Ach ty babičky
Mám otázku a ráda bych radu, protože už nevím jak dál. Moje máma byla od jak živa zvyklá dělat generála a vše, aby bylo jen podle jejího. Časem se vše začalo otáčet. Můj bratr si se svou přítelkyní pořídili miminko. Ještě když byla jeho přítelkyně těhotná neustále jen stresovaly a jednoho dnes jí z toho už bylo až zle. Tak se zdálo, že se srovnají. Uplynulo pár let a moje máma si prostě s bratrovou přítelkyní neporozuměla. Pro upřesnění... bratrova přítelkyně měla papír od doktora, že nikdy nebude moct mít miminko. Co osud nechtěl s bratrem na to dvakrát hupsli a už to bylo. Mají krásnou holčičku. Co moje máma neudělala, když je vezla z porodnice. Vzala malou bratrovi a odnesla jí do auta... samozřejmě byl naštvaný. Ze začátku na mojí mámu i na mojí babičku malá reágovala, že neustále brečela. Nechtěly si nechat říct, že malou musí nechat, aby si je okoukla a pak si jí vzít a dělat blbinky. Hned se na ní vrhly ťuti muci a co furt brečí... Časem se vše srovnalo a malá přestala brečet. Když pominu co všechno se dělo, tak to zkrátím o to, že mi příjde, že jim vadí, že mám s bratrovou přítelkyní až sesterský vztah a všechno spolu řešíme. Moje máma si neteř časem začala brát na pár hodin ven (vynutila si to). Ale malá v pohodě, tak se to tak nechalo. Pořád mezi nimi byly nějaké konflikty a nikdo se na to nepodíval z její stránky, že třeba na něco z toho co máma chce bratrova přítelkyně prostě není připravená. Teď už je malé něco přes rok a moje máma si usmyslela, že chce malou na celý den. Na což bratrova přítelkyně není už vůbec připravená, protože malá neusne jinde než ve své postýlce. Ale neřekla ne.... časem se domluvíme že v létě, byla její odpověď. Co z toho zas vzniklo... 🙄 Mezitím vším co se dělo jsem i já otěhotněla, když se mnou byla moje máma na prvním důležitém vyšetření, tak už v čekárně, že to chce dát na fb. Řekla jsem jí, že si to nepřeju zveřejňovat na fb. Byla ve mě nějaká pověra, že to nechci šířit veřejně dokud neporodím a budou to vědět jen ti nejbližší. Neuběhlo ani 24h a už to tam prskla a ještě mě tam označila 😠 . Celé moje těhotenství mi neustále jen opakovala porodíš a odevzdáš. Bude to moje miminko. Pokaždé jsem jí řekla, že ona je babička, že to bude moje miminko a mého přítele a ona jen ... no prosím tě. Když jsem se jí zeptala co chce k vánocům, tak mi odpověděla, že dostane miminko, že bude u nás, ať jí koupím třeba bačkory. Na což jsem jí řekla, že po domluvě... To že jsem jí tu nechtěla po porodu, bylo dané, že tu byl na pomoc můj přítel, pro kterého to bylo také první miminko a co by jsme tu ve třech dělali. Odvoz z porodnice jsme odmítli s tím, že máme doma auto a chce si nás tatínek odvést sám. A hlavně, když to teď vidím... dobře jsem udělala. Před porodem jsem byla pár dní v nemocnici. Už jsem přenášela, takže mi porod vyvolávali. Místo toho, aby mě psychicky podporovala, protože to bylo náročné, tak den co den jen vyšilovala a hysterčila... Založila jsem na fb společný rodinný chat, aby měl každý informace a nemusela jsem všechno psát "20x". Všechno co jsem věděla od doktorů jsem jim okamžitě napsala... každý to pochopil jen moje máma začala vyšilovat. Den před porodem jsme se spolu pohádali, protože už jsem toho měla tak akorát. Mě jen přitěžovala, přítele psychicky deptala svou hysterii. Můj táta se sní taky pohádal, aby se už uklidnila a všichni co byli v tom chatu ho postupně opustili, protože už toho měli dost. V den porodu už jsem měla opravdové bolesti a tak jsem všem napsala, že musí