Máte prosím někdo zkušenost s dítětem předškolního věku, které se dokáže vzteknout a ustavičně řvát kvůli totální blbosti? Již nějaký čas pozorujeme, že se nechová úplně standardně. Od mala si těžko zvykala na cizí prostředí, stydlivá před lidmi, mamanek. Nemohla jsem zajít ani za roh. Dnes jí je 4,5 let. Chodí do školky a právě učitelky mě upozornily, že by dcera měla navštívit psych.poradnu. Asi posledního půl roku se u ní projevují záchvaty vzteku. Nejde utisit po dobrem ani po zlém. Ve školce se pridalo i sebepoškozování, stipe se, škrábe. Učitelky si s ní neví rady. Je introvertni typ, špatně se začleňuje do kolektivu. Letos do skolky zacala chodit i její sestrenka, prý se kamarádí jen s ní dle učitelek. Příští rok budou odděleny, dcera jde do předškolní třídy. Já sama jsem uzavřený člověk, takže jsem to prisuzovala povaze. Venku na hřišti si vystačí sama, nebo si vyhraje se synem. Vzteklé situace vznikají z uplnych nesmyslů. Např se pokape vodou při mytí rukou a není ji dovoleno se převleknout. Starší syn (14 let) ji chce venku na hřišti upravit padající kalhoty, neposlechne ho, ať stojí, placne ji nevyznamne po zadku, ona se rozkrici na celý dvůr a uteče před náš dům. Nebo ji chce dát večer před spaním pusu na dobrou noc, ona nechce, dá ji pusu na koleno, ona řve, že to chce umýt/hladit....jak není po jejím je řev. Ve školce nebo v rodině stačí, aby ji někdo důrazněji napomenul a je oheň na střeše. Dokáže řvát i 20 minut. Považovala jsem to za období vzdoru a vynucování si pozornosti, ale dle učitelek už je to přespříliš. Jeden čas, když byla mladší mi při uspavani trela obočí, každý den i hodinu, bez toho neusla. A ještě ji teda vadí, když se jen kapne nebo trochu uspini, musi se hned prevleknout. Jsou to rysy nějaké poruchy chování, nebo to je jen období? Děkuji za vaše zkušenosti.
Dobrý den, takto na dálku je to těžko posoudi opravdu se může a nejspíše bude jednat o poruchu chování, protože pouze k povahovým rysum, ze kterých vyroste bych to nepřisuzovala...bohužel je opravdu málo kvalitních psychologů a ještě dětských, ale určitě to řešte... třeba vám někdo ze zkušeností poradí jak zvládat u takových dětí záchvaty vzteku atd. očividně to jde mimo ní...u zdravého dítěte někdy zabere pevná ruka a vysvětlení u dítěte s poruchou chování je to težší, držím vám place.
tezko soudit, pokid mate pocit, ze to je moc, zajdete k odbornikovi... jak to ale puaobi na me osobne? chce vybojovat svoje misto na zemi... podle tech pripadu, co pisete je dost casto vse jinak, nez ona chce, neni respektovano jeji prani - je mokra, chce suche obleceni, neni ji to prijemne - ne, nedostanes suche - vztek, ji to opravdu vadi a neni ji pohodlne.... dalsi...chces pusu? ne...hmmm, tj jedno, ja ti ji stejne dam... logicky protestuje a chce se toho zbavit... ty bsituace, co popisujete jsou pro bas banalni, ale pro ni mohou byt dost zasadni a pokid se ji to deje opakovane a porad dokola, bude z toho frustrovana... ja bych zkusila ji respektovat, upozornovat a stale dokola opakovat rizika - davej pozor, at se nepokapes, bude ti to vadit, pak ti nemuzu dat suche tricko, protoze ho nemam...
Myslím si z vašeho popisu, že jen neumíte s dcerkou komunikovat, chyba není v dítěti. Jak už psala @m_tina, nerespektuje její přání, dokonce je bagatelizuje a označujete za blbosti. Nemá ráda být v mokrém, ta vynucená pusa. Nezlobte se, ale proč ji plácá 14 bracha?! On má být její parťák, vzor. On ji taktéž nerespektuje, navíc ji plácne. Dle vás "nevyznamně". Pro malou to může být ale velký podraz. A vůbec, kde to ten bracha asi viděl, že se děti plácají, odkud to má?
