Jsem věčně nespokojená nebo na mě partner vážně kašle?
Ahoj, potřebovala bych objektivní náhled na věc. Se současným partnerem jsme spolu 2 roky. Ze začátku bylo všechno (až na klasické drobnosti) ok, podnikali jsme spoustu výletů, jezdili na kolech atd., ale přibližně od Vánoc mi přijde, že na mě totálně kašle. Všechno je pro něj důležitější než já. Letos byl už x krát na víkend na rybách nebo s kamarády na kolech. Když se "domluvíme" na společném večeru, tak nakonec radši opravuje kolo a přijde domů v 9 a než se osprchuje, je bůhví kolik a já chodím spát kolem 9:30, protože ráno vstávám do práce ve 4:45. Takže z večera není nic....když jsem mu řekla, že by mohl jednou přijít trochu dřív, tak mi oznámil, že kvůli mě nebude chodit spát v 9 hodin...
Celý den se nevidíme a on prostě nemůže přijít ani večer o chvilku dřív...každou středu a pátek má s kamarády hospodu, kam jde třeba už v 19 hod. Ale já asi nemám nárok na to, aby se mi někdy od těch 19 hod věnoval... ☹
Když jsme byli na návštěvě u sestry, nejel se mnou, protože to není v jeho zájmu...když se ho ptám na dovolenou, tak mi řekne, že neví co bude (bude nastupovat do nového zaměstnání) nebo že nebude mít peníze (byl na nemocenské), ale přitom si koupí nový mobil za 12 000....Když mu řeknu, že mi tohle vadí, že se vůbec nevidíme a nic spolu neděláme, tak je hned naštvanej, že si na něco stěžuju....když teda zmlknu a neříkám nic, tak je naštvanej, že s ním nemluvím...už mi vážně začíná docházet trpělivost...A do toho všeho se baví o dítěti....já kmitám jak blb od rána do večera - po práci chodím ke koním, které mám doma. Tam za mnou nikdy nejde, za celý dva roky co jsme spolu mi tam pomohl asi třikrát. Nechci po něm žádnou práci, ale abysme byli chvíli spolu a je mi jedno, co u toho děláme. Já s ním taky jezdím na akce, který mě nebavěj, ale jedu, protože s ním chci být...Nechápu, jak může v téhle situaci přemýšlet nad dítětem. Víceméně celá domácnost je na mě - úklid, praní atd., on občas vytře (tak 1x za 2-3 týdny...). A ty koně mi samozřejmě nezapomene několikrát do měsíce vyčíst, že tam trávím moc času...i když je to čas, kdy on je v práci...Kolikrát tam vše rychle udělám a pospíchám domů v domnění, že si třeba pustíme film a pak sedím celý večer sama doma, protože má zase něco přednějšího...Nejde se mnou ani na blbou procházku, protože chodit ho nebaví...a když s ním jdu občas na kolo, tak nejede se mnou, ale jede půl kilometru před, protože on se chce projet...a já mu prostě nestačím, i když celou cestu šlapu jak blázen...
Nevíte, jestli se s tímhle dá něco dělat? Když mu něco řeknu, hned to bere jako výčitku a i když to třeba přizná, tak se týden chová normálně, nebo mě jednou vezme na večeři, ale tím to hasne. Má za to, že problém "opravil" a nemusí už nic dělat....Mě už z toho vážně hrabe ☹ Nikdy mě za nic nepochválí, nikdy není pyšnej na nic, co se mi povedlo a já si přijdu jak nějaká věc, kterou vytáhne jednou za měsíc, když si náhodou vzpomene, že tam někde je...
Promiňte za takový sloh, ale já u nás nikoho nemám, komu bych to řekla a kdo by mi poradil :-/
Dokud on sám nebude chtít s tebou ten čas trávit, tak nějaké promluvy moc nepomůžou. On má doma full servis, očividně mu to stačí. Když někoho mám opravdu rád, tak s ním čas trávit chci. Netvrdím, že si nemůže dojít na pivo s klukama nebo na kolo,ale mělo by to být vyrovnané a jak říkám, on sám by měl chtít s tebou být. Po dvou letech byste ještě měli být zamilovaní a měli byste chtít spolu trávit čas. Pokud on tu potřebu nemá a chodí se domů jen vyspat a najíst (tak mi to z tvého příspěvku vyznívá), tak to o velké lásce opravdu nesvědčí a určitě bych si do toho neporizovala dítě, protože s ním to bude ještě horší. Pokud už teď ti doma s ničím nepomůže a v podstatě furt někde trajda, tak na prcka budeš úplně sama. A opravdu never tomu, že dítě něco změní!!!!!!!
