzornak, bude se strasne snazit, bude ten nejskvelejsi muz pod sluncem a svou oddanosti pro zachranu manzelstvi a rodiny me vmanipuluje zase do modu poslusne zenusky, co mu vari a pere trenky a zajistuje veskery provoz.
To uz tu jednou bylo... neresili jsme neveru, ale jine sracky. On se urcite rozvadet nechce. A ja se bojim, ze bych casem zase podlehla a vymekla, protoze (zase) uverim, ze mam toho nejlepsiho z nejlepsich.
Ale ja uz vim, ze je to jen docasna iluze...🙁
A hlavne - po tech letech vseho mozneho a po tom, co se probiram ze sve duverive naivity, se uprimne tesim, az budu sama...

Alimenty jsou cca 12% z platu pokud je mas ve vyhradni peci … tak si to spocitej… budes na ne sama. Rano je rozvezt do skolek na 7.00 nejpozdeji, 16.00 nejpozdeji byzvednout, nejak skloubit krouzky vsech 3? Ukoly? Nebude nikdo kdo by ti pres noc pohlidal, budes nonstop privazana k detem… nezajdes si do kina. Na kafe, na party, nikam… a s penezma budes v prrrr. Dostanes za zkraceny uvazek jeste s ocrkama tak mizna 20, alose 24, nejaky prispevek na bydleni 5, na deti 3……… najem 20, projedes 5….. jidlo obleceni, tak pocitej no… jako zvladnout se to da, ale bude to peklo

@martina1317 to ne... manzel je celkem schopny otec, bydleli bychom cca 3 km od sebe, deti by v dobe sveho volna obstaraval komplet on - dela na smeny, byl by ochotny si vzit i ocr v pripade potreby. V tomhle je spolehlivy partak 👍🏼
No ale prave - ty prachy, toho se dost bojim 😳

A chci se jeste zeptat - mame barak na hypoteku. V soucasne dobe ma hodnotu tak 6-7 milionu. Hypoteku jsme si tehdy brali 2,5 milionu. Ted nam zbyva doplatit cca 1,8 miliomu. Jak je to s vyplacenim / delenim majetku pri rozvodu? Na vyplaceni nema prachy, ale kdyby teoreticky jo, na kolik peneze mam narok, kdyby si dum chtel nechat?
Popr. da se spoluvlastnit barak i po tozvodu? Jak to funguje prakticky?

@1pomnenka tagle rada má logiku, ale jednu trhlinu, deti v puberte spatne nesou rozchod rodičů... To vídám v okolí často. Tak třeba i tohle je ke zvážení.

Já jsem se zařídila,tak abych se o děti byla schopná postarat sama. Vím, že když budu cokoliv potřebovat, pomůžou mi rodiče nebo tchýně. Ale nemůžu je pořád otravovat. Mají svoji práci a svoje životy. Odstěhovala jsem se od ex pár kilometrů do města. Děti má taky rád a asi by si pro ně rozkrájel (alespoň dřív), ale vídá je víkend jednou za 14 dní. Odstěhoval se za svojí partnerkou 70 km pryč. Takže ikdyž to třeba ze začátku mohlo vypadat, že kdyby bylo cokoliv potřeba,bude tady, tak ne nebude.
S tímhle ty musíš počítat. Nevíš,co se mu urodí v hlavě a jak se ti bude chtít "pomstít". Pokud to bude fungovat, tak jen plus oro všechny!

Co se týká hypo. Tak na vypořádání majetku máte 3 roky od rozvodu a pokud jste si brali hypo v manželství, tak máš nárok na půlku hodnoty nemovitosti. Buď vyplatit (navýšil by si např. hypotéku) nebo prodat, splatit hypotéku a zbytek si rozdělit. Rozhodně bych to neprotahovala.

@aedoss tuhle hru jsem hrála dva roky a dokonce v dobe kdy jsem byvaleho opustila tak mel pocit ze to mezi nama konecne funguje... no jasne kdyz jsem docista rezignovala na svoje potreby kdyz jsem vedela ze.uz s nim dlouho nebudu... a ne, neznicilo me to, naopak me to posililo.