K psychologovi určitě zajděte, ať vám poradí co změnit v přístupu k dceři. Pokud řešíte vztek dcery tresty už od mala, tak jste ji nedali prostor, aby se je naučila zpracovat. Proto to neumí do teď. Já bych u ní žádné poruchy nehledala, ale snažila se změnit přístup
Přijde mi, že ji nerespektujete. Pokud nechce dostat pusu, tak ji nemá co kdo pusinkovat. A brácha ji nemá co plácat po zadku ani jí upravovat oblečení. A pokud je mokrá a chce se prevleknout, nechápu, proč jí to neumožníte.
U nas je to docela podobne, taky introvertni typ, co se dokaze vztekbout kvuli blbosti. Autista rozhodne neni, proste je to jen citlivej nervacek (a ano, tata tvrdi, ze je taky cela ja...) Sebeposkozovani teda nemáme, leda by se do toho pocitalo kousani nehtu😁A i nejakou tu kamaradku ma, i kdyz potrebuje tez hodne postrcit od ostatních. Snazime se ji respektovat, co to jde, vyhovujeme ji, co muzeme, i treba v tom, ze si oblibi jednu lzicku, jeden konkrétní hrnecek na mliko a jiny na vodujak je to jibak, tak se vztekne, ze to chce jinak. Taky mi prijde nekdy "jina" v tomto, ale do autisty dle jejich charakteristiky ma hodne daleko, o tom ani neuva, uju Ze skolky syiznosyi nejsou, snad jen zpocatku prave na to neza lenovani se, kdyz chybela ve skolce ta konkretni kamaradka, tak si nehrala s jinyma, ale sama, popr. se drzela ucitelek, do spolecnych aktivit-tvoreni, tanecky se taky zapojuje nerada.
Prostě pokud je citlivá, má svoji hlavu a svoji vlastní vůli, tak to autoritativní výchovou nezlomite. Chce to respektujíci přístup a dohodu po dobrém.
Taky se přidávám k těm, kteří vidí chybu na straně výchovy a přístupu k dcerušce. Mám doma dost podobný exemplář, trpí k tomu afektivními záchvaty, kdy i omdlívá, vše potřebuje mít vyladěné do detailu. Pro mě jsou to blbosti, dítěti na tom stojí svět. Takže jak můžu, vycházím vstříc, vysvětluju, netlačím na pilu. Dítě už si řekne, co nechce a my to respektujeme.
A to plácnutí od bráchy mi přijde těžce přes čáru, tohle absolutně nepřipadá do kompetence sourozence.
@drakenn Nevypsala jsem situaci do uplných detailů, starší brácha ji opravoval kalhoty, protože ji hlídal, chodíme oba do práce, jsem ráda, že je tak šikovný a dokážu se na něj spolehnout. Byli venku se svojí tetou a sestrenkou. Než ji na ten zadek placl ona ho uhodila první. Více situací vzniká tak, že ona mu v rámci hry, kdy se kočkují, skáče po něm, ublíží, několikrát ji upozorní, že dost, že už ho to bolí, tak jí jen usměrní a je řev. Nemlati ji jak žito a bezdůvodně, má cit. Opravdu se jedná o výstražné plácnutí po zadku. Ano, není to nejlepší výchovná rekace a vzhledem k dceřiných reakcím budeme muset starším synem na tomhle zapracovat.
Dle me ne. Ja se teda si mevztekala ale to je i povahou. A to ze ji vadi kapka atd... ja si neustale.chodila myt ruce, ale az fanaticky. Celkove.ki precitliveliat nanhygiienu zustala.do ted. Mam "uchylku" na zuby. Ty si cistim nejmene 6x denne. Nekdy i 15x;D a mozna i vic a psychicky jsem v popradku, 😛
@karlajasmine Brácha ji nemá co upravovat oblečení? Nezlobte se na mě, ale proč by se o ni o 10 let starší brácha nemohl postarat, co se úpravy oblečení tyče? A že ji hlídá, chodí s ní ven....u nás za barákem běhají školkové děti samy celý den, bez hlídání. Můžu být ráda, že ji vytáhne ven mezi lidi, když jsme v práci.
