Jak vymezit tchýni hranice. Poradíte, prosím?

Ahoja, ad sladkosti: nechces tchyni koipit veci, ktere ma syn povolene a ty, at mu dava? Jinak si myslim, ze si budes muset asi trochu dupnout, jinak se to nezmeni. Musi vedet, ze jsou jiste hranice. A ty si musis vymezit i za cenu mensiho ci vetsiho konfliktu.

Problém je, že za tebou nestojí chlap. V tom případě budeš jen za hysterku, která prckovi nic nedopřeje. V názorech na výchovu musí být rodiče jednotní. Pokud tchyně ví, že u tvého manžela to není problém, bude to dělat dál. Ale za mě (až na to nachlazení) jsou to věci, co se jednou za čas dají přejít.

Ja tohle nechapu. Me dite, me pravidla. Janjsemmteda clovekn co si zansvym.stoji. a te bychnse bala.jako dospela zena dospele zeny? Ne. Proste slusne rict, kdyz nepochopi zaridila bychbse

To je nějaká jejich nemoc. Naše dělá velmi podobné věci. Vím, že to myslí dobře, chce být rozmazlovací babička, neberu jí to, ale myslím, že rozmazlovat se dá i jinak než tím, že jim koupí všechno, na co si ukážou (ať to je sladké, hračky nebo třeba takové ty vláčky v obchoďáku). Muž je v tom se mnou zajedno, jenže to je marný, marný, marný... A já holt semtam to hlídání potřebuju, takže to nějak musím překousnout. Ale vadí mi to, ona to ví moc dobře, vždy to komentuje, ale vždy to stejně zase udělá.

Nevidim v tom tchyninem chovani zas tak velky problem, trošku mi to prijde jako delani z komara velblouda, az na to nachlazeni teda, to by mi taky vadilo. Az zase nastane neco, co ti vadi tak rekni prostě např. "Ne a hotovo. Ma doma večeři, to vydrží. Ja jsem matka, ja mam zodpovednost a ja rozhoduji. Mam k tomu sve duvody." Ja to tak praktikuju od narozeni. Jak u tchanovcu, tak u nasich. Po tech 2 letech uz jsou vsichni vycvičení a staci rict jen "Ne, takhle to nebude."

Suverénně říct, že jestli to nechce respektovat,tak bude malého vídat pod tvým dohledem.. žádné chlubeni kamarádkám.... když mu něco bude chtít dát, měj vždy připravenou tu svoji alternativu a buchtu snez sama nebo hoď z okna 🙃😀😂

Když to vezmu s odstupem, protože děti už mám teď větší, tak si myslím, že by bylo dobré si to rozdělit na věci, na kterých mi opravdu hodně záleží a věci, se kterýma bych byla ochotná se smířit. Myslím, že to, co píšeš, jsou vcelku drobnosti, není to nic zásadního, je vidět, že tchýně vaši rodinu má ráda a na vnoučka je opravdu pyšná. Nedělá to ze zlé vůle, nemá zájem dělat naschvály, vnoučka miluje a udělala by pro něj vše. Na tom bych stavěla. Já osobně jsem si stanovila třeba to jídlo jako docela důležité, protože jedno mé dítě má atopický ekzém, takže jsem měla argument - proč dávám přednost bílým jogurtům oproti ochuceným, proč omezujeme cukrovinky atd. Na druhou stranu, oni mají zahradu, my ne, takže jsem je trošku naučila, že oceníme čerstvé ovoce a zeleninu... Jestli nachlazení chytí cizí chlapeček, když tam můj půjde na návštěvu, to ti vlastně může být jedno, informace jsi podala, jak si je přeberou oni, je na nich. Cpaní buchet před odjezdem domů - jestli ti to hodně vadí, navrhla bych alternativu, nemáte jablko, bílý jogurt atd.? Máme taky milující a nerespeketující tchýni, vymezila jsem jí hranice v ohledech, které se opravdu týkaly zdraví a snažím se respektovat její snahu o vyjádření lásky. Jezdíme tam relativně málo, děti ji milují, i pubertální synové tam stále jezdí rádi, tak to asi nedělají tak zle. Milovala jsem obě svoje babičky, když jsem o tom mluvila s mamkou, přiznala, že taky zdaleka nesouhlasila se vším, co se u babiček dělo, co nám dovolily, daly atd. a mě na tom došlo, že já chci svým dětem dopřát takovou lásku, jakou jsem k babičkám cítila já, takže se snažím tchýni (a svou mamku) respektovat až do momentu, kdy už fakt jde o to zdraví (a nakonec děti přežily bez úhony i spoustu situací, proti kterým jsem zásadně byla a stejně se děly...). Pokud je něco pro tebe opravdu nepřekonatelné, tchýni se to pokus vysvětlit, ale v klidu, aby měla možnost ti porozumnět, ne aby se pro změnu cítila ona jako ta špatná. Mimochodem, za cca 25 let budeš tchýně ty🙂 (Já nejspíš dřív a už teď se toho děsím🙂 ).

