Nemůžu se přenést přes svou sexuální minulost
Ahoj všichni,
měla bych takový dotaz, který se týká počtu sexuálních partnerů. Jde o to, že mě má minulost velmi trápí a nevím jak se s ní vyrovnat, bojím se, že se mě na ni někdo zeptá, nebo lépe řečeno, že ji na mě "vytáhne".
Se sexem jsem začala asi v 17-ti letech, a to spíš z důvodu, že jsem si nepřipadala bůhvíjak atraktivní a chtěla jsem si něco dokázat. Vztah jsem neměla, a tak jsem jednoho večera skončila u známého. Pak následovalo asi 5 podobných případů, a to v horizontu zhruba dvou let. Když mi bylo 19, potkala jsem tehdy svého prvního opravdového přítele, byl o třináct let starší než já, to docela dost možná souviselo s tím, že jsem vyrůstala pouze s maminkou bez táty. Bylo to moc fajn, já čerstvá studentka VŠ, on si zrovna dával pracovní pauzu, děsně mi imponoval, no ale jen do doby, kdy jsem si s ním prošla peklem. Ponižování, hysterické výlevy, následně chování jako by nic, v posteli to mezi námi probíhalo jako v nějakém drsném filmu pro dospělé, na moje námitky nikdy nereagoval, bála jsem se ho a poslouchala na slovo, to všechno mi udělalo v hlavně takový bordel, že jsem v té své mladické nerozvážnosti tuto situaci řešila pátečními výlety do klubů, popíjením s kamarádkami a tu a tam nezávazným sexem s nějakým klukem/mužem, kdy jsem se pak cítila děsně dobře, zpětně můžu říct, že mi to zvyšovalo sebevědomí a taky jsem měla pocit, že příteli vracím jeho hnusné chování, že ho trestám. No trestala jsem samozřejmě jenom sama sebe, a to rovnou 2x tolik....Partnerů za téměř 4-letý vztah s ním bylo ani nevím kolik, jestli 15, tak nepřeháním, frekvence podvádění se odvíjela od jeho chování ke mě, v lepším období jsem tu potřebu podvádět ho neměla. Nutno ještě podotknout, že on se to nikdy nedozvěděl. V těch 4 letech jsem se s ním asi 3x rozešla, ale pokaždé se vrátila zpět. Nedokážu pořád přijmout to, že jsem tohle byla schopná dělat. Dneska jsou to 4 roky, kdy nic nevyvádím, mám 3 roky vážný vztah se vším všudy, nesmírně přítele a brzo snad manžela🙂 miluji a nikdo jiný mě nezajímá. Přítel to ví úplně vše, mockrát jsme si o tom povídali, přijal to jako fakt a postupem času se s tím vyrovnal, chápe to, ale já se přes to nemůžu přenést, připadám si jako špína a vůbec mi to k mé povaze nepasuje, kéž by to šlo vrátit! Prošla jste si některá něčím podobným, případně co vám pomohlo? A prosím, neurážejte mě...
k tomu asi takto, i velmi slušní lidi a hlavně lidi, co by to do nich nikdo neřekl, dělaj v tomto slušně a nadneseně řečeno kraviny ... málokdo má v tomto směru "čistý štíť"... nejhorší je pak si to srovnat v hlavě (vím o čem mluvím) když to přítel ví, a to je dobře a bere to, neštourala bych se v tom
Já se sexem začala v 15ti, od té doby jsem měla v podstatě pořád nějaký vážný vztah, pořádně volná jsem byla jen jedno léto v 17ti a to léto bylo vážně bujaré 😅 . Ale jako špína jsem si nikdy nepřipadala, nikdy jsem nelitovala a dost si to užila 😀 . A teď jsem věrná puťka domácí a mám aspoň nějaké "svoje" vzpomínky 🙂.
Tohle je jen v tobě, jak se s tím dokážeš poprat. Taky bych v tom nešťourala, co bylo, bylo a nejspíš tě to v té době bavilo a uspokojovalo, tak co, tvoje věc. Problém bych viděla spíš v tom předchozím vztahu, který ti asi naboural sebeúctu a sebevědomí vůbec... 😕
@paloma30 Netrap sa,dolezite je to,co je teraz 😉
Zduvodnujes si to vse spravne, tak si moralne odpust a hod minulost za hlavu. V minulosti se nezije. Evidentne jsi atraktivni, uzila sis a budes mit na co v duchodu vzpominat 🙂 Vuuubec bych se tim netrapila. Kazda jsme zazila nejake postelove eskapady, diky nimz treba jsme tam kde jsme. Raduj se ze vseho, z ceho se radovat lze.
