Jsem ve stresu, že má za námi přijet rodina...
Ahoj, na vikend k nam maji prijet nasi. Jezdi sem zhruba jednou za rok, vic ne, protoze pracuji a dle jejich slov si to nemuzou vice dovolit...
Mame tri deti, absolutne zadne hlidani. My bychom i jezdii casteji k nim, ale sbalit tri decka a do toho zajistit hlidani velkeho psa, je pro nas proste problem, kdyz bydli v byte. Takze my tam jsme taky tak jednou za rok.
Odstehovali jsme se s manzelem z Prahy na Moravu, kde jsme oba studovali a uz tu zustali, protoze se nam tu zkratka libi. Bydlime na vesnici v domecku, ktery se tak trochu rozpada, ale na vetsi rekonstrukci nemame momentalne penize. Alespon ne ted, kdyz jsem stale na rodicaku.
A ted k veci. Jsem v totalnim stresu z toho, ze prijedou a doma bude bordel. Je to hrozne frustrujici, protoze jsem se narodila do vzdelane rodiny, ktera si potrpi na sterilni poradek. A ja jsem byla vzdycky cerna ovce rodiny - rozlitana amazonka s plno zajmy a hlavne neschopna udrzet poradek. Vyslechla jsem si z dob detstvi vety typu - no fuj, styd se! Takova hanba! Vzdyt jsi holka! No to je nechutny. Ja to nechapu, jak muzes mit v tom pokoji takovy bordel!
Uprimne, ja to taky nechapu. Az v dospelosti jsem zjistila, ze mam ADHD a cele mi to konecne dava smysl, proc jsem cely zivot roztrzity chaotik, ktery neustale generuje bordel.
Nicmene stale mam utkvele v hlave, ze to je vec, za kterou bych se mela sakra stydet a mela bych umet mit doma poradek. A ja, i kdyz se fakt snazim, prisaham! Tak to proste nezvladam a upadam do depresi.
A tim, ze nemame opravdu zadne hlidani a jsme s manzelem na ty deti sami, tak jsem rada, ze pofackuji jenom to nejdulezitejsi.
No a nasi maji prijet v patek a ja jsem uplne v prdeli, protoze tady proste nezvladnu uklidit. Manzel prijzdi domu v pet a samozrejme se mu taky nechce surovat barak.
Nejhorsi je, ze me to tak psychicky depta, ze se mi rozjelo moje chronicke onemocneni, ktere me v tom uklizeni limituje. Kdyz jsem v pohode, tak ta nemoc je v remisi (spi a neprojevuje se) a ve chvili, kdy jsem ve stresu, tak se rozjede se vsemi priznaky a to pak nejsem schopna vubec niceho. Coz je prave ted 😳
A za mesic ma prijet moje ultrasterilni sestra a to bude jeste vetsi stres, nez rodice.
Pritom vim, ze me maji radi takovou, jaka jsem. V mnohem me obdivuji, protoze zase umim veci (v umeleckem smeru), ktere by zase nezvladli oni... ale mam to v sobe tak zakorenene - ten stud tu hanbu - ze me to uvadi do neskutecneho stresu...
Ma to nekdo podobne...? Mate nekdo nejakou radu ci zkusenost, jak se toho zbavit a jak se smirit sama se sebou?
A co najit pani na uklid?
Já jsem úklid nevymyslela, a to nemám děti na které bych to mohla hodit 🙂 Jsem z domu naučená, že návštěva nesmí vidět nepořádek. Troufla jsem si pozvat kolegyni, která také netráví volný časem úklidem a leštěním domácnosti do vysokého lesku. Moje domácnost v době návštěvy kolegyně měla do stavu uklizenosti daleko a říkám, ji že mám doma nepořádek. Kolegyně se tak na mě podívala a říkala, já ti ho uklízet nehodlám 🙂
Ale že ty rodiče na nás mají pořád vliv, i když jsme z domu a jsme daleko...
