Manžel si píše s jinou a asi se zamiloval
Ahoj holky 🙂
Ani nevím kde začít, ale i když to nikomu nepřeji , myslím, že je mezi námi více lidí, kteří prožívají to co já....
S manželem jsme 12 let, vzatí 7 let....a od začátku vztahu byl takový, že rád pomáhá lidem převážně svým kamarádkám, velmi hezky jim píše a posílá pusy....ano, vždy mi to vadilo a vždy jsme se urazila a on po dobu několika let za mnou chodil a chtěl řešit, proč jsem uražená, že on na tom nevidí nic špatného když někomu napíše....je prostě takový. Samozřejmě já v tom hledala vždy víc , až jsem to dohnala do stavu kontroly jeho mobilu a pod. A před 8 lety se tato situace vyhrotila až do fáze, že už mě logicky měl plné zuby a jak si jen psal s kamarádkou , tak se do ní bezhlavě zamiloval....a to bylo přesně to, proč jsem usilovala o to aby si s holkama nepsla, čekala jsem že to jednou takhle dopadne. Ano, dala jsem si ruku na srdce a vím, že je to z části i má vina...jak jsem se chovala vůči němu, tak to asi ani jinak dopadnout pak nemohlo....tak jsme před 8 lety šli od sebe....no cca 4 měsících kdy mu vztah nevyšel , tak jsem se vrátila zpět :(
Po půl roce jsem otěhotněla , dneska máme 2 děti....ale opět vedeme život neživot.....v manželství to klape z rozumu a spokojenosti ale ne z lásky a štěstí....a opět před 2 lety jsme řešili rozvod, kdy našel nějakou spřízněnou duši, která mu nahrazovala to štěstí co u mě nemá....opět to nedopadlo , na měsíc odjel aby jsme se uklidnili a opět spolu žili do dnešní chvíle....kdy opět přes internet našel ženu , která se evidentně 100% k němu hodí, co mi teda řekl manžel, že si povahově šíleně rozumí....a já opět řeším zda takové manželství nechat....
Je to pro mě velmi těžké i za to že máme manželství jaké máme....bohužel já mám šílené kombinace povahy žárlivost a urážlivost....a já nesnesu aby si s někým psal myslím s kamarádkama, protože vím jak moc hezky jim píše a mě skoro nic hezkého už neřekne. Sama vím, že nejsem štastná a asi už s ním ani nebudu, nemám v něm důvěru za vše co se už stalo....ale i přesto jsem na šílené houpačce, nevím zda to nějak ještě mám řešit a zůstat s tím, že se to může kdykoliv opakovat a nebo dát šanci at jsme každý štastní s jinýma . Když si představím situaci, že má odejít a já budu s dětma sama, tak mě přepadá pocit paniky jestli to zvldánu a nějak se toho pocitu nemůžu zbavit....jsem asi srab....nemám sebedůvěru a nevím jak tohle sama v sobě překonat....holky zažila jsme něco podobného....? :(
at si jde a hlavne at uz se nevraci. do kdy mu budes tolerovat to ze si najde babu zkusi to s ni a kdyz to nahodou neklapne prileze zpet jako by se nechumelilo. on te nemiluje a nerespektuje, proto si porad hleda jine, vi ze to s tebou nebude navzdy, a jenom vyckava nez najde tu co mu za to bude stat aby odesel definitivne. proboha nenic si zivot s clovekem co te ma jenom jako posledni moznost a jistotu kde ho vzdy vezmou zpet. co das detem za priklad, ze je normalni krome manzelky si hledat milenky a odhcazet a zase se vracet. to je opravdu to co jim chces dat do zivota.