@sarabi86 S dcerou jsem si záchvatů vzteku užila až až, pobtřetím roce se to dost zklidnilo. Základem je být sama v klidu a pohodě, na všechny potenciálně krizové situace připravovat (včetně toho, jestli jdeme rovnou na hřiště, nebo se stavíme ještě po cestě pro rohlíky) a respektovat přání, pokud nejsou v rozporu s tím, co ji učíme. Takže vyměnit zamokřené tričko jasně, jít spát s nevyčištěnýma zubama ani náhodou. Zároveň se jí snažíme vysvětlovat, proč si ty zuby má čistit. Pokud k záchvatu vzteku dojde, nechám ji být a za pět minut za ní přijdu, jestli chce do náruče a povědět mi, co se stalo. Ona si mi postěžuje, já ji pohladím a vysvětlím, proč to či ono nejde.
Já se taky dcery ptám, jestli chce pusu a její ne respektuju. Nechce se mazlit, nenutím. A taky se třeba schválně bouchla a chtěla pofoukat.
To ze se vzteka to bych rekla ze je klasika, taky to mam doma, jak neni po jejim I kvuli "blbosti" tak je ohen na strese.. ale spis by me zarazelo to sebeposkozovani to uz je za hranou, vsak uvidite co vam reknou v te poradne
S tím oblečením, nemyslím si, že je správné ji ustupovat a převlékat ji kvůli kapce vody a myslím tím opravdu kapku. Víte, já doma nemám problém ji prevlect, ale v té školce chápu učitelky, že několikrát denne s ní chodit do šatny nechtějí. A co když ji toto chování vydrží až do nastupu do školy, jak to bude řešit tam?? Nemůže ze sebe vztekle strhávat oblečení. Nemáme přísnou, nedejbože nasilnou výchovu, ale zase ve všem se dětem ustupovat nedá.
@sarabi86 Nejspíš vám nesdělí nic. Aby se dalo něco sdělit, musela by vás vídat ideálně déledoběji, udělat nějakou diagnostiku apod. Dcera bude pravděpodobně prostě trochu úzkostnější, a může vám poradit, jak s ní lépe zacházet.
Co se stalo před půl rokem, že to takhle začalo? Jinak opravdu jakékoliv plácání, navíc od sourozence, je mimo.
Několikrát tu zaznělo, že dceru nerespektujete. Ale pardon, 4 leté dítě si přece nebude diktovat podmínky a už vůbec ne se bezhlavě takovou dobu vztekat, nebo si ubližovat.
Všeho s mírou. Samozřejmě brát ohled na přání a pohodlí dcery, ale nestavět to na první místo a dělat z toho řešení. Tím se akorát dostanete do spirály, kdy budete tančit, jak dcera píská, aby byl byl jakýs takýs klid.
Je dobře, že jdete do poradny. Třeba vám řeknou, že je vše v pořádku a jenom vám poradí, jak na podobných situacích zapracovat. Případně vám pomůžou jinak.
Porucha autistického spektra řekla bych ,placáním po zadku to jen zhorsujete
Jinak vaše výchova a přístup k dceři je hrozný,jak by se takové chování líbilo vám ,představte si to,vůbec jí nerespektujete,není to panenka ale osobnost s vlastními city a ano i ve 4 letech a vy ji neustále do něčeho nutite,nebo zlehcujete její potřeby,docela ji lituji a aby ji vychovával bitím vás syn,to už je moc...začněte u sebe ,pak bych u dcery vyloučila autismus,ale tipují že ho má,lidem jako vy se takové děti rodí aby je něco přiučily aby se změnily,ve vašem případě asi učily pokoře a ucte k druhému člověku
@saminomimino pani dokonala? Tohle vypustit z ust... na zaklade toho mala co pani napsala ji hned takto soudit... a ta posledni veta je opravdu perla, ze se nestydite takto mluvit a nemocnych detech!!!