Musím napsat, že obdivuju, jak to racionálně zvládáš. Že dokážeš dělat dlouhodobé plány, šetřit a promýšlet. Ale podle mě nemáš vůbec šajna, co udělá, až to začneš realizovat. Píšeš, že jsi si jistá, že se bude o děti starat. Ale kdysi sis s ním byla jistá i jako s partnerem. A že je ti věrný a že neudělá nějaké další průšvihy co jsi zmínila. Taky s malým Ti nepomůže. Dala bych si na to bacha. Klidně se Ti bude mstít přes děti, nechá Tě v tom vykoupat, když jsi rozchod přece chtěla Ty a ne on, když se tam snažil a Ty jsi to neocenila a rozbíjíš rodinu. Třeba ne, ale dost to hrozí, takže bych byla připravená na to, že se o děti budeš muset postarat sama. Taky si může najít novou partnerku a to nikdy člověk neví, jak chlapa ovlivní.

@biciklissie ty jo, mozne to je, ale to by teda byla pro deti strasna rana, kdyby se na ne vykaslal.. verim, ze to neudela. Prece jenom, uz nejsou uplne male, uz ma s nimi vybudovany nejaky vzah, spustu zazitku a zabehnute ritualy... nechce semi verit, ze - ackoliv jako manzel je hrozny - tak ze by takhle palil mosty. Spis si myslim, ze by delal naschvaly v tom, ze by si deti narokoval az moc a me utiskoval napr. na dovolenych, vanocich apod. Nebo ze by si je kupoval nesmysly apod.
Ted jsem jeste koukala na dalsi nabidky prace v jeste v jinem mensim meste s dojezdem take cca 30 km, plat stejny jako v tom velkem, plus jednorazove pul milionu Kc pri zapojeni se na rok az dva v ramci te standartni prace do jednoho projektu (ktery sice neni pro me oborove uplne atraktivni, ale jsou to pekne penize).
Ja si sice vydelat umim slusne, ale strasne spatne se to kloubi s peci o male deti...
Kdyby vsak budouci ex, fungoval ve stridavce dobre, tak by to zvladnout slo...
Ale mozna si to predstavuji jako Hurvinek valku a pojedu s tou tradicni praci od vyplaty k vyplate...

Taky se divím, že jsi si tak jistá, že se bude vzorně starat... ono v tom muze sehrat velkou roli ublížené ego. No a pak se to může dost změnit, až mu do toho začne mluvit případná nová partnerka. Nikdy nevíš a je potřeba počítat se vším 🤷‍♀️

Ahoj. Holky mě předběhly, chtěla jsem napsat to samé. Oledně budoucího ex, fakt nemůžeš ted předpokládat, jak se zachová, na základě toho, že se o děti staral pěkně, aspon tedy o starší. Připadá mi, že jsi poměrně naivní, promin nemyslím to zle. Za mě - dycky je lepší připravovat se na horší variantu, dkyž to nakonec dopadne ještě lépe, tím líp pro tebe, ale aspon nebudeš zle překvapena. S tou prací - pokud to reálně budeš řešit za rok za dva, tak jako jo, je dobré o tom přemýšlet, monitorovat situaci, ale spousta věcí může být úplně jinak - na tvé straně, na straně zaměstnavatele, co se celkově trhu práce týče.... (dělám v HR, tak o tom něco vím). Moc času a energie bych tomu v tuto chvíli nevěnovala, protože toho budeš řešit opravdu mraku. Co se týká dojíždění 30 nebo dokonce 70km , tak za mě je to úplné sci-fi. já mám práci 10 minut autem a jsem za to neskuečně ráda, vůbec si nedovedu představit běžný provoz mít to výrazně dál. Hele, máš tři děti, přece musíš vědět, že s dětma pořád řešíš nějaké jobovky. Někdo onemocní, zraní se, je infekční.... Zrovna minulý týden mi volali ze školky, at hned přijedu, že malá zkolabovala. jasně, není to každý týden, ale i tak. Jsou situace, kdy musíš reagovat rychle. Navíc, dyt bys vůbec neviděla děti. Jako ano, peníze jsou potřeba, ale ten čas ti nikdo nevrátí. A navíc, na těch dětech se to nejvíc podepíše! Už tak to budou mít těžké. Mimochodem, mojí nejmladší je ted 6,5, takže už ne úplně maličká, ale pořád mě hodně potřebuje. S 3-letákem to bude úplně jiná liga. Tohle ted pošlu, ale ještě budu pokračovat.