@sunnurse
proc by to ale mela prechazet?ja taky male nedavam sladke jogurty,nesolim,hlidam si slozeni potravin a babicka do me porad ryje at ji dam to a to,ze sousedka detem sladi cukrem atd.Ja jsem ji narovinu rekla,ze je mi jedno co delaji ostatni,ze ja to delam takhle.

@zelenaesmolda Však jsem napsala, že ZA MĚ jsou to věci, které se dají přejít. Každý má tu hranici jinde. Já zase trvám na tom, že děti musí pozdravit, poprosit, poděkovat. A znám také, kteří řeknou nechce se jí, nech ji.
Pokud nechce jít s tchyní do konfliktu, měl by se jí zastat chlap.

@sunnurse
to je pravda,ja zase nebudu trvat na tom,aby dite pozdravilo kdyz se treba stydi,sama jsem nesnasela kdyz mamka delala buuu kdyz jsem nepozdravila.navic vetsina dospelych se taky nenamaha diteti odpovedet na pozdrav.
Ja bych daleko hur prechazela to jidlo.

Já chápu, že na tom jídle ti záleží, i na těch dalších věcech, ale snažila bych se spíše brát to s nadhledem, myslím, že jsi na tchýni trochu alergická (zcela legitimní, pokud tě nerespektuje, to je opravdu nepříjemné). Nemůžeš s ní trošku omezit kontakt? To pomohlo mě, místo každý týden jen 1x za dva týdny, a byla to fakt strašná změna k lepšímu.
Jak ale psal někdo výš, že budeš taky jednou tchýně - ano, tchýně má z podstaty věci těžkou pozici, ale respektovat snachu (matku dětí) přece může, i když s ní nesouhlasí. To asi svou tchýni ty nenaučíš, ale sama to pak můžeš zkusit 🙂.

Problem je v partnerovi, ne az tak ve tchyni. Pokud se te nezastane, muzes se snazit sebevic. Prece on byl u toho vseho taky. Nemusel tchyni prece leccos dovolit. Sedla bych si s nim a probrala to. At vidi, ze je to opravdu problem.

Vis co,povznes se nad tim kdyz je s tchybi,neptej se,nepatrej nech ji zit a jedine co res aby k ni sel fakt zdravej,kdyz ho rada taha nemocnyho po vsech certech...no a tchyni bych rikala jak se po tvych potravinach muze utlouct,brala bych na navstevy svoje svacinky a tak...

Za mě taky jednoznačně dupnout si.ja sice mít tchyni nebudu ale vadilo by mi to i mojí mamky.a když vidím jak tchán dokázal rozmazlit přítelovo psa tak tvrdě zasahnu hned jak se bude blížit problém ( já vím že je divné prirovnavat psa k dítěti ale ve své podstatě to vyjde na stejno, autorita jde stranou)

U nás to naštěstí tchyni vysvětlil manžel a proti němu si ona netroufne, svoje rodiče jsem si zase pořešila já. Ale chce to babičkám určit pár věcí, které smí dětem dát, ony prostě těm dětem musí něco dát, tak jsem je naučila kupovat ovocné tyčinky, ořechy, ovocné kapsičky, atd.
Jezdíme ještě cca jednou týdně k prababičce, které je 90 let a té to vysvětlit bohužel už moc nejde, ona to stejně do týdne zapomene. Teď byla vtipná scénka, kdy tam měla nějaké kupované buchty, protože už nepeče, bojí se, a synovi to zase nabízela, syn to ochutnal a víc nechtěl a dal si nakrájenou mrkev a jabko, které jsem tam měla na svačinku. Byla z toho hodně mrzutá. Stejně tak dá syn přednost vodě před slazenou poděbradkou, to ji taky vždycky zklame. Asi už syn ví, co je dobré.

Nehrotim to. Do roka jsem rekla, co a jak ohledně stravy. Poté jsem primhourila oči. Dcera ví, že podobné věci dostane od babi, ale ne doma. Pokud jsme tam na delší dobu, trochu to usmernuji. Každopádně nejlepší je, když dítě samo pochopí, že sladkost je sice fajn, ale všeho moc škodí. To je můj cíl.
Určitě je lepší, když se do toho zapojí muž. Bez toho to nejde.

Ahoj mám to dost podobné🙂 moje tchýně je dost stejná. Teď jsem si po pěti letech konečně dupla. Děti mám dvě, třetí na cestě a jsem ta nejhorší. Ale mu stojí zamnou. Souhlasí a tím co říkám.
Dokud si nedupneš nezmění se to.