@emalkova jo, to máš určitě pravdu, hodně mi to podkoplo sebevědomí a strašně špatně mi to nastavilo vztah k mužům, sexu i sobě samé, naštěstí tohle jsem si už vyřešila, vážím si sebe a postupně jsem i tehdejšímu příteli odpustila, nemohl za to, navíc jsem s ním nemusela zůstávat/vracet se k němu. Ale je zajímavý, že tehdá jsme na tom byly hodně podobně s mou kamarádkou(bavíme se dodnes), střídaly jsme kluky, bavily se o tom, možná jsme se i dokonce podporovaly - dnes má na všechno co se událo stejný názor jako já a trápí se tím. Obě se bojíme, že nás okolí vnímá jako nějaké děvky a nezbavíme se toho, i když víme proč jsme to dělaly a že jsme tím evidentně řešily nějaké problémy.
jinak vám všem moc děkuju za příspěvky, jste moc hodné a tolerantní, na jiné fórum bych se neodvážila, koledovala bych si o pranýřování... 🙂
Tak já si naopak myslím, že se to nedá jen tak zamést pod koberec jako by to nebylo, zvlášť když Tě to trápí. Ono Tě to bude trápit dál a/nebo to vyleze později a v horší podobě.
Našla bych někoho - psychologa, psychoterpeuta ap., s kterým bych to probral, ale dobrého! Možná radši ženu, ne nutně, ale někoho, kdo má a žije solidní etické hodnoty a nevyznává volné vztahy jen tak jako jako něco super a nutného.
Myslím, že hodně věci jsi už dobře pojmenovala, pobrala, a náhled někoho jiného Ti pomůže si to přebrat, uspořádat a uložit přijatelně. Jakož i vlastní sebepřijetí a hlavně co s tím strachem, že to někdo vytáhne.
Tady máš obrovskou výhodu, že přítel to ví, je s tím srozuměn, takže Ti tím nikdo nerozbije vztah, ale aby se Ti v klidu a dobře žilo.
Sebepřijetí je důležité a mít se ráda, znát svoji hodnotu a milovat se stejně jako lidi, co máš ráda, jsou základní věci, a potom pro Tvou budoucí mateřskou roli je to určitě velká deviza mít to už zpracované, nakonec i v partnerském vztahu!
@paloma30 Zapomeň na to 🙂. To čím sis prošla, tě dělá tím kým jsi teď. Možná kdyby jsi bývalého přítele nepodváděla a a před tím si neužívala sexu s náhodnýma, tak by jsi neměla tak pěkný vztah jako teď. Už víš, že chceš věrnost, ptz to co jsi dělala se ti teď hnusí. Vybouřená jsi taky až až. Netrap se tím a příjmi to 😉 .
Moc to resis 🙂 myslim ze jsi jeste v pohode 😀
Je mi to pořád líto, protože pro mě ten sex s těma chlapama nic neznamenal, jen jsem si tím chtěla dokázat, že se někomu líbím a trestala jsem svého tehdejšího partnera. Vlastně jsem si to ani neužívala, nevěděla jsem, o čem "to" má být, nezopakovala bych to už nikdy v životě, taková zbytečnost. Asi jsem nenapsala podstatnou věc, že vždy jsem byla minimálně ovíněná, než k čemukoliv došlo, to je třeba důvod, proč se poslední roky alkoholu vyhýbám a když náhodou jednou za uherák vyrazím do společnosti, snažím se držet spíš stranou a bavit se s kamarádkama, nechci s nikým flirtovat nebo něco podobného. Jsem vybouřená, ale děsí mě, že mi to už nikdo neodpáře. Ani nevím, co si o mě okolí myslí, před x lety mi sdělila jedna(zvláštní) slečna, že slyšela, že jsem prý do větru a pak se mi jednou svěřil kamarád, že také slyšel, že ... Je to obojí víc jak 6 let zpátky, ale nevím, lidé nezapomínají. Aby pak třeba na mé budoucí dítě někdo s něčím takovým nevyrukoval, netuším. Přítel mě zná nejlíp ze všech bytostí na světě, takže zná jakoby mojí podstatu, hodnoty, přístup k sobě samé, to mám štěstí. Zkusím se teď na to zaměřit, pracovat s myšlenkami, mám to takové neuspořádané a přestanu je spíš vytěsňovat. Buď to časem zvládnu, nebo třeba psychologa navštívím - na tom není nic špatného...
