Dobrý den. Je to pro mě citlivé téma tak proto anonym. Už dlouhodobě řešíme jeden problém. Dceři je jedenáct a strašně moc si přeje sourozence. Poprvé to zaznělo(že chce sourozence) když jí bylo sedum let. Od té doby nás otravuje že chce sourozence. Problém je v tom,že my s manželem už dítě nechceme. To by nebyl problém. Problém je v tom,že dokáže půlku dne proplakat,protože chce sourozence. Pořád se nám stěžuje,jak je život nespravedlivý,protože nemá sourozence. Říká,že jí je doma nuda,že si nemá s kým hrát. Ona je strašně stidlivá a nemá moc kamarádů. Co máme dělat? Už se nemůžeme koukat jak pláče a poslouchat jak je život nespravedlivý.
Dítě do náhradní péče ne. Ona chce prožívat nakupování pro miminko,pozorovat jak roste. Psa máme.
nezlobte se,ale chcete dítě vy a manžel nebo jen dcera?pokud chce dítě jen dcera a vy s manželem ne,tak nemá smysl si kvůli tomu pořizovat dítě.ano,život jedináčka není super,ale kvůli pláči si pořizovat dítě,to nic neřeší, časem to může vyznít tak,že dítě nebylo chtěné.A co pak až dcera zjistí,že to není snadné mít sourozence?bude plakat jak je nespravedlivé,že máte doma miminko,co potřebuje péči tak dáte druhé dítě pryč?možná by nebylo špatné,aby se trochu otevřela a přestala být stydlivá.co chodit mezi děti-dětská centra,kroužky,apd?nechce spíš sourozence doma kvůli tomu,že se doma moc nudí?co dělá po odpolednách když přijde ze školy?
Jako pořizovat si dítě jen kvůli tomu, že ho chce dcera je blbost. Pokud ty, ani manžel dítě nechcete, tak si ho nepořizujte. Dítě není nic, co je, když cchi a není, když nechci. To tady protě bude. Nedejbože aby se narodilo s nějakou vadou, postižením, nebo i třeba "jenom" hodně ubrečené, nespící dítě. To by asi dceru rychle přešlo, když by se veškerá (nebo většina) pozornosti přesunula na sourozence.
Co chodit víc po návštěvách, kde mají děti? Nebo nějaké kroužky? Dceři je jedenáct, to už půjde do puberty a začnou jí zajímat kluci :D :D :D
Jen dcera. S dcerou hodně chodímé mezi děti ale nepomáhá to. Jednou jsme byly v kavárně s dětským koutkem,tam si s ní chtěla hrát holčička,ale dcera utekla hned za mnou. Poslala jsem jí zpět,ať si jde hrát. Dcera začala prosit ať jí tam neposílám. Tak jsem šla s ní a začali si hrát. Ona si kamarády moc nevyhledává. Chce prostě parťáka mít pořád doma. 3 krát v týdnu chodí na keramiku,1 krát do týdnu na basketbal. Doma si maluje,zpívá nebo vyrábí a najednou začne plakat,že je doma nuda a že chce sourozence.
Zkoušeli jste ji to vysvětlit, že už nechcete další miminko? Co miminko obnáší a podobně.?Myslím si, že v 11 letech už by mohla lecos pochopit. Zkuste ji najít nějaké zájmy. I jedinaček se dá zabavit, tak aby mu sourozenec nechyběl a nenudil se.
Dceři se věnujeme hodně. Jezdíme na výlety,hrajeme si,vařímé,uklízíme. Hodně krát jsme jí vysvětlovali,že my už miminko nechceme ,že by neměla už rodiče jen pro sebe,že miminko hodně brečí. Ale ona říká, že by jí to nevadilo.
Zkuste ji vysvětlit i věkový rozdíl. Ze ji je ted 11 let, a kdyby měla sourozence, tak až by mu bylo těch 11 let jako ji bylo by ji už 22 a už třeba bude mít i svoji rodinu. A tomu mladšímu sourozenci by také zas třeba chyběl další sourozenec a cítil se sám, jako ona teď.
