Zdravím. Zajímalo by mě, jak to je jinde. Kolik času trávíte s dětmi 10 - 20 let a jak ten společný čas vypadá? Taky mě zajímá, jak to máte, pokud má otec v péči pubertální děti a máte spolu malé dítě - řekněme do tří let a ještě navrch nežijete spolu. Máte to takhle někdo?
Dcery 12 a necelých 15. Dovolené zatím všechny s námi, ale to proto, že je vybíráme a plánujeme tak, aby to bavilo především děti (v zimě lyže a v létě sport + to, co chtějí ony). Přes rok o víkendech výlety nebo procházky po okolí, většinou se přidají, na výlety zatím vždy, procházku občas vynechají, v případě nepříznivého počasí různé hry doma, večer třeba společně film. Přes týden toho času společného je málo, většinou jen společná večere a čas chvíli poté, mají vcelku náročnou školu a vrcholově sportují, takže přes týden tréninky a škola, k tomu závody, není čas skoro na nic. Hodně času tráví tedy holky spolu, chodí různě ven, nakupovat atd., a to velmi podporuju a jsem za to ráda. Občas jdou o víkendu s kamarády. Zatím jsem takto s tím zcela v pohodě, jsem i ráda, že mi příbývá volný čas, ale zároveň stále holky vyžadují kontakt a čas s námi, takže tohle uspořádání je pro mě úplně v pohodě.
@kpavlince Na tréninky jsem nechodila nikdy (ani mě vlastně nikdy nenapadlo, že bych tam měla být) - odvézt a pryč. Na závody jak kdy - někdy jdu já, někdy muž (závody mají různě v týdnu, není možné to obstarat v jednom člověku, takže se střídáme). Holky dělají atletiku, závody mají po celé Praze, často je kvůli tomu na místo vozíme (většinou tam razí rovnou ze školy, aby to stihly)...Starší dcera nemá ráda, když tam jsme, takže většinou koukám někde za bukem, mladší je to jedno. Starší dcera má trénink 4x týdně, mladší 3 týdně, závody v sezoně 1x týdně každá - většinou ve všední dny, starší i víkend třeba.
@kpavlince Ne. Někdy to nevyjde, bohužel. Není to v našich silách - třeba teď na jaře je sezona 2 měsíce, každé dítě minimálně jedno závodní odpoledne týdně, na různých místech, prostě se to nedá zvládnout. Ale tak na 80% závodů jeden z nás je. Musela jsem si to v hlavě nastavit. Tím, jak je to ve všední dny, začátky v 16, konec třeba v 19, tak je to opravdu náročné. Ale holky jsou s tím v poho, nevadí jim to. U těch důležitých závodů ale jsme (těch je 12 ročně u každé), zbytek prostě jak vyjde. Celkově se za rok u každé holky jedná asi 40 závodních dnů (s tím, že se nezávodí v létě a na podzim), takže je to fakt masakr. V den závodů jdou většinou 2 disciplíny, takže to celé klidně zabere 3h, někdy je to celý den v případě velkých závodů nebo vícebojů...člověk by řekl "blbá atletika", ale časová náročnost je extrémní.
S puberťačkou od 14 let trávíme max. týden na dovolené, a několik víkendových dnů v roce (na prstech lze spočítat). Jinak jí vidím maximálně 5 min. denně, někdy týden vůbec. Někdy se chce vykecávat a jsme spolu třeba půl h nebo hodinu - párkrát za měsíc?
Se mladším synem (13,5) jsme víc, on má momentálně větší potřebu sdílet věci - mluvit takže jsme spolu tak půl h denně plus většinu víkendů, kdy nám s manželem hodně pomáhá a jezdí s námi.
Jinak děti jsou buď ve škole, zalezlí ve svém pokoji, nebo pryč s kamarády, či provozují své koníčky , kam se dopravují od 10 let sami. Jo ještě tak mezi 12-14 lety jsem každého 1x týdně vyzvedávala večer na "kroužku" a jeli jsme pak spolu domů. Se synem jezdíme na závody o víkendu asi 2x do roka, na dceru se taky jedem podívat zhruba stejně často. Obojí bývá mimo naše město. Častěji závody nemají.
ten rozptyl 10 - 20 let je teda hodně velký 🙂 Mám holky 11 a 13 let, už to není, jako když byly menší, ale pořád trávíme dost času společně. Přes týden je toho míň, odpoledne si chodí do ZUŠ, nebo na tréninky samy, pak se učí. Pak je vozím ještě na jeden trénink do druhýho města, ale nesedím s nima, buď si venku čtu, nebo se jdu projít a podívám se až na konec tréninku. Na závody z atletiky jezdí jen s oddílem, na turnaje z badmintonu je musíme vozit po Moravě, takže tam často býváme, ale někdy je vezme některý jiný rodič, někdy trenér.
Na dovolené spolu jezdíme, v zimě lyže, SWB, v létě nějaká turistika, kola.
@kpavlince já třeba chodím s holkou na většinu tréninků, hraje závodně tenis a sbírám míčky.. kdybych nechodila, ztratila by tím zbytečně dost času během tréninku.. navíc chodím ráda a účast mě baví.. musela jsem se naučit, že rodič není trenér a do ničeho nekecám.. na turnaje musím jezdit, protože jim pomáháme hlídat skóre, outy, sbíráme míčky, odevzdáváme zápisy.. počítám, že časem opadne účast na tréninku nebo alespoň ne tak často, až nebude tak velká spotřeba tenisáků 😀 😀 kluk hraje florbal, tam na tréninky chodit nemusím, občas zajdu, na turnaje též jezdit nemusím, ale když je čas a nekryje se to s tenisem, jedu ráda.. jezdíme po celých východních Čechách, takže to je většinou s nějakým výletem spojené
Děcka (11,13) vídám ráno a odpoledne, od 14-15h se vyskytují doma, občas vylezou z brlohu a prohodíme co se dělo. Každý den si chvíli hrají s mladším bráškou. Konroluju úkoly a učení. Večeříme spolu. Nejstarší často bývá odpoledne v terénu ( jezdí MHD a fotí). Někdy jdeme odpoledne všichni ven, koloběžky, výlet, grilování, sem tam kino, bazén, o víkendu návštěvy. Čtvrteční a páteční odpoledne jsou u táty. A každý druhý víkend. Na dovolenou jezdíme společně.
