Manželská krize a sex. Co si o tom myslíte?

Když mě manžel podvedl a v první chvíli tvrdil, že se mnou chce zůstat a že to dáme do kupy, tak já jsem měla stejnou potřebu jako tvůj muž. Chtěla jsem prostě pořád. Chtěla jsem přebýt tu nevěru, chtěla jsem tím asi jakoby "smýt pach milenky". Byl to hrozný pocit a já jsem si nemohla pomoct. Až později mi z toho všeho začalo být úplně špatně, asi mi to teprve začalo docházet a krátce na to, jsme se rozešli. Myslím, že nutně potřebujete poradnu, abyste si to všechno vyříkali, bez toho se z toho nevyhrabete. On má strach, je znechucený, naštvaný a chová se jako blbec, ale podle mě je to jen reakce na to všechno. Oba potřebujete pomoct, jestli ten vztah máte zachránit a najít k sobě cestu, potřebujete odbornou pomoc.

Jestli je ještě nějaká šance tak teď přes prostředníka - nějaká odborná pomoc by prošla?

* přebít 🤦

V poradne jsme byli, ale nevim nejak to k nicemu nebylo. Nevim, jestli jsme nenarazili na spatneho specialistu, ale prislo mi, ze tam na sebe 90 minut jen blbe koukame...
Dekuji Codal za Tvuj nahled na vec z druhe strany, obavam se, ze jsi to docela vystihla a je to stejne... Zeptam se, jak dlouho to tak trvalo u vas? Ja doufam v pusobeni casu, ale proste mam pocit, ze uz to nevydrzim :/
@codal

Pro mě by tohle nebylo akceptovatelné - myslím takové domácí prostředí.

Tak v první řadě by sis měla přestat neustále sypat popel na hlavu. Nevěra je prostě něco, co málokomu v dlouhodobém vztahu vyhne. Tak to prostě je. Navíc pokud s tebou nespal a ještě tě urážel, že jsi tlustá, tak nechápu, co čekal..... To, jak se chová, je asi pochopitelné, každý reaguje jinak. Asi má pocit, když ti bude denně nakládat, nebudeš mít roupy. Asi má chudák v hlavě taky pořádnou bramboračku a neví, co se sebou. Musíš si s ním v klidu promluvit, že takhle to nejde, že to jenom zhoršuje a najít společně cestu z toho ven. Ale to, že máš máslo na hlavě neznamená, že si odteď musíš nechat všechno líbit. A přestaň si to o sobě myslet, protože pak s tebou tak bude jednat. Nikdo ho přece nenutil, aby ti to odpouštěl, měl v tu chvíli na výběr, jestli to unese nebo ne. Ale když už se rozhodl být s tebou, tak by tě neměl trestat. Když to trochu svinsky otočím, taky může být rád, že jsi s ním zůstala a ne s tím druhým.... Když se u nás stalo něco podobného, manželova reakce byla pro mě šokující. Choval se ke mně úplně úžasně, snažil se, pořád něco vymýšlel.... Jako by mi chtěl dokázat, že je lepší, než všichni ostatní. A strašně u mě tím stoupnul.

@irmamala Já přemýšlím proč s ním autorka zůstává a chce to vydržet. Nikde nezaznělo - pořád ho miluju, kvůli dětem, nemám kam jít. Ty jsi asi na něco kápla - pocit viny. Na tom ale nejde budovat vztah.

@ckocka pretože není lehke jen tak otočit stránku. Možná deti taky maji tatinka radi. A pak... nic SE nemá šit horkou jehlou. Ja bych taky nejdriv počkala, a pokud by SE to nezlepšilo nazdar. Pro autorku: zkus mu jasne v klidu vymezit hranice. Timto chovaním te prakticky žene pryc.

Jeho touha po častějším sexu nejspíš nebude jeho potřeba jako taková, ale strach, že budeš opět nevěrná. Je to celkem logické, kor pokud sis našla milence, protože doma se ti sex nedostával.
Evidentně se s tím nemůže smířit. Tady je na místě otevřená komunikace mezi vámi dvěma, říct mu svoje pocity a na oplátku by ti měl svěřit ty své. Buď se přes to přenese, nebo toho nebude schopen a pravděpodobně půjdete od sebe, protože v neustálém strachu a pocitu nedůvěry se žít fakt nedá.

@lutu11 Jo, já jsem v tomto asi hodně nekompromisní.