Tak jsi chaotik a bordelář, nejsi sama. Ber to tak, že jsi přišla na tenhle svět trochu rozhodit rodičům sterilní domácnost, vnést tam uměleckou duši, a ty zase vidíš jak vypadá řád a pořádek. Perfektní kontrast.
Nebuď na sebe tak přísná. Nesuď se za to jaká jsi. Největším kritikem jsme my samy.
A když se to rodičům, sestře nelíbí, tak může bydlet v hotelu, nebo strávit návštěvu úklidem, když ji to naplňuje.
Přijetí sama sebe vyžaduje většinou nějakou práci na sobě, terapie, osobní rozvoj. (Knížky, webináře, přednášky, psycholog, terapeut.) Většinou úplně nefunguje nějaká jedna věta.
Hele, asi je to na psychologa... Ale.. chápu. Já jsem bordelář. Rodiče anštěstí taky nikdy nebyli an sterilní pořádek, ale když máma přijede a začne mi tu uklízet, atk bych se hanbou propadla. A přitom to dělá proto,a by mi pomohla, že... ale... nefunguje to.
Kdyby mě měla nějaká návštěva takhle šílené stresovat, prostě by žádná návštěva nebyla. To už je lepší shánět hlídání pro psa. Easy.
Před návštěvou si může tatínek vzít dovolenou v práci, vzít děcka někam na výlet a ty budeš mít volný byt na základní úklid a případný odsun bordelu mimo dohled (já takhle dávám do naší ložnice různé neukliditelné věci, ať to není na očích). Můžeš se snažit dělat věci postupně a každý víkend až do návštěvy zvládnout něco. Anebo si taky můžeš říct, že pokud budou mít nějaké řeči, je to jejich problém, protože tohle je váš domov a jen na vás záleží, jak dobře se vám v něm žije. Pokud rádi sterilitu, jezdi k nim a no stress 🤟
To je asi na delší práci sama na sobě, což není úplně reálné do víkendu stihnout (mezitím aspoň třeba projít příběhy na Donio, to člověka vždycky hodí do reality, že to není taková hrůza ty jeho problémy)… Instantní řešení je paní na úklid, my máme pravidelně týdně, protože jsem podobný typ jako ty. A stejně tu je šílený chaos. Aspoň ty návštěvy zvu v den, kdy dopoledne uklidila, nebo nejdýl den poté 😁🤦🏻♀️
@cilkat Jako jedna věc je, že bys chtěla mít třeba o chlup lépe uklizeno což chápu taky když se teď podívám po bytě, tak vzpomínám jak jsme měli uklízení když jsme byli sami dva. Věc druhá je vměšování se rodičů, co si budeme povídat matek a tchýni do domácností dcer a snach. Moje babi to dělala moji máme furt. Když nám neco přinesli odvezla si domů třeba žehlení. Nebo tam umyli nádobí. Já to úplně nesnáším. Když máma začne u mě, že mi umyje nádobí. Tak ji říkám přijela si na návštěvu ne mýt nádobí. Nádobí si umyj doma. A úplně mi vytáčí do nepříčetnosti, když přijede a jde rovnou do kuchyní aniž by mi to řekla a vysklada mi jogurty co koupila malý do lednice.
Mají svoje byty, svoje domácnosti. Tam ať si surujou do aleluja.