za sebe bych řekla, že tvůj manžel si normálně hledá novou partnerku a ty mu neustále necháváš otevřená vrátka, když mu to nevýjde, tak se prostě vrátí zase zpátky "domů".... já takhle fungovala u rodičů, vždycky jsem si někoho našla, nastěhovala se k němu na rok, dva a když jsme se rozešli, tak jsem se vrátila zase k rodičům.... až časem jsem si koupila svůj vlastní byt.... takhle si myslím, že je to normální, ale ne, když tohle dělá své manželce.... jednou, kdyby to udělal budiž, ale třikrát? sbalila bych mu dnes kufry a ať si hledá jiný domov, když s tebou a dětmi není spokojený. žiješ jen jednou, chceš se takhle trápit dalších 5 let? víš jak tohle skončí? hledá a jednou nějakou tu pravou najde a ty ztratíš svá nejlepší léta s takovým sobeckým parchantem, který k tobě neumí být upřímný.... já jsem taky žárlivá a urážlivá, ale stát se mi toto, tak už mě asi dávno zavřeli... nechtěla bych žít v takové nejistotě, kdy zase někoho potká a jestli se znovu vrátí... važ si sama sebe, buď dětem lepší mámou a nenech je žít v takové "nefunkční" rodině... příjmou to jako rodinný vzor a budou si myslet, že je to normální... raději sama a později mít hodného strejdu, co si vás bude vážit než dělat manželovi noclehárnu...a ruku na srdce, miluješ ho nebo je to jen takový ten klasický komplex, kdy člověk někoho ztrácí a o to víc ho chce? mě se tohle stává často, když mě někdo trápí, tak si myslím, jak ho šíleně miluju a ve výsledku, kdy mi bouchnou nervy mi dojde, že jim akorát za to chování pohrdám
Udělej mu to samé, najdi si taky někoho ale k němu už se nevracej.
Silena situace a sileny pristup tveho manzela.Taky bych radila at jdes od nej pryc.Nefungujici manzelstvi bez oboustranne lasky a nestastna maminka je pro deti stresujici uz ted..On sam nebude a ty urcite casem taky ne a pokud s nim zustanes,ver tomu,ze i za par let to budes delat "jen" kvuli detem,ale s vetsi frustraci pro tebe😖Pokud uz ted ti dokaze rict,ze si s jinou moc rozumi,tak ti ji casem treba pritahne domu ukazat...?Bud hrda,nepodcenuj se a zvladni to🍀
@zizalind Potřebuješ novej začátek, vždyť z tohohle musíš mít sebedůvěru na nule a není divu, že pak žárlíš.. Nicméně dost radím vyřešit si před novým vztahem svoje problémy, naučit se ovládat, zapracovat na sebevědomí, abys neopakovala stejný chyby. Manžela nech jít, tohle přece není ke spokojenýmu životu..
Musím přiznat, že jsem to trochu zažila z druhé strany - jako milenka (tehdy ještě bezdětného) zadaného muže (samozřejmě když jsme si spolu začli, nic se ženu údajně už půl roku neměl, rozcházeli se blablabla). Vždycky má nějakou milenku a pak se zas vrátí k ženě, dnes už spolu mají dvě děti a on má ještě jednoho levobočka. v době našeho vztahu jsem si samozřejmě přála, aby od ní úplně odešel, ale dneska musím říct, že jí ho vlastně nezávidím. Myslím, že spolu žijí spíš právě z pohodlnosti a ze strachu něco měnit, ale šťastní asi nejsou ani jeden. Je to těžké rozhodnutí, ale asi bych mu řekla, ať si to rozmyslí, že tentokrát už budou dveře zpět zavřený. A pak holt spálit mosty a hledat si někoho, na koho se budeš moci spolehnout a nežít pořád ve strachu, kdy si zas tenhle někoho najde.
Je to velmi složitá situace. Doby kdy manželé spolu zůstávali jen kvůli dětem už jsou myslím pryč, ano dítě má vyrůstat v úplné rodině ale jen tehdy pokud je vidět že maminka s tatínkem se mají rádi, rozumí si přes občasné hádky a jsou spolu rádi. Pokud tomu tak není, nemyslím že by ti dva měli za každou cenu ve vztahu setrvat . Moji rodiče se rozvedli po 20 letech manželství, ale šťastní nebyli tak posledních 12 let, a i když si mysleli že my děti to nevidíme, tak jsme to moc dobře vnímali. Nyní jsou oba znovu v manželství , oba jsou se svými partnery šťastní a já musím zpětně říct, že to měli udělat už dávno.