Mě hodně pomohlo, když jsem si našla hlídačku, kterou děti měly rády. Hodně se mi uvolnily ruce. Jasně, jsou to peníze navíc,ale mě se tahle investice vyplatila. Na začátku jsem uvažovala o podnikání, resp. nějakou dobu jsem to pytlíkovala z rodičáku, alimentů a toho, co jsem vydělala. Na vyskakování to nebylo, ale přežít se dalo. Ano, určitě je nutné vytvořit si rezervu, minimálně sto tisíc. Budeš potřebovat taky dobrého právníka. Tady si dej pozor, zaprvé aby byl fakt dobrý, zadruhé at na tom neproděláš kalhoty. Já se napoprvé sekla s výběrem a stálo mě to asi 50 tis. Nevím, odkud jsi ale případně můžu doporučit fakt super žensko - rozumnou, praktickou, relativně dostupnou. Když budeš hledat byt, zkus to bez realitky, já takhle "vyhodila" 20 tisíc. Taky si pohlídej, že ti tam dají trvalé bydliště. Mě slibovali, ale písemně jsem to neměla, takže smůla. Fakt netušíš, jak se zachová ex - možná se o děti přestane zajímat, možná ti bude vyhrožovat. Třeba budete mít střídavku a bude to super, ale třeba bude všechno na tobě. Anebo bude dělat naschvály. Anebo do toho vstoupí nová partnerka, nová rodina.... Bohužel, u nás je to už celé 4 roky po rozvodu a pořád ještě to neskousl a komunikačně je to velmi náročné, což nejvíc odnáší děti, ted to řeším u syna. Zraněné EGO je fakt velký problém, bohužel. Další rada - řeš věci postupně, krok po kroku. Napiš si to, udělej si plán, nenech se zahltit. A taky - v rámci možností - pečuj o své zdraví (fyzické i duševní). Je to důležité ted i do budoucna. Kvůli Tobě i dětem. Já dlouho žila v modu "přežít", vypnula jsem všechny své potřeby, zhubla, skončila v nemocnici.... Musela jsem se postupně učit zase se napojit na své potřeby, vnímat své tělo. Teď už je moje situace jiná, finančně jsem se nějak stabilizovala, ale jde to dělat si třeba i malé radosti. Uvažovala bych určitě o návštěvě psychologa, možná manželské poradny (i sama). Dají ti prostor mluvit, nadhled, mají zkušenosti. "Jen" musíš narazit na správného člověka. Taky zjisti zdroje - není v okolí někdo, kdo by ti nezištně pomohl? Kamarádka, starší paní - adoptivní babička. Mě takhle jednu dobu pomáhala "náhradní babička", bylo to bezva, přes Centrum pro rodinu, třeba je nějaká možnost i u vás. Začni si prostě postupně utvářet život podle sebe... Ikdyž je to MEGA náročný, a kdo to nezažil, těžko si to dokáže představit. Hele, já dřív byla u vojáků, jezdila na mise, byli jsme ostřelováni, ale proti tomu zůstat sama na tři malé děti, to byla procházka růžovým sadem. Nicméně, postupně se to bude zlepšovat. Odrazíš se ode dna, vybojuješ to.