Taky máme 3 děti a nezvládám doma udržet uklizeno podle vzoru mé mamky. Naštěstí k nám jezdí na návštěvu dvakrát do roka, častěji jezdíme my k nim. Snažím se vždy naklidit, ale není to nikdy dostatečně. Nějaká pavučina, chlupy od psa, náhodu čmouha na okně apod. je odhalena. Už si z toho dělám srandu, že přijede kontrola z hygieny. Vždy uklidím a nechávám tomu volný průběh. Už jsem se naučila se tak nestresovat. 🙂
Já rozlišuju bordel a špínu. Pokud má někdo doma špínu, smrad a pod, tak sorry, to fakt netoleruju, a je pro mě ten člověk špína sám a fakt bych k takovému člověku nešla. Pokud jseš bordelar, jakože nemáš komínky ve skříni, podle velikosti a materiálu srovnané nádobí, všude se válející hračky a podobně, tak to je fakt každýho věc... Se třema dětma dost pravděpodobné. Neplanuj si žádný velký úklidy, že najednou musí být vygruntovano naprosto všechno. Základ je mít čisto, což by mělo být s dětma samozřejmostí. Čistý voňavý zachody, koupelna, vysato vytreno, převlečený voňavý postele, čistý ručníky a utěrky.. asi nebude nejlepší mít něco smradlavého a zkaženého v lednici a pod... udělej tyhle základní věci, zbytek až jak ti zbyde čas
pozvala bych paní na úklid, a celý den uklízela s ní i dětmi než rodiče přijedou. 🙂 Pokud ti to pomůže že se budeš cítit lépe .....
Normálně ukliď jednu místnost a jinam je nepouštěj😉Jednu místnost snad uklidit zvládneš ne?
Zavolej si paní na úklid. Budeš mít čisto a nebudeš to muset dělat sama.
Pustila bych se do toho jedno odpoledne s mužem, aby vám to odsýpalo od ruky a nebylas na to sama. Jestli máš ekzém, on ať dělá ty "mokré věci", ty protřiď věci, porovnej je, vysaj. Věnovat tomu ve dvou intenzivně hodinu, myslím, že domácnost opravdu hodně prokoukne. A hodina není zas tak moc. Myslím, že s úklidem bojujeme tak nějak každá. Uklízecí poradkyně často radí natočit si minutku na 15 minut a snažit se toho stihnout v jednom pokoji co nejvíc. Jako fakt to funguje, odzkoušeno i na mých dětech🙂 Asi bych to pro rodinu udělala, abych měla čisté svědomí, že jsem se snažila, že mi ti lidé za to stojí (je to moje povaha, nejsem úplně spachovací typ, že by mi to bylo jedno). A možná zjistíš, že se kolikrát nějakých věcí víc obáváme než že by byly doopravdy tak hrozné. Rodina se těší za tebou, za vašimi dětmi, budou hodně benevolentní. Ale já sama bych je nedokázala přijmout v domě, kde bych se o ten úklid aspoň v nějaké rozumné míře nepokusila.
Vsak te znaji tak asi vi co cekat a nejak to pretrpi.. nebo at spi na hotelu, lepsi reseni pro vsechny.
Muž to ví a chápe? V tom případě si zaplať úklid, jednorázový, pořádný.
Myslim, že někdo to ma prostě v sobě. Že rodiče jsou autorita, jejich kritika je vždy oprávněná, musí se konat podle nich za každou cenu a vlastně se jim absolutně nedá oponovat, protože mají vždycky pravdu. Pokud je nám tohle vtloukano už od narození, člověk není od přírody rebel, trochu uzkostnejsi a tenhle model se dědí už po generace, tak je velmi těžké se z toho vymanit. Pracuju na tom už X let a můžu říct, že je to asi na celý život. Takže te chapu, kdo nezažil, tak nepochopí. Mě nejvíc pomohlo, že člověk nikoho nezmění, může změnit jen svůj přístup k němu. Uklidila bych podle svého, jako před každou jinou návštěvou, nebo vůbec, jestli to neděláš, a začala spíš pracovat na tom, že by ti jejich názor měl být trochu víc sumak. Je těžké toho dosáhnout, ale snažit se vyhovět jejich očekávání, to stejně nemá moc smysl, to se nikdy nestane.
Tenhle typ dotazu se tu objevuje dost casto. Porad nechapu tu posedlost uklidem. Mate plesnivou vanu? Posr...záchod? Vopatlany stul od děti? Pokud ne...neřeším. Upravit věci na lince, uklidit stul aby bylo kam dát kafe a upéct bábovku je na max hodinu. Víc bych neřešila...