@dinushka00 Musím se smát, s jakým nadhledem to berete 😀 Když já jsem to už zkoušela, neřešit to a všímat si svých věcí, ale moc to nezabralo...ale na druhou stranu jsem to možná nevydržela dostatečně dlouho...Tak to ještě zkusím 🙂 No pospíchat už fakt nebudu, akorát jsem pořád ve stresu, protože fakt od okamžiku kdy vstanu tak pospíchám, aby mi zbylo co nejvíc času na večer...kdy mě pak doma čeká stejně jen špinavý nádobí 😒
@codal To je právě to, co mě na tom mrzí nejvíc, že mi přijde, že on sám se mnou ten čas trávit nechce, že každej výlet musím naplánovat já a to mi v 90 % stejně řekne, že nemá čas nebo že to se mu nechce dělat ☹
JJ, to právě vidím v jasných barvách s tím dítětem....já bych podle něj měla mít uvařeno, uklizeno, vypráno, obstaraný koně, dítě a hlavně ho nerušit až přijde večer unavenej z práce...a nedej bože abych chtěla, aby to dítě pohlídal, přebalil apod....já vlastně ani nevím, proč ho chce...a už vůbec nevím, proč se mnou, když mu je každej můj návrh na společně strávenej večer/výlet apod. protivnej...Kdybych ho každý den neviděla na stavbě, kde teď dělá - u sousedů, tak bych si myslela, že má jinou...ale tomuhle vážně nerozumím :-/
Já myslím, že jste se dostali do fáze odzamilovávání se... určitě hromada věcí v pořádku není ale myslím, že se navzájem už jen nevidíte s růžovými brýlemi na nose... Pochybuju, že se najednou začal měnit jak mávnutím kouzelným proutkem. A to, že najednou druhého vidíš i v trochu jiném světle je normální.
Některé věci řešíš asi zbytečně - většina chlapů se o koně nazajímá a řešit je s tebou nebude (vím co říkám). Ale to trávení volného času jako páru by řešit měl.
Dítě bych si s nikým takovým nepořizovala a už vůbec ne po tak krátkém vztahu. Spíš než dítě bych řešila, jestli má vztah jako takový budoucnost. Z tvého příspěvku mám pocit, že jste oba ještě dost mladí?
@ejmate Začni si vážit sebe sama a on si začne vážit tebe. Nestačí předstírat. Co ti chybí ve vztahu s partnerem si doplň ve vztahu sama k sobě. Buď ho to k tobě přitahne, nebo třeba zjistíš, že se k sobě nehodíte.
https://www.cyklickazena.cz/annin-pribeh-zrcadl...
a ja bych chodila na vecere s kamaradkama, po vyletech taky ... az si toho vsimne bude vyzadovat on pozornost , to vse pokud p nej stojite, ...
@babanci No v téhle fázi si to nedovedu představit ani za půl roku... 🙄
@journals No tak já vím, že se mnou nebude řešit koně, ale nechápu, proč se tam nemůže zastavit během toho co já něco dělám a prohodit pár slov, jak bylo v práci atd...
No my jsme dítě moc chtěli, loni jsem ale potratila :-/ Nicméně teď by to bylo padlý na hlavu.
Ano, momentálně já přemýšlím spíš o tom, jestli to má cenu...ale u něj mi přijde, že si myslí, že je všechno v pořádku...Mě je 26 a jemu 30.
@codal Tak je/byl hodnej, vtipnej, chytrej, pracovitej, trávili jsme spolu dost času a hodně jsme i sportovali, taky měl zájem na tom, abych se i nějaký nový sport naučila, vařili jsme spolu, chodili posedět do hospody, jezdili se v létě koupat a plno dalších věcí. Když jsem potřebovala, tak vždycky pomohl a nikdy nic nebyl problém. Co se týče sexu, tak ten byl skvělej. V poslední řadě také dost dobře vypadal 😅
Takže pořád nějak doufám, že má jen nějaký blbý období a že zase začne fungovat jako dřív...
@pavlina212 děkuji za odkaz, jdu to pročíst 🙂
@janapetrvalska já už jsem byla x krát i na večeři s bývalým - máme dobré vztahy, zůstali jsme kamarádi...a nic s ním nehne...Ale asi to bylo málo často.
Prostě se teď tedy zaměřím na sebe a chvíli počkám, jestli bude mít zájem nebo ne.