...zase neber ten život příliš vážně, co ty budeš zakazovat budou ostatní konkrétně třeba babička tchyně naschvál povolovat, chtěl by to rázně říct popřípadě mu dávat svačinky co by jíst měl a popřípadě pokud za tebou v tomhle názoru nestojí i partner nezbývá než zavřít oči a zatnout zuby co dostane...
Konkrétně my jezdíme odevšad až po večeři jaksi si neumím představit jet domů s 2 hladovými dětmi a co jim babička ať už moje mamka dává/či naopak tchyně tak jim prostě dá, moje mamka ví co jí, tchyně moc ne, nicméně si nemyslím, že by jim to mělo v malém množství nějak ublížit, mé děti co neznají konkrétně třeba Brumika toho jim cpe tchyně horem dolem tak ho ani nejí, takže to neřeším...
A navíc ještě dobře míněná rada, čím víc budeš ono nezdravé jídlo zakazovat, tím víc to ten malý bude vyžadovat, teď třeba ne, ale časem jooo (znám spoustu dětí, co na rodinných oslavách jedli ono nezdravé jídlo podle jejich maminek právě pod stolem schovaní, jen aby je nikdo neviděl, což si nemyslím, že je úplně dobře...
Já dětem sladkosti dávám, neříkám že se ládují čokoládou od rána do večera, ale prostě dcerka ví, že když sní oběd nebo večeři může dostat chipsy, syn je malý tomu stačí ke spokojenosti kukuřičné křupky...

Kazda rada je zbytecna do chvile, kdy se bojis jit do otevreneho konfliktu. Az na nej budes pripravena, budes volna a hranice budou pevne stat.

Souhlasím s @zuzkasim . V poslední době tady jen čtu - dupni si, zatrhni kontakt a v druhé fázi se rozveď s manželem, protože se tě nezastal 🥴.

Ani já nejsem svatá a přiznávám, že na tchýni mi toho vadí mnohem více než na mamce 😊.

I my budeme tchýně a nerada bych něco podobného. Ano, jsou určitě věci, přes které by neměl jet vlak a pak jsou věci, které přehlížím 🙈.

Dite dobre vi, ze ty jsi mama a nijak mu neublizi, ze babicka se k nemu chova trochu jinak, vic rozmazluje. Veci co pises nejsou zadne schvalnosti. Maleho zabije, ze dostane neco sladkeho? Dva a pul uz neni zadne miminko, ty si sobe nikdy nic sladkeho nedas? Ona detem ta cokoska opravdu radost udela - to je ten duvod proc jim ji babicky davaji. Ne aby nas..li matku.

Nasla bych si priority co chci deti naucit. Jestli je pro me dulezitejsi, ze se plne respektuji veskera ma prani, vladnu svetu a kdyz ne, tak si poradne dupnu (jak ti tu i nekdo radi) nebo ukazka, ze prarodice nejsou to same co rodice, ale vzajemne se maji radi a uznavaji sve nazory i zkusenosti a zatnu zuby kdyz dite spokojene zvyka buchtu. On by ten prispevek taky mohl vypadat uplne jinak - snacha me vubec nerespektuje. Stale jen trva na tom co chce ona a vubec ji nezajima muj nazor. Pritom vim, jak deti vychovat, jedno z nich si vzala za manzela, tak asi ne tak spatne.

@teeerez naprosto souhlasím a souzním 🙂!

Trochu jsem v tom úvodním příspěvku našla sebe, když jsem měla jedno dítě a měla jsem touhu stále prosazovat jen sebe jako matku a vymezovat se vůči tchyni atd. Dnes máme děti čtyři a výše zmíněné problémy mi přijdou natolik malicherné, že by mi rozhodně nestálo za to kvůli tomu dělat nějaké bububu na tchýni. Dvouapůlletému dítěti fakt neublíží, když občas sní pochoutku plnou stabilizátorů nebo si dá k večeři buchtu. A děti jsou vnímavé a přizpůsobivé. Velice rychle poznají, jaká pravidla platí doma a jaká u babičky. Já si naopak myslím, že je to pro ně obohacující - rodiče jsou prostě jiní než prarodiče, mají jiné úkoly, jinak se k dítěti chovají atd. Naše děti taky moc dobře ví, jaká pravidla platí doma, jaká u jedněch prarodičů a jaká u druhých prarodičů. Já dokonce sama razím heslo, že když jsou děti u prarodičů (myšleno hlavně v případě, že tam jsou bez nás rodičů), tak platí pravidla prarodičů - je na nich, jakým způsobem mezi dětmi udělají pořádek, pokud zlobí, čím je nakrmí, jak budou trávit čas. Jejich domov - jejich pravidla, náš domov - naše pravdila. A funguje nám to skvěle, máme nejúžasnější babičky a dědečky na světe. To je naše vzájemné souznění dá dětem mnohem víc do života, než žabomyší války o čokoládu a buchtu 🙂 .