Muž si neustále stěžuje na ,,nemoc"
Už nevím jak dál jak to řešit proto se obracím na názory ostatních. Můj skoro manžel si neustále stěžuje že mu není dobře (domnívá se že má rakovinu kvůli zvětšeným uzlinám na krku a bolesti hlavy) už to trvá asi 3 roky spolu jsme více jak 5 let a čím dál víc se to stupňuje dříve to bylo jen sem tam teď už není den co den hodina aby si nepostěžoval, ale k lékaři jít nechce (prej nepotřebuje slyšet, že chcíp**e atd.) strašně mě to trápí jsem hodně optimistický člověk a tohle mě hodně ubíjí tím víc, že to trvá tak dlouho a stupňuje se to... nemá na nic chut ani náladu už se mu bojím cokoliv navrhnout (blbou procházku do lesa) výlet, jít lyžovat (on si nechce ani koupit novou bundu na lyže,protože je to zbytečné prej když um...) jak něco navrnu hned mi odsekne, že vůbc nevím jak mu je atd. Natož pak nějaké plánování nějaké budoucnosti sním o novém větším bytě aby jsme mohli zažít plánovat rodinu svatbu... o tom nechce ani slyšet ustanuli jsme na mrtvém bodě a já už dál nemám sílu. Samozřejmě, že k lékaři nepůjde už jsem to zkoušela několikrát nevím jak to bude dál, protože jinak je to úžásný a hodný člověk, kterého miluji jsme si snad souzeni máme stejné zájmy koníčky názory nikdy si nehádáme... ,,Neřešila" jem to 3 roky ale už nemůžu hlavně jak stojíme na mrtvém bodě po 5 letech vztahu už bych se ráda posunula dál ale on nechce..... co by jste dělali vy nebo máte podobnou zkušenost?
@janne912 tvoj muz potrebuje psychiatra. skus ho zlomit. ak sa to nebude dat riesit, asi bude treba ist svojou cestou, pretoze neviem sice kolko mas rokov, ale na rozdiel od neho, ty si rodinu v 40tke asi tazko zalozis.
nepaci sa mi uvazovanie, ze jedna hadka a rozchod, ale ak to trva uz 3 roky, a nijako to nejde vpred,a on este teba taha dole, potom by som asi volila rozchod. zivot treba zit najlepsie a najplnsie ako sa da a nie ho zbytocne premarnit
Obrať se na psychiatra ty sama, měl by ti poradit, jak muže k němu dostat.
Navštívila bych lékaře, aby poradil, jak na něj...... jen mám ještě další radu...prchejte od něj, protože tohle se bude zhoršovat....je to psychický teror, dotyčný si tak strhává pozornost na sebe...narozením dítěte se to bude zhoršovat...
Mluvím z vlastní zkušenosti, v rodině jsme tento případ měli....končí to tak, že dotyčný klidně svou těhotnou ženu ve tři v noci táhne na pohotovost, že má určitě mrtvici.....prostě nemazat se s ním, nebrát to v potaz a odpovídat, že pokud má problém, tak jít k lékaři...kdyby umíral a měl rakovinu, kterou popisuje, tak by tu už ty tři roky, co to trvá nebyl.
Vím, jak to optimistického člověka trápí a končí to tak, že jsou na psychiatra zralí oba....vyhrožováním sebevraždy a když se narodí dítě hodně, ale hodně se to zhorší....
Držte se, přeji hodně sil..budete to potřebovat. Mnoho štěstí.
Je ťažko plánovať spoločný život s človekom, ktorý svoju budúcnosť vidí tak čierno. Mladý človek nežije len v optimizme, ale takto negatívne, čierne, bez cieľa, sa doslova pochováva zaživa. Ako partnerka by som mu našla odbornú pomoc. Ak by ju odmietal, je už len na tebe, či budeš pokračovať vo vašom spoločnom živote. Lebo sa môže stať, že jedného dňa tvoj optimizmus vyprchá.
@janne912 To je fakt tazka situacia. Urcite by som radila najprv vyriesit jeho problemy a az potom, ak sa da vsetko do poriadku uvazovat o dalsom napredovani vztahu. Dieta by vsetko len zhorsilo. Mozno by pomohlo keby si mu vysvetlila ako ta to cele ubija, ako velmi tuzis s nim zit a mat rodinu. Skus ho nejak prinutit ist k lekarovi. V najhorsom pripade ultimatum, ze ak nezajde k lekarovi a nezacne svoje zdravie riesit tak od neho odides. Nie si povinna sa pozerat na neho ako zaziva umiera napriek tomu ze ani nevie ci je naozaj chory. Je mozne ze sa citi naozaj velmi zle, ale nemusi to byt hned rakovina. Mozno len depresia ktora sa u neho vyvinula z jeho dlhodobych pocitov. Velmi drzim palce.
