Má smysl čekat na žádost o ruku?

@hacerm my jsme se brali po 15 letech a 2 dětech.. nebyla v tím žádná romantika. A to ne že bychom se nemilovali.. žili a fungovali jsme spolu jako bysme ten papír už měli. Ale čistě z praktických věcí, kdyby se jednomu z nás něco stalo, tak aby to bylo pro druhého "jednodušší".. během měsíce jsme měli všechno domluvené. Brali jsme se ve městě, kde jsme se oba narodili, aby to měli oboje rodiče blízko a vyšlo to přesně na den, kdy jsme měli 15 výročí. Nikoho jiného jsme nezvali, tátové nám to odsvědčili a mamky hlídali každá jedno dítě. Pak jsme si zašli na společný oběd, a jen si užili společný čas. Myslím, že je důležitá komunikace, sednout si a mluvit a mluvit..

@hacerm Řekla bych mu to narovinu, že se chceš vdávat. Ať ti případně vysvětlí, proč si tě nechce vzít. Ono co si budem po dětech už to romantika moc nebývá, myslím ty svatby 😄. Prostě pragmaticky, když ne z lásky.

Pak ty ženský nemají mít nějaká očekávání z romantických filmů...🤦‍♀️😅
Manžel věděl, že se chci vdávat, ale nějak jsme se na dítěti domluvili dřív než na svatbě.😄 Když jsem mu ukázala pozitivní test, tak se mě zeptal, jestli se vezmeme. Řekla jsem, že klidně až později, protože nechci mít pocit, že si mě bere jen kvůli dítěti. Jednou jsem se tak koukala na volná místa na radnici. Bylo tam datum, co se mi líbilo a řekla jsem mu o tom. Tak jsme se dohodli, že bude malá svatba (jen svědci a rodiče) a nebudeme to odkládat. Nelituju ničeho a líbilo se mi to víc než svatby, na kterých jsme byli i s přespáním. 😊
Takže za mě to vem taky trošku do svých rukou a nečekej. Kdybych už s ním dítě měla, tak by mi připadalo zvláštní čekat na žádost... to už bych pochopila, že budete čekat na místo.

@hacerm Já to asi nechápu, řekla si mu, že už další svatbu nechceš a teď čekáš, kdy jeho napadne požádat te o ruku?

Asi bych se vykaslala na zbytečný naznačování a narovinu to řekla. Nejefektivnější je mluvit narovinu a ne čekat že to někomu nějak dojde, když půjdete kolem zlatnictví apod. A už úplně bych se vykaslala na zbytečný gesta typu, že když to řekne pozdě řeknu ne?! Co je pozdě ?

@j.a.n.i Už jsme řešili že situace se změnila.

přesně.. normálně se ho zeptej na férovku, asi nejde nic jiného poradit

@dashyyy udělám díky všem

@hacerm celkově čekat až to chlap domyslí, všeobecně cokoliv, je blbost.. stejně tak opačně.. jsme se shodli doma, že to prostě nemůže nikdy fungovat a pak vznikají zbytečné situace

@dashyyy Já jsem mu řekla že bych si ho chtěla vzít. On že chtěl ale že nevěděl jestli bych chtěla já.
Fakt jak u blbecku na dvorečku no a todle je už 4 roky zpět chvíli potom co se nám narodila dcera. Tak sem čekala že teda tet už ví chci tak není na co čekat ale asi to má jinak.

@hacerm Tak ted uz oba vite, ze oba svatbu chcete, tak co stoji v ceste? Teoreticky by cesta ke svatbe mela byt volna, ne?

Je tedy ale vtipne, jak ti tu radi, abys mu to narovinu rekla. Ja jsem zrovna vcera zakladala diskuzi o tom, ze jsem nekomu neco narovinu rekla a presto se naslo hodne tech, ktere me zkritizovaly, ze jsem na to sla moc rychle. Tady se jasne ukazuje, ze at uz my zakladatelky diskuzi udelame cokoliv, vzdycky se najde spousta lidi, kteri nas zkritizuji, ze jsme to udelaly spatne. Ano, moje dikuze je o jinem tematu, ale ten zakladni princip, to jednani nebo mluveni narovinu, ten je stejny.

@silvercrest to ale není kritika. Za mě je to narovinu lepší než to oťapkávat a taky záleží na rétorice, že jo. Když na něj naběhne a řekne tak vezmeš si mě nebo ne ? Než když v klidu večer, kdy mají třeba klid řekne. Hele já jsem přemýšlela a napadlo mě jestli bysme se nevzali a třeba říct proč ji to napadlo. Nevím - cítila bych se lépe , když budeme manželé, měla bych lepší pocit kdyby se jednomu z nás něco stalo atd.

Tak já se žádosti o ruku dočkala po 15 letech a dvou dětech, takže jako jo, naděje tam určitě je 😉 Když se ho příbuzní ptali, proč zrovna teď, tak jim sdělil, že to chtěl spojit s nějakým významným výročím a čekat na to 20. mu bylo trapné 😀 Já původně svatbu také nechtěla, ale po dětech mi to přišlo podstatné z mnoha důvodů. Oznámila jsem, že bych tu svatbu s ohledem na děti chtěla. Vdávala jsem se, když bylo dceři 2 a třičtvrtě a synovi třičtvrtě roku.