@paloma30 jestli ma nekdo problem s poctem mych sexualnich partneru . urcite to neni osoba kterou potrebuju mit vedle sebe - tudiz je mi to jedno.
Pro tebe je ,,horsi,, ze sis to neuzivala - ptz kdyby jo - jeste na to rada vzpominas 😀
Jinak nemysli si , ze kazdy mel 3 partnery a dost .
Lide jsou ruzni, zalezi na zivote co vedli predtim, jetsli byli ve vztahu - jake meli priloezitosti 🙂
Dalsi vec je ze si uved ze jsi byla ,, mlada,, atd hlavni je ze ted uz bys to neudelala a hotovo 🙂
Nedelej z toho vedu.
Ps : hollky co jsou v dnesni dobe 16-17-18 let zvladnou stejny pocet jako ty za mesic 😀
@paloma30 Nechci říct, že vím jak se cítíš, ale před mým současným přítelem, jsem měla takový sex s 2 muži (ehm téhdy spíš s mužem a chlapcem). Vyčítám si to dodnes. Ale na druhou stranu jsem za to ráda. Vím jaké to je mít náhodný sex, vím že to stojí za starou belu, že orgasmus stejně zažiju jen s někým s kým mám opravdový vztah. Smířila jsem se s tím. Je to má životní zkušenost a zkušenosti jsou pro mě v životě to nejcennější, ptz ty jen tak nezískáš.
Pokud tě to tak šíleně trápí, zajdi k odborníkovi. Pomůže ti a tobě se uleví, ale věř mi, je to hloupost. Máš krásný vztah, přítel o tom ví, nevyčítá ti to. Za život toho zažiješ spoustu. Budeš se měnit, budeš se smát a kroutit hlavou nad sebou před 20 lety. Byla to tvoje etapa života a teď jsi v další. Musíš si to sama srovnat v hlavě a pokud to nedokážeš sama, tak jak jsem psala, navštiv psychologa. 😉
No jeejej, moje ranne mladi bylo velmi divoke, hlavne dva roky v brne hned po stredni, ale tak to proste je a taky na sebe v nekterych vecech nejsem pysna.. ale co bylo,bylo 🙂 v mladicke nerozvaznosti clovek proste ujede.. na minulost se uz vubec neohlizim, mam manzela, cekame miminko a rekla bych ze by to do me nikdo nikdy nerekl.jake jsem byla cislo 🙂 uzivej si sveho vztahu a pritele ktery je asi moc fajn a bud.proste stastna 🙂 myslim,ze to na tebe nikdo nevytahne. ti lidiuz jsou ve svych zivotech taky dal..neboj
Souhlasím s holkama. Odpusť sama sobě. Řešilas tak prostě nepříjemné období. Jasně, nebylo to zrovna úplně to nejšťastnější řešení, ale zbytečně bych se tím nesebrmrskala. Co bylo bylo, důležité je to, co je teď, že ses změnila, že skoromanželovi jsi věrná a tohle bych prostě brala jako uzavřenou kapitolu...
Já se budu opakovat, ale děkuju vám všem, dneska od rána jsem z toho měla náladu na nic, zkažený den, hlavu plnou pochyb, myšlenek. Hodně mi pomáhá, když čtu vaše názory, hodně povzbuzující a jste opravdu mírné, to jsem nečekala a taky jsem nečekala, že by někdo mohl napsat, že měl vyšší počet sex. partnerů, nebo že měl divočejší mládí... Asi jsem si připadala skoro jediná na světě. Jste hodné🙂
Už tu několikrát zaznělo to, co doporučuji i já... Udělat tlustou čáru, je to minulost, žij současností, máš krásný vztah, jsi šťastná a spokojená... Vím, jak je těžké si v sobě něco vyřešit, znám to, sama jsem měla se sebou strašně moc práce, abych vyřešila nějaké zátěže z minulosti, ale chce to hlavně chtít... Odpusť si, byla jsi pod vlivem situací, prostě to BYLO, už to NENÍ!!! Svědomí je potvora, ale teď ho máš čisté, nic si nevyčítej... Zkus to v sobě uzavřít, myslím, že sis to odůvodnila dostatečně, proč to bylo a jaké to bylo... Teď jsi jen Ty a skoromanžel a vaše společné štěstí, váš společný život... Nebála bych se toho, že Tě v tomhle případě minulost dostihne... Partner to ví a to je hlavní... Takže i kdyby to někdy někdo nedej bože vytáhl, tak to pro něj nebude žádná novinka...