@sarabi86 myslím si, že by ji brácha neměl upravovat oblečení, měl by jí vysvětlit, že jí padají kalhoty a poprosit ji, at si je vytáhne nebo jestli by chtěla pomoc je vytáhnout. Rozhodně ji nemá co plácat po zadku..14ti lety dítě 4 lety plácat?! S tím prevlekanim se zdá, že má úzkostlive stavy podobně, jako když si obsedantne kompulzivni člověk chce pořád mýt ruce. Silou ani autoritou tohle nezlomite a když se o to budete snažit, tak to jen zhoršite. Např. můj 3,5 lety syn se šíleně bál, protože jsme mu měli dát kapky do očí, tak jsem se s ním dopracovala k tomu, že když si vezme s sebou dvě hračky, tak to bude ok. Kdybych ho nutila a spustila nějaký "přestaň vyvadet", bylo by to tisíckrát horší. Chce to s ní v klidu probrat, proč jí ta voda vadí a vymyslet kompromis v podobě "co kdybychom tě místo prevlekani utreli ručníkem " nebo něco podobného, na co přistoupí. Chce to s ní jednotlivé situace řešit, probrat, dopracovat se k výsledku a učit ji pracovat s emocemi. Např. syn včera někam vylezl a bál se slezt, tak jsem s ním probírala strach a co s ním delame a jak s ním pracujeme a nakonec v klidu slezl. Prostě z vás cítím, že berete dceriny potřeby jako prkotiny a ona z vás musí cítit vztek a frustraci a proto vyvadi. Brácha ji fakt nemá co plácat a musel to někde okoukat..vztekani řešit placanim je dost velkej nesmysl.
@sarabi86 přesně v tomto je problém " které se dokáže vzteknout a ustavičně řvát kvůli totální blbosti". Nic z toho, kvůli čemu se vaše dcera vzteka, není blbost a už vůbec ne "totální blbost". Změňte to na "ustavičně řvát kvůli něčemu, co je pro ni nesmírně důležité" a podle toho s ní ohledně té dané věci pracujte. Pokud např nechce od bratra pusu, nemá ji co pusinkovat, v žádném případě. Kdybyste nechtěla od někoho pusu a dostala ji, připadala byste si příšerně. Nemusíte jí ve všem vyhovět, to neříkám v žádném případě, ale probrat s ní vždycky důvody, když jí vyhovět nemůžete a zkusit spolu najít kompromis.
@sarabi86 jinak to, že bratr má zájem a pohlídá, tak to je super, ale není od toho, aby ji vychovával atd, spíš by s ní měl dělat blbosti atd...mluvím z vlastní zkušenosti, kdy sem prakticky měla na starosti o 10 a 12let mladší sourozence a dodnes to vidím jako mega problém...
to, že s bratrem dělají blbosti a on někalikrát důrazně řekne, že tohle je mu nepříjemné a ona to dělá pořád, tak prostě s danou věcí přestat, vztek je logický, ale učí hranice a toleranci - jemu se nelíbí, že na něj skáče a chce, at přestane - naopak ona nechce, aby jí dal pusu, tak jí ji ale taky nesmí dát...vidíte tam tu spojitost? prostě je potřeba se k ní chovat tak, jak chcete, aby se chovala ona k vám...tedy s respektem a tolerancí... ale taky je potřeba brát v potaz to, že je to prostě 4 leté dítě a neumí tyhle emoce ještě tolik ovládat a vy jste tam od toho, aby se to naučila...takže vysvětlovat a vysvětlovat, když se uklidní, celou situaci klidně znovu probrat, najít nějaké řešení, případně pokud víte, že na danou situaci bude reagovat pláčem, připravit ji na ni, že něco bude jinak, než ona chce, ale prostě to jinak nejde...
@saminomimino
Ty mas vzdycky tak uzasny komentar, ze me to u tebe uz ani neprekvapuje.
@sarabi86 dcera 4 roky se taky vzteká kvůli blbostem, je pravda, že jako prvorozené jsme ji vždy vyšli ve všem vstříc. Ale pravidla co se smí a nesmí jsou nastavena odmala. To vztekani kvůli oblečení máme taky, stačila kapka vody, musela se převléknout. Já ji vždy vyhověla, ale zároveň pověděla, ze to nic není, ze to hned uschne. Za nějaký čas, mě sama přišla říct, ze se pokapala, ale že to uschne atd. Myslím, jak píšou ostatní, že to vztekani je projev toho, že si to dítě chce prosadit svou. Ale to sebepoškozování mi také nepřijde zrovna normální.
Teoreticky by se mohlo jednat o autisticke rysy, ale pouze z textu bez toho vidět dítě je to těžké říci přesně...