Moc děkuji za rady a názory 🙂
Ja myslim že na Tebe kašle 😐
@ejmate Hele, koně neřeš, je to vcelku normální. Kdybych měla počítat, kolikrát se mnou byl můj muž u koní za všechny ty roky....
Dítě si dělat po tak krátké známosti je nesmysl, sama to teď vidíš. Myslím, že je život moc krátký na to, aby člověk zůstával ve vztahu který ho nenaplňuje po tak krátké době.
Nečetla jsem všechno, ale někteří muži uvažují takto: "Já jsem ve vztahu spokojenej, tak nechápu, proč partnerka není." Obzvlášť, pokud přejdou z "mamahotelu" rovnou k partnerce. Pak mnohdy ani netuší, kolik stojí provoz domácnosti, kolik času zabere úklid.... a tedy ani netuší "jaký poklad mají doma".
Pokud to jde, odjela bych na týden či dva s kamarádkou na dovolenou - ať se zkusí postarat o vše sám. Možná mu to dojde a začne se starat. Pokud ne, tak takový vztah moc dobře nevypadá do budoucna...
a proč s ním vůbec jsi? za co ho vlastně miluješ? za to, že na tebe kašle? ten chlap tě má úplně na háku, jsi mu volná, tak se na něj vykašli a najdi si někoho, komu na tobě bude záležet, hlavně si s ním proboha nedělej dítě, ať tu pak není X-tá diskuse Partner mě opustil a já čekám dítě.....
@kamste To by zabralo, ale musel by bydlet jinde než teď...v mamahotelu teda nežil, bydlel jen s tátou, ale máma mu jezdila uklízet a babička, která bydlí ve stejné vesnici mu prala a občas dala něco k jídlu. Já jsem se nastěhovala k němu...takže když odjedu na dovolenou, tak babička mu znova uvaří a vypere a s úklidem by počkal na mě...takže s tímhle bohužel nehnu :-/
Jo, já vím, že nevypadá ☹ ale přitom první rok a půl byl úplně parádní.
@victress Prostě miluju, zase už nějakou dobu jsme spolu prožili a tenhle vztah byl první, u kterýho jsem si říkala, že s tímhle chlapem chci zůstat. To až poslední měsíce se chová takhle...Ne, za téhle situace fakt nechci...
@ejmate ja bych mu nastavila zrcadlo ... On nema cas tak ho taky nemej chod za kamaradkama do fitka nebo ja nevim kam ...proste mimo domov .... Domaci prace bych rozdelila at taky panacek neco dela .... Kdyz neklapne tak bych nevarila neprala nadobi si umeju po sobe a on at si po sobe umyje svoje ....je potreba aby jste si promluvili a fakt to probrali a jestli on je happy a nema potrebu neco menit tak asi ani neposloucha co ti vadi (vlastni zkusenost) tak jedine takhle ...
@kepu Děkuji za názor, nic jiného mi asi nezbude. Jen nevím, jestli to vydržím, nejsem žádnej bláznivej pořádkomil, ale bordel doma ráda nemám...vím, že je to špatně, ale když procházím dům tak automaticky sbírám jeho věci, v jednom kuse narovnávám deku na gauči, kterou pořád shazuje, dávám po něm nádobí do myčky atd...prostě když už si doma na chvíli sednu, chci být v hezkým prostředí a ne dívat se na špinavý nádobí nebo ponožky...to bude problém pro mě to nedělat 😖
@pavlina212 tak článek jsem přečetla, děkuji, je to zajímavá úvaha něco na tom bude, ale ještě to asi budu muset přečíst několikrát, protože mi bude chvíli trvat, než budu vědět, jak to převést zrovna na sebe 😕
https://www.databazeknih.cz/knihy/proc-muzi-mil... - tahle kniha by se mela povinne vyucovat na zakladni skole 🙂
Nějak nechápu, co tě u něj drží. Už bych ho dávno kopla někam. Myslíš, že je tohle chlap pro život a rodinu?
@nafuka No vážně jsem myslela, že je...to až poslední dobou je to obrat úplně opačným směrem...Jenomže já bych radši zapracovala na tom, abychom to nějak vyřešili a dali ten vztah dohromady, než se na to vykašlat, začít s někým jiným a za rok za dva řešit znovu ten samej problém...protože po čase k nějakým změnám vždycky dojde...