No ja tě chápu,jssm taky ,,bordelar,, a u me by jsi musela být nemocná komplet, protože ja tenhle stres zazivam denně,me s nasima(ty naštěstí jsou v tohle tolerantní a taky nejsou extra uklízeči),ale s tchýni,ta doma ma sterilno, jenže nejhorší je, že bydlí ve stejné vesnici jako my a ja nikdy nevím,kdy se ukáže,ona přijde k někomu na návštěvu a když uslyší, že doprala pračka,tak mu je schopna jít to prádlo pověsit... manžel ji teda už u nás celkem drží zkrátka,ale třeba když přijede jeho sestra,tak ta se u nás chová jako doma, prostě si jde uvařit kafe,jejich děti si k nám chodí do lednice,...je mi to dost nepříjemné, manžel to ví,ale je mu to přijde tak nějak samozřejmostí, že mu to nevadí a sám je tam posílá 🤦 ja s tim bojuju,doma jsme takhle vychovaný nebyli,ani i babicek jsme si tohle nedovolili,co je prostě za dveřmi (at už skříňky nebo místnosti)tam to ma být zavřeno pred cizími...
Nemůžeš si vyčlenit místnost,kout,kde by jsi měla věci které nepotřebuješ často...nepořádek dělá když je hodně věcí...někomu pomůže něco vyhodit bez čeho se obejde.
Horší to mají manuelně tvořiví lidé,kteří mají větší zásoby materiálu k tvoření,sami si často udělají nepořádek raz dva...patřím mezi ně i já,moc dobře ti rozumím...
Je rozdíl bordel a špína. Tohle musíš vědět ty, zda je u vás provozní nepořádek/chaos a nebo špína. Pokud špína, tak s tím sakra hned něco udělat - hlavně kvůli dětem. Dej muži děti ven a ty si doma ukliď. Nemusíš vyčistit skříně apod., ale ten prach, vysát, vytřít a umýt koupelnu a wc zvládneš. A bez dětí doma to jde mnohem rychleji. A co se týče sterility rodiny - normálně jim řekni narovinu, že nemáš moc naklizeno, ale že určitě nepřijeli na úklid. A jak někdo psal, pokud jim bude vadit nesterilita, tak ať jdou na hotel - nejjednodužší řešení.
Než se narodil syn, doma jsme to měli vyleštěné a naklizeno. Má mamka vždy vysávala celý byt i kvůli jednomu drobku, doma by se dalo jíst i ze země na wc, jak to vsude bylo naklizené. Nikdy jsem od ní neslyšela, že máme nepořádek a bordel. Jakmile měl syn rok, tak jsem se naučila, že provozní nepořádek, kdy nás jídelní stůl vydrží být uklizený tak do večera, kdy je pak odkladiště věcí, jsem si už zvykla. Že jsou všude hračky? Však od toho jsou. Večer se uklidí. Jsou dny, kdy jsou jen v pokojíčku, jindy i po celém bytě. Ale tohle opravdu neberu jako bordel. Když vím, že dojde návštěva, tak pofackuji ten provozní nepořádek. Manžel vezme syna ven a já mám klid na úklid.A když je venku hnusně, zavřou se do pokoje a hrají si spolu. Díky tomu mi úklid zabere do hodiny a nedělám ho x hodin (syn chce občas pomáhat🙈). Naučila jsem se, že nebudu otrokem dokonalé klícky na úkor času se synem. Když dojdu k ségře a ona, ale já nemám naklizeno, tak jí s úsměvem říkám - však já ti to nebudu uklízet 😁 A říkáme si to navzájem. I s našima. Ikdyž mamka kolikrát přijela a ptala se, zda může umýt nádobí např. po obědě. My máme myčku, tak jí vždy řeknu, myčka to udělá za nás.
