Ahojky, dnes byl syn (v dubnu 3 roky) po 2. ve školce a oba dva dny plakal zamnou.. než tam šel, vždy jsme si o tom povídali, sám říkal že maminka do školky nemůže, že jen sám. Jsem do dubna na rodičáku, takže tam byl jen hoďku oba dny. A bude dále.. dokud si nezvykne a snad si teda zvykne :( nemá problém být bezeme ale jen s blízkými osobami no😏 1. Den šel s učitelkou za ruku a plakal až když jsem tam nebyla a prý celou dobu.. dneska už tam nechtěl a plakal, tak si ho uč. vzala a šla jsem. Taky prý celou dobu plakal a čekal na mě. Ale když jsem přišla, tak seděl u stolečku dal si s dětma svačinku aspoň trochu, pak mi říkal, těch pár věcí co dělal.. si říkám že aspoň tak, že nebyl jen uplakaný v koutě. Strašně mi to dnes při odchodu trhalo srdce ikdyž jsem s tím počítala, on je takový cíťa od malinka na mě dost fixlý.. tak jsem zvědavá jestli si zvykne a bude to za pár dní lepší:( měla jste to některá s dětmi stejně?
Kdyby někoho zajímalo, chtěla jsem ho dát dokud jsem doma a muži se přizpůsobit takhle na začátku a nechat ho tam jen chvíli.. než abych pak byla v práci a musel tam být hned dlouho..
🙏🙏🙏 Když jsme oba dny odcházeli hned otočil, neplakal, říkal že na něj budou bačkůrky čekat v šatně atd😁 říká, že nebude plakát ale i tak pláče no
@marie_nn u nas teda s brekem trictvrte roku,pak otocil a tesi te tam.
@hanka_12345 a s brekem jen při předávání, nebo do té doby co jste si pro něj nepřišla? Tak když mi pak když mi pak bude plakat jen u předávání a pak se uklidní tak ok, to má hodně dětí .. ale aby mi tam neplakal celou dobu
Pro ty děti je to strašný šok. Vůbec nechápe, co je školka, jaký má režim, v lednu už tam jsou děti v polovině roku a ví, co se děje, kdy je svačina, kdy se uklízí, kdy chodí jaká maminka.
Tady prtě ještě nemělo ani tři roky a nemá nejmenší ponětí, co se to děje. Tak reaguje slzami.
Představ si sama sebe, kdybys po mateřské úplně změnila obor, šla do nového kolektivu, u stroje, kde jsi v životě nebyla, nešlo by ti to, nikoho bys neznala. Měla bys chuť se rozbrečet? Asi ano. A to jsi dospělá a víš, co tě čeká a proč.
@pampeliska1313 Syn nastoupil do dětské skupiny ve dvou a třičtvrtě. Obrovská výhoda dětské skupiny byla, že opravdu nikdo neočekával samostatnost v čemkoli. Protože narovinu - teď jsou mu tři a obléknout se prostě neumí. 🤦♀️ U nás je problém, že se ani nesnaží, nezkouší to, prostě se zasekne a nic. Nebo teda abych nekecala, tak "spodek" umí, ale nechce. Když je beze mě, tak normálně stáhne kalhoty i slipy, dojde si na nočník, ten vylije, natáhne slipy i kalhoty a jde. Umí si obout bačkory, často teda obráceně. A zvládne i zimní boty, včetně dotažení suchých zipů. Umí si pozapínat patenty na pyžamu, ale klasický zip na bundě nebo mikině nezvládá (s bundou máme ale problém i dospělí, je tam zip dost nahouby). Jenže když má den, že se mu nechce, tak se prostě neobleče i kdyby mu byla zima 🤷♀️
Pokud jde o ten pláč, dej tomu čas, ono si to sedne. 😉 Ten náš je trochu jiný materiál, první den jsme se spolu byli podívat na hodinu, další den jsem hodinu seděla v šatně a ani si na mě nevzpomněl, dokonce šel ještě na půl hodiny s dětmi na zahradu. Třetí den už tam i spal a jediný řev při odchodu 🤦♀️ Než nám došlo, že chodíme moc brzy a on řve, že si chce ještě hrát, tak bylo trochu drama... Ale půlka dětí brečela ještě po dvou týdnech. A víš co? Sedlo si to a teď už nebrečí nikdo 😊
@marie_nn jen pri predavani ale pak trebq nekdy kdyz do vzpomnel tak chvilku a hlavne kdyz na nej neco lezlo tak byl protivnej celkove
@mollyweasley Anooo úplně chápu že pláče! Plně ho uklidňují objímám, povídáme si o tom furt! Jasně že to bez slziček nejde a u nás kord! Brecime oba🥲😂 ale zjišťují za jak dlouho si tak děťátko může zvyknout a zvládnout to bez pláče..