prostě počkat, že nemám sílu smskovat. Každý to pochopil, jen moje máma zase spustila svou. Když jsem měla porod za sebou odvezly mě sestry na pokoj, abych se vyspala a moje máma si prostě chtěla povídat po telefonu .... Druhý den tam naběhly jak velká voda se na mě sesypaly a i s babičkou mi mojí holčičku pořád braly odtahovaly jí k sobě. Najednou jsem z nich začala mít hrozný strach a v hlavě jako by mi začalo bušit milion červených vykřičníků na poplach o strach. Máma spustila fotící maraton, babička furt nedělej tohle, nedělej tamto a jdi dál. No když odešly, tak se mi chtělo brečet. Po rozhovoru s panem doktorem jsme přišly na to, že to je prostě jejich chováním, že jim má své pocity vylíčit, aby se krotily a nebyly tak hrr a počkaly až jim malou sama dám. No že to nepochopila babička mě nepřekvapilo, al že ani moje máma... 😢 Pár dní, ale nastal klid. Sešli jsme se na Vánoce a v pohodě. Babičku k nám přivezla moje máma, aby jsme jí mohli dát dárky. Můj přítel byl dlouho v práci a tak jsme tu byly samy. No to byla návštěva... malá furt brečela nechtěla u nich být. Tak mi jí daly... a furt ty jejich názory. Bylo jasné, že to bylo babičkou a mámou, ale pořád bolí jí tohle a bolí jí tamto... a furt ty rady o které se nikdo neprosil. Nakonec jsem šla s malou vedle a ta se uklidnila a přestala brečet a tak v tichosti, že jdou tedy pryč. Ani jsem nedokončila 6-ti nedělí a furt někdo vyvolával hádky nebo něco tomu podobného. Je zajímavé, že když jsem se svým přítelem sama jen s malou, tak je vše HAPPY pohoda a žádný stres. Co se mojí rodiny týče, tak mi neustále vyčítají, že je nenechám s malou chvíli o samotě, že jsem furt ve střehu a že jím radím co a jak. Že ony vychovaly každá dvě děti, tak jim nemusí nikdo radit co a jak. Proč, když jsem s bratrovou přítelkyní, bratrem, tátou a jeho přítelkyní, s manželem mámy a nebo se svým mužem jsem naprosto v pohodě a nic mě netrápí(žádné vykřičníky v hlavě). Nevím co s tím, protože mě to trápí a už toho mám opravdu dost. A hlavně moje malá je pak chudinka taky nervozní a ukňouraná. A nedovolím, aby se tak trápila a proto s nimi nechci být a bohužel mi ani nechybí 😢
Ahoj, trošku nerozumím tomu, proč s maminkou a babičkou trávíte tolik času, když si nerozumíte. Např. na vyšetření běžně chodí tak max. budoucí tatínci a ani v rodinách s nejlepšími vztahy není obvyklé, aby tam chodily maminky budoucích maminek. Na druhou stranu jsem z tvého příspěvku moc dobře nevyčetla, co dělají špatně.
@kristynacrhova Bohuzel jedina rada je omezit s nimi styk a stat si za svym. Kdyz se budou chtit stavit na navstevu, rict, ze uz neco mas.. proste si porad stat za svym. Casem to bude mnohem lepsi, az bude dite starsi - budes vi v klidu, vic sebejista, a hlavne si dite samo rekne, co bude chtit nebo nebude chtit od babicek. Drz se a proste se s nimi min casto videj a uzivej si svoji nejblizsi rodiny (ty, pritel a dite).
@luj89 Nechci, aby to vyznelo blbe, ale ''to, co delaji spatne'', pochopis po porodu 🙂 Clovek proste po porodu to dite miluje nadevse a vzbudi se v tobe ochranitelske instinkty, kdy dite chces sverit jen lidem, ve ktere mas absolutni duveru. Moje zkusenost je takova, ze s kym jsem si pred porodem rozumnela, rozumim si s nimi ted o to vic, naopak s kym jsem si nerozumnela nebo kde to haprovalo, je to mnohem horsi. Proste zakladatelcina matka nerespektuje, ze matkou je zakladatelka a nikoli ona... a to je pro novopecenou matku asi jeden z nejhorsich moznych pristupu.. cloveka to neskutecne vystresuje..