Ano praktická stránka věci je věc druhá. Není lehké rozdělit majetek, domluvit se o dětech a už jen to finančně utáhnout, ale myslím že to by mělo být v této situaci to poslední.
Možná to vyzní ošklivě, ale pokud manžel hledá jinde ( opakovaně), pak s tebou spokojený není ( chyba je to více či méně obou). Odpověz si sama, zda chceš být TA ke které se vrací když mu to s jinou nevyjde.
Nikdo ti tady neporadí co máš dělat, ale sama v sobě si urovnej, zda chceš žít další roky životy takhle, a kriticky zhodnoť jestli váš vztah může být v budoucnu jiný. Přeju hodně sil ať už se rozhodneš řešit to jakkoliv.
Chceš -li aby se ti život změnil, změň něco ty.
Zvládla to sama se dvěma dětmi jiná ženská, zvládneš to taky. Nevím no, ale podle mě žijeme život jen jednou a nemůžeme myslet jen na děti a okolí. Buď trochu sobecká a mysli na vlastní štěstí. Je vidět že v tom vztahu spokojená nejsi a je vidět že on je neponaučitelný a ty se budeš jen trápit. Jen ať si za nima jde. On pak bude litovat že měl doma ženu která ho měla ráda a která mu odpouštěla, protože jiná mu to tolerovat určitě nebude. Bud si s tím o tom pořádně promluv, řekni mu co tě trápí a jestli je ochotný pro váš vztah něco udělat. Pokud ne, tak myslím že není důvod na nic čekat. Pokud se rozhodneš že půjdete od sebe a on pak zase přicupitá, buď tvrdá a další šanci už mu nedávej. Pokud se rozhodneš o opak budeš se jen a jen trápit ... Toť můj názor 🙂 hodně štěstí
Holky ....budu upřímná....vůbec jsem nečekala tolik odezvy, dlouho jsem váhala zda tady něco napsat, pač se za tuhle situaci stydím :(
a musím říct, že mě utvrzujete v tom co se mi honí hlavou....já vím, že je správné odejít a budu se snažit už ho opravdu nevzít zpět....přesně, jsem tady jen kvůli dětem a asi i kvůli nim bych strpěla vše...ale jak píšete, je mi 30 a život je opravdu krátký. I já potřebuju vědět, že mě někdo miluje a chci být pro někoho na prvním místě....tady už na prvním místě nejsem x let...ale jak napsala Hesstia jak se ted ve mě bouří zmatek a strach z neznámého, tak nevím zda je to s lásky k němu aby neodešel a nebo z toho nečekaného....ale vím, že kdyby se vrátil tak nechci mu tolerovat psaní s jinýma a všechny tyhle věci a oba víme, že se nezměníme, takže z toho vyplívá , že musí odejít at za ní nebo sám....děti jsou ještě malé a právě naopak si myslím, že tuto situaci zvládnout....musím říct, že opravdu se manžel staví k tomu tak aby to ani kapkou děti nezasáhlo....a včera když jsme to ještě rozebírali tak mi na férovku řekl, že i kdyby odešel s ní tak by asi stejně z 99,9% odešel i sám...takže jak jste zmínili už mě nemiluje....a ted asi i touto cestou hledám jak to v sobě zvládnout....abych z toho nezešílela...ted je mi docela dobře ale za hodinu budu mít pocit, že kdyby tady byl tak mu klečím u kolenou a prosím at neodejde ale NESMÍM tohle udělat...trošku se bojím jestli už nepotřebuju nějakou odbornou radu jinde....pak si zase říkám, je plno maminek s dětma sami...a asi se bojím i myšlenky, co když budu už na pořád sama, co když mě už žádný chlap nebude milovat....nebude to lehké někoho najít s dětma a ted si sama sobě připustím, že to je jedna věc proč v koutku duše nechci aby odešel abych já měla tu jistotu, že nějaký chlap je se mnou :( no holky uznejte na férovku, nejsem už z toho blbá....? 🙂