@irmamala Promiň, ale názor, že nevěra se málokomu v dlouhodobému vztahu vyhne, mi přijde docela zvrácený☹ Souhlasím, že i nevěrník potřebuje nějakou úctu, ale pro toho podvedeného je to prostě neskutečně těžké a málokdo to zvládne ustát sám od sebe.

Myslím si, že pokud se Ti manžel v tuto chvíli hnusí, tak už se to prostě zlomilo a zpátky to nepůjde, nebo jen velmi obtížně a dlouho. Nechci Tě odrazovat , ale mluvím jak ze své zkušenosti, tak je to i odborný názor, který jsem četla. A mimochodem - to, co popisuješ, mi připadá jako přežívání, ne život (tvoje slova hovoří za vše - "bere si mě" Copak jsi věc?!?!?). Ač sama rozvedená, nejsem příznivce rozvodů, zvláště ne těch lehkomyslných. Nicméně i přes různé důležité a rozumné důvody (děti, hypotéka atd), zdraví a psychická pohoda by měly být prioritou, bojím se, že takhle Tě to úplně semele. Tím spíš, že máš strach muži cokoli otevřeně říct.

Pokud spolu chcete být, tak se nenechte odradit prvním neúspěchem v poradně. Možná jste nenatrefili na správného člověka. Každopádně bez odborné pomoci to podle mě nedáte, manžel to očividně nemá zpracované a řeší to takhle hloupě přes sex. Je potřeba o tom mluvit a když tam bude třetí osoba (psycholog, mediátor nebo někdo takový), tak to zvládne ukočírovat, aby jste se zbytečně nenapadali. Každopádně bez emocí a to i nepříjemných se to prostě neobejde. A oba musíte být trpělivý a ohleduplní k tomu druhému, vzájemně poslouchat, co vás bolí, a přijmout svůj díl viny. Ale na to musíte být dva a oba musíte chtít na tom pracovat a počítat s tím, že je to běh na dlouhou trať s nejistým koncem.
U nás to pak po 14 dnech od provalení nevěry skončilo. Já jsem si uvědomila, že to nedám a manžel byl konečně schopný mi říct,že už se mnou byt nechce, že chce být s tou druhou.

@zuzkasim Nejsem sociolog, ale celkem slušná drbna, takže ano, můj názor, že se to děje a v nějaké podobě se s nevěrou setká většina párů. To ale neznamená, že je to tak v pořádku, nebo ospravedlnitelné. Ale chci podpořit autorku, aby se nenechala mlátit a znásilňovat, protože jednou uklouzla. Notabene od chlapa, který o ní nestál. Měl by hledat chybu i u sebe, jenže kopat do ní je mnohem jednodušší....

Pro mně by bylo teda nepřípustné, když by mně chlap dal facku... a je úplně jedno, z jakého důvodu. A může být v právu sebevíc. U mě by byla tohle konečná.

Jak už psaly holky výše, nemůžeš to všechno omlouvat tím, že se cítíš provinilá, že si to zasloužíš.. jako jo, neudělala si správnou věc (minimálně z pohledu manžela), ale na druhou stranu on na tom má také svůj podíl, nikdy za to nemůže jenom jeden.
Z určitého hlediska chápu jeho pocity a důvody proč to dělá... Ale rozhodně to není v pohodě chování. Nepřijde mi v pohodě ani to, že tě profackoval (byť v afektu), ani to, co říkal o té pokladní.. a ani to, co ti dělá ohledně sexu. I v manželství může docházet ke znásilnění a přesně tak mi ty tebou popisované situace zní a přijde mi to těžce nepřijatelné. To trochu začíná zavánět domácím násilím.
Samozřejmě vztah ještě zachránit můžete (pokud budete oba chtít a budete na sobě pracovat), ale tohle je spíš cesta do pekel. Akorát si tím přivodíš mnoho šrámů na duši. Zkusila bych najít jinou poradnu a chodit tam (pravidelně). Páč teď už musíte řešit nejen tu nevěru, ale i tohle všechno ostatní.

Když řekneš jasné a jednoznačné NE a on pokračuje, je to v podstatě znásilnění.