porodíš a odevzdáš? 😲 podle mě je to generál, ano, manipulátor. Ale vy už jste tak zvyklí ji poslouchat. Třeba to, že byla na tom vyšetření mě taky zarazilo... Vynutila si vnučku.. prostě NE. Ona si vychovala svoje děti, a vy si teď budete vychovávat svoje! Tím nemyslím, aby děti nepoznaly babičku, to určitě ne. Ale pravidla budete určovat vy
@kristynacrhova A proste rodine rekni, ze matkou jsi ty, a ze pokud jim neco na tvem pristupu vadi (napr to, ze je nenechas s malou o samote), tak bohuzel si mohou vybrat, jestli se s tebou budou vidat dle tvych pravidel, anebo jestli se s tebou nebudou vidat vubec. Matka jsi ty, pravidla diktujes ty. Ostatni to bud prijmou nebo maji smulu.
Taky mi nejak nevyplynulo proc se vidite tak casto?
Ale k dotazu. Nastavila bych pevne hranice. A trvala na nich. Ikdyz je to tvoje mama, musi respektovat ze ty si mama taky.
Ze se o malou bojis a nechces ji dat z ruky je uplne normalni. Nekde jsem cetla ze u zvirat je naprosto nemyslitelne aby bylo dite pryc od matky, protoze by ji pak nevonelo a zavrhla by ho. Nekdy tento pud maji i lidske matky a je to naprosto prirozene... (Omlouvam se pokud te prirovnani ke zvireci risi pohorsuje).
Je to vase prvni ditko a je jen spravne ze si ve strehu a chces pro nej to nejlepsi..
Dobre minene rady muzes vyslechnout, ale sama si vyberes jestli jsou prinosne.
To ale souvisi s hranicemi, kdy druha strana musi unest to, ze si treba vybreres radu neposlechnout.
Hranice se ti budou hodit i pozdeji ohledne jidla a babicek zejmena 😉 Neni nad vetu No vy ste taky v roce jedli svickovou s knedlikem a nic vam neni... Obouvani je dalsi kontroverzni kapitola 😉
@kristynacrhova Tak to by bylo něco na mě.S mámou problémy já nemám,ale s tchýní to je taky hrůza,ale na tvou mámu teda nemá.Taky má pořád tendenci radit a hlavně kritizovat ale vždycky se ozvu.Nedávno tu byla,viděla malou a začala na ni jak je velká a ...........,tak na ni hulákala až se malá rozeřvala a na konec jsem za to mohla já,protože k nim málo jezdím.No,proč asi.Taky mi oznámila,že si v létě malou veme,ne jen na celý den, ale i přes noc,to bude malé rok,na jsem ji řekla-no to určitě.Musíš si prosadit svoji,jinak se z toho časem zblázníš.Jestli se to mamince nebude líbit,tak bohužel.Je to tvé dítě,tvé pravidla,tvá výchova.Přeji pevné nervy.
@luj89 tak v zásadě to, že každého do všeho nutí a pokud není po jejím, tak to podle toho vypadá... Na vyšetření se mnou šla, protože tam chtěla být v rámci mé podpory, protože jsem byla nervozní a měla jsem mít doprovod a můj muž nemohl.... Scházíme se tak jednou za měsíc a i to bohatě stačí....
Nenech si to nikam kazit, ja bych omezila kontakt, byla bych razna, je to tvoje dite, ne jejich, ony už svoje měly a jak jsi psala o těch vykřičnícich, tak to bych rozhodne nepodceňovala, intuice ti rika, že vse není ok
Hned vytycit hranice a trvat na tom. Ty potrebujes byt s dcerkou maximalne v pohode. A v nejhorsim at zvedne treba telefon tvuj muz,at ty se nemusis stresovat. Skoda,zes neco takoveho nepodnikla uz pred porodem. Abys mela na sestinedeli klid. Snazila ses,ale jak je videt,mama s babi to vubec nevzaly. A do porodnice takhle hrrr? Vubec se ti nedivim,ze ti bylo do breku. Jak muze dospela zenska v urcitym veku takhle nabehnout na novorozenecky a fotit a blbnout..to mi hlava nebere. A to s tim fb,kdyz sla s tebou na vysetreni..neskutecny! Maminka je trochu naruby. Manipulator..jak uz tu psaly. Ale ty jsi taky dospela,mas vlastni rodinu,tak si stuj tvrde za svym. Jinak se z toho zblaznis.