Třeba nechce žádat o ruku, ale se svatbou jako takovou by problém neměl?
Takže "hele, Pepo, jsme spolu šest let, už by to chtělo něco víc. Nenaplánujeme svatbu? Chtěla bych mít stejné jméno, jako zbytek rodiny, než půjde malá do školy."

@miryp Jako kdyby jsme neměli dceru tak to i chápu že se mu do toho nechce.
Ale když je malá nemocná volám k lékaři představím se svým jménem že volám kvůli dceři a říkám její jméno a sestřička mi říká tak příště se představuje za dceru ať to mám rychlejší a jednodušší. Ok tak sem se nad tím pousmála a už to tak dělám ale mrzí mě to.
Jako když by se mu něco stalo tak mi ani lékaři nic neřeknou protože nejsem osoba blízká, nikoho nezajímá že spolu 6 let žijeme a naopak. Jenom když mě uvede že mě můžou informovat ale co kdyby náhodou to nešlo.
A taky mě nebaví poslouchat proč jsme se ještě nevzali, na tohle zásadně už neodpovídám.
Jednou přišel že bude jeho ségra požádána o ruku říkám super.. to je hezký samozřejmě jí to přeju ale ty dva spolu jsou spolu stejně dlouho jako my dva a mají kočku žádný závazky jako my a budou se brát, my máme dceru a nic.. říkala sem mu že chci aby si mě vzal ale nemá se k tomu.

@hacerm Ten můj se taky ke svatbě neměl. Byli jsme bezdětní, ale společná hypotéka i takový ten normální "manželský" život. Dva roky jsem naznačovala a čekala, on plno výmluv proč ne. Tak jsem mu prostě oznámila, že za rok se bereme, ať si vybere, jestli srpen nebo září. No jako trochu brblal, ale po čistě praktické stránce chápal, že manželství má více pozitiv. V případě nehody, nedejbože úmrtí jsme prostě manželé, ne jen "spolubydlící". A taky jsem vždycky věděla, že chci být aspoň rok vdaná, než do vztahu přivedeme dítě. Bylo mi třicet, byli jsme spolu pět let a já nějak cítila, že jestli se necítí na manželství teď nebude se na to cítit nikdy... A s někým, kdo není ochotný přijmout takový závazek, jsem nechtěla strávit celý život. Je to jiná situace než u vás, ale princip je stejný. Chceš se vdávat, udělej první krok.

@hacerm Ale on to treba bere tak, ze uz jste si rekli, ze se chcete vzit a nerozumi tomu, ze ty cekas na velkou zadost... Ja bych si s nim jednou normalne v klidu sedla a rekla, ze bys byla rada, abyste se dohodli na forme a terminu svatby, ze ti ty situace, ktere popisujes vys vadi a chces, abyste byli svoji. Jste spolu, chcete byt spolu, to podle me naplnuje formu svatby z lasky (jak nekdo pise vys, ze byste se brali pragmaticky, ne 'z lasky'). Pompezni zadost nema s laskou vubec nic spolecneho. Jestli spolu jste stastni a chcete byt spolu i dal, tak se vemte (berete si prece jeden druheho jako rovnocenni partneri, nebere si on tebe, jak housku z regalu).

Já čekala skoro 15 let na žádost. Už před tím jsme se ale bavili, že se vezmeme, takže v tom aspoň bylo jasno. I po tolika letech a prakticky domluvené svatbě, mě žádostí překvapil jako blázen. Jak to naplánoval, jak strašně to bylo hezký. Takže tě samozřejmě může překvapit sám o sobě, ale můžeš čekat ještě pár let, nebo se můžete domluvit a stejně tě může nějak hezky požádat...nebo nebude žádání, jen se domluvíte,jestli vůbec jo a nebo ne .. otázka je, jestli on o to stojí vůbec, nebo prostě si vzal k srdci tvoje řeči na začátku vztahu.. ono říct že nesnáším růže, a pak se urážet, že mi chlap nikdy nedonese růže, je divný no .. asi bych si s ním sedla, jasně mu řekla, že bych si ho ráda vzala, zjistit jestli on se vůbec ženit chce, a pak, když jo, tak bych mu řekla, že si počkáš až se na to bude cítit, jestli tě požádá... Nebo se vyprdni na romantický gesta a jenom se jako dva dospělí lidi co se milujou domluvte a vemte se...

@hacerm btw máme dvě děti a taky jsem byla jediná s jiným příjmením... Deset let .. to je taková výmluva nevymluva 😃 na tom bych asi manželství stavět nechtěla no.. začala bych u toho, že se hlavně máte rádi

Já jsem vdávala po sedmi letech a jednom společném dítěti. Manžel mi řekl, že si mě vezme, až bude vědět, že jsem ta pravá na celý život. Do teď to nechápu a nevím, co si mám o tom myslet. Taky jsem zastánce otevřené upřímné komunikace. Normálně se ho zeptej, jaké má důvody, proč tě nepožádal ještě o ruku.

Jak jsem někde četla: " chlap má dvě koule, ale ani jedna není křišťálová..." 🤭

@ai30 Asi tak, proč by on měl žádat o ruku jen protoze se žena rozhoupala, že už tedy jo.

A příjmení máš společné se synem? On by měl pak jako jediný jiné, kdyby si tě přítel vzal? Představovat se u lékaře jinak, abys jim to ulehčila, v tom nevidím problém, ale pokud tě to trápí, prober to s ním narovinu.