A tobě doporučuji buďto se nad rodinou povznést a pokud ti to nejde, tak bych šla cestou psychoterapie. Každý jsme nějaký a né každý potřebuje mít doma erární prostředí. A jinak spousta žen si pozve paní na úklid. Klidně jednou za měsíc si ju pozvat a je to. Teď už se to asi nestihne, ale než přijede sestra bych to pořešila. A třeba nakonec jako rodina zjistíte, že je to něco, co vám bude vyhovovat 😊
Jsem pro zaplacení pořádného úklidu před jejich příjezdem s tím, ze je to investice do psychického zdraví 😉
@martulka88 no ono pro cloveka s poruchou to snadny fakt neni... Muj muz ma rad jeden vtip - jak usíná ADHD človek "jedna ovecka, druha ovecka... koza, kráva, býk... srrýček Donald farmu mel hyjahyja hou" 😀 No a muj muz kdyz me vidi cokoliv delat, tak jen řekne "hyja hyja hou" 🤣 Proste clovek s poruchou nedokaze systematicky ujlidit ani kdyz moc chce... Zabere to násobne vic energie i casu nez ostatnim. To se ale tezko vysvetluje nekomu komu mozek funguje normálně 😭 Jo a pani na uklid bych milovala, jen na ni tak uplne nejsou finance... zatim ☝️😀
@veroniqess jo, to souhlasim, kdyz je to jednou za rok na to se nasetrit dá a vsichni budou spokojeni 👍 Ja se treba nasima nestresuju, i kdyz vim ze se při KAŽDÉ jejich návsteve od mámy dozvim ze jsem bordelář 😀 Ale kdyby me to stresovat melo, urcite bych radsi zaplatila za úklid.
Holky, ano, je tady spina. Samozrejme kazdy ma to meritko jine, a vim, ze nektere domacnosti jsou na tom daleko hur, ale presto - to, co mame doma, neni jen provozni bordel. Nestiham pravidelne utirat prach, jsou tu pavuciny, koupelna je spinava, podlahy jsou spinave, na chodbe vecne pisek od deti, chlupy od psa, zdi jsou spinave (potrebujeme vymalovat, ale ty decka to furt patlaj!!), ve skrinich curbes... nerikam, ze neuklizime... ale tak jednou za mesic az dva vzdycky neco prijde na radu, ale chtelo by to proste casteji. Nejhorsi je, ze ja bych uklizela strasne rada, ale ty deti me nenechaji a neustale odbiham od nedokoncene prace 🙄
Ted, jak se mi zase rozjela ta nemoc, tak me limituje neskutecna bolest, coz prohlubuje jeste vic ten pocit zoufalstvi.
Ano, je to proste v hlave. Vsechno.
Pani na uklid bych brala hned, ale manzel je zasadne proti. On teda taky obcas uklidi, ale svym chlapskym nepraktickym zpusobem.
@martinka_33 tos vystihla presne 😆 A ano, clovek, kteremu normalne funguje mozek, tohle nepochopi. Pro nej je to strasne snadne. Ale me rozptyluje uplne vsehno. Nam zesileny sluch i cich, nedokazu filtrovat okolni vjemy a dostava me to uplne do jine dimenze. Treba: Skladam pradlo a slysim z horniho patra, jak pes hrozne hlasite pije vodu. Mne hned nabehne asociace, jak jsem kdysi videla zpomaleny zaber, jak si pes nabira jazykem vodu... proc si ten jazyk roluje dolu a hazi tu vodu pod nej? Proc tu vodu nenabira rovnou do chrtanu? On u toho caka tu vodu mimo misku. Doufam, ze to neroztape vsude kolem. Urcite jo. Jdu se tam podivat. No jiste, vylil ji docela dost. Jdu to utrit. Sakra nemam cim - jeste jsem nevytahla hadry z pracky. Cestou do koupelny zjistim, ze nam zizen. Jdu do kuchyne se napit. Prave domyla mycka. Jdu si vyndat sklenici rovnou z mycky. Vytahnu ji, utru, vlozim do skrinky a vyklidim celou mycku. Jdu nalozit rovnou spinave nadobi. Mezitim se nejmladsi rozplacne na zemi. Breci. Jdu pofoukat bebi. Maly se uklidnil, laskujeme spolu. Chce se podivat z okna. Koukame se z okna, vidime sousedku. Zapovidame se spolu. Nabizi mi cuketu. Jdeme pro ni ven. Kecame dalsich dvacet minut. Je cas vecere, rovnou tu cuketu zpracuji. Jdu vykoupat a uspat deti. Sakra, ve skrince nejdou ciste rucniky. Aha, ja jsem je neslozila protoze jsem se sla podivat na psa, zda nerozlil vodu. Aha, a ja nam jeste to pradlo v pracce. Az uspim deti, musim to povesit.
