Když chlap nechce dítě. Máte s tím zkušenost?
Ahojky, chtěla jsem se zeptat, jaké máte zkušenosti s tím, když chlap nechce dítě, jakým způsobem se vám ho případně podařilo přesvědčit.... já moc toužím po miminku, vždycky jsem chtěla hodně dětí... mám dvě dospělé děti z předchozího manželství a přítel má jedno taky dospělé.... už od začátku vztahu jsem mu řekla, že budu chtít miminko, souhlasil a dokonce to plánoval.... pak jsme to na podzim 4 měsíce zkoušeli a nedařilo se... nakonec mi řekl, že si to rozmyslel, že o tom hodně přemýšlel a myslí si, že je starý (bude mu 44 a mě 40)...myslím, že v dnešní době je to v tomhle věku celkem běžné.... považuji to od něj za nefér, když mi něco slíbil, něco tak závažnýho a pak mi klidně řekne, že prostě změnil názor....navíc kvůli tomu, aby měl víc peněz, aby nás případně uživil, tak změnil práci, v které teď tráví hodně času a je dost unavený.... při tom tu práci před tím měl celkem v pohodě a ty peníze nám stačily a teď v podstatě nemám ani přítele moc doma ani to miminko, kvůli kterýmu jsme do toho šli ☹.... miluju ho a nechci od něj odejít, ale nevím, co s tím.... touha po miminku je moc silná...zkoušela jsem na to i nemyslet, ale nejde to ☹
@timbouctou no to jsem mu říkala, že do tý jeho náročnější práce jsme šli pro to abychom mohli mít rodinu....ale že z toho zbylo jen to, že on si dělá kariéru a já vlastně nemám nic ☹ .... vůbec to nechápe
@bezuska zařídit se podle svýho...? 😀 co by asi řekl, kdybys mu ke snídani přiložila dvoučárkový kód? 😀
Ja jsem se kvuli tomu s byvalym partnerem rozesla. A udelala jsem dobre, protoze ani ted jeste deti nechce a ja bych jen zbytecne ztracela cas. Nasla jsem si nekoho, s kym se mame jak moc radi a hlavne mame spolecne hodnoty a spolecne zivotni cile. Ale to mi bylo 27 a ne 40...
@timbouctou no zařídit po svém to asi moc nepůjde... dává si pozor a hlavně bych to asi neudělala ☹ .....
@martina_z no rozcházet se nechci, mám ho moc ráda....spíš doufám, že ho nějak něčím přesvědčím ☹
no jo jenže co s tím ☹
bezuska - píšeš, že jste na podzim pár měsíců miminko zkoušeli, a nepodařilo se...
Nemá prostě chlapsky ješitný strach, že už děti mít nemůže?
Nebojí se prostě toho zjištění, že už to nejde?
Tím nechci říct, že by měl mít problém, ale chlapi někdy mají zajímavé pochody... 😉
@bezuska - uf, to je těžké...přítel má v podstatě právo změnit názor, nejsme neměnní, vyvíjíme se a názory měníme..napadá mě jediné a to, že o tom s ním mluvit, aby on věděl, jak moc ty toužíš po miminku s ním a že se nebojíš toho, že to případně nepůjde..a taky, aby on cítil bezpečí a mohl otevřeně říct, čeho se bojí, jestli skutečně toho, že si už prožil výchovu jednoho dítěte a najednou zjistil, že na to už asi nemá síly a čeká od života něco jiného...Tady asi nejde o to, jak ho přesvědčit, aby jste měli miminko, ale o to, aby jste našli k sobě cestu v tom smyslu ,že si vyjasníte své pocity a tužby a mohli se od toho dále odrazit...a mám obavu, že pokud ho nějak "přiměješ" mít dítě, tak on se pak v tom nemusí cítit dobře a může to mezi vás postavit zeď citovou, kdy on si bude připadat vmanipulovaný do situace, kterou nechtěl...takže jediné, co opravdu vidím jako schůdné - je aby odhalil svoje skutečné pocity ohledně dalšího dítěte, pokud tam je nějaký strach, tak aby ho mohl případně překonat, zanalyzovat...asi tohle je jediná cesta pro vás dva...