@zizalind - jestli s ním chceš i nadále zůstat, tak byste si měli promluvit o tom, co ho na tom psaní láká, podle mě si kompenzuje něco, co mu chybí od tebe a pokud to nebude dostávat, tak se k tomu bude pořád vracet...prostě má rád tyhle románky a představy, říká se tomu virtuální nevěra, leč u něj to z té virtuality přerůstá do reality, což je problém, protože logicky co funguje ve virtuálním světě v realitě většínou fungovat nemůže. Trochu obdivuju to, že ho neustále bereš zpátky. Pokud chceš s ním být i za těch všech okolností a podmínek, měla bys mu říct, že akceptuješ, že si s někým píše, ale pokud to bude v nějaké přátelské rovině a bude to zasahovat do vašeho společného života, že i tobě by měl věnovat pozornost jako ženě a ne ničit váš vztah, nějakými snovými představami...možná by měl vyhledat odborníka, pokud není schopný s tímto předstat, hold někdo je závislý na pornu jiný na takových věcech...No a hlavně, pokud si stanovíte pravidla, už neustupuj, jednou přešlap a konec, měj svou hrdost, nejde být stále ten klidný přístav, kam se po románcích vrací...když odejde, mělo by mu to dát práci se vrátit a když něco opakuje, bylo by lepší, aby se už nevracel...
A k tomu, kdo koho miluje, nemiluje - ty románky, to je taková hnací síla, kdy se mu splaší mozek a nepřemýšlí, vždycky ta nová ocitově vyhraje, než to opadne a prozře a pak má tendenci se vrátit...Zkoušeli jste poradnu, tohle je skoro na odbornou radu...
Ja byt Tebou, tak od nej odejdu. Deti to zvladnou a Ty muzes jeste zazit takovou tu opravdovou lasku. Stejne deti poznaji,ze nejsi stastna a bude to pro ne horsi nez s obouma rodicema. Pokud ma potrebu se porad zamilovavat,tak to neprestane,spis to bude horsi.
Nepřestane, byl vždy takový....ale ze začátku to dělal po taji a já pak na to přišla a už se to smou úžasnou povahou rozjelo....a nepřestalo do dneška....musím najít sílu a udělat čáru a jít dál...všechno chce čas...a vím, že budu na něj hodně myslet, bohužel se budeme muset stýkat máme děti a chce je vidět...
před 4 lety jsme koupili chatu, jelikož manžel pracuje z domova a já byla na mateřské a proto tam odjíždíme na celé léto...letos už pojedu sama s dětma aby si i děti zvykli že tam táta není...přijede vždy jednou za čas a pak zase odjede....takže mám možnost se postavit trošku na nohy ale hlavně se vnitřně uklidnit at nezažívám tento blázinec....
Držím palce ať vse zvládneš! Momentálne je to u mě doma něco podobného... neustále na telefonu a usmívá se při čtení zpráv, je min doma, takže je mi uplne jasne odkud vítr vane... a sama newim jak se k tomu postavit.
@terykk
no těžko radit....no asi musíš zjistit co se děje a pak to řešit....at na tom nejsi jak já už po třetí 🙂
člověk i když je položený na lopatkách tak je silný....a nemůžu se jen tak složit, mám děti a oni za nic nemůžou....včera jsem měla úplně špatný den, celý den jsem proplakala a dneska i díky vám se na to snažím dívat jinak...i po tom co mi včera řekl...příští víkend bude s ní aby si promluvili jak to bude...a je rád že se v létě neuvidíme aby jsme si pročistili hlavy ale že mi prý nechce dávat naději že by se vrátil...už jen za ty slova bych ho kopla...pořád mi dává takové rány....