@paloma30 Přesně, jak píšou holky - je to MINULOST. Krom toho, kdyby se to všechno nestalo, nebyla bys dnes taková, jaká jsi, a tam, kde jsi. Mně věř - byla jsem 1000x horší než ty a teď je ze mě manželka roku. 😀
na tohle bych ti doporučila "kinezilogii-one brain" aneb uvolňování psychických bloků. V tomhle případě by ti to mohlo opravdu pomoci, ulevit se, "spadnout kámen ze srdce. Když zadáš kineziologie One Brain a nejbližší větší město určitě ti některý kontakt vyjede, případně pokud jsi z JM, můžu poslat. Určitě se na to na internetu podívej...může se ti opravdu ulevit, tak že bude i vnitřně úplně v klidu a v pohodě.... 😉
Přijde mi, že jsi k sobě hodně přísná, kdekdo řádil mnohem víc a nic si nevyčítá. 😉 Bez toho bys přece nedošla k závěru, že to vlastně nepotřebuješ, ne? Určitě ti to pomohlo zformovat svoje postoje.
Já si naopak myslím, že je lepší prodělat tyhle eskapády v mládí, aspoň nebudeš mít později pocit, že ti něco uniklo. Přesně z tohohle důvodu se rozpadají dlouholetá fungující manželství - někdo dostane pocit, že si v mládí dost neužil a snaží se to dohnat. Ale kdyby tě to trápilo moc, tak dobrej psychoterapeut/ka by ti určitě dokázal pomoct se s tím vyrovnat.. 🙂
Nic bych si rozhodně nevyčítala a se svojí podobně "divokou" minulostí jsem se vypořádala asi takto: kdyby nebylo všech mých předchozích vztahů a úletů, (tím myslím jak těch dobrých, tak těch špatných) nevěděla bych, co od života chci a těžko bych pak dokázala ocenit, co dneska mám. Vyzkoušela jsem si kde co a díky tomu dneska vím, že chlapa co mám, minimálně v posteli, nikdo nedokáže nahradit.🙂 Proto mě to v dlouhodobém vztahu vůbec neláká k nějakým úletům. Pořád lepší než si nechat prvního a celý život přemýšlet, jestli mi náhodou něco neuteklo nebo neutíká. Taky jsem měla pocit, bůchvíjaká nejsem děvka a vyčítala si to, ale po pár letech jsem to hodila za hlavu a dneska to beru jen pozitivně a jsem za to ráda.
Hoď to za hlavu, udělej tlustou čáru a nic si nevyčítej, je to minulost. Teď máš přítele, jsi šťastná a spokojená, Co bylo, bylo 😉
Já začala takhle blbnout na konci šestiletého vztahu, doma začínající krize a mě se do cesty přimotal mladý kluk díky kterému jsem si víc a vícuvědomovala, že tak jak žiju už dál žít nechci. Zblbnul mě dokonale takže jsem s ním tehdejšího přítele podvedla. Porušila jsem svoje základní pravidla, sama sebe jsem nepoznávala. Jakoby mě nabil svojí mladou energií. Sebrala jsem síly, odvahu a vztah doma ukončila. Udělala jsem za minulostí tlustou čáru, sbalila dceru, sebe, odstěhovaly jsme se a já začala znova. Co bylo bylo a co si o mě kdo povídá neřeším a nezajímá mě to. Hodně štěstí 🙂
@paloma30
To one brain můžu taky jen doporučit...Pokud by tě to mělo trápit i nadále....
@paloma30 mně se líbí tento citát, kterým bych se na Tvém místě řídila 😉 Minulost je jako zpětné zrcátko v autě. Je dobré k tomu, abyste se podívali zpět a věděli, co tam je. Pokud se ale budete dívat příliš dlouho, můžete přehlédnout to důležité před Vámi. 😉 🙂 Hodně štěstí a netrap se tím, co bylo už dávno a nedá se to změnit... 😉
Mám kamarádku, která byla taky taková "divoká". Teď je to super máma od dvou dětí a spokojená manželka. A že by nás napadlo jí to připomínat nebo třeba říct jejím dětem - nikdy, prostě není proč.
Člověk se vyvíjí, já bych teď ve třiceti taky řešila některé věci úplně jinak než před deseti lety.
Měla bys sama sobě odpustit. Klidně se dívej do zrcadla a říkej si - Odpouštím si. Třeba 30x za sebou. Možná u toho budeš brečet, nebude se ti to říkat snadno, ale nikdo jiný to za tebe neudělá. Dělej to každý den, dokud se sama sobě nebudeš moct podívat do očí a vědět, že sis odpustila.
