Nechat 3leté dítě ve školce při podezření na VD?

Já bych dítě s VD do klasické velké školky nedala. Podle mne potřebují klid, respekt a vlastní tempo. My mame pobliz Montessori, tak chodí tam a na logo a další terapie/ kroužky soukromě. Do školky chodila až do 5,5 let 3x týdně. U dcerky je VD spojená i s emočni nezralosti.

mam taky takove a nikdy nebyl v normalni skolce. Ted bych ho jeste tedy nechala doma, mas zatim jen to jedno ditko? Ale na druhou stranu se neupinej na to, ze v breznu budete vse vedet, nekdy urceni diagnozy trva dlouho. My uz na to cekame urco 3 roky. Tak jen aby jsi pak treba nebyla zklamana 🙂

Přesně co popisujete u Vašeho syna probíhá i u nás. Mám dvojčata. Věnujeme se jim snad dost - od čtení, přes trénování jemné a hrubé motoriky, po pohybový rozvoj. Hodně si hrají se sourozenci takové ty dětské hry na role, skvělé se zapojují. Kreslit prostě odmítají. Ve školce je všichni chválí, jak jsou šikovní a mluvení jistě přijde. Milují je učitelky i děti. Moc je jim tam líbí. Také nás čeká kolečko vyšetření. Uvidíme jak dopadne. Jsem trochu nervózní co se dozvím.

Jsem učitelka v logo třídě t.č. na RD. Záleží individuálně na dítěti. Běžná školka mu také něco dá, ale pokud má VD, tak v mluvě se většinou kupředu posune až v logo třídě. Zeptejte se jeho, jestli tam chce chodit. Jinak - má třída např. přijímá děti i uprostřed roku, pokud někdo jiný odejde. Vyšetření dítěte se pak udělá naší logopedkou z SPC přednostně, na základě toho se dítě okamžitě zařadí a ostatní vyšetření se udělají dodatečně.

ahoj, zkusenost mam, pomohla nam dost alternativní vec, jestli chces vedet vic,tak do IP. nerada bych tu zase rozpoutala nejaké hadky 🙂

@mulgrew mohla bych poprosit taky o IP? Mám ten samý problém, dcera půjde do lesní, ne do státní. Předem moc děkuji.

@mulgrew mohu také poprosit o informace do zprávy? Předem děkuji

Dobrý den, trochu Vás uklidním. Našemu malému bylo koncem listopadu 3 roky, od září chodí do školky. Nekomunikuje, spojí max. dvě slova, vázne srozumitelnost, má malou slovní zásobu - hodně malou. Doma docela drilujeme čtením, hraním, povídáním, příběhy..... připadámm si, jako kdybychom na něj nemluvili atd. V našem okolí jsou děcka v jiné "kondici". Na neurologii chodíme od 1,5 roku. Naposledy jsme tam byli na začátku prosince a paní doktorka mě upozornila, že je v hodně hraničním období. Taky mi říkala, že časem doporučovala logo vyšetření, ale s tím, že v tuto chvíli je to zbytečné s ohledem na věk a s ohledem na krátký čas ve školce. Držím pěsti, ať Vás výsledky něco ukáží.....

Co zkusit speciální školku, možná by mu vyhovovala více... děti by se ho tam nestaranili a nevadilo by jim že nemluví... teta má chlapečka autistu... každý autista se projevuje trošičku jinak (má rád jiné věci)... mají svůj vlastní svět a v něm svá vlastní pravidla... Majda moc nemluví, i když ho to stále učí... ve șkolce uměl např. Párek, ale spíše přerušovaně (pá - rek), a pár dalších... spolu k nim vždy přinesl kartičku s obrázkem, aby věděli co chce a ještě s nim to slovíčko probrali a znovu zopakovali... spoustu věcí uměl sám, vezme si z lednice co chce atd... JENŽE, pořád nad ním musí někdo stát... šel na wc supr... ale hodinu pak splachoval... nesnese být dlouho v cizím prostředí... problém nastal když začal ve školce mlátit děti... on to bere jako hru, když dá někomu pěstičkou do ramene, čeká že mu udělá to samé... nechápe že ho to bolí, on sám má posunutý práh bolesti... když se mu něco nelíbí, tak ubližuje sám sobě :( ... jiný autista... (Majdy kamarád) miluje noviny... hračky ho vůbec nezajímají, daleko větší radost mu udělá kupa novin pod stomečkem :D ... má rád když je může trhat... Majda už chodí do speciální školy... ale vy máte do školy ještě daleko, a to by vám dalo čas vše dořešit... přeci jen, ve speciální školce některé děti mluví, jiné ne, zato v běžné školce mluví všechny... a když je kvůli tomu tak odstrčený, asi bych to zvážila 🙂

Já mám pocit, že v jeho 3,2 letech uvažuješ strašně dalekosáhle. To, že ještě nemluví, není v jeho věku extrém - klidně může jít o "pouhý" opožděný vývoj řeči. To, co je trochu zásadnější, je porozumění. To je totiž klíčové, a pokud pokulhává, je nutný bezodkladně zvolit speciální přístup, který mu v tomto pomůže a bude jej snad posouvat dopředu.
Co se MŠ týká, tam bych se rozhodovala dle toho, jestli je tam synovi dobře. Pokud ano, neměnila bych, i když jde o klasickou školku. Ono totiž takový ten předpoklad, že "ve školce se dítě rozmluví" je pouhá fáma. Děti se často opravdu rozmluví v tom předškolním věku, nicméně je to díky dozrání CNS, nikoliv díky docházce do školky. To, že jeho kontakt s vrstevníky je problematický to je dost nasnadě. Jednak proto, že s nimi nemůže komunikovat na jejich úrovni, jednak proto, že jim možná ani dobře nerozumí. Jenže toto je aspekt, který nebude lepší v žádné školce. Takže jak říkám, neřešila bych to, co problém není (školka), ale soustředila se na porozumění, a pokud toto vázne, zkusila kontaktovat odborníky, kteří budou umět poradit, jak toto rozvíjet.