Když to vezmu od začátku, tak manžel taky nebyl žádný svatousek, že... Když nechtěl sex, že máš nejdřív zhubnout. To je dost hnusné. Tím neříkám, že může za tvou nevěru, to samozřejmě je tvoje obrovská chyba. Ovšem i on na ni evidentně má svůj podíl. Taky si nemyslím, že je normální někoho zfackovat, byt v afektu. To nikoho neomlouvá. A zároveň se nedomnívám, že bys za svoje provinění měla platit ho konce života. Na což se ten tvůj ukrivdeny manzel evidentně chystá. A teď to nejdůležitější, AŤ UŽ JSI UDĚLALA NAPROSTO COKOLIV, VŽDY MÁŠ NÁROK ODMÍTNOUT SEX!!! VŽDYCKY. To, co ti teď manžel dělá, je opravdu hnus a fakt znásilnění. Zvlášť, že ty se klepes o bezpečnost dítěte, to je humus. Takže já bych poradila, odpustit sama sobě, narovnat pater a s manželem si poradne promluvit. Já tedy nevím, jestli bych s ním po tom všem ještě chtěla být, ale jestli ty ano, tak budiz. Zeptala bych se ho, jestli to opravdu chce dát znovu dohromady. Jestli ano, tak fajn, ale konec trestání te. Ještě jednou na tebe vztahne ruku a je konec. Ne v sexu je opravdu ne, jakákoliv pauza, kterou potřebuješ, je oprávněná. Držím pěsti. Ano, udělala jsi chybu, ale to neznamená, že se necháš trestat a že se ty sama budeš trestat do konce života.

Nečetla jsem komentáře. Mne v tom tvém textu chybi důvod proč vůbec chceš zachránit vztah. Evidentně z toho co píšeš se z vašeho vztahu skoro vše vytratilo. Jestli spolu zůstáváte kvůli ditku/dětem, tak to nedělejte můžete více dětem ublížit, když spolu zůstanete než, když půjdete od sebe. Za mne mi ani nepřijde ok, ze te propleskl. Chápu, že byl naštvaný, rozzuřený kvůli tvé nevěře, ale za mne by ta facka byla konečná a vůbec pokud předtím s tebou nechtel spát vůli tomu "ze jsi tlusta" apod. Takto se milující člověk a partner nechová.

@biciklissie Myslis, ze chtít po manželce, aby zhubla je něco špatného?
Jako ano, já vím, ze se to neposloucha hezky, ale autorky manžela vlastně chápu.

@zrzinda Tak hodně záleží jak to ten člověk poda. Pokud si s tím druhým člověkem v klidu sedne řekne že mu vadí váha toho druhý tak ještě ok . Ale vynucovat si to, ze pokud nezhubne nebude s ni spát už podle mého hraničí s citovým vydíránim a uz vůbec pokud mají 2 leté dítko. Mne se váha rovnala cca 2,5 roku od porodu. Mne spíš zaráží, že spolu mají vůbec dítko jestli takové chování bylo ještě před otěhotněním.

Proč to chceš zachránit? Takhle žít jako žiješ teď ty, bych nezvládla.

@zrzinda Jako podmiňovat sex nějakou ideální vahou? Jako jo, podle mě je to něco špatného. Pokud paní není nějak morbidne obézní. Když s tím má pan takový problém, tak se to zcela jistě dá říct i nějak jinak a někdy jindy, než v souvislosti se sexem. Ten pro mě není jen nějaký tělesný proces dvou manekynu, ale ve vztahu něco víc. Pokud ho už manželka nepřitahuje, tak to fakt chce řešit jinak, než jejím ponižováním. A zajímalo by mě, jestli už paní zhubla, když po té nevěře už pro něj sex s ní evidentně problém není. A že pana chápeš, tak to se snad týká jen te váhy nebo i ty facky a neodsouhlaseny sex je ok?

Myslím ze se tvůj manžel boji a tohle jeho chování je důsledek . Myslím, ze si tvou nevěru dává za vinu , když té odmítal . A třeba ani tak často sex nechce , ale děla to , aby sis ho zase nehledala jinde . Nevidím to nutné na rozvod , spis toto téma doma natukni a ať se ti svěří , jak to vnímal / vnímá . Komunikace , komunikace , komunikace . Část viny mate oba dva .

Nechápu ze ho omlouvas 🤦‍♀️ Ze ho naštvala pokladní na benzince tak by ji profackoval? Tohle je tak nechutný až se mi chce z toho zvracet. Mě by zajímalo kdyby tam stal chlap 2m a přes 100 kg jestli by ho taky měl chuť profackovat.