@jijulka Jenže to není záruka, když bude mít sourozence, že pak stejně nebude sama. Třeba se rozprchnou na opačnou stranu republiky a nebudou se tolik vídat a podobně. Mého taty rodiče si taťku pořídil jako druhého aby strejda měl sourozence a pak nebyl sám. A vůbec se spolu nevidaji zavolají si max. 1 za rok na vánoce a tím to končí. A můj manžel se svym bráchou viděl naposledy před 3mi lety na pohřbu dedy.
Věkový rozdíl jsme jí vysvětlovali ale to taky nepomáhá.
Prostě chce sourozence za každou cenu.
Chce za každou cenu.... tak jí ho pořiďte.... jestli jste zvyklí dělat to, co chce dcera.... já bych toho chtěla, chtěla bych druhé dítě, chtěla bych domeček, chtěla bych jet na dovolenou, chtěla bych lepší zdraví, chtěla bych na chvíli zastavit čas.... přece to, že dcera něco chce není rozhodující... teda aspoň u mě by nebylo. Buď dítě chci, nebo nechci.
To je hrozný. Opravdu to zní jak kdyby dítě byla nějaká věc, kterou si buď pořídim protože se mi hodí a chci ji a nebo ne... 🤮 Tak ji prostě nechte ať se vybrečí ona to určitě časem pochopí. Taky si myslím, že je už dost velká na to, aby dokázala pochopit i fakt, že už třeba další dítě mít nemůžete.
A nemate kolem sebe nekoho s batoletem? Ze byste kamaradce, sestrenici apod obcas pohlidali a dcera by videla, co to obnasi...
@martiina_k Absolutní souhlas
Tak nějak nechápu, co chceš slyšet. Dcera chce parťáka? Na to jste měli myslet dřív, než bude druhé dítko schopné si s ní hrát aspoň trochu na úrovni, tak už bude dcera úplně někde jinde, půjde do puberty a bude mít úplně jiné zájmy, než batole. Moje nejstarší je o 10,5 roku starší než prostřední dcera a rozhodně to nejsou parťáci na hraní a komunikaci - jo, občas jí vytvoří nějakou omalovánku nebo s něčím pomůže, ale má svůj svět, svoje kámošky, teď i kluka, a malé děti jí jsou spíš na obtíž 😉.
Nebo jde dceři o to vybírat miminkovské oblečení a tak? Tak jí pořiďte panenku, tu může odložit, až ji přestane bavit, do té doby jí může vybírat oblečky, převlíkat a hrát si s ní.
Ne nejsme zvyklí dělat to co chce dcera. Dítě si pořizovat nechceme,protože ho chce dcera. S tím batoletem je to dobrý nápad.
Cituji : Dítě si pořizovat nechceme,protože ho chce dcera. - to tedy znamená, že si dítě pořídit chcete? Nějak se ztrácím. Pokud dítě nechcete, tak si ho nepořizujte. Holt dcera musí pochopit, že v životě nemůže mít všechno, co chce. Takový život je ☹ Už je dost velká na to, aby tohle pochopila. Nějak nechápu smysl diskuze? CHceš poradit, co dělat a jak dceři vysvětlit, že sourozence mít nebude? Nebo s jakým záměřem jsi zakládala diskuzi? Když dcera říká, že je svět nespravedlivý, tak má pravdu. Svět není spravedlivý, ale pokud jste zdraví, máte všechny končetiny, žijete si dle vašich představ (relativně), máte kde spát, co jíst, máte se rádi apod. tak se máte vlastně dobře. Lidé jsou na tom mnohem hůř, jsou lidi, co mají různá životní omezení, co nemůžou chodit, nevidí, neslyší, žijou v opravdové chudobě apod. Prostě život není spravedlivý, někdo je chytrý a nemá štěstí, druhý je méně chytrý, ale má kontakty, tak se dostane na lukrativní místo, někdo je ošklivý, někdo krásný, někdo toho zneužívá, někdo ne.. já si vždycky říkám, že si žiju vlastně královsky a zkrátka jsou věci, které mít nemůžu a dcerka to taky pochopí.