Prošla jsem si s manželem něčím hodně podobným. Pořád se pozoroval, že se mu děje to a to a postupem času měl obrovský strach, že se mu něco stane (infarkt a podobně). K doktorovi taky nechtěl a mně docházela trpělivost. Už jsem podvědomě čekala na další jeho telefonát, jen aby měl jistotu, že je s někým v kontaktu, kdyby ho to kleplo. Hodně jezdí v práci autem, takže ho to i dost omezovalo po téhle stránce - do té doby si to cestování po republice užíval. Pak to přešlo do stádia, kdy se bál i být sám doma nebo jít nakoupit do obchodu... ☹ To už jsem tenhkrát nevydržela a poprvé (a zatím naposledy) jsem ho seřvala, že tím způsobuje už psychické problémy i mně... Asi jsem podvědomě vyčíhla správný moment i způsob a prostě to na něj zabralo... Dokopala jsem ho jít k obvoďákovi, ať ho pošle někam ke specialistovi. Tenkrát to ani nebylo potřeba, protože obvoďák to neviděl prý za posledních cca 5 let poprvé. Diagnoza - nedostatečná tvorba hormonu serotoninu, takže ho teď manžel užívá a během měsíce mi manžel hlásil (já si toho všimla dřív, ale byla jsem ticho), že se cítí o mnoho lépe. Teď jsou to skoro 2 roky a můžu ti říct, že už si ani nepamatuju, kdy si stěžoval naposledy... Kamarád má něco podobného, jen trochu těžší formu a má navrch antidepresiva a taky to zabralo rychle...
Nesmíš to vzdát a pokud možno ho dostat aspoň k tomu obvoďákovi... Já tam dostala manžela pod záminkou, že mu dr. udělá EKG a uvidí, že je v pořádku. Slovo "psychiatr" před chlapem radši vůbec nezmiňuj, podle mojí zkušenosti se zatvrdí ještě víc...
@ilonka30
@xlucia
@kajalka
@natalie77
@natalie77
@cerez
@scrabble Moc všem děkuji za názory a povzbuzení moc mi to kupodivu pomohlo (nemám se o tom s kým pobavit naši přátele jsou i jeho.... a je to dost intimní téma na to to s nimi řešit)
není to ten klasický hipochondr co si stěžuje na vše ...máte pravdu, že plánovat další budoucnost a dítě v této situaci nemá smysl když on má tak černé myšlenky.... přesně tak nejvíc se bojím toho, že mi dojde trpělivost i optimizmus a to už bude třeba pozdě a já budu jen litovat že jsem ,,ztratila" čas... asi s ním zkusm ještě promluvit a přesvědčit ho aby to začal řešit jít k lékaři...... když to nepomůže tak zkusím možná nějakého psychologa zeptat co a jak ...jak na něj, nebo jestli raději ,,utéct" ☹ díky
rozisla sa,narovinu ti vravim,toto je pacient,nie muz do zivota.nahovarat si ze je chory....no mozno,ale rozhodne teda urcite ma prioritu jeho hlava 😖 😖 😖 😖 😖 od takeho cloveka hypochondra s bujnou fantaziou by som dala ruky prec.nepouzitelny v zivote co aj sama vidis
@cerez díky. doufám, že to aspoň trošku pomůže, protože to je fakt šílená věc (kor když víš, že to ten druhý má jen v hlavě), když to člověka potká a chlap s tím nechce v tu chvíli nic dělat...