Na to samozrejme nedojde, protoze proc? Protoze na to zapomenu 😅 A tak je to se vsim.
Rano se to samozrejme vsechno nakupi a chaos je na svete...
Nebo kdyz nemuzu neco najit a jsem v casove tisni (coz je porad!), tak zbesile a zmatene vyhazuji vsechny veci a delam jeste vetsi bordel, nez je...
Docela reálne jsi popsala muj den 😅 Já jsem moc ráda, ze muj muz to chápe a snazi se mi pomoct, pripominat dulezite veci a tak.
Autorko a @martinka_33, pro mě je důležité to, co píšete, už jen proto, že pracuji s dětmi s ADHD a vím, že ADHD s dospělostí nemizí, jen se s ní člověk musí naučit žít. Ale na druhou stranu, to, co popisujete, zažívám taky (a nemám dojem, že bych nějak výrazně trpěla nějakým deficitem, jen povahou jsem spíš živější a aktivnější). Často to sem píší ženské, že takhle to vypadá, když se doma snaží uklidit. Je to i námět vtipných videí, když jde skleničku do myčku uklidit muž - zvedne se a udělá jen toto, když to samé jde udělat žena - zvedne se, nepřekročí spadenou deku jako muž, ale poskládá ji, při tom si všimne fleku na sedačce... a rozjíždí se kolotoč podobný, co jsi tu popisovala.
Hodně pomáhá pravidelnost a důslednost. Já jsem seznamový člověk, ráda píši seznamy a odškrtávám splněné věci, všimla jsem si, že to funguje i dětem s ADHD. Mají jasnou strukturu, něco, čeho se chytit, těší je a motivuje, když věci k dodělání ubývají, když vidí svůj posun. Pokud nezvládnete seznam napsat samy (moji svěřenci to zvládají jen s dopomocí), máte na pomoc svoje protějšky.
Dávala jsem sem ten tip s nataženými minutkami na 15 minut v jedné místnosti - taky skvělá věc.
Pořád se snažím věřit, že vše má nějaké svoje řešení. A výborně mi funguje samopochvala. Za každou drobnost, kterou jsem zvládla. Když se sama můžu několikrát za den pochválit, je mi líp. Co se nedaří, za to si nenadávám (obvykle), ale řeknu si, tohle ještě musím zlepšit, na tom dopříště zkusím zapracovat.
Ja jsem bordelar jako hrom. Ale snazim se. Udela bych hlavne zakladni uklid. Cisty zachod, umyvadla, uklidila kuchyn od nadobi, vytrela. Jako co me na navstevach nejvic irituje jsou durch promoceny rucniky. Proto pred navstevou vzdy menim rucnik, prece nikdo si nechce utirat ruce do blativeho rucniku. Drzim palce at navsteva vyjde.
Omlouvám se autorce, že se sem motám.. Ale tady je dost rád paní na úklid. Jak se shání, aby byla solidní?
Zbytečně se stresuješ kvůli kravinám. Když jsou na pořádek, můžou ti uklidit nebo ať nejezdí, když jim to tak vadí. Když jsi doma, tak snad úklid zvládneš, každý den něco a je uklizeno.