Šikana a krádež předškoláků. Máte zkušenost?
Ahoj.Včera byla dcera na školním výletě a dnes ráno mi p.ucitelka sdělila, že se stala nemila věc na výletě, že má dcera okradla spoluzacku o 100 Kč (a to měla peníze svoje...) a že to není vše, že ji již delší dobu šikanuje, kdykoliv přijde do školky s bonbony či lizatkem, má dcera jakmile to zjistí, nařídí holčičce, že ji musí věci odevzdat. A pokud ne vyhrožuje ji. Čím to jsem se nedozvěděla. Dceři jsem celé odpoledne vysvětlovala, že toto je opravdu velký průšvih, samozřejmě je potrestana, plakala. Na výletě prý neprojevila kousek lítosti. Krádež jsem již řešila jednou, přišla jsem na to sama. Ukradla spoluzakovi z poličky auto. Že prý ji ho dal kamarád. Udělala to protože jsme předtím její auto darovali do krabice od bot pro děti do dětského domova a ji to bylo potom časem líto a chybělo ji. (učím jí dobrým věcem a slušnosti ale asi blbě, jinak si to nedokážu vysvětlit.)Slíbila že to už neudělá. Dnes mi řekla, že holčičce rozkazuje protože já ji doma rozkazuji. Tak říkám jak ji rozkazuji. A prý, že jí říkám, že se má oblékat, čistit zuby, jít se umýt atd. Vysvětlila jsem ji, že to není rozkazovani, že takové věci dělají i jiní rodice. A peníze ji prý vzala že by chtěla mít všechno na světě. Říkám nikdo nemá vše na světě. S rodiči se to bude jeste řešit, ale mají prý čas až příští týden. Za mě je to pozdě. Děti rychle zapomínají. Samozřejmě se musí dcera omluvit rodičům i holčičce a já též a vysvětlit jim proč to dělá. Jsme objednani k psychologovi, ale bohužel termín je až na konci srpna.
Žijeme spolu sami. Nikdy neměla tátu. Máte někdo podobnou zkušenost. A jak by jste to řešili. Já jsem z toho hotová a moc se stydím za to co dcera udělala...
S řešením neporadím, ale dávám palec nahoru za to, že jsi šla s kůží na trh a zveřejnila takový případ. Většinou jsou zde příběhy obětí, ne šikanátorů.
U predskolaku to to dite jeste uplne nedomysli. Proste si vec vezme protoze ji bytostne potrebuje. Podle mne to jeste upl e nedokaze vyhodnotit. Samozrejme ze je potreba o tom mluvit vysvetlovat, ale zase bych z toho nedelala tragedii. Spis vysvetlit , vzit se do jejich pocitu... chybelo ji auticko tak si ho vzala. Ale tomu diteti ted take chybi. Je smutne. A to neni dobre. Zkusit spolecne najit jine reseni. Treba poridit auto znovu a pak ho bez jejiho svoleni uz nikomu nedavat.
Ty penize take jeste úplně nevyhodnoti... jejich cenu , hodnotu, kradez. Kdyz mi z penezenky corovala dvoustovky devitileta ci desetileta ( nebo kolik dceri bylo) tak to jsem uz rvala. Davno mela kapesne, vedela co jsou ci penize, atd. Bylo to sem tam, kolikrat jsem si nebyla jista zda fakt vzala nebo jsem to utratila, takze blby pro mne. Musela jsem si pak treba pul roku fakt hlidat penezenku a hlavne denne pocitat bankovky. Ale uz z toho taky vyrostla a doufam ze dobry☺ . Hlavne o vsem hodne mluvit. Tresty uplne smysl nemaji. Penize a veci je samozrejme nutne vratit.
Zkuste si přečíst knížku Respektován a byt respektován nebo Výchova bez poražených. Radu nemám, ale držím palce, ať vse vyresite. Musí to byt hrozne nepříjemné.
Myslím, že si to ještě úplně neuvědomuje co dělá. To není důvod to omlouvat a myslím, že se k tomu stavíš dobře. Jen mi napadlo, aby ji neuškodilo, že jsi na ni nyní naštvaná, tak ji vysvětlit, že ji máš moc ráda, ale to co udělala té holčičce, že je špatně, že se to nedělá. Asi s ní hodně mluvit a věci probírat, třeba se doberete k tomu co ji trápí. Možná v té školce je někdo hnusný na ni a ona si to pak vylévá na slabším dítěti. Dobrý psycholog určitě super, dá ti jiný pohled na věc. Jen bacha mi jednou byli u psycholožky nějaká stará škola a to byla v některých radách dos katastrofa
Radu nemám, jen osobní zkušenost. Jako malá jsem ve školce "šlohla" pár lízátek. Máma zařídila, že jsem je musela vrátit před všemi dětmi. Dodnes si to pamatuju i jak jsem se styděla. A to mi je už 45 🙂.
