Návštěvy dcery u tatínka - jakvybudovat vztah?
Ahoj, ráda bych názory nestranných lidi. Předesilam, že s otcem dcery máme dobrý vztah, řádně platí i nad limit výživného, dává dárky, bavíme se jako přátelé. Chodí k nám domů i mi jsme už byli u něj. Nedávno přišel s nápadem, že by si bral dceru na víkendy jednou za 14.dni. Tady nastává to moje ale..... Dceři je 7 let. Za těch 7 let tu byl cca 20x. Poslední 2 roky jezdí za dcerou 1 měsíčně někdy jednou za 2 měsíce. Nikdy s ní nebyl sám, dcera ho téměř nezná. Vždy když jsme šli ven musela jsem s nimi, protože panovali obavy i z jeho strany. Sama s ním šla dcera pouze do veverky před barák. Dále mě trochu trápí, že je epileptik, záchvaty má do bezvědomí a medikaci odmítá brát nyní si našel přítelkyni s dítětem a tak předpokládám., že by byli všichni společně. Ovšem dcera k němu odmítá chodit a to zatím o tom pouze jednáme. On na ni nenaleha, zároveň však odmítá jezdit častěji k nám a být s ní postupně sám, aby si na sebe zvykli a stále doufá, že příští.rok by mohli najet na víkendy. Já mu nebráním, byla bych i pro, ale zas bych ráda aby on vyhověl mě a. S dcerou se sblizoval postupně. Jsem z toho rozhozena, protože vím, že dcera to bude bojkotovat ona je dost mamanek nechce jít spát ani k babičce a to s ní jsme v kontaktu každý den. Chtěla bych dceru přesvědčit, že i u táty to může být fajn, ale zatím při sebemenší zmince začne hysterie. Jak by jste se k tomu postavili? Zkusili by jste třeba psychologa a společne sezeni? Děkuji za rady
Klidně bych psychologa zkusila. Jen na diteti bych to nenechavala, to by se tatinek nemusel dočkat. A co parkrat jit nekam spolecne- mimo domov?
@vercik83 to už jsme také byli. Když tatínek přijede k nám tak se šlo vždy na zmrzku a podobně, ale nikdy nešli spolu sami. Proto mi přijde.moc hrrr, aby tam šla hned na víkendy. Nejistotu cítím jak z dcery, tak tatínka, trochu jej podezrivam, že to dělá pouze proto, aby se předvedl před přítelkyni. Když jsem mu napsala ať jezdí tedy častěji a že je vyprávím ven samotné, napsal, že nemá čas. Ale pokud o to stojí, nejsem.proti jen moc nechápu co se mu honí hlavou
Tak kdyz ho dcera vidi tak malo, tak se ani nedivim, je to pro ni rekneme cizi clovek. 1x za mesic pokud neprobiha nejaky videohovor 3x tydne atd je to proste malo. Pokud se neleci s epilepsii, vadilo by mi to sakra hodne. Kaslala bych na psychologa, pokud k nemu dite nechce, tak nechce. Takhle ji psychicky odrovnat bych nedokazala. Otec si mel vzpomenout driv
No, ja tedy nevim, ale kdyby se jednalo o dite kolem nejakych 2-3 let, tak obavy chapu, ale u 7 leteho mi to prijde sakra prehnane. V tomhle veku deti chodi do skoly, do druziny, jezdi na tabory, na skoly v přírodě a bezne jsou s lidmi, ktere az tak neznaji, takze operovat s tim, ze tatinka nezna, kdyz v kontaktu jsou, i kdyz ne extra castem mi prijde u normalniho zdraveho ditete spise ucelove.
@j.a.n.i já, ale všude píši, že chci otci vyjít vstříc, ale to samé očekávám od něj. Já bych byla ráda kdyby si ji bral od 2-3 let, pak bych nemusela.toto.resit v 7 letech dcera je nedonosena a má pomalejší vývoj než ostatní děti a psychické problémy. Já jsem.pro, ale chci začít postupně.
@makronka222 bohužel ta epilepsie je.pro.me.strašák. Jednou jsem záchvat zažila odvezla ho sanitka byl v bezvědomí a má to tak.pry vždy. Byl úplně mimo. Nebyla jsem na to připravena a dost mě to sebralo. Nevím jak by reagovala dcera. Ale zas bych byla ráda, Kdyby si k sobě našli cestu.
Ještě tedy dodám, že dcera se špatně adaptuje všude. Do školky.prvni měsíce.chodila jen na pár hodin jinak tam vyvadela, letos.byla poprvé na příměstském táboře, ale musela.jit i.starsi dcera jinak by mladší nešla, to samé u babičky. A poslední dobou to.graduje, jedine.kde.adaptace proběhla dobře je školní družina kam chodí od září takže psycholog je určitě na místě.
@volfikovi máme v blízke rodině člověka s epilepsii a i naše děti už byly svědky záchvatu . Dá se to vysvětlit a zvyknout si na to. Sanitku většinou volají lidé, kteří neví oč se jedna - beztak dotyčného z nemocnice ihned pustí, když se jedna o epileptický záchvat - pokud tedy nedojde k úrazu samozřejmě (rána do hlavy apod)
zcela chápu ze muž se jako epileptik bal sám si vzít na starost 2lete dítě. Možná prave proto zodpovědne čekal par let. Jak již bylo řečeno, 7lete dítě je dostatečně zralé na to, aby se mu určite věci vysvetlily. A jinak ten vztah s otcem nenavazou - než ze k němu proste jezdit začne. Teď je ideální věk, až bude v pubertě bude to zase o to víc osemetne a dost možná už se s otcem nesblizi nikdy.
Jen by mě zajímalo kolik z vás tuhle nebo podobnou situaci řešilo nebo řeší,že hned máte jasno co je správné a jak by to mělo být....