Verzi dospívajícího dítěte a mimca máme taky. Mezi vlastními dětmi má manžel rozdíl 13,5 roku. Od 15 tady nebývá pravidelně, od covidu. Občas se vidíme celá rodina, dá se i vymyslet program pro všechny. Ale na společné dovolené jsme byli naposledy když dětem bylo 15, 10, 8 a 1,5 roku.
Žádné sportovní oddíly, turnaje, závody nevedeme. Mladší dělá házenou,ale to je ve škole. Příští rok by měl jít do jiného kroužku/ oddílu,ale to už si řeší sám, nikam ho v týdnu vozit nebudeme. Jestli budou turnaje uvidíme. Kdyžtak se budeme s ex střídat.
Dcery 13,5 a 11, nejmladší 1,5 roku. Mladší chodí na lekce na koně, tam jsem s ní celou dobu, starší má volejbal, tam rodiče nejsou. Pokud jsou závody a soutěže, zatím jsem byla vždy. Během týdne pokud mají holky zájem, jsem s nimi, počítám, že postupně budou s rodiči chtít trávit času min a min, takže zatím využívám, že ten zájem mají. Zkusím si tipnout podle dotazu, máte s partnerem malé dítě a partner má/tráví hodně času se staršími dětmi...? Za mě je to dobře a je třeba s tím počítat, pokud má člověk víc dětí. Starší holky jezdí každý druhý víkend k tátovi,tak ten víkend mě má pro sebe nejmladší nebo partner, jinak se to holt dělí. Ještě čistě z mého pohledu, pokud si mám vybrat mezi časem aktivně stráveným se staršími dcerami nebo se současným partnerem, zvolím ve většině případů dcery 🤷
@kpavlince ahoj, je teda obrovský rozdíl 10 až 20 let. Do těch 12ti let vám je dítě za zadkem, zatímco 20lety je už prostě mladý dospělý: se svým životem, zájmy, uceleným pohledem na svět a asi je to pak hodně o tom, jaké hodnoty jsi vštípila do těch 10 let 😃
Mám 15ti letou dceru a máme spolu nadstandardně dobrý vztah. I když mám partnera, tak na ni si čas udělám. Jezdíme spolu nakupovat, na chatu, na procházku. Ve všední den teda už je to nereálné, do školy dojíždí a pak je s kámoškama nebo ma trénink, ale víkendy a prázdniny jsme většinou spolu, protože spolu chceme být. Pokaždé když přijde ze školy, i když je to kolem osmé, tak máme tu svoji půlhodinu, kdy si povídáme. Dcera je taky ráda se širší rodinou, je pro ni naprosto přirozené, že spolu travíme čas a pomáháme si. Krom dědy je i s neteří a my se ségrou jdeme do kina, jde s těmi mladšími na dětské dny, jezdíme spolu na dovolené, na víkendy, atd. Vždy jsem ji vštěpovala, že rodina je základ - maják, o který se může v životě opřít - a samozřejmě také to vidí, že takto fungujeme. V létě bude chodit na první brigádu, od září do prváku na střední, v kroužku bude pokračovat už zařazena do dospělých, ale věřím, že nám náš čas zůstane.
Ja mam kluky 14 a 17, oba delaji basket, na treninky samozrejme nechodime, na zapasy jsme vzdycky. Dovolene s nami jezdi, ale vzdy jsou sportovni (lyze, sjezdy na kolech), nebo jedeme s kamarady, takze je to bavi. Snazime se tak 1x - 2x tydne hrat nejake deskovky, aby s nami byli aspon 1-2 hodiny. Ale jak vozime deti na basket, tak si hodne popovidame v aute. Doma pak vetsinou zalezou do pokojiku.
Tak mezi 10letým a 20letým dítětem je obrovský rozdíl. 10leté se mnou tráví hromadu volného času, pokud není v kroužku nebo nelítá s kamarády, mám ji za zadkem v podstatě pořád, nechce být sama doma, takže na většinu akcí beru s sebou (nákupy, výlety, vaří se mnou, uklízí, díváme se na film, čte si v obýváku, aby byla s námi...). Nejstarší má za pár týdnů 18, tam už je to hodně jiné. Párkrát do roka je ochoten se domluvit na společném výletě nebo jiné akci, naposled jsme spolu byli na promítání divadla. Doma jsou společné večeře, o víkendu i obědy, pokud není na brigádě. Sem tam si přijde večer nebo odpoledne popovídat, párkárt do roka navštívíme všichni dohromady prarodiče. Letní i zimní dovolenou zatím trávil s náma, ale jen díky tomu, že jezdíme několik spřátelených rodin a mají tam věkově podobně staré kamarády a hodně se tam sportuje, mají tam spoustu volnosti. Prostřednímu bude 16, má málo kamarádů, takže sem tam ho "donutíme" na společný výlet hlavně proto, aby se dostal ven na vzduch, kdyby čas trávil více s kamarády, vypadlo by to asi stejně jako u toho staršího. Děti bydlí s námi s mužem, takže je to asi jiné, než kdybychom byli od sebe a měli na ně jen nějaký vyhrazený čas.