Ahoj holky, moc se pod tímto profilem neúčastním, chci zůstat v anonymitě.. Přítel by už hrozně moc chtěl miminko, věk na to už oba máme, vím, že nás zabezpečí, po této stránce je vše ok. Problém je ve mně. Mám až panický strach z porodu. Z toho, že během těhotenství nastanou komplikace, že miminko bude postižené, prostě ve všem vidím jen hrozbu. Po porodu se bojím, že to nebudu zvládat. Mám šílený strach z toho, když se děti dusí a může to být cizí dítě, kterému zaskočí čaj. Ihned rudnu a jsem z toho ve stresu, natož až se to stane mému dítěti, to se asi zblázním a nebudu vědět, co dělat.
Jsem z toho smutná, trápí mě to, protože vím, že přítel by byl nejšťastnější na světě, kdybych přišla s novinkou, že jsem konečně již těhotná. Zvažuji návštěvu psychologa, ale bydlíme na malém městě, kde je psycholožka dobrá jen jedna, ale zná se s mojí matkou.
Měla jste některá stejné pocity? Pardon za sloh, ale musela jsem se někde ventilovat ... ☹
@sally_x Doktorka i kdyby byla rodinným příslušníkem,pokud by sis nepřála o svém zdravotním stvu informovat rodinného příslušníka,musí mlčet - Lekařské tajemství.
Zase k ní člověk nechodí denně,záleží do kolika km je další doktorka.
Ale určitě bych někoho návštívila, protože je to celkem dost závažný blok 😒 O své dítě má strach každá máma,to nikoho asi nikdy nepřejde
Děkuji za reakce, budu se muset někam objednat. Potřebovala jsem to slyšet i od cizích, aby mě to tak nějak nakoplo ...
@sally_x Moje ségra chodí k psycholožce, aby se zbavila fobie z žížal, slimáků, žab a podobné havěti. Sice je to uplně jiné téma, ale svěřit se do rukou odborníka, je ta nejlepší možnost 😉
@sally_x Nechci tě nějak "zrazovat" od návštěvy odborníka, ale měla jsem podobné pocity. Velké obavy z porodu, ze všech těch vyšetření, testů... pak jsem si do toho přečetla příběhy ženských u kterých to nedopadlo dobře apod a měla jsem z toho hlavu jak pátrací balón. Ale je pravda že největší obavy jsem měla hlavně před otěhotněním, potom co jsem zjistila, že jsem těhotná a začaly fungovat všelijaké ty hormony, tak už jsem tak nepanikařila, jediné, z čeho jsem měla strach, tak aby vše dopadlo dobře. Nakonec bylo vše v pořádku a obě děti jsem rodila císařem. Před narozením dcery jsem zas měla strach jak zvládnu péči kolem miminka a co když bude nemocné atd. Pak to přišlo tak automaticky a samo, nepřišlo mi to tak zlé jak jsem si myslela. Prostě mi přijde že se ta psychika tak naladí, že maminka to zvládne všechno absolvovat a zvládne péči o miminko, je od přírody na to vybavená 🙂 Prostě určitá míra obav je určitě normální, jde o to, jestli u tebe je to ještě takový ten normální strach nebo jsi přece jen víc úzkostlivá. Ale myslím si že já jsem úzkostlivá taky dost a když si to zpětně promítnu, nepřipadalo mi to nějak hrozné, a většina mých obav se vůbec nepotvrdila.
Souhlasím s holkama co píší výše. Takové obavy má každá žena, ale v momentě, že jsou tak silné, že tě blokují v přirozené touze být matkou je už patologické. Myslím si, že by bylo jistě dobré se obrátit na psychologa. Ať už ve tvém městě, nebo jiném. Pokud ti psycholog nesedne můžeš ho kdykoliv vyměnit. Držím palce ať napětí povolí 🙂
@sally_x Nz ....
V dnešní době k psychologovi chodí dost lidi at už jen 2 - 3x jen se vypovídat nebo právě s problémama jako máš ty, určitě bych neváhala,pokud miminko chcete 😉
Hodně štěstí 🙂
@sally_x Já se sluníčko obávám, že by to chtělo odborníka....psychologa, co by tě tvého strachu zbavil. Klidně ve vedlejším městě....babské rady si přečteš, ale obavy zůstanou. Drž se.