Jak psali nade mnou - teď je přítomnost, dnešek - kdy jsi jiná ... tak proč pořád vytahovat to tvé staré Já. Raduj se sama ze sebe, že jsi tohle období překonala.
A jak se budeš brát, tak tak tě bude brát i tvé okolí.
@paloma30 Já taky 3 přítele podvadela, někdy jsem mela 2 chlapy najednou, ale bylo to tím, ze jde proste nebyla stastna... Pak si me ukradl můj muž, mimochodem si se mnou začal když jsem 2 roky chodila s jeho kamarádem, jsme spolu 6let, z toho rok manzele a v postýlce nam spinka poklad ;)
Muž to všechno ví, ví to i kamarádky a když to na mě někdo vytahne, řeknu mu ze jsem byla mladá, "nevybourena", ze vím ze jde byla mrcha, ale kdybych byla stastna jako jsem ted, nedělala bych to. Ted totiž žádné takové choutky nemam a to je chlap vecne pryč ;)
Rada je srovnat si to sama v hlavě. Když se s tim srovnas sama, nerozhodi te ani hloupe poznámky a komentáře...
@paloma30 já ti na sebe něco prásknu... Já si jako mladá moc neužívala :o( Před mužem jen jeden sexuální vztah - a navíc naprd... Jsme spolu od mejch 16ti, no... Ale jak jsem se nevyblbla jako mladá, tak mám roupy tedka... I ve vztahu jsem párkrát "ujela" - prostě tam byla zoufalá snaha si něco dokázat a něco prostě zažít... Myslím že muž to asi měl podobně - nevím, nezjištuju... Podle mně je důležité ty zkušenosti nabrat :o) Protože člověk je v životě tak nějak potřebuje a když je nemá, má roupy ve vztahu - a to je špatně... Vím to, ale stejně si nemůžu pomoct... Kéž bych měla divoké mládí :o)
@paloma30 všechno už bylo víceméně řečeno, já teda jen dodám - vem to z té lepší stránky.. všechno se vším souvisí.. 😉 kdybys před pár lety nebyla na určitém místě, nepoznala určité lidi/chlapy tak bys nebyla ve správný čas a na správném místě a třeba bys nepoznala nynějšího přítele.. 😉
já před x lety taky udělala jeden "kopanec" ale jen díky němu jsem se právě dostala ve správný čas na správné místo a poznala manžela... a stopro vím, že neudělat před x lety tu dejme tomu "chybu", i když to není to správný slovo (protože v konečným důsledku z toho vznikla jedna mooooooc pěkná "věc" 😵 ) tak bych manžela rozhodně nepotkala.. 😉
Já jsem taky nebyla v mládí žádnej anděl, a teď jsem věrná, doma přikovaná a obložená dětmi. A spokojená. Kolikrát vidím, že ty co si nezablbly včas to dohání později. Já na leccos nejsem pyšná, ale nelituji ničeho - všechno totiž byla zkušenost. Tak se nemuč, špínu ze člověka nedělá počet sexuálních partnerů. A neboj se, že bys byla nějaká výjimka .o)
@anetka1701 já jsem s manzelem od 16ri a nemam teda pocit, ze bych o neco prisla. Nemam touhu se "vyradit", naopak mam pocit, ze jsem se vyradila dost, jen to bylo s mym soucasnym manzelem. A citim, ze on to vnima stejne.
@paloma30 ja, ac jsem se takto nikdy nechovala, nevidim v tvem jednani nic extra poburujiciho. Ano, asi se shodneme, ze spousta veci nebyla rozumnych, ale je to minulost a pokud te nekam posunula, je to jen dobre. Spis vidim jako problem to, ze se s tim z nejakeho duvodu nedokazes srovnat. Mas snad strach, ze bys mohla uletet znovu? Ze by mohl manzel? Ze se tak jednou treba budou chovat tve deti? Pripadne nemas z toho obdobi nejake traumaticke zazitky?
Já bych prostě udělala tlustou čáru a neřešila to - co bylo to bylo, cítila ses dobře, tak proč ne? Sex je fajn, není se za co stydět... Myslím že na tom nejsi zase tak špatně jako některé holky co znám :o) Hlavní je věrnost a přímost v součastném stavu, ten zbytek je prostě... Mladistvé užívání si života... Není na tom nic špatného, fakt ne...