@bezuska
S nim asi jen tak nehnes ,ten muj si to mimco vlastne rozhodl az sám a nehla bych s nim. Muselo to byt jeho rozhodnuti..byla jsem ale rozhodnuta díte mít,asi bych použila vse ,co by šlo i lest. Kdyz jsem se
svým mužem chtěla 1.,tak byla dohoda,ze budeme mít pokud bude vse ok,zdravi,zazemi,prostředky..2 deti..bylo mi 25!a kdyz pak couval,tak jsem to brala jako pěknou podpasovku,ptz my nemeli existencni problém,proste on uz byl starší pan,viz ten tvůj a pohodlnej,ten starší chlapecek je uz totiz partak..
@bezuska - dá se to udělat tak, že mu řekneš, že s ním potřebuješ mluvit o miminku, že by jsi byla ráda, kdyby jste si udělali na to oba čas, šli se třeba při tom projít (chlapi prý lépe myslí a jsou otevřenější při chůzi, doma staticky v sedě začínají usínat a neudrží pozornost:o)..aby i on byl na to připravený, mohl si to předem promyslet, počítal s tím...
Ahojda, já z tím zkušenost mám. Můj muž taky nechce dítě. Vím, že jednoho dne "povolí", ale v dohledný době prostě ne. Bohužel se mnou začly mlátit hormony (biologický hodiny?). Hodně jsem to obrečela, každou naší debatu na to téma. Stavíme barák, nechal se slyšet, že mě potřebuje na těžkou práci, že těhotná s ničím nepomůžu. Připadám si jak soumar. Kolikrát mě na stavbě chytá strašnej vztek. Už nám bude skorem 30, cítím, že mi trošku ujíždí vlak. Chápu, že chce rodinu přivést do novýho baráčku, ale on nechápe, jak mi strašně ubližuje.
@bezuska to mi trošku připomíná nás.. teda u nás je to tak, že jsme se domluvili na miminko, ale přítel pracuje většinu času v zahraničí.. teď jsem s ním na půl roku taky odjela pracovně a tam jsme se domluvili, že až se vrátíme, zkusíme pracovat na miminku. Jsme 3 měsíce doma, nedaří se nám otěhotnět a navíc přítel už uvažuje o tom, že by zase odjel, pže bez práce je v osobní krizi a nebaví ho nic atd. Chce zabezpečit rodinu před tím, než bude mimi, ale s takovou to nikdy nebude.. nebo aspoň já mám ten pocit. Zkusit začít žít svůj život zní lehce, ale člověk chce ten život žít s ním a s tím, na čem se domluvil se svým partnerem a na co sis své tělo a mysl po jeho boku nastavila. Radila bych počkat, což ale chápu, že v tvém věku vzhledem k těhu moc nejde... cokoliv mu vyčítat nebo naléhat se míjí účinkem. Přeju hodně štěstí, aby změnil nároz a uvědomil si, co je pro tebe důležité a udělalal tě šťastnou. Já asi ještě počkám.. nic jiného mi ani nezbyde, pže ho miluju. Teoreticky máme ještě čas. Já 29, přítel 35.
@kajalka makat na stavbe? no tak to je vostrej rizek teda. Ja teda tehotna otloukala stary kachle, ale je snad normalni, ze na stavbu se berou chlapi, ne? at si vezme kamose a nazdar. Spis bych rekla, ze ted nechce z duvodu dodelani toho baraku, ono sice to mimino nema moc velky naroky,ale do zacatku je prece jen neco potreba, tak treba se boji, aby to utahl
já se obávám, že když se někdo šprajcne, tak se šprajcne a oči lidem otevřou jen vyhrocený situace, kdy člověku sepne, co je v jeho životě nejdůležitější. jde jedině čekat, jestli se to změní a zase se naladíte na stejnou vlnu. pokud by k tomu nedošlo, u mě by takovej vztah stejně neměl dlouhýho trvání, neb to zklamání by ho vlastně zničilo. jen by mi možná chvíli trvalo, než by mi to došlo.