@marcicek84 já vím, že se v tomhle asi nezměním a vždy mi bude vadit, že si s někým píše...asi jsem v tomhle sobec, ale u něj vím , že je tam vždy i takový lehký podtext flirtu...a jak jsem žárlivá tak bych to v sobě dusila a byla vždy nešťastná....jsme povahy co si nesedli....on prostě potřebuje lidem pomáhát především holkám, slovně je podporovat, pozvat na oběd a tak....já zase potřebuju mít jako by partneta pro sebe, cítím, že já jsem první a u něj to tak nikdy nebylo :(
@terykk samozřejmě jsem ve vztahu chybovala i já...ale v tu chvíli to člověk tak nevnímá a uvědomila jsem si to, až mě dal před ten fakt že už je pozdě....nechci se litovat, nikam to nevede....mám štěstí v tom, že mám zdravé děti, podporu rodiny a svým způsobem i manžela který chce vše vyřešit v klidu vůči dětem....ale už potřebuju aby odešel, nemůžu vidět jak si s ní píše a usmívá se a je svým způsobem štastný.....a mě tím ubližuje a mě příjde že je mu to snad i jedno....potřebuju být už sama....
@zizalind Trabl je v tom, že sis možná i vsugerovala, že máš šílenou povahu.
Být pod tlakem tolik let... stále řeši, co s vámi bude, až potká "tu pravou"...
Jak by se cítil on, kdyby věděl, že jsi permanentně na lovu? Že by nevěděl, co kdy od koho chytneš a zaneseš to domů? Že místo něj psychicky podporuješ kdejakého "kamaráda" v okolí místo něj?
Nebudu ti říkat, ať od ně odejdeš nebo ať se ohlédneš po jiném. Řeknu ti něco jiného - že všeho nejdříve zase najdi sebe samu, své sebevědomí, svou hrdost.
A nedopusť, aby tvé děti převzaly váš model soužití. Takhle přežívat si nikdo nezaslouží...
@brunetka11 omlouvám se za ty překlepy - mobil...
@zizalind Ahoj,uprime mi te je lito.Takovy chlap co tohle dela je uplny srab.Ma dve deti a nebere na ne ohledy?Byt tebou tak iz jsem davno pryc...promin,ale jsi trosku blazinek nechat se takhle ponizovat a shazovat jen kvuli jeho rozcarovanosti ze nevi co by...Mej v sobe trosku dustojnost a ukaz mu o co prijde...a jak se rika bozi mlyny....Jednou mu to nektera vrati i s urokama a jeste rad si na tebe vzpomene.A bojis se ze by te nikdo nechtel s detmi??Vubec se neboj.Kamaradka mela dve deti,kazde s jinym a nasla si perfektniho chlapa.Vzali se a maji ted tretiho prcka a jsou stastni.Jeji dve deti mu rikaji tez tato jako jeho vlastni.Ale urcite si v tom musis udelat poradek sama.Jsi jeste mlada,jasny zacatek bude tezky ale ty to zvladnes.My zensky mame takovehle veci v genech...🙂tak se neboj a jdi do toho a zbav se te tezkosti v hlave i na srdicku.Preji Ti hodne stesti.