já měla z manžela tenkrát pomalu tiky a začínala jsem ho pozorovat i já a čekala, kdy "to" zase přijde... kamarádovi tenkrát dost pomohlo, že jsem mu řekla (když jsme byli s manželem na návštěvě), že můj muž si prošel něčím dost podobným. nejdřív na mě oba koukali - kamarád v šoku, že to vím a že se to stalo i u nás a manžel v šoku, že vím, co se děje s kamarádem a že jsem to takhle vybalila na rovinu (před nikým jiným bych to ale neřekla a to oba chlapi vědí). začali se o tom bavit a to kamaráda dokopalo k tomu, aby k doktorovi šel i on... fakt to není jednoduchý... ☹
@mailli Díky moc za názor a i za podělení se o osobní zkušenost. 🙂 Když s tím mým je to těžké nemá úplně tak depresi dokonce i někdy rád vyrazí na drink mezi lidi nebo tak... normálně chodí do práce bez problému.... spíš si hodně stěžuje mě doma( asi má čas o tom přemýšlet nevím) a nemá chuť plánovat budoucnost ani nic jiného ... nevím nevyznám se v něm
@janne912 Osobne si tiez myslim, ze skor ako o hypochondriu ide o formu citoveho vydierania, pretoze hypochondri su u lekarov vareni-peceni. Na tvojom mieste by som v prvom rade zasla za psychologom sama, pomoze ti pochopit, preco to tvoj priatel robi. Okrem toho pochybujem, ze ho tam dostanes, myslim, ze jemu to cele vobec nedochadza. Mozno sa ti nebude pacit, co sa dozvies, ale moze ti pomoct s rozhodovanim, ci takyto vztah ma este zmysel. Musi to byt asi velmi tazke, pozerat sa, ako sa ti milovany clovek meni pred ocami na cosi, co sa ti vobec nepaci, ale ty si zodpovedna iba za seba a svoj zivot, ak on nebude mat volu nieco s tym robit, tvoje svedomie je ciste. Drzim palce.
@janne912 Depresia ako vyšitá.Treba to riešit antidepresivami a bude všetko dobré-Samozrejme musi aj sám chcet sa vyliečit a bude to trvat strašne dlho.Depresia je porucha tvorby serotoninu je to hormon štastia antidepresiva mu pomožu naštartovat mozog aby sa mu tento hormon začat tvorit.Bez odbornej pomoci nemáte šancu sa z toho dostat.Držim palce a ver že depresiou trpi vela ludi a určite nie je blázon.Blázon je ten ktory sa jej nechce zbavit a to navždy.
@janne912 není vůbec zač. jestli ti to aspoň trošku pomůže a uklidníš se, že nejsi sama, kdo se do téhle situace dostal, tak budu ráda, že jsem byla užitečná 🙂 u nás se tohle řešilo taky jen a výhradně doma... před kamarády dělal, že je všechno v pořádku a naprostá většina našich přátel ani neví, že jsme něco takového řešili. a byla jsem na tom přesně jako ty, neměla jsem to s kým probrat, protože všichni přátelé byli už prostě společní a nechtěla jsem, aby se to někde náhodou neprovalilo a já tak manželovi "nepodrazila nohy". tobě si pravděpodobně stěžuje, protože jsi asi jediný člověk, komu má odvahu to říct. a když vidí, že ho posloucháš... ale nevím, neznám tvého muže, takže jsou to jen dohady, co se mu může honit v hlavě... na jednu stranu buď ráda, že v tuhle chvíli nic plánovat nechce, protože řešit tohle a mít malé dítě je hodně náročné (naší Elišce tou dobou nebylo ani půl roku)... zkoušej ho dostat k obvoďákovi, ať se to aspoň trošku hne z místa... kéž bych ti mohla pomoct i skutkem, než jen slovem...
@mailli máš pravdu není to jednoduchý já z něj mám také tiky sedím a pořád koukám jak si prohmatává krk a hlavu 😒 a je asi pravda , že to má jen v hlavě ten pocit, protože jsem si tak vzpoměla, že někdy před těmi cca 3 lety si stěžoval na plíce pak mu jeho kamarád domluvil vyšetření v nemocnici (jeho maminka tam dělá sestru) nic mu nezjistili a od té doby přišlo tohle..,
@janne912 ono to začíná vcelku nenápadně, že to člověk vůbec nijak nevnímá... ale jak se přestane tvořit serotonin, tak není těžký podlehnout tomu dojmu, že člověku něco je ☹ sama s tím bohužel opravdu nic neuděláš. chce to buď jen dodávat tělu hormony (je to na delší dobu, ale ne napořád) a nebo k tomu přidat i vyloženě antidepresiva, což může fakt jen doktor... kamaráda doktora asi nemáš, viď? že by se zastavil případně u vás (po dohodě s mužem), abyste nemuseli vyloženě do ordinace... třeba by i to bylo snadnější..?