@ejmate srovnej si priority. Co od vztahu očekáváš, jaká by měla být vaše společná budoucnost a co jsi ochotna pro to udělat, nebo naopak, co chceš, aby pro to udělal on. Bez emocí si promluvte o tom, co vás na vašem vztahu naplňuje, čeho si na tom druhém vážíte a zároveň mluv o tom, kde vidíš slabiny. Např. “Vím, že jsi pracovitý a vážím si toho, i já jsem pracovitá, snažím se však hledat možnost jak být spolu a trávit společný čas. Nezvu Tě ke koním proto, že chci Tvou pomoc, ale jen proto, že chci Tvou blízkost.” Řekni mu, zme chápeš jeho potřebu mít osobní volno, jen Tem mrzí, že to postupně vytěsňuje společně strávený čas. Tohle všechno, ale ne formou výčitek.. naslouchej jeho pocitům a argumentům. Jen z toho vyčteš, jestli o to stojí, nebo nikoli. Není podstatné znát příčinu, ale to, jestli ten zájem trvá, nebo vyhasl. Rady, abys začala výletit a tak jsou fajn, ale neřeší problém. Spíše ho prohlubují, protože dojde k vzájemnému odcizení. Můj první vážný vztah na tomto ztroskotal. On měl svou zábavu, své zájmy .. postupně mě z nich vynechával, až jsme došli do fáze, že jsme byli pouze spolubydlící, co si občas vzájemně vyhoví a mají velmi zřídka, ale výbornej sex. Také jsem začala chodit pryč sama .. dokonce jsem tak potkala svého nynějšího muže. Nicméně nic se nezlepšilo, jen jsem si potvrdila, že ani jednoho z nás tahle forma vztahu prostě nenaplňuje a když opadla prvotní zamilovanost, přišlo na řadu střízlivění .. u mě z toho, že on byl pracovitej, ale jinak velmi pasivní člověk, který byl rád doma a nevyhledával nové podněty. Navíc přerostlé dítě, kterému jsem suplovala mámu a full service. Naopak jeho na mě štvalo, že jsem ta, co pořád něco řeší, je aktivní, plánuje, vymýšlí a prakticky ho k něčemu nutí (nenutila jsem, pouze neustále nabízela a hledala) Netvrdím, že je špatný člověk, jen jsme si my dva prostě partnersky nesedli. Nyní je celkem krátce ženatý, já už spoustu let vdaná a myslím, že oba šťastně. Beru to tak, že jsme se potkali, bylo nalm dobře, něco jsme spolu prožili a oba jsme se od sebe něco naučili do budoucna. On byl muž, co nedonese kytku ani na narozeniny. Ale uměl vyrobit novou kuchyňskou linku. Ten, co mi nikdy nedonesl čaj, když jsem byla nemocná, ale dokázal vyštukovat celý byt. Nikdy mě za nic nepochválil a skutečně mě nepodpořil, naopak mi vyčetl i zdánlivé maličkosti. Můj muž mi nosí květiny, chystá mi snídaně, koupí mi zdánlivě obyčejnou věc, jen protože na mě myslí a ví, že mě to potěší.. Můj muž neumí ani pořádně držet kladivo a celej dům jsem si prakticky vymalovala sama. Ale můj muž má to, co od muže JÁ potřebuji. Můj muž mě bezvýhradně miluje a jsem jeho prioritou.
Neudržuj vztah jen kvůli setrvačnosti, pohodlnosti a rozhodně to neřeš tím, že budeš oplácet stejnou mincí. Nikam to nevede. I když ano, já díky tomu, jak už jsem uvedla výše, poznala svého muže. V plánu bylo ale zachránit vztah .. a to k tomu tedy vůbec nevedlo. Kdybych to udělala hned, ušetřila bych tím spoustu času i bolestných chvil. Jasně, kdo nevyzkouší - neví. Ale rozhodně nemám já osobně pocit, že by to vztahu prospělo a nebo se to alespoň malinko naklonilo k mému dobru. Stejný nezájem trval dál, jen já se deptala tím, že je mu je to naprosto lhostejné.
Hodně štěstí !