@candat
A beres to zpetne jako dobre reseni situace nebo ne?
@zelenaesmolda ano, beru. Raději toto řešení, než dostat na prdel. Tohle mě vytrestalo mnohem více. A v paměti zůstalo 🙂, že se takové věci nedělají.
Ten důvod, proč nekrademe (pokud nekrademe, mraky i dospělých lidí krade, i kdyby jen drobnosti) je ten, že si uvědomujeme, jak to tomu druhému pak je líto, jak ho ztrátaté věci mrzí. Jinými slovy, brání nám v tom empatie. A empatie není vrozená, dítě se jí musí naučit. Z pohledu dítěte je jeho čin logický a racionální. To, proč je to špatně, jsou pocity toho druhého, okradeného. Takže můžeš její empatii podpořit tím, že budeš častěji mluvit o tom, jaké má naše chování vliv na jiné lidi a jejich pocity, můžeš častěji mluvit o tom, jak má tvoje chování vliv na její pocity a co to pro tebe znamená a jak to ovlivňuje tvé rozhodování. Je dobře, že to řešíš. Ale nedělej ukvapené závěry. V zásadě je jen opožděná v tvorbě empatie, neznamená to, že je špatný člověk nebo tak něco.
@biciklissie bude ji v srpnu 6. Dcera se dnes ráno holčičce znovu omluvila, a že jí nebude už ubližovat, předala bonbonky, taktéž mamince. Paní učitelka předala i mou omluvu mamince ta ji přijala vyřídila že je to pro ni uzavřené a sejít se již nepotřebuje. Dcery jsem se ještě dnes ptala jaký měla pocit když ji musela předat bonbonky které ona má ráda a myslela si že jsou pro ni. Řekla že se cítila smutně. Tak jsem ji vysvětlila že to bylo proto aby se alespoň trochu vcitila do role holčičky když ona musela odevzdávat bonbonky jí. Řekla že už to dělat nebude, tak snad to je pro ni velké ponaučení do dalšího života. Také jsem ji vysvětlila že to že je něčím jako rodiče úkolujeme vlastně je učíme aby vše uměli a byli dobrým člověkem.
@galatea_a no víš já sama jsem z toho v šoku a nikdy bych si nemyslela, že má dcera je toho schopna a vůbec že ve školce tak malé děti už přijdou na takovou věc. Jsem moc ráda že se vše vysvětlilo ale i tak mě to moc mrzí a hrozně se stydím, a pořád přemýšlím co jsem udělala špatně že toto stalo
@konidana vše se samozřejmě vrátilo. A autíčko už jsme předtím pořídili. A už ho nedáme
@zrzinda ano to je
@ada22 ano o všem jsme si promluvili a mluvíme o dál. Řekla jsem ji ze i přesto co se stalo ji stále pořád miluji a nikdy by to nebylo jinak. Že i jiní dělají chyby, malý i velcí, a z chyb se lidé potom poučí ( no někteří ne ale to ji říkat nebudu..)
@zelenaesmolda je to dva dny. S učitelkou jsem se radila řekla že jsem vše vyřešila dobře. To si myslím i já, jen mi ještě řekla že mám tak týden počkat a dát jí nějakou pozitivní motivaci, že tedy když se bude chovat slušně ustoupit třeba z nějakého trestu
@gabriellkas nic jsi neudelala spatne😉
@fire85 no abych pravdu řekla v první chvíli jsem se rozbrecela, a myslela si že si to můžu jít hodit. Jsem celkem vyvusny člověk a překvapila jsem včera sama sebe s jakým klidem jsem si s dcerou včera promluvila, a jsem moc ráda že maminka holčičky je podle paní učitelky "normální " a vzala to celkem v pohodě. Já trvala na tom že se sejdeme at to dcera a já vysvětlíme a stačilo ji to že dcerka to zvládla sama za přítomnosti učitelky. Protože mi se s tou maminkou vůbec ve školce nepotkame. Byla jsem ochotna si vzít volno ale řekla že to už není potřeba. Tak jsem ráda. Je mi jich moc líto. Protože jsem cita. A pořád přemýšlím jak se musela ta holčička a maminka cítit. Samozřejmě i stále přemýšlím kde dělám chybu že moje dcera se cítí být rozkazovana ukolovana... Třeba psycholog poradí jak spolu mluvit.. Asi to dělám blbě...