Ahoj, tak to tě teda moc lituji: ( snad to nikdy nebudu mít podobně (naštěstí máme s mámou dobrý vztah : ) )
Stůj si za svým! Jedna taková babička u nás taky byla, na moje názory žádné ohledy.. tak jsem ji řekla, ať už příště s takovými kecy nejezdí, že o tohle nestojíme a od té doby je to lepší... sice je to trochu kruté, ale je to tvoje miminko a i kdyby každá vychovala dětí sto, tak tvoje je prostě tvoje... ty určuješ co a jak ostatní se musí přizpůsobit. Poslouchej svoje instinkty 🙂. Snad se to brzy zlepší... Držím palce
@kristynacrhova Zkusila bych zapojit i chlapy, ti jsou zatim dost v pozadi, jak jsem pochopila. Promluvit s tatinkem, at se Te zastane, a pri pristim kontaktu at je s Tebou i pritel, a ohlida si vas. Na to by zenske mohly slyset, kdyz se Te zastane chlap. Drzim pesti, takhle se zit neda.
@puresin můj táta už se mě zastal už když jsem byla v té porodnici a taky to dopadlo tak, že se pohádali a nemluví spolu. Když už k našim jedem, tak jedu jen se svým mužem, protože jak píšete jsem přišla na to, že před ním si nikdo nic nedovolí....
Jako bych četla o své matce a bohužel i tchýni, obě dvě jsou dost velké manipulátorky. Kromě toho moje máma musí mít pořád v rodině nějaké drama, aby měla z čeho žít, když je vše v pořádku, tak to jí nebaví. Takže schválně dramata vyhledává a nebo je způsobuje. Už si takhle zkazila vztah s mojí sestrou a potažmo i s vnučkami, protože sestra se nedala manipulovat a citově vydírat a matku odstřihla. Tak se teď moje máma upíná na mě a na moje těhotenství, na mojí budoucí dceru, protože si myslí, že vše, co jí nedovolila ségra, já jí dovolím. Už si třeba předem plánuje, jak s malou pojede na dovolenou, ale já už teď vím, že dítě jí na dovolenou nepůjčím, protože máma je zbrklá a absolutně nebere v potaz naše přání a vychovává si děti (vnoučata) po svém. Nebo nám s tátou dali peníze na kočárek a ona hned mi začala diktovat, jaký si mám pořídit a když jí táta řekl, ať si snad pořídím jaký chci já, že vozit ho budu já, tak na to řekla: "Tak snad ho budu taky vozit, když jsme ho zaplatili?" Prostě všechno co pro kohokoliv dělá, je něčím podmíněno.
Tchýně teda něco podobného. Když švagrová rodila poprvé, tak přiletěla už několik dnů před termínem, nakvartovala se jí do bytu a jakmile se švagrová vrátila s malým z porodnice, tak už na ní najela co vše dělá špatně apod. a to jí ani s ničím nepomohla a nechala se obskakovat. A měli jí tam ještě dalších 14 dní. Nebo třeba před Vánoci, když řekla synovci, tehdy dvouletému, ať se s ní jde pomazlit a on nechtěl, tak mu na férovku řekla: "Tak když se nechceš pomazlit, tak ti Santa nic nepřinese." jako to se mi otvíral nůž v kapse, ale moje dítě to není, tak jsem to přešla. Švagrová jí kupodivu nic neřekla. Když moje druhá švagrová (její vlastní dcera) se v těhotenství dozvěděla, že její dítě má vadu a po porodu bude žít jen pár dní, tak samozřejmě upadla do depresí, po porodu a následném úmrtí dcery se zavřela v ložnici a nechtěla nikoho vidět a na to jí tam tchýně vlezla a začala tam vykřikovat, že jí umřela vnučka, jaká je to tragédie! No prostě holky hrozný, mám to tedy z obou stran.