No vis ono spoustu veci je ted nejak, ted je chlap skvelej partak, ale ono po rozvodu se spousta veci meni, i ten chlap… nepocitala bych moc optimisticky s jeho pomoci…. Kazdy muzete vlastnit jednu id1/2 ale musite se take na pul podilet na provozu a splatkach … kdxz by tam zustal bydlet on, asi by ti mohl placeni odpustit. Jedina moznost je pak dum prodat a podelit, nebo on by si musel vzit hypo na polovinu vyplaceni tj 8-2 je 6, deleno dvema jsou 3, takze by si k tem 2 musel jeste 3 pujcit na tvoje vyplaceni - zalezi jakou ma bonitu zda by mu je dali (plat alimenty). Kdyz budete kazdy vlastnit jednu id1/2, muzete ten podil klidne bez souhlasu toho druheho prodat… muze se stat ze on svoji polovinu proda a koupi to bujvi kdo, nebo to tak udelas ty…… nebo si najde novou zenu, bude mit dalsi deti a pak maji narok na dedictvi z jejo 1/2 takze muzes ve finale spoluvlastnit dum s jeho novou zenou…

Co se dětí týče, já osobně si myslím, že než bude nejmladší dítě trošku starší, bylo by pro tebe i pro děti lepší, abys byla s dětmi víc Ty. Neříkám odříznout otce, to vůbec. Navíc - ono se toho má od nového roku hodně změnit, v oblasti rozvodů a péče o děti, zkus vygooglit. Ohledně alimentů - úplně se to spočítat nedá, ale mohly by být relativně slušné. čímž neříkám, že nemáš spoléhat primárně sama na sebe. Ale s malým dítětem za zadkem je téměř nemožné normálně pracovat a vydělávat. Ohledně toho, jak to říct dětem. Já jsem počkala až jsem si byla jistá a pak jsem jim to prostě oznámila - pravdu s ohledem na věk (bylo jim tehdy 6,5,2). že už to je pro mě neúnosné /což i samy viděly/, že je miluju a dycky budu a táta taky, a že se budeme stěhovat. Ony se na to stěhování začly těšit. Nicméně, dodneška mluví o původním domě (který ex nakonec po dvou letech prodal) a jak to bylo pěkné, když jsme byli dohromady jako rodina. Čím jsou starší, tím mají větší vhled. Mimochodem, tvoje starší děti jsou docela velké, můžou ti trochu pomoci - samozřejmě ne přetěžovat je, nicméně vést k samostatnosti ano.

Někdy stačí si přečíst, co píšou jiné maminky za hororové story o domluvě skrz děti. Ale spíš bych to viděla, že Ti bude slušně zatápět právě v těch situacích, kdy budeš potřebovat se s ním střídat a takové podobné variace. Než že by se na ně úplně vykašlal. Ale to teď stejně neovlivníš a uvidíš. Jinak tedy s časem bych to neviděla tak tragicky, jak tu některé píšou. Ona je to realita hodně z nás, co si nemůžou dovolit částečný úvazek nebo práci z domova, nemají hlídání, atd. S manželem máme slušnou práci, co nechceme měnit, jenže plat není až tak závratný a dojíždění. Takže dáváme děti do školky hned ráno na co nejdřív a vyzvedáváme před zavřením. Prostě to tak je, abychom oba stíhali práci na celý úvazek. Samozřejmě to není ideální, ale vše ostatní je velký luxus. Takže bych to brala tak, abych vydělala na slušné živobytí a zároveň zvládla časově péči o děti. Případně, jestli dokážeš slušně vydělat, tak lze uvažovat o nějaké pomoci - třeba jiná maminka nebo studentka vyzvedne, převede na kroužek, atd. Za nějaký peníz, ale zbaví Tě to toho šíleného časového tlaku (dobře znám).