Musí to být hrozně těžké, vidět ji, jak pláče a že je to velká touha. Moje mamka celý život takhle toužila po sourozenci a dodnes trpí tím, že ho nemá. Přesto je samozřejmě nesmysl pořizovat miminko, když s manželem nechcete. Navíc ten věkový rozdíl je opravdu velký a za pár let by ji malý sourozenec mohl otravovat, protože bude v pubertě a už ji to nebude brát a bude ji to omezovat. Nezbývá, než to vydržet, trpělivě ji vyslechnout, neustále vysvětlovat, říct ji , že to chápete, ale že to prostě nejde... A zkusit ji brát třeba ke kamarádce, která má miminko, jestli máte možnost...
Upřímně mám bráchu o 9 let mladšího, ségře bylo 11 a je jak jedináček. Když od sel6do první třídy, tak my byly na střední a podobně. Jestli chce dcera někoho na hraní, tak si musí najít kamarády, protože sourozenec jí už parťáka dělat nebude
No tak treba dceri vysvetlit,ze ne kazdy ma sourozence,ze to proste nekdy nejde a lide jsou radi aspon za jedno dite...dale to,ze je veci rodicu ne ditete kolik maji deti a deti si proste neurcuji pocty sourozencu a s tim placem to je citove vydirani
martiina k Dítě s manželem nechceme. A nechceme si ho pořizovat protože ho chce dcera. Smysl diskuze je v tom,že chci slyšet radu,co máme dělat aby dcera přestala plakat. A holky děkuji za rady. Mám kamarádku která má roční dceru, tak jí někdy nabídnu,že když jí bude chtít pohlídat tak se na mě může spolehnout. Její dcera je dost aktivní a vyžaduje pozornost. Třeba dcera uvidí, že mít doma sourozence není lehké.
Ke všemu je kamarádka těhotná,tak si myslím že bude ráda když jí občas pohlídám dceru.
Tak to už chápu, nebylo mi jasné ten význam diskuze. Jak píšou holky, pokud chce miminko, tak vzít jako "chůvu" ke kamarádce, ale myslím, že pokud chce opravdu sourozence, tak tohle jí neuspokojí, stejně jako jí neuspokojí chodit za kamarádkami. Tohle musí prostě vstřebat, že sourozence mít nebude a tak to je. My, když jsme na něco řekli, že to není fér, tak nám naši odpověděli "život holt není fér" - samozřejmě že vůčí nám se chovali fér, jen nám to tak nepřišlo. Držím tedy palce, ať to dcerka co nejdřív vstřebá a fakt si myslím, že příchodem puberty bude mít jiné "starosti"
😀 jeste ze dcera nechce velrybu do koupelny a zirafu do obyvaku... to by byl problem😀 kazdopadne zakladatelko drzim ti palce, at tohle obdobi brzo prejde, placici dite trha srdce☹
Děkuji vám.
Tři roky to vydrzte, přijde ta správná puberta a bude mít jiný starosti 😃
Bud to dceru bude bavit a obcas bude rada za to, ze muze hlidat nebo zjisti, ze s tim prckem neni moc zabava, vse oslintane, bude ji brat hracky. A kamaradka urcite bude moc rada 😁
Ja jsem celé dětství strašně chtěla sourozence. Ale strašně. Psala jsem to Ježíškovi, pak jen prostě do seznamu dárků. Rodiče dlouho nechtěli, máma měla těžký porod a bála se. Pak se rozhodli, že vlastně ještě dítě chtějí a už to nešlo, umělá oplodnění atd. Když už to šlo, na hraně moji dospělosti a samostatnosti, máma potratila.
Sourozenec mi chybi do dneška.
Neříkám, že si máš pořídit dítě jen kvůli dceřinu přání, jen ještě přemýšlej.
Ještě popřemýšlímé.
poridte ji sourozence, klidne odrostlejsiho do náhradní péče ... nebo psa. Az vy tu nebudete zustane uplne sama, kdyby mela brachu/ségru, budou mit jeden druheho.