@obla Moc děkuji za příspěvek. Máš pravdu. Jen se bojím, že on o tom nebude chtít mluvit. Snažila jsem se to probrat v klidu, ale on vždy všechno bere hned jako výčitky, i když mu řeknu, že mu nic nevyčítám, že o tom chci jen mluvit. Můj partner je dost podobný jako tvůj bývalý, ledasco sám opraví, vyrobí apod., ale kytku k narozeninám od něj taky nedostávám...natož nějaký dárek jen tak. Čaj mi sice aspoň jeden uvařil, když mi nebylo dobře, ale celý víkend, kdy mi bylo fakt zle venku pracoval a ani se nepřišel podívat, jestli vůbec "žiju". Právě že mi chybí tyhle projevy lásky...na sex už si pomalu nepamatuju, ze začátku (první rok) byl teda vážně skvělej, ale poslední dobou nemá vůbec žádnej zájem se snažit ani v tom a všechno nechává na mě...mě to pak totálně zkazí náladu, protože si připadám "nechtěná". Myslela jsem, že když se budu k němu chovat tak, jak chci aby se choval on ke mě, tak ho to třeba napadne, ale to jsem se fakt sekla...nikdy mi neřekne ani, že mi to třeba sluší nebo že mě má rád...
A co se týče toho chovat se jako on, tak už jsem to zkoušela, ale dopadlo to přesně tak jak píšeš, mě akorát čím dál víc štvalo, že je mu to úplně jedno.
A já prostě nevím, jak mám vrátit zpátky tu dobu před rokem, kdy to všechno bylo naprosto super...Nevím, co dělám špatně...
Zkusím s ním tedy promluvit jak říkáš, možná bude lepší i sepsat si body dopředu, protože jsem pak tak vynervovaná, že kolikrát řeknu i neutrální větu úplně blbě 😀
Nic jiného už asi fakt nepomůže, jestli mu na tom nebude záležet a nebude chtít mluvit, tak to asi vážně nemá smysl.
nečetla jsem reakce ostatních, ale mám docela jasno. nějak nechápu, že s ním jsi. prchla bych za včas dokud ty děti ještě nemáte. proč on při takovém "vztahu" mluví o dítěti je mi záhadou. ty vem nohy na ramena dokud to jde, protože až otěhotníš, tak to půjde o dost hůř a věř mi, že lépe se vám rozhodně nepovede ☹
@blahova_andrea ☹ děkuji za reakci, také to nechápu...my jsme o dítěti hodně mluvili právě loni, to bylo ještě všechno v pohodě a fakt jsme se na to dost těšili...on v tom nějak zůstal, podle mě si vůbec neuvědomuje, že se něco děje a když to chci jednou za čas řešit, tak to bere jen jako nějaký můj výstřelek... :-/
@ejmate zlato, přesně v tom vidím sebe. A přesně tyhle projevy lásky já potřebuju. Nepotřebuji to, aby muž holýma rukama lámal skály, ale aby mě jimi uměl a chtěl obejmout. Jak už jsem řekla, můj muž je (promiň bejb) “manuálně retardovaný”. Naštěstí umí vydělat peníze a zaplatit tedy ty, co to udělají za něj .. ale co je k nezaplacení je jeho láska. A tu já potřebuji mnohem víc, než přidělaný prkénko na záchodě. Taky je bordelář (v tom ten výběr asi nikdy nevychytám 😀), ale váží si toho, že má uklizeno, uvařeno a když odjede pracovně pryč, říká mi po telefonu, jak je rád, že jsem mu přibalila i nabíječku na zubní kartáček, kterou by určitě zapomněl a že když otevřel kufr cítil domov tou vůní aviváže. On mě miluje a váží si mě, jako ženy, manželky, matky, milenky, kamarádky. Výletíme, podnikáne různý věci, máme společné zájmy, samozřejmě jsou věci, ve kterých jsme odlišní .. on miluje sporty, já je až tak nežeru .. já miluju práci na zahradě, on fakt nerad v ruce rejč.. Ale našli jsme jeden v druhém to, co od partnera očekáváme. Je Tvůj partner tím, co očekáváš ?
Jsi strašně fajn a statečná holka, ale evidentně neumíš být moc sobecká .. a měla bys. Nehledej způsob, jak se zavděčit jemu .. ale hledaj věci, kterými se muž musí zavděčit Tobě, abys byla šťastná.