Achjo, proč s ním jsi =) Evidentně jen abys nebyla sama a aby děti měly tátu...jenže stojí ti to za to? A stojí to těm dětem za to, mít takový vzor? Byla jsem jednu dobu hodně žárlivá na bývalého přítele..ten měl to samé...samé dopisování si s kamarádkama, kafíčka, sleziny, přespávání u spolužaček apod...s klukama chodil ven hodně výjimečně a dost často prasklo, že s nima ani nebyl, takže bylo jasné, že byl zas s nějakou kámoškou...a já doma prskala a nadávala, trápila se, že mi lže....a samozřejmě ho to taky štvalo, tvrdil, že jsem stíhačka, že mu nedám klid, že to co dělá je normální a dělá to každý člověk na světě a že mi lže, aby měl klid...ale jako slepá jsem nebyla, prostě si tu pozornost holek užíval a na mně házel bobek, byli jsme spolu několik let, poznali jsme se na střední. Nebudu to tu všechno popisovat, ale rozešli jsme se a najednou jsem mohla dýchat a nemusela jsem se ničím trápit=) našla jsem si po pár letech někoho, s kým jsem naprosto jiná, klidná a absolutně důvěřivá. A není to tím, že bych se tak strašně změnila - je to tím, že je (teď už) manžel úplně jiný chlap. Nedává mi důvod mu nevěřit, chová se ke mně hezky, k ostatním ženám s normálním, zdravým odstupem, kamarádky moc nepěstuje a když, tak je (jsou dvě) znám velice dobře a chodí k nám domů na návštěvy, když jsem doma, víceméně jsou to spíš přítelkyně našich kamarádů, takže jsou to spíš naše společné kamarádky =) manžel mi k tomu řekl na začátku vztahu to, že se nikdy k ženě nechoval tak, aby pojala jakékoliv podezření. Prostě vždycky upřímně a tak, aby byli oba partneři s chováním toho druhého spokojení a vycházeli si vstříc. Za mými zády nikdy nic neudělal, jeho telefon víceméně obsluhuju já, protože nesnáší psaní smsek, takže mi to pořád strká, ať odepíšu...počítač používáme jeden. Já mám taky kamarády a chovám se stejně, prostě tak, aby se ani na minutu nemusel cítit nějak špatně =) Co tím slohem chci říct? Najdi si někoho, kdo ti bude vyhovovat a kdo bude schopen s tebou opravdu tvořit rodinu a nejen na oko slepený rádobyvztah.
@zizalind potrebujes v sobe najit tu silu se rozejit a uz neodpustit..Kdyz ti vlastne ted sam rika,co a jak bude,ze pristi tyden je s ni a vlastne ti nedava sanci,tak mu ji nedavej ani ty.Deti to jiste zvladnou lepe ted nez za par let az budou mit z veci vic rozumu,vic je vninat a situace mezi vama muze byt dramatictejsi.
To,ze zarlis a podeziras je vyusteni celeho vztahu,kdy mu nemuzes verit a ty to vis
@vanea ani nevíš jak jsem ráda, že máš takové štěstí, přesně tohle bych chtěla najít i já 🙂 když už něco řešíme tak mimo dětí ale starší dítko je už víc v nímavější a někdy se ptá, vy jste se hádali ? 🙂
máš pravdu, určitě nechci aby i oni pak měli takový vztah a tápali v něm...asi nadešel čas abych se vzchopila a šla 🙂
@iva27 přesně tak, já už mu nevěřím...cokoliv udělá hned v první sekundě vidím nevěru....strašně mě tohle ubijí....v prvním vztahu jsem takhle žárlivá nikdy nebyla až ted s ním, jsem taková že jsem ani já sebe sama nepoznávala....jsem s ním od mých 19 let takže jsem skoro jiný vztah krom jednoho puberťáckého nezažila a on je velmi dominantní a veškerá rozhodnutí byla tak jak řekl, že já si nikdy nedupla....i ted mi vlastně řekl, že stejně počítá že to bude muset tuhle situaci celou vyřešit on jako vždy...
@zizalind Teď je otázka, jestli s ním zůstáváš jen kvůli dětem, nebo i proto, že k němu něco stále cítíš. Ale pokud by mi můj vlastní muž několikrát udělal to co tobě, děti neděti vykašlala bych se na to! A to hned po první ženské proboha!!! Sorry, ale tohle je dost hardcore. pro děti jsme schopny udělat cokoliv, ale předpokládám, že jsi mladá a chceš taky ještě žít a ne se jen starat o to komu píše manžel a co bude dál...je třeba si život trochu užívat 😉 . Ale rozhodnout se musíš sama, tohle je můj názor.