chápu, že to bereš jako "podraz", přestože všichni víme, že každej má nárok na změnu názoru. jenže tohle je situace dost závažná a těžko se něco takovýho dá plánovat bez rozmyslu. každopádně tady bohužel kompromis neexistuje :( když o tom budeš často mluvit, tak je ti asi jasný, že to ještě bude mít takovej efekt, kdy mu případný budoucí dítě začne lýzt na nervy. můžem jen držet palce, abyste se zase sešli.
já se přiznám, že ho přece jen chápu, nejste nejmladší a hlavně chlapi tu touhu po dítěti nemají často až tak silnou, hlavně, pokud už jedno má... většina se jich navíc sekne, pokud ho budeš do něčeho tlačit hodně... možná sliboval kvůli velké zamilovanosti a ta přece jen - logicky - opadla... nebo prostě cítí, že stárne a má strach se vrhnout na další dítě... předtím ho mít nemusel, byli jste spolu krátce, cítil se plný sil...
takže těžko radit, sama nevím, co bych dělala... asi bych se snažila to nehrotit "nahlas", ale spíš vymyslet, jak to udělat, aby zas tu myšlenku "přijal" za svou.... nebo hooodně nahlas říkat, že už máš dost roků, takže to asi FAKT nevyjde, takže by to byla spíš náhoda... třeba bude lepší, když to toho půjde s tímhle...
@kajalka já myslím, že když se chlap cítí být zahnán do kouta (a teď to nemyslím nijak špatně, že bys ho někam hnala), začne si vymejšlet fakt ho-na jen, aby se z toho nějak vykecal. chápu, jak ti to ubližuje. sama bych se bála, že k tomu povolení nakonec nemusí vůbec dojít a co pak? to čekání je jednoduše na kusyrvoucí.
@bezuska Pročítám názory na toto téma a ráda bych reagovala.
Jsme stejná věková kategorie, je mi taky čerstvých čtyřicet a se svým stále stejným manželem bych chtěla ještě další dítko. Měla jsem stejný problém, měl pocit, že nám dvě holčičky úplně stačí, jsme poměrně akční a máme hodně koníčků, takže částečné omezení rodinných aktivit kvůli miminku apod... Bylo to zlé, já to brala taky jako křivdu, protože nejprve ano, potom raději ne, stále na houpačce a mně biologické hodiny už řvou na poplach...
Za ty roky manželství s ním už vím, že tlačit na pilu nemá absolutně žádnou cenu, takže jsem setřela slzy, vzala rozum do hrsti, začala se zaobírat něčím jiným (tím se i uklidnila) a celé akci necháváme po dohodě volný průběh, prostě buď se zadaří nebo ne. Než bych přišla o báječného chlapa, raději jsem slevila ze své umanutosti (a tu my Berani ovládáme naprosto dokonale), srovnala si priority a miminko bude, jsem o tom přesvědčená 😉 😉 .
Takže ve finále je muž spokojený, protože k ničemu nebyl dotlačen, sex není povinností, ale pro radost a je nám spolu zase fajn ... 🙂
@maybe72 Drzim ti palecky, at se zadari 🙂 Take bych se rada zeptala co to u vas znamena "volny prubeh"? JA totiz mam podobny problem, akorat mam jedno dite a chtela byc alespon dve. Manzel drive ctela take alepson dve. JAkmile se narodil syn, tak uz nechce deti zadne :( Dva roky se snazim mluvit s nim na toto tema.Ted se to dost vyhrotilo, prootze ja uz jsem v situaci kdy nemuzu myslet na nic jineho nez mimco. Jenze manzel si dava pozor, hodne..Takze pak neni "z ceho" otehotnet.. Nevim uz jak dal, jak dlouho cekat, ma.li to smysl kdyz manzel stale dokola odpovida "NE". Co bych dala za "volny prubeh", alespon aby se tak nechranil.. JEnze takhe neotehotnim 😝
Nutit ho, přemlouvat, nebo udělat mu to za zády podle mně nemá smysl. Přece jen uvažuje racionálně, než by se to povedlo a narodilo, bude to ještě chvilku trvat. A já to vidím na své mámě: sourozence měla v 37 letech, dneska bude bráchovi 17, jí je 54 a nezvládá ho. I když je normální puberťák, nemá na něj nervy. V tomhle věku mají mít lidi klid, a ne někde nahánět puberťáky. Ale to jen jen můj názor. 😕
S tím "volným průběhem" by mě to též zajímalo, pro mě neexistuje nic, než nechráněný styk / chráněný styk. My sice přerušujeme, ale muž se sakra hlídá. Jedinkrát se mi povedlo ho rozptýlit, hnal mě hned poté do lékárny pro postinor. Každý styk začínám brát jako svou prohru, i když je to blbost. Jemu se nedá vysvětlit, jaký to je toužit po dítěti, až to bolí a mít panickou hrůzu, že to x let nepůjde. Někdy si říkám, že zajdu za psychologem, jestli jsem normální. Nejhorší je, jak se to na mě valí, gyndařka i endokrinoložka mi už před rokem řekly, ať si s dětma pospíším. Tenkrát jsem o nich začla uvažovat, teď nevím, co dělat s hormonama.
