Nevíte jak přesvědčit manžela, že někdy jsou léky/vitamíny opravdu nutné? Jeho matka mu odjakživa vtloukala do hlavy, že léky užívají jen chcípáci (ano,takhle doslova), že i hnisavá angína se dá přejít bez léků. Takže on podle toho žije (naštěstí jen u sebe). Jemu může být sebevíc špatně, může mít migrénu jak prase, a stejně si odmítá vzít něco na bolest. Teď máme virózu, je mu očividně opravdu blbě, ale odmítá jak něco na kašel, nechce ani paralen na teplotu, ani si nevezme nějaký vitamíny. Nejen že mi ho je líto, ale taky se mi to zdá nefér vůči mě. Já se vždycky nacpu práškama abych mohla fungovat, máme malé dítě (a je jedno jestli léky na bolest, teplotu, kašel, antibiotika), ale on si to prostě jen jde vyležet, všechno se mu táhne delší dobu, a jsem na všechno sama.
Já bych ho nechala tak,pokud nejde o život,což u virozy asi ne ,tak je to na něm.
Kdyz ono muze byt opravdu nekdy lepsi si jit lehnout, nez dat si paralen...
@tereza0111 Ale když si teda půjdeme oba lehnout tak se nám postará o dítě kdo?
jasne, ale pak neni problem v tom, ze nechce brat leky, ale ze te v tom necha samotnou, kdyz si taky nemocna. Jestli chce byt hrdina ne "chcipak" jako ti, co berou leky, tak at se tak chova a i bez leku dela co je potreba. Zvednout se muze i bez leku, jen se mu nechce
To neni o lecich.
Ja mam horecku, ale pokud neni opravdu vysoka nebo mi neni extremne zle, necham ji delat svou praci, presto funguju a staram se o deti.
Muj muz lezi, ze mu je zle, a paralen si bere temer okamzite, kdy jeste teplotu pomalu ani nema.
@tereza0111 Právě že jsem taky nemocná, ale prostě fungovat musím. Když jsem měla třeba angínu a měla antibiotika, tak jsem taky fungovala na 100%, i když on byl zdravý, a mohl by se postarat on.
tak si to rozdělte. Domluvte se - ty marodíš do 12 hod, on od 12 do 16, ty pak do 20 hod. Třeba. Koupání a uspávání dítěte na střídačku, snídaně dítěti na střídačku, "noční služba" taky. Prostě ať je to fér.
Mně přijde, že mu závidíš, že on si leží a nemusí nic… 🤨
Když jsi nemocná, manžel zdravý a přesto se staráš ty, tak je ale problém úplně někde jinde - ty tu situaci sama dovolíš. Když mi je blbě, manžel je zdravý, stará se o děti on. U nás funguje slušná domluva, ale kdyby nefungovala, dostane ode mě pouze oznámení o tom, že mi je zle a jdu se léčit do postele. Pokud s tím má problém a o děti se nepostará, zajistím placené hlídání.
Je fajn nebýt sobe a myslet na ostatní, ale taky se musím starat sama o sebe. A u nás funguje, že když já nebo manžel nejsme v pohodě, není v pohodě celá rodina, takže víme, že se musíme starat o sebe navzájem, ale taky každý sám o sebe. A to začíná u toho, že já i manžel dokážeme říct, co zrovna potřebujeme. Už jsme se to naučili říkat bez výčitek a nějakého blbého tónu, prostě asertivně a mile říct, jaké mám potřeby. A i když jsme nemocní oba, tak se řešení dá vždycky najít. Manžel třeba taky nerad užívá léky (má to podobně jako ten tvůj, jen ne takový extrém), on zase nechce, abych se o něj starala, takže když je nemocný, tak i ten čaj si jde udělat sám, ale to je prostě jeho rozhodnutí. Když jsem zdravá, nevadí mi to, ať se léčí, jak dlouho chce, je to jeho cesta, já se o děti dokážu postarat sama. A když jsem taky nemocná, tak se prostě střídáme, podle toho, komu je hůř, nebo kdo potřebuje odpočívat. A to že já si vezmu léky a on ne, neznamená, že nepotřebuju odpočívat.
Nabídni mu alternativu - bylinky a podobně. Můj muž je taky anti lékový, ale čaj se slivovicou například si dá, když je mu blbě
@lenatko91 To on ani bylinky. I do obyčejného čaje ho musím "donutit".
Mne přijde, že u vás je problém hlavně komunikace. Ono neznamemá, že kdyby si ty léky vzal , že by fungoval. Spoustu chlapů , když jsou nemocný a vezmou si prášky tak prostě leží a stejne nefungují. Bohužel to mají tak nastavené. Tady je potřeba aby jste si spolu v klidu promluvili a domluvili se.
@westie Já nejsem bohužel taková, abych oznámila že jdu ležet a nechala to napospas osudu. Včera jsme se už i chytili, já se celé dopoledne o vše starala, on si pak vstal, a sjel mě že jsem nedala vařit brambory, pak že jsem nevytáhla z mrazáku sýr (když pár dní zpátky dodělával sýr,říkal že další vytáhne,ale vykašlal se na to a mě to pak vyčte). A večer mě sjel že jsem mu neuvařila čaj. Přitom přes den jsem se ho ptala jestli čaj chce, a dělala jsem mu ho. Ale večer mě nenapadlo se ho ptát, a bylo to špatně. Jako by si teda nemohl říct.
@martt Podle mě to nemají nastavené, jsou jen líní.