A už tedy dost filtruji informace, které matce a tchýni podávám. Bohužel ve slabé chvíli něco mámě řeknu a ona to buď použije později proti mě nebo z toho vytvoří velké rodinné drama. Třeba jsem jí řekla, že ze začátku těhotenství jsem měla mít dvojčata, ale jedno se přestalo vyvíjet, tak ona hned začala s tím, že zná taky někoho, kdo to tak má a to dítě, které je už teď dospělák, má kvůli tomu doteď nějaké bolesti nebo co no a prostě to celé zdramatizovala a začala to všem vykládat. Taky kolikrát v afektu řekne fakt hrozné hrozné věci a za týden o nich neví a tvrdí, že tohle nikdy neřekla. Tchýně je teda v tomhle to samé. Už se úplně bojím co nastane po porodu. Nechci jí z života odříznout, jako to udělala ségra, ale nechci se nechat takhle ovládat.
@taptap82 no tak to je drsná tchýně... to je mi líto no. To bych asi nepřemýšlela nad tím zda jí něco co řeknu neublíží a řekla bych si své.
@taptap82 teda holky, to vás lituju, takové matky....co ty ženské vede k tomu všechny ovládat? Byly takové i když jste byli malí? Asi neumějí přijmout fakt, že jste dospělé a rozumné ženské..Přeju vám oběma hodně asertivity a trpělivosti a pevné nervy, ať to ustojíte.
@annasmyckova Ano, je to o tom, že moje máma byla perfektní máma do té doby, než jsme se ségrou začaly mít vlastní rozum a vlastní názory. Moje máma si třeba myslí, že to, co dělá (všechno co dělá), je nejlepší způsob, jak danou věc dělat. A pokud to někdo dělá jinak, tak je to špatně.
@kristynacrhova Já jí zatim moc co řikat nemám, konflikty jsem s ní už samozřejmě měla, ale ještě ne kvůli dětem, protože žádné nemáme. Ale už se mě ptala, kdy budu přesně rodit, aby si koupila letenku. Slušně jsem jí řekla, že bude lepší, když přiletí až na křtiny, že to budou prázdniny a bude moct přiletět i její dcera s dětma. Tak doufám, že poslechne 🙂 Jinak co jsme měly konflikty mezi sebou, tak u toho byl vždycky můj muž, který se mě zastal. V afektu si třeba udělala legraci z mého akcentu a můj muž na ní vyletěl. Jinak když se třeba hádá s mým mužem a do toho i uráží mě (ale řiká to jemu, já jsem jen jakoby u toho), tak se snažím to ignorovat a do té hádky nevstupovat. Jednou jsem i musela odejít z místnosti, ale to jí ještě víc rozčílilo a přišla za mnou a začala mi nadávat. Jen jsem jí řekla, že se s ní nechci bavit. Protože to bych jí musela říct tolik věcí....a nejde o to, že bych jí tím ublížila (ona nakonec slovy ubližuje všem okolo), ale spíš o moje nervy. Když se nebudu do hádek s ní zaplétat, tak skončí mnohem dříve a já z toho pak nejsem tak vyklepaná. Prostě když jí nedám munici, nemá ona z čeho střílet (a pak se uchyluje k takovým věcem jako zesměšňovat můj přízvuk apod.) Když se hádá s ostatními, tak do toho vůbec nezasahuju.
@taptap82 tak to uznávám to je velmi dobrá taktika, tak doufám že s taktikou vydržíš a že dá s prominutím baba brzo pokoj. A tedy klobouk dolů před mužem. Je moc fajn, že tě takhle dokáže hájit 👍 🙂 😉
jako bych četla o mojí babce.. všechno ví nejlíp, od všeho má klíče a já jsem jen debil, co se podle ní neumí ani podepsat.. bohužel u ní s malou bydlím.. a když si postěžuji své mamce (její dceři), tak mi řekne jen: no jo, ale ona už jiná nebude..
teda, moc Tě lituju, to musí být těžké zažívat takový teror od vlastní mámy...Maminka je manipulátor (to je diagnoza) a podle toho s ní je třeba jednat. nastavit si hranice, co si k tobě dovolí a nedovolit víc i za cenu přerušení kontaktu s ní. Ty jsi matka, ty musíš být v pohodě a ty rozhoduješ o svém dítěti. Je dobré, že máš zastání v manželovi, bratrovi, švagrové..
http://www.pronaladu.cz/8-jednoduchych-pravidel...