@caverina No, řekla bych, že to řeší většina dětí školou povinných... Neb děti mají tolik prázdnin, že je potřeba je někam upíchnout a opravdu povětšinou s těmi lidmi, co budou děti hlídat, ty děti neseznamují postupně a víc jak půl roku, ale v lepším případě je vidím párkrát, v horším poprvé třeba až na táboře a podobně.
Oprava...parkrat za rok....
@volfikovi tak to já zase chápu. Moje starší dcera (přes 10 let) je na mě taky extrémně závislá a nechce nikde spát a mám jí pořád za zadem. Naštěstí nejsem rozvedená, takže toto řešit nemusím. Občas se tady zapomíná, že ne všechny děti jsou stejné 🙄
Co se týče dotazu - asi bych jí tam nenechala hned spát. Takhle si lepší vztah nevybudují, naopak jí to způsobí trauma. Třeba moje dcera se špatně adaptovala ve školní družině. Po 14 dnech jsem jí musela stáhnout z družiny, lepila jsem to, jak se dalo a stejně po těch 14-ti dnech se mi tak zasekla, že 3 měsíce nemohla nic spolknout, protože si myslela, že se udusí. Nepomohlo nic, mixovala jsem jí jídlo a čekala, až jí to v hlavě "přecvakne" zpět. A to jí paní družinářka byla velmi sympatická paní, nosila jí ty nejlepší hry, mazlila se s ní ...
@volfikovi Holčička už je dost velká na to, aby v tomto ohledu mohla vyjádřit svůj názor. Když k němu nechce, nenutila bych. Ty na to jdeš dobře s tím pozvolným nenásilným postupem. Táta se nemůže divit, když se vídají tak málo, že k němu nechce. Nedávala bych ji na víkend proti její vůli, když si představím sebe v té situaci, je to strašné.
To je bezvadny - téměř ve všech diskuzich, kde se řeší “půjčování” malých děti (třeba rok, dva, tři... starých), se většina tady na MK shodne, ze tak malé dítě má být proboha u mámy!!! A co to vůbec toho chlapa napadá, brát si na víkend dvouletého prcka? Neslýchané !
A když je tato situace zdánlivě splněna - toto dítě bylo do svých 7 let s maminkou - a naprosto logicky teď k tátovi moc nechce (ono když si neměla kdy zvyknout tam jezdit, není to nic moc divného, ze ano), tak se zase nemá nutit .Protoze už má svůj názor .
Pro zadavatelku: je dobre, ze se to snažíš řešit. A určitě bych to nesmetla jednoduchým : nechceš tam? Nejezdi. Pokud tatínek jak píšeš - finančně přispívá na malou ještě nad rámec povinného a má zájem, má plne právo s ni být. Určitě bych se zeptala na názor psychologa, ke kterému chodíte, jakou cestu by zvolil on. 👍
@caverina toto je veřejná diskuze, zadavatelka se ptá na názory a ty zde také dostává. Nechápu, co se ti na tom zda divného. Zazněly tu pouze názory a rady k tématu.
Tak tady tatínek do dneška na holku s*al a najednou si vzpomene že má dceru a ta honem honem musí skákat, jak otec roku piska. Matka se chce dohodnout na postupně zvykání, ale tatínek si chce vydupat svou sobeckou variantu! Tak vidím situaci já.
To, že je epileptik bych nebrala tragicky, jsou matky epilepticky a vše se dá zvládnout. Já osobně bych trvala na postupném zvykani, dceru bych mu i zavezla a zase se pro ni přijela. Pak zkusila celý vikend
@drakenn jak jakoze se o dceru nezajímal? Platí na ni a jezdí za ni - nevím jakou vzdálenost, ale ne každý má možnost někam dojíždět co týden .
Ano, svagrova je epilepticka, nyní má třetí dítě a nesmí s nim zůstat ani minutu sama - kvůli riziku padu aby miminku neublížila - takže ona to taková prca není. Starší dítě už pochopí a hlavně - člověk je nemusí nosit. Jsou to od nás jen spekulace - vím. Ale na mě příspěvek působí úplně jinak 🙂 Paní to ale má snahu řešit, určitě najdou nějakou cestu.
Všem děkuji za názory.. Určitě mu nechci bránit to v žádném případě nemám důvod. Bohužel i on sám uznává že na dceru nemá čas spíš ze své lenosti. Teď mi psal, že nemá čas protože je zamilovan a chce co nejvíce času trávit s přítelkyní, já mu nabízela že prijedu máme to k sobě zhruba 50km. Takže vlastně moc nerozumim tomu co vlastně chce.
@volfikovi myslím, že tvůj postup, jak bys to chtěla řešit, je správný, pěkně postupně, nechápu, proč na něj tatínek nechce přistoupit, proč chce hned víkend, když sám má obavu jen z procházky.. myslím, že jsi víc než vstřícná, teď je to na tatínkovi... Jak ho přesvědčit netuším, zkus ho " ukamenovat" argumentama... Kór pokud má dcerka nějaké psychické problémy, tak tím spíš bych byla opatrná a rozhodně bych naslouchala i jejímu přání...
A ještě k té epilepsii. Vždy když dostane záchvat skončí v bezvědomí a odveze ho sanitka. Minule prý dostal další ihned po převozu do nemocnice opět bezvědomí a nechávali si ho tam. Medikaci odmítá brát. Takže toho já se děsím že sebou někde flakne a dcera bohužel není tolik zralá aby sanitku zavolala. Proto bych i byla raději kdyby společný čas s dcerou trávil současně s přítelkyní. Proto jsem se o tom zmínila ne každý má epilepsii že se párkrát zaklepe a jede se dal.
@volfikovi Nechala bych to zcela na dceři.