Dekuji vsem za reakce a komentare. Ze vsech pohledu. Co se tyce tech poznamek na postavu - ano, byly pekne hnusne, na sebevedomi jsem si to hodne odnesla a kdybych chtela hledat alibi, tak prave v tom. Potrebovala jsem nutne pocit, ze zas tak zle to se mnou neni. Ja jsem to samozrejme videla, pred detmi jsem mela superstihnou postavu, ale kazde tehu jsem hodne nabrala (i kdyz jsem se nijak neprejidala, bohuzel hormony fungovaly takto), nez jsem to shodila, tak jsem byla tehotna znovu. Dokud jsem kojila neshodila jsem ani gram. Jak jsem prestala kojit, tak to slo dolu najednou samo, nebylo to pekne, ja to vim - ale neslo s tim nic delat, ac jsem denne cvicila, 4x tydne behala 10km, jedla malo... Ale ano, ted uz mam zase temer zpet svou postavu a velikost S (byt znaky strii a lehky previs po cisari mi uz asi zustanou naporad. A dost tezko se s tim srovnavam :( )
Proc spolu zustavame? Ja nevim. Je to otazka, kterou si kladu nekolikrat denne, sama sobe. V teto chvili kvuli detem. Rozvod byl na stole, uz jsme vlastne resili jak udelame usporadani. A jeho predstava je, ze by si bral deti na vikend 1x za 14 dni. A s timhle se ja nedokazu srovnat. Ted sama citim, ze ma rozpadlou psychiku, tak se chova jak se chova, ale jinak to neni vubec spatny clovek. Stale si ho velmi vazim, deti ho maji rady a "vzit" jim ho, aby se s nim stykaly jen takhle strasne malo se mi ode me zda tak neskutecne sobecke - ze to proste nemuzu udelat.
Take jsou tam takove zastupne duvody, jako strach. Jsme spolu skoro 15 let, dali jsme se dohromady hned po moje maturite, nikdy jsem nikym jinym nebyla nebo nebydlela sama. Z jedne strany, kdyz byl ten rozvod na stole, tak jsem se na to tesila, na druhou mam samozrejme strach.
A dal porad nejak doufam, ze se to podari obnovit. Ze se neco stane a bude to zase dobre, jako driv.....(treba pred 5 lety). Jak to pisu, tak sama vidim jak to pusobi. Jsem na MK aktivni uz dlouho a vim, co bych si myslela a nejspis psala autorce. Ale ted najednou - obdivuji kazdou matku, ktera se dokazala rozhodnout,ze uz nastal ten zlom, kdy je to spatne, laska je pryc a lepsi to nebude a odhodlala se k rozvodu. Ja se zatim bojim. Ze bych tomu mela dat jeste cas. Ze si to ty stravene spolecne roky a deti zaslouzi. Jen nevim kolik je akorat, abych si to pred svym svedomim dokazala obhajit. Ze jsem si znicila manzelstvi a dovolila rozpad rodiny :(
Ono to totiz neni spatne porad, pak by to bylo jasne. Ale jsou i docela prijemne okamziky, kdy si normalne povidame (spise obecnych tematech nebo detech, ale povidame). Nebo spolu jedeme na dovolenou a dokazeme fungovat vedle sebe. Jen bych s nim byla nejradsi uz pouze kamaradka... A hlavne se vyhla intimnostem.

To, že Tě zfackoval kvůli nevěře, mi přijde přes čáru. To, že po Tobě vyžaduje sex, i když Ty řekneš jasné „ne, nechci“ mi ale přijde přes čáru ještě víc. Vlastně Tě znásilňuje. Nejvíc mě překvapuje, že to někdo nevidí na rozvod. Já bych brala nohy na ramena 🤷‍♀️ chápu, že je naštvaný, zklamaný, bojí se... Ale vše má svou mez. Jsem spíš proti rozvodům, pokud to ještě jde zachránit, ale tohle už by pro mě samotnou bylo příliš. I když Ty si ta, která udělala chybu, máš také svou důstojnost. Jsi člověk, a ne věc aby „si tě bral“ když se mu zlíbí a navíc přes Tvé jasne ne.

Ak chces, napis mi SZ, poviem ti k tomu nieco, ale verejne sa mi sukromny zivot mna a manzela nechce preberat.. ale mozno ti to pomoze pochopit aj manzelovi stranu, aj seba 🙂

Neumim se rozhodnout a uz hlavne na to neumim ani koukat "objektivne". To co jsem psala je ta spatna stranka, ale zaroven jsme toto leto byly kazdou chvili po dovolenych, 2x tydne rano jezdi do prace o hodinu pozdeji a bere si na starosti deti abych se ja mohla venovat svemu konicku, travi spoustu casu organizaci stavby naseho domu (ktery by na 90% v pripade rozvodu pripadl me), kdyz jsem treba nyni odjela s detma na chatu, tak hned pise, jak je doma bez nas smutno. Neni to cernobile, dela i dost peknych veci :(