Nevím zda je to správná definice, ale třeba mi někdo poradí nebo se podělí o zkušenost.
Manžel je moc hodný, klidný, milující, pečující, vzdělaný, inteligentní člověk. Ale. Jen k nám doma. Nemá moc přátel a ty co považuje za přátele z mého pohledu jsou jen známí. Usuzuji podle toho, že si jen tak nenapíšou, nezavolají, nescházejí se ( to jen na společných akcích). A tam když se sejdou tak se baví tak nějak obecně. To je všechno v pořádku když to oběma stranám vyhovuje.
Ale jsou situace kdy mi je až trapně, nepříjemně. Třeba dnes. Byli jsem na trzích a naše dcera upadla a pán co šel kolem jí chtěl pomoc se zvednout. Manžel už se k ni blížil a štěkl na pána “já si ji zvednu” pán se zarazil, jeho žena taky a já měla chuť se propadnout. A takových situací je vic. Vždy když někam jdeme tak je nepříjemný, odtažitý (na ostatní, na obsluhu). Neřekla bych, že to dělá úmyslně. Asi to bude výchovou. Od 12 let vyrůstal s babičkou kde neznal pohlazení, lásku. Tam se jelo jen na výkon. Je jedináček. Vztah s rodinou má do dnes takový chladný.
Jak už jsem psala všechno tohle by bylo asi v pořádku, ale mě to chování vadí. Mám ráda společnost, přátele. Třeba moje kamarádka je do dnes v šoku z prvního setkání. Podal jí ruka, představil se, tvářil se u toho jako by jednal s bankou a s nashledanou si zase šel sednout do auta. Ano od té doby se neviděli, protože kamarádka bydlí daleko a jezdím za ní jen s dcerou když je muž v práci. A upřímně se mi ani nechce tak s ním jezdit.
Co s tím vším dělat? Mám jít já k nějakému psychologovi? Protože když muži řeknu co se mi nelíbí nebo mi vadí, tak on to vidí jinak a je spokojený s tím jak to je.
Mne to pripadá ako obyčajný introvert, ktorý nemá rád spoločnosť ľudí najmä tých neznámych. Tak ako ty máš rada spoločnosť on nie.
Vidím jako řešení přijmout ho jaký je a mít ho ráda i s tím, co považuješ za nedostatek. Můj taťka je taky skoro takový a nezmění se. Nemá mimo členů rodiny žádné přátele a vůbec mu ani nechybí. Pokud je, jak říkáš, hodný a milující, tak je všechno v pořádku. 😉
A to sis všimla teprve teď? Hold je introvert, jednání mi přijde naprosto normální, hold jako introvert nebude skákat nadšením z tvých přátel, když miluje svůj klid a pohodu...
A jako asociál mi teda neorijde, já jsem totiž introvert taky a manžel naštěstí respektuje co chci já, stejně tak jako já respektuji, že miluje společnost...
@veruuu_kubesovic Ty jsi takový dost agresivní introvert, vid´? Manžela respektuji, do ničeho ho nenutím, jen je mi to občas nepříjemné.
A k tvé otázce. Všimla, ale co máme dítě je to jiné a občas jsou ty situace opravdu nepříjemné. On sám to pak i uzná. Ale děkuji za odpověď.
Já te chápu, také nemám ráda nepříjemné lidi a je mi úplně jedno, že jsou introverti....proste, když jsou ve společnosti musí se trochu přemoci a ne na slušnost ostatních lidí reagovat podrážděné....já jsem taky introvert, manžel taky.... Ale nechybí nám taktnost....
Prostě nemá rád lidi. Nemusí to být ve zlým. Třeba to s tou kamarádkou to bral tak, ať si vy dvě pokecáte a on u toho nemusí svítit. Já taky úplně nenávidím takové to společenské plkání u kafe s lidmi, s kterýma si nemám co říct. Ztráta času. To si raději něco zajímavého přečtu. Manžel taky chodí se sousedy na pivo, zatímco já se s nimi pozdravím a jdu si po svým. Teď začínám mít hrůzu, že mi dcera začne tahat domů děti ( a jejich maminky) ze školky. Kamarádky mám 2 velmi dobré, ale stačí mi pár intenzivních setkání ročně. Jinak to nepotřebuju. Co mě zajímá proberu s manželem nebo se spolužáky na VŠ, když máme jednou za 14 dní výuku.