@marie_nn Obvyklá adaptace u dětí od tří let je dva týdny, pokud v té době nenastane nemoc, pak začínají další dva týdny. Při rozloučení se děti uklidňují tak do tří měsíců. Některé dříve, Některé později, Některé to dělají schválně, protože rodič pak slíbí zmrzlinu (auto, hřiště, kolo...).
@emillyhk jooo tak já to beru jak to je. Jsem na nej pyšná, ze to jinak beze mě zvládá. Jako oblikne si jen boty.:D ale zároveň se počítá ze se dětem pomůže. Nějak předpokládám ze i ve školce teda.:D od září snad školka, tak předpokládám, ze zase šok. Ale je pravda, ze Kilda přes den dobrý, ale v noci to na nej padalo a volal mě. Ze mu to dobihalo.)
no ale i ty ucitelky jsou nekdy padly na palici. Na zacatku zari ksem byla na schuzce s rodici kde se jasne reklo ze adaptace postupna, treba na chvili dopo, muzete se v astne rozloucit,zamavame si z okna a rodic jde domu. Syn vyvojova dysf. a nebo aspergr-tehdy se to resilo ze se nevi co a ucitelky o tom vedeli... manzel kazdy rano s brekem bovil, řvouciho mu ho odtrhavali z naruci a pak zamaval a sel domu a den po tech schuzkach se stalo to ze ikdyz tvrdili tohle tak ho z satny v podstate okamzite vyyhodili ze proste predat a odejit a neprotahovat a venku kdyz mu maval tak vylitla nejaka osoba a seřvala ho tam ze mavani se teda tady nedela a at jde pryc hned
a pak zacal natlak
on nam leze pod stul, on neji , my jedem tam a tam nemohla by sis ho nechat doma? a nemohla bys pro nej chodit brzo? a nemohla bys jet s nama na divadlo?
pak mu dali asistentku ale stejnak do me huceli ze maj neco a at si ho necham doma ze to bude lepsi
ted uz je to nastesti ok ale obcas na me taky neco zkusej.
Uz nam potvrdili jen tu dysfazii takze asistentku zkrouhou na pul de na bojim se co na me zas vytahnou protoze oni vi ze ted uz jsem zase na rodicaku, zas me budou dusit
Zkousela jsem ve 3 letech a nezvykla si. Prislo mi to brzo. Nakonec sla az ve 4. Moje pediatra doporucovala dat co nejpozdeji to jde, pry i kdybych “musela pracovat po nocich”, tak to taky dopadlo 🙂
Syn si nezvykl, trvalo to celou školku. Plakal, nebo fňukal při předávání, tam už se pak uklidnil, ale nechtěl tam být. Každý den počítal, kolik dnů tam ještě musí a kdy už bude víkend. Budil se mi i v noci. Stejně to má i holčička od kolegyně z práce. Některé děti si nezvyknou, ale už jsou pak rozumné, tak nějaké šílené scény nedělají. U nás se to zlomilo až s nástupem do školy. Tam chodí rád. Školka mu vyloženě nesedla.
Popravdě starší si nezvyklá nikdy,pláč dva roky skoro.predat,neřešit,jakmile zavrem je po chvíli klid
@hanka_12345 🙈🫂 tohle znam, a to moje dite nemelo ani zadnou diagnozu, ani neplakalo, dokonce i rozumnelo a poslouchalo. Ale bylo pomaly, nemluvny a nepozorny a ucitelky si nezvykly 😆 takze tri roky neustaly tlak na nechte si ho doma, chceme jen bezproblemovy deti. Do toho teda covid, takze vetsinu casu fakt doma byl. Pak kratka panika mezi pani ucitelkama posledni mesic v predskolacich, ze preci nemuze zvladnout skolu... a pak skola, uf, najednou vsechno dobry. Zpetne si rikam, jestli jsem tu skolku nemela zkusit zmenit. Nevzpominam na to obdobi rada.
@petaov neresila jsi proč? Nebo neuvazovala o jiné školce?
@veroniquecz Já jsem byla to samé. Do školky jsem nikdy nechtěla. Myslím, že syna prostě školka nebavila. Nemyslím si, že v jiné školce by to bylo lepší. Nenaučil se tam nic moc nového, většinu písniček znal. Hodně jsem se mu doma věnovala. Měla jsem rodičák do 4 let, protože dříve ho nevzali. Dobře mluvil a ostatní děti skoro vůbec, takže si tam moc nepopovídal. Ve škole se učí každý den něco nového, to ho baví. Všechny děti mluví, prostě je to se školkou nesrovnatelné.
Zvykne si, nebojte. Můj syn je takovej, ze nás nepotřebuje a v jeslickach dobrý a problém byl, když vyzvedavala babi a ne já. Do ty doby klid. Od toho je adaptace, půjde to.;)