tak u nás došlo konečně k nějakýmu posunu 🙂 ...... přítel asi pochopil, co to pro mě znamená, dokonce šel na spermiogram a začínáme se snažit 🙂
Ahoj holky, pročítám si to tu a vidím sama sebe před 5-6 lety.......Tehdy přítel (dnes manžel) nechtěl o dítěti ani slyšet, prý až mu bude tak 35 let, tak potom. Vůbec nebral ohled na to, že mě bude teda 34 a to už jsem se cítila dost stará na první dítě. Jak já to obrečela, došlo to až tak daleko, že jsem začala nenávidět maminky s kočárkama - když oni můžou, pro já ne? Můj gynekolog s ním mluvil, že tohle rozhodnutí je opravdu na ženě, muž může mít děti do stáří, ale žena ne. No,ještě chvilku to trvalo, už jsem si i balila kufry, protože to už bylo na mě moc- i když jsme se měli rádi, tak jsem cítila, že náš vztah se nikam dál neposunuje, prostě zasekl se a já už nevěděla jak dál. V den, kdy jsem si sbalila kufry, jsem zjistila, že jsem těhotná.....takže: večer jsem si s ním sedla, popovídali jsme si o našem vztahu, co dál, on měl pocit, že na něj kvůli mimču moc tlačím a co kdyby se nám to nedařilo, mimčo prý chce, ale není si jistý, jestli je na něj připravený, nechce, abych odešla, prý se mnou chce být zbytek života. Tak tohle jsme asi potřebovali, popovídat si - čekala jsem, co bude, kdyby to dopadlo jinak, asi bych mu ani o tom mimču neřekla a odešla bych. Takhle jsme spolu, těhu nám nastartovalo zase náš (pro mě uvadající) vztah a teď už máme 2 krásný kluky a manžel chce jít ještě do 3!!!! 😀 Nejdřív nechtěl a teď bych chtěl pomalu školku. Tak přeju, ať se vám to taky podaří vše zachránit a mimčo přijde🙂
Když nechce tak ví proč...nenutit protože to pak odneseš jak ty, tak děcko. Raděj najdi takovýho, který dítě chce
Ahoj holky jsem zde nova a potrebuju poradit mam.mladsiho pritele o 9 let jsme spolu uz dva roky a ja.bych chtel jeste dite do budoucna je mi 31 ale on mi ted oznamil ze si menasel protoze uz jedno dite mam s minulosti a ze uz dalsi mit nebudu chtit a ted nevim co stim on dite nechce protoze je precitlively a deti mu vyvolavaji pry depky.chodi i k psycholozce a nic nevim zda ho presvedcim nebo se snim rozejit dnes jsem mu rekla ze se rozejdem tak zacal brecet a sel do prace jen s. Cau poradte rodicum se nemuzu sverit bydlime s nimi v rodinnem baraku
@kacenkakacka jestli je rozhozeny bez vlastniho ditete, sla bych pryc, pokud vis, ze jeste jedno chces. Jak zvladne psychicky otcovstvi, kdyz chodi k psycholozce i bez vlastniho ditete,,
tak mu to připomeň, proč je teď tak unavený a proč změnil práci. Třeba mu to dojde 😉