@klokanka31
me teda prijde jako nevychovanec
@zelenaesmolda Záleží co myslíš, jestli to sbírání dítěte nebo nezájem o kamarádku
@zelenaesmolda
@klokanka31
@bassetlady to s tou kamarádkou zas tak nehrotim. Navíc jsem nedopsala, že jsme jí jen něco přivezli a zase jeli.
Jako introvert se mi úplně nejeví. Ale ono je to asi fuk. Miluju ho takového jaký je, ale občas to je trochu náročnější. Budu muset zapracovat na sobě 🙂
@klokanka31
oboji
Jako bych četla o mém manželovi. Do písmene. Chápu, že to může být problém, zvlášť, když ty jsi třeba opak. Tohle je ale věc, co se úplně nezmění, takže asi spíš se s tím naučit fungovat a tolerovat se navzájem.
Manžel je podobný, má jednoho kamaráda, pak máme teda skupinu známých, se kterými se vídáme na společných akcích. S mými kamarády se taky vídám bez něj. Budeme mít v práci velkou společenskou akci a vůbec nevím, jak to udělat, chtěla bych tam jít, ale vím, že on se nebude s nikým bavit a budu ráda, když se bude aspoň usmívat. Já z toho budu otravena a bude mě stát hodně síly, abych nebyla naštvaná.
Ale jsme spolu uz přes 10 let, tak jsem se s tím sžila, ale vnímám to jako jednu z věcí, které mi na něm nevyhovují.
Manžel je dost podobný 🙈 také mě to kolikrát štve, ale holt nenadělám nic... Je pravda, že raději spolu už téměř nechodíme nakupovat atd., protože on je v obchodech většinou podrážděný a nepříjemný, že to nemá rád. Já jsem zvyklá se k lidem chovat slušně a pokud možno příjemně, i když mi někdy není do zpěvu. On je schopný se tvářit nepříjemně i na mé rodiče (se kterými vychází dobře) nebo jiné známé jen proto, že nemá náladu. K cizím je to většinou ještě horší, i když občas mu někdo překvapivě sedne a najednou se chová spolecensky 🤔 ale kolikrát se za něj prostě stydím a cítím se dost nepříjemně, to přiznávám.
Můj muž se k ostatním chová korektně, ale jinak je totální introvert, s kým nemusí, s tím nemluví, v restauraci obvykle objednávám já, s prodavačkou komunikuji já, do sokola s dcerou místo babičky jdu taky já, k večeři s kamarády bych jej neořemluvila. Nemám s tím problém, mám to prakticky dost podobně. Love me, love my dog. Můj muž je pro mě dokonalý a tohle beru jako fakt, stejně jako že má nohy s pronační tendencí nebo šedé oči.
Je prostě introvert, nezměníš ho. A třeba popisovaná situace se zvednutím dítěte, promiň ale mě by taky vadilo aby mi na dítě sahali cizí lidé, takže ho chápu.
Ahoj,a ako ste sa vydali dokopy?Ty si oslovila jeho alebo on teba?Prepac za otazku,ktora zdanlivo nema nic spolocne s temou,len sa ti snazim ukazat,ze fakt,ze si s tebou zalozil rodinu vypoveda o Tom,ze to s nim nie je az take zle.
Predpokladam,ze v praci problemy nema.
Teraz sa pokusim odpovedat k teme.
Ja som az prilis extrovert v manzelstve s introvertom,ktory je v styku s inymi ludmi korektny,mily ale nebavi sa s hocikym len tak.
A niekedy zo mna rastie,jak ja sa s kazdym vybavujem,usmievam sa n'a obsluhu (aj n'a zeny a hlavne n'a zeny).
Nasli sme kompromis aj co sa navstev tyka.Navstevy ano ale nie dlhsie ako do polnoci.Detske oslavy su v pohode,deti ma rad.So susedmi sa bavi.