@ejmate vím, jak se cítíš. já se v některých věcech co popisuješ taky vidím. a taky marně hledám způsob, jak mluvit s chlapem, aby to pobral. já už mám ale bohužel na krku dvě děti a hypotéku, tak nemůžu jen tak zdrhnout. na vztazích je třeba pracovat, ale musí oba, problém je, že často jsou na to ženy samy ☹
no, prostě na tebe kašle a bude tam důvod....asi ho to už neba, nedejbože má jinou.... pokud s tebou odmítá mluvit, prostě buď tvrdší, dej najevo, jak moc ti to vadí. řekni mu, že teda nevíš, jestli tě vůbec má ještě rád a jestlil s tebou chce bejt, a do toho kecy o dítěti, no to by mi hrabalo. přiměj ho mluvit s tebou o tom, co se děje, proč ten čas s tebou nechce trávit. a pokud to nebude chtět řešit ani tak, uvažovala bych o rozchodu:( tohle je pro mě docela jasnej impulz. když je to už před dítětem takový, co by bylo potom? nečekej, že se to otočí o 180° a z partnera-nepartnera bude najednou vzornej otec a manžel. jako možný to asi je, ale veeeelmi nepravděpodobný.
@ejmate To je mrzuté, že nikdy neměl možnost si vyzkoušet péči o domácnost a neví tedy, co to obnáší...
Pokud slovní výměna názorů sklouzává k "výčitkám" (nebo on to vnímá jako útok na sebe), pak je možné napsat dopis. Někteří muži si jakoukoliv nespokojenost partnerky vysvětlují jako útok na sebe a okamžitě se "začnou bránit", aniž by o tom jakkoliv přemýšleli. Dopis dává možnost rozmyslet si "co je důležité" a lze napsat s minimem emocí a partnerovi dává možnost "to strávit" a čas si promyslet odpověď.
A navíc takové psaní dopisu dává autorovi možnost se na vztah podívat z nadhledu.
Přeji mnoho šťastných chvil na cestě životem
jo, dopis bych určitě zkusila. napsat všecko, vyjádřit, jak je to pro tebe vážný, a že uvažuješ i o tom, jestil to vůbec má cenu.
podle mě by se měl po tomhl probrat. buď bude vlažnej, a v tom případě jen nemá koule to rozseknout a bude čekat, až rozchod rozhodneš ty, a nebo bude chtít na vztahu pracovat. nezavrhovala bych pak ani partnerskou poradnu. ale ke spravení vztahu musej chtít OBA.
@ejmate možná že proste z jeho strany vyprchala ta láska, možná ho semlel stereotyp, stal se z toho vztahu jen zvyk, což je po dvou letech fakt brzo,ale stává se. nam se tohle s prvním mužem stalo po deseti letech,najednou přestal mít chuť se mnou trávit čas, byl s kamarádama skoro každý víkend a hrozně se divil, že mi to vadi, každou středu v hospodě, akci s kamarádama plánoval měsíce,ale nasi dovolenou jsem musela vymyslet já a ještě byla pro něj nudná.Najednou jsme byli každý někde jinde...do toho se tam zapletla jeho nejlepší kamarádka, která mu vlastně taaak rozumí a vlastně po ní celou dobu tajne toužil a bylo po všem.. dneska jsem za to ráda, mám skvelyho chlapa, krásnou dceru,cekam druhé, ale tenkrát jsem měla pocit, že mi skončil svět. Ve 28 jsem zůstala po deseti letech sama, bezdětná,v panice, že už nebudu mít deti... Všechno se v dobré obrátilo, ale někdy je těžký si přiznat, že to co bylo ještě před rokem krásný a super, proste skončilo, vysumelo a je potřeba to prestrihnout a začít znova..dokud v tom nejsou děti, je to mnohem snazší...
teda asi chytnu depku...můj moc dobře ví, co je péče o domácnost a dopisy na něj absolutně nefungují 😀 :-/
Asi bych mu rekla to mam mit dite s mwkym kdo si mnw ani mevsimne, nepochvali, neatojim mu ani za to aby si misto kamaradicku prisel domu o neco dřív? A jak to pak bude vypadat s ditetem? To nas budes přehlížet oba? Vždyť nemas defakto cas na sex, to budes mit dítě jak asi.. Nevím, ja to mela soma taly a jak se choval on, tak jsem mu to "vratila" nebyla jsem doma, sla jsem pryc ani jsem se neptala. Nechodila jsem jak on řekl, prisla jsem kdy ja jsem chtěla, byla jsem veselá a "dělala" ze mi to nevadí. Trvalo to jen měsíc a ono jako by mu ruplo v bedně a úplně se zacal starat. V zadnrm případě uz bych kvůli němu nepospichala domu, on kvuli vam taky nepospicha. At pozna jake to je.. A sex, tak to bych byla sprostá 😀 ale nas****. Komu by se chtělo, kdyz se k vam takhle chová. A nebo tim ze nemate deti, dat mu na vyber bud se zacnes chovat ze jsme pár a zijeme spolu a nebo běž tam jsou dveře.