@mikymiky Moc ti děkuj za názor ...úplně sedí nato co mám na mysli není to hipochondr spíš si myslím, že na sebe strhává pozornost, ale ani tak se to nedá říct .... on hodně myslí na ostatní i na mě udělá co mi na očích vidí... nevím síš má fakt asi nějaký psychický problém, který si ani on sám neuvědomuje... má hodně starostí s firmou a vše zařizuje a obstarává jen on i když má další dva společníky možná to má nějakou souvislost.... asi bude opravdu nejlepší poradit se potají s nějakým psychologem
@janne912 nemas zac, bude to asi komplikovanejsie, psychika je strasne zaludna vec, mozno si tak ventiluje svoje problemy v praci, ale osobne si myslim, ze sa ta snazi trocha manipulovat a priputat k sebe, ale ja nie som psycholog, iba pozorovatel zivota. Chod za odbornikom ty, on nie je momentalne v stave, aby nieco dokazal zmenit. Vsetko dobre.
1) Zkusit mu říct, ať jde k psychiatrovi (v Praze jednoho dobrého znám, můžu dát číslo) a jít tam s ním - ne do ordinace, jen jako doprovod. Bude-li se bránit, zkusit mu natvrdo říct, že bez toho o tebe (a tím pádem budoucnost s tebou) přijde.
2) Nepůjde-li to domluvou, dát mu nějaký termín - nezačneš-li s tím něco dělat do XX.XX, odcházím od tebe, protože mě to ubíjí a ubírá mi to životní sílu.
3) opravdu odejít.....
Vzala bych nohy na ramena a utíkala od něj pryč!!Očividně si o tom svém problému nechce povídat,tak co s takovým chlapem,kor když se to tahne už x let!!
Ničí život i tobě to si uvědom.Ty jsi mu pomocnou ruku podala nic víc pro jeho nemocnou hlavu udělat nemůžeš!!!
Když tebe něco bolí...komentuje to?
Ahoj, nechcem byť blbá ale dala by som mu na výber buť pôjde k lekárovi alebo nech si hnije. Ale ako píšeš je možné že je prepracovaný, chcelo by to nejaký relax, pravidelne. Nemá nejaký koníček, čo ho baví? Ryby, plavanie, turistika...? Možno ho len stačí dobiť a bude fungovať v pohode ďalej, alebo vaši známi nemajú nejakú aktivitu? Nech ho sem tam vyvenčia?
@vefi89
@vladla
@slunce3
Když s ním to není jednoduché není to ani hypchondr ani nějaký citový vyděrač spíš si myslým že si ani neuvědomuje, že o tom mluví tak často a že mě to ubíjí.... Když mě něco bolí tak se hodně zajmá stará se... je ke mě jinak krom tady toho problému velmi pozorný. Ale stěžuje si často to jsou takové blbosti( třeba kyž jdu cvičit tak on já bych taky rád šel kdybby mi bylo dobře nebo nepojedem na lyže? NE na to se fakt necítím nebo nepůjdem se projít - ty vůbec nevíš jak mi je...) ale když to posloucáte pravidelně každý den......ale při tm když se ozvou známí jestli jdem posedět tak t jde rád..(nevím jestli se chce odreagovat a nemyslí pak na to???)a koníček má taky nedávno si pořídil čtyřkolku tak jezděj jako parta chlapů na výlety........ nejvíc mě na tom fakt štve, že jsme po 5 letech na mrtvém bodě nikám dál se to neposouvá lidi spolu plánujou atd. on ne.... a já pak když začnu připadám s jako malé dítě (protože mi řekne že řeším kraviny) Dokopu ho doktorce jednou když byl na tetanovce tak 2 roky zpátky tak mu tam doktorka nahmatala opravdu zvětšené uzliny posílala ho na vyšetření ale on nešel že prej nepotřebuje vědět že umře tak že to klidně můžou být zvětšené uzliny a on to neřeší, protože už má vsugerované, že má rakovinu !! Tak, že ho tam dokopu budu otravovat dokud nepůjde když mu nic nenajdou a nezlepší se to tak se poradím s psychologem možná ještě požádámo pomoc tajně jeho maminu je to fajn ženská a jí si taky stěžuje ... Jinak bude ultimátum nebudu s člověkem, s kterým se nedočkám žádné budounosti jsem ještě mladá (on je starší 38) ale nechci se jedno probudit v 35 bez děti a hledat někoho nového....
Ahoj, obávám se, že tohle je už téma pro psychologa nebo psychiatra.... ☹