Obcas chodim von n'a velke akcie sama (niektore moji priatelia ho nudia),on tiez a je to super.
Takze pointa. Bolo by fajn,keby manzel popracoval n'a interakcii s inymi ludmi,lebo situacia,ktory popisujes by sa ma tiez velmi dotkla.
Dobra sprava je,ze sa s tym da celkom pekne pracovat.
Kamarádka to má taky tak, chodí sama a o svém muži mluví jako o paní Columbové🙂
Este som zabudla dodat,ze manzel vyzaduje od ludi zdvorilost. A toto mi vadi 100x viac ako to,ze je introvert.
Tym,jak on sa premaha a je furt zdvorily (bol tak vychovany),tak automaticky ocakava,ze ludia pracujuci v obchode a n'a letisku budu aspon natolko zdvorili,ze pozdravia,vysvetlila veci bez toho,aby prevracali ocami a POD.
A beda,ked to tak nie je.To sa vie vytocit do biela.
Tak mu vravim "co sa vytacas?sak sa n'a tu pani usmej,trosku s nou pokecaj a uvidis".A on ze "tak ona je neprijemna a ja sa jej mam pchat do zadku?!"
Noo, spis jak uz nekdo psal - neco v ramci kategorie nevychovanec. A pozor na to, jak se k tomu postavis ty pri seznamovani napr. s kamaradkama... Jednou se mi stalo, ze jsem sedela s kamaradkou v kavarne, za ni prisel pritel - ja ho pozdravila, predstavila se, usmala se, proste to co tak nejak normalni lidi delaj. On nic. Ale vubec nic. Mozna se zasklebil. Kdyz behem dalsi pulhodky co jsem tam jeste vydrzela sedet neco rekl, tak si daval velmi zalezet, aby bylo jasne, ze mluvi jen na svou pritelkyni. Kdyby kamaradka rekla COKOLI (nebo pak dodatecne treba zavolala, at se nedesim, ze je pritel takovy a makovy), bylo by to v pohode, lidi jsou ruzni, ale ona nerekla nic. Nikdy jsem se pres to neprenesla...
@tereza0111
A je s nim porad?
Důležitá otázka je, zda on nemá problém s tím, že ty máš přátele. Pokud by mu to vadilo, trochu bych se bála, že tě chce mít jen pro sebe, tak jako ty máš jeho 🤔 ale spíš bych řekla, že je to jen těžkej introvert 🙂 a spolu někam chodíte? Kino, divadlo...
Introvert, nevychovanec , nebo auťák - asperger 🙂 nevím , co z toho , pořad málo informací
@zelenaesmolda uz ne, ale je to dost davno - v mezidobi probehlo klasicke - vzali se, poridili ditko, rozvedli... Nechtela videt, prislo ji zabavne, ze svym chovanim partner urazi jeji kamaradky...
@tereza0111 a co když jsi mu byla krajně nesympatická? I to se může stát.
Jak psaly holky, klidně může mít nějaký rysy autistického spektra ve smyslu Aspergera, máme to v rodině a něco, co popisuješ, by i odpovídalo. Můžeš mu taktně vysvětlit, co ti vadí, ale obávám se, že to nebude pochopeno.
@tereza0111 nemusí to být nevychovanec. Je to často také obranný pristup k nesympatickým , nebo i zlým lidem.
Chápu ho. Nemám ráda lidi, neumím small talk plácání o ničem, občas jsem na lidi nepříjemná. Nemám kamarády, jen známé, s nikým se pravidelně nestýkám (máme plno lékařů, takže po těchto interakcich už nemám kapacitu na další, vyhovuje mi internet, kdykoli ho zavřu, otevřu...) Pokud je mi někdo nesympatický, tak se s ním prostě nebavim, už se mi stalo, že jsem skoro celý večer na jedné akci mlčela, protože prostě nebylo s kým si co říct... Mám bohatý vnitřní život a naprosto mi to vyhovuje.
Introvert, v pořádku 🙂
Já na tom nevidím nic špatnýho...🤷♀️