Můj muž je to samý. Tam ho zase maminka tahala kde mohla, takže má blok na všechno spojeny s doktorama. Většinou pomohlo když už na tom byl vážně špatně - jsme spolu přes čtyři roky a teď poprvý měl v nemocnici medikaci a uznal, že byl rád, ale doma zase nic - radši bude mít bolesti “ale ne tak hrozny” za to celej den, než aby si něco vzal.🙄 shodou okolnosti u nás včera byla známá psycholožka/psychiatricka, i ta mu vysvětlila, ze proste bez bolesti se tělo lip rovna a vlastně si ubližuje. Ale ne a ne. Tak to nechávám na něm. To proste nevysvětlíte, navíc když má takhle hlubokej blok.
Není problém, že manžel odmítá léky, ale to, že to nemáte doma nastavené plus mínus vyváženě. Doporučuji zaapracovat na své sebehodnotě a komunikaci s manželem, klidně i s nějakým terapeutem. Tímto stylem akorát budeš furt dělat všechno sama a trápit se čím dál víc .
@cikitkapb no tak jasně že mu závidí, asi by si jako nemocná taky ráda lehla a odpočinula si🙂 a kdo by ne...já teda rozhodně...
Jinak já mám pocit, že je pán spíš sobec a ta nemoc to jen zhoršuje... jako sjet někoho za to, že mu neuvařil čaj a nedá vařit brambory ---> nechce léky, zjevně to bez nich zvládne a neumírá...tak ať se o sebe ale stará sám...není dítě, o to se narozdíl o něj někdo postarat musí. Takže bych mu řekla, že končím, nová pravidla - jsem taky nemocná, starat se budu jen o malého, protože narozdíl od něj do sebe ty léky dám, aby ta domácnost aspoň trochu fungovala, ale o něj se už starat nebudu, protože to už nedám. A jestli něco chce, ať si to zařídí. Pokud je mu tak zle, že si nezvládne udělat čaj, at nakluše k doktorovi a začne se opravdu léčit. Přecházené a neléčené nemoci jsou dost svině, vím o tom své. Nakonec vás to ještě ovllivní všechny, nejen jeho.
A stejně jak už bylo psáno, tohle nebude jen nemocí, přijde mi ,že je to u vás celkově nastavené podivně, ale to si musíte určit vy sami..manžel by mě rozhodně nenechal týden ho obskakovat, rád mi pomůže i když mu není dobře - léky taky bere velice v krajních případech...a já mu to pak ráda vrátím, když vidím, že je mu fakt zle a ráda se o něj postarám..ale trvá to max dva dny, že.
@laxesis Taky se o něj ráda postarám. Ale abych viděla že se opravdu chce léčit. Na podzim ho prý strááášně bolelo v krku. Tak jsem mu nabízela paralen, tantum verde, vitamín C, čaj. Nechtěl ani jedno, radši pil ledové pití z lednice. Tak ať teda pak nefňuká.
Myslím, že tu řešíš něco, co máš řešit jinde.
Tys to tak dovolila, že je to sobec, léky si brát nemusí, ale budete fungovat stejně, pokud jste oba nemocní... Víc ti nikdo neporadí.
@cikitkapb to neni závist, to je jeho sprostá sobeckost 😡
@martt to je přesně můj chlap. On si Paralen vezme, ale nefunguje stejně. A to se x let živil hokejem, takže úrazu měl nespočetně. Přeražený nos, prsty, zlámané ruce, má za sebou několik operací, to je všechno v pohodě. Úrazy z práce, to s ním nic nedělá, zalepí si to páskou a jede dál, ale jakmile na něho vleze nějaká viróza a nejhorší jsou ty dětské ze školky 😄 tak je na umření. To je horší jak ty děcka. 🤦 Když má 37,5 už mu pomalu volám pohřební službu. 😂 Takže když jsme nemocní všichni, holt funguju kolem všech já, jakožto silnější pohlaví. 😁
Léky ať si nebere, i to je jeho rozhodnutí, ale pokud marodíte oba, musite se oba starat o dítě i přes nemoc, žádné že panáček bude skuhrat a ty budeš skákat okolo dítete a nakonec i okolo něj 😡
Podle mě máte mnohem, mnohem větší problém než to že si nevezme léky.asi nedělá vůbec nic ikdyz je zdravý co?ale takto sis to nastavila sama, dítě si s ním asi chtěla s takovým jaký je ,ne?
Ale to není o lenosti. To je o tom, že každý člověk ten práh bolesti ma někde jinde. My ženy jsme stavěné na tohle trochu jinak než chlapy. Ten práh bolesti máme trochu posunutý už kvůli tomu , že rodíme děti. Tady to je celé o tom , jak si to každá z nás zařídí pak doma. Když se při nemoci premahame a ukazujene svým chlapům, že pomoct nepotřebujeme naopak ještě skaceme kolem nich tak oni pak nemají potřebu to měnit. Ale to je všechno o komunikaci.
Nastavila bych ignorovací mód. Je mu zle? Jeho problém. Hlavně ho proboha nelituj. Že to není o prášcích, ale o obecném nastavení domácnosti, to už tu zaznělo.
Já to chápu, ale tohle byste měla řešit s manželem, to opravdu zde nevyřešíte 😉
Hele upřímně dle mě sis to jeho obskakovani nastavila asi sama. První ty chlapi obskakujete jako kojence a pak si stěžujete, že dělají hovno. My to máme nastaveno od začátku tak, že manžel se stará spíš o mě, ex jsem si taky rozmazlila než mě to přestalo bavit lítat kolem chlapa
Manžel je dospělý a určitě svepravny, pokud nechce, nic s tím neuděláte