@rebe děkuji
@konidana děkuji za podporu
@gabriellkas drž se, musí to být šok, určitě to bude všechno v pořádku🙂, kdyby byli vsichni rodiče takoví 🙂 (naštěstí teda většina snad je).
@eviicka děkuji
@gabriellkas To zní moc dobře, myslím, že se k tomu stavís skvěle a je velká šance, že to dcera pochopí. Držím pesti.
Sama to naštěstí neznám, ale připomnělo mi to jeden večer kdysi dávno, kdy naši sousedi měli velice dlouhý a opravdu velice emotivní rozhovor s jejich tehdy cca 8letou dcerou na téma "kradeš a ještě mi lžeš do očí", protože si holka "vypůjčila" jakousi barbinu od spolužačky.
No a dneska je to plnoletá dospělá ženská, co studuje vysokou a vůbec je to šikovná holka. Myslím, že jsi to vyřešila skvěle.
Jen málokterý rodič má takovou sebereflexi a postaví se k problému takhle čelem. Nemyslím si, že jsi někde ve výchově udělala chybu. Ona je malá, zkoušela své hranice a naštěstí ji to neprošlo. Myslím si, že jsi to vyřešila důstojně pro ni, pro holčičku i pro sebe. Udělala chybu a přesto jsi ji nevystavila ponížení, nedostala nabančeno, vysvětlila jsi jí o a ukázala jsi jí, jak to napravit a to s láskou a respektem. Nepochybuju o tom, že si to bude pamatovat. Málokdo by to takhle ustál.
@gabriellkas ahooj, neporadím, ale líbí se mi, že tady jsou příjemné a milé komentáře. Že tě nikdo hned nemá za špatnou matku, že si někde ve výchově atd udělala chybu. To je hezké. Nejen,, obětem,, je tato situace nepříjemná, tak i těm, kteří tuhle situaci vytvořili to může a je nepříjemné. Každopádně ses k tomu postavila dobře a je fajn, že i druzí rodiče přijali omluvu a berou to v pohodě.
Už jen z toho co tady čtu si myslím, že tvoje dcera má úžasnou mámu, která má pochopení a i když se stal průšvih, dokážeš s ní pořád jednat s láskou a naslouchat jí.
U nas to dela holcicka, ktera je z velmi bohate rodiny, jenze se ji doma medostava pozornosti, tak ji na sebe pritahuje takto.
@gabriellkas ahoj, skus ak sa ti da hladat dalej aj skorsi termin ako srpen.
Na tom stretnuti s maminou dievčatka to velmi nehrodte, dieta sa ma hanbit, ale aj “trest” ma mat formu a hranice. Ak mozem, z toho co som narychlo precitala skus okrem stretnutia pre dcerku aj cosi pre seba. Pises, ze si “cita” no tie tvoje vety formu príkazu maju. Necitaj v zlom, skor, ze ma to zaujalo. A dcerka je mozno taky cita a dotyka sa jej forma ( nie obsah, ze nemas nic vyzadovat) .
Z psychologov by som na to brala adlerovsku skolu - neviem ci to mas blizko ale brnenske mansio (kludne pozri stranku, robia aj kurzy, ak si dobre pamatam tak i rodicovske), dalsia z dobrých veci je filiálka terapia - zodpovedala by ti na otazky co robit ako rodic inak. Drz sa! Davas do toho seba, snazis sa ucit dobre, výchova sama o sebe je narocna disciplina, u jednorodica o to skor.
Jako za mě jsi se k tomu postavila dobře. Neomlouváš ji, nevymlouváš se. S dcerou to řešíš, jasně jsi se vůči tomu vymezila, plus se dcera musí omluvit. To je pro mě velmi důležitý krok. Nevím, kolik je dceři let, ale ještě bych s ní zkusila vykomunikovat, co ji vlastně chybí, co si chtěla za to koupit, atd. Taky třeba hodně mluvit o pocitech ostatních, aby se trochu naučila empatii. To mi v dnešní době u dětí dost chybí. To rozkazování, no, do jisté míry je to u dětí normální. Vidím to i u dcery ve školce, jak holčičky mezi sebou bojují. Samozřejmě výhrůžky a odevzdávání sladkosti, to je hodně za hranou a fakt už šikana. Ale řešíš to, jistě i učitelka na ne dohledne.