A poslední věc - ohledně baráku a hypotéky. Zamysli se, co by bylo nejlepší pro Tebe. Zamysli se nad tím, co asi bude chtít ex, ale mysli na všechny varianty (prodat dům, on si ho nechá a vyplatí tě). Tvým cílem je,aby se to vyřídilo relativně rychle, nejhorší je, když se to táhne a nemáš z toho nic. My např. jsme vyřešili např dům a až potom děti a rozvod. S alimentama na 4 děti by už totiž ex hypo jen na sebe nezískal. Když tak napíšu víc do SZ. V baráku máš docela dost peněz, rozhodně se nenech opít rohlíkem a příliš neustupuj, hořce bys litovala. Rezervy budeš potřebovat jako sůl, ikdyž půjde všechno dobře, natož když se něco podělá... (zdravotně, s praci atd.). Fakt potřebuješ dobrého právníka - zaprvé odborně zdatného a zkušeného ,zadruhé aby opravdu za Tebe kopal. Jsem zásadně proti půjčkám ,ale tady bych asi udělala výjimku - brala bych to spíš jako investici. Tak držím palce! Kdybys chtěla, napiš mi přímo.

@martinka_33 Rozumím. Kdyby bydlela ve svém, tak by mohla odejít zítra. Ale platit nájem, dětskou skupinku, starat se o 3 děti a myslet si, že když bude v práci ve městě, muž se postará, je utopie. Nedá to, když nemá podporu rodičů.

Musíš ještě při rozvodu počítat s jeho uraženým egem a chlapskou ješitnosti.Mam známu rozváděla se v lednu a to co předváděl ten její ex....V září mi řekla ,že raději měla ještě chvíli vydržet v manželství.Taky má to třetí malý.Ji ale pomáhají rodiče.
Já na Tvém místě bych šetrila peníze a ještě vyčkala.Zbalit kufry můžeš vždy.

Moc dekuji za vase zkusenosti 🙏🏻
Dava to vsechno smysl.
No ja proste ted stejne odejit nemuzu, to bych neutahla 🤷‍♀️
Pred chvili jsem si delala "rozpocet samostatnosti" - tak, abych se v tom nejvice nejhorsim scenari nemusela na nikoho spolehat a byla naprosto sobestacna a nezavisla. At pocitam jak pocitam, tak minimalne 60 tis musim vydelat...
Starsi deti jsou sikovne a samostatne - jsou schopne se samy vypravit do skoly, vcetne svaciny, dojet/dojit na krouzek, napsat si samy ukoly, udelat si veceri i se ulozit samy do postele. V pripade potreby pohlidaji i na chvili maleho.
Vidim to tak, ze budu muset vzit tu lepe placenou praci - alespon castecne, a doplnit si uvazek tou "normalni".... jinak proste nemam sanci 😳
Ted se ma situace tak, ze se manzel snazi, je v pohode, jsem si jista, ze si je dobre vedom, ze "to" ted malem prasklo a mel na male. Jenze netusi, ze vim uz daleko vic. A ze tohle je jen z me strany chladnokrevna a vypocitava hra 😶

Mám pocit, že "chladnokrevne" kdysi od manžela odcházela @escapelle a určitě tady o tom někdy něco sepisovala 🙂

Jak vypadá ten barák, kde bydlíte? Není možné to nějak upravit na v podstatě 3 části - tvou, jeho a dětí,

@patypresdevaty wau 😲 Tak to je hodne huste! No, mne asi nezbyva, nez udelat to podobne 😶 Videa teda nemam, ale par dukaznich materialu uz jsem nastradala 🤮
Nejhorsi pro me je se pretvarovat. Ale pak si vzdy uvedomim, ze jestli chci z toho vybruslit se vztycenou hlavou, tak budu muset hrat divadlo, jinak se muj pkan sesype jak domecek z karet. Utikat v emocich je blbost. Musim mit jasny plan a zajistenou budoucnost.
Ted jen vymyslet, jak dosahnout elegantne prijmu 60 tis... 😀

@merope vubec... ale hlavne ja bych nechtela s nim bydlet v jednom baraku. To by se nic nevyresilo...
On me muze teoretcky jeste vyplatit - ma byt v hodnote 3 mil., ktery pronajima...
kdyby do toho sel, koupila bych si vlastni byt.
Ale to predbiham. Musim vymyslet plan na nejhorsi variantu. 🧐