Já ještě doplním že moji synové měli do tří let v podstatě stejný vývoj,rozdíl nastal v období po 3 roce,kolem 3,5 kdy starší stagnoval a mladší se rychle rozvíjel. Zatímco ve 4 letech starší začal dávat dohromady věty a konečně dokázal říct co chce,potřebuje,cítí,vidí a mohli jsme zavést dialog,mladší ve 4 letech byl na hřišti tiskový mluvčí,mohla jsem se s ním normálně domluvit. Dneska mu bude 5 a neumí jenom r a ř a jinak mluví perfektně. Starší má stále s výslovností velké problémy. Půjde nejspíš do speciální školy.

Každý dítě je jiný. Je pravda, že děti s VD jsou hodně často úzkostné a mají problémy s větším kolektivem. Ale je to hodně dáno tím, že špatně rozumí a pak se v tom davu prostě ztrácí. Navíc při počtu dětí ve třídě kolem 26 na ně prostě ty učitelky nemají čas. Naše Elča má smíšenou VD a chodí do logo a integrované školky. Ve třídě jich je kolem těch 26, ale jsou rozdělení do dvou skupin, mladší a předškolní děti. Ve třídě jsou dvě učitelky plus asistentka.

Některé činnosti dělají společně, na některé si je dělí a asistentka se věnuje dětem, které to potřebují. Ela to od počátku zvládala, množství dětí jí nevadilo. Navíc tam nebyla žádný exot, dětí s logo vadama tam bylo a je víc. Všichni se jí hodně věnovali, snažili se jí zařaďit, nijak na ní netlačili, všechno hezky postupně. Během prvního roku se částečně rozmluvila, druhý rok už byl o dost lepší a letos už je úplně v pohodě. Mluví už téměř jako vrstevníci, výslovnost má dobrou, ještě vypilovat r a trošku sykavky, ale jinak už je to v pořádku. Porozumnění není ještě na 100%, ale doufám, že v září by už mohla do školy. Je říjnová, takže by šla v necelých sedmi letech.

U vás bych počkala na výsledky těch vyšetření, pokud se diagnoza potvrdí a u nás to bylo na první sezení u psycholožky. Tak byste potom mohli buď hledat logo školku nebo si zažádat o asistenta do té nynější. Žádá se přes SPC. Takže některý děti ten velký kolektiv zvládají celkem dobře. Ela byla a je neuvěřitelný odkoukávač. I když mizerně rozumněla, tak pozorovala co dělají ostatní děti a dělala to taky, i když nechápala proč. Takhle se naučila spoustu věcí na který jakoby neměla rozumový schopnosti, jenom pouhým odkoukáváním. Učitelky z ní byly hin, protože v sebeobsluze byla šikovnější než děti bez diagnozy. Ale u nás je to asi i dáno tím, že má skoro o šest let starší sestru, která pro ní byla a je velkým vzorem, všechno chce dělat podle ní. A částečně je to i náturou, je hrozně paličatá a zabejčilá. Takže jí jen tak nic neodradí, což u dětí s VD je asi dobrá vlastnost, protože starší dcera je jiná a mám obavy, že ta by se s tím popasovala mnohem hůř. Ela třeba i přes ten svůj hendikap neměla problém si od začátku nají kamarády. A bylo hrozně dojemný, jak se o ní některý předškolačky staraly a učily jí třeba kreslit. Ale u nás je všeobecně dobrý kolektiv a hlavně učitelky, které nedovolí, aby se někdo někomu smál, že mu něco nejde.

Příspěvek, který napíšu, je psaný z pohledu rodiče dítěte bez vady řeči a jakýchkoliv jiných "diagnóz".
Mám dceru druhým školním rokem (bude ji 5 let) ve státní školce, kde je ve třídě 25 dětí. Na kolektiv si první rok pomalu zvykala a za 3 měsíce docházky ve školce spávala a nebyly žádné problémy - občas řekla že se ji tam nechce, nebo po víkendu v pondělí ráno plakala že by raději byla doma, ale nikdy nedělala scény ve třídě, že by se mně nechtěla pustit apod. Do její třídy však chodí 2 chlapci s poruchou řeči. První školní rok tam byl jen jeden a ještě to více méně šlo - občas, jelikož mu děti nerozumněly je majznul hračkou, nebo když si chtěl vynutit pozornost tak je žduchnul apod...ale stávalo se to občas. Chlapec nemá stanovenou žádnou diagózu, rodiče prý jeho stav neřeší, paní učitelky ho umí korigovat i když je divoký, ale klučina prostě není tak "hrozný", takže jeho chování se více méně extra neřeší a hlavně nenarušuje dětem tu docházku víc než je únosné.....
V tomto školním roce do třídy přišel další chlapec, kterému bude na jaře 5 let - ten má poruch více, je zařazen do třídy v rámci inkluze a začalo peklo. Klučina ději bije, plive na ně, plive jim do jídla, ničí jim hračky, ničí výtvory, na podzim jim do očí sypal písek, teď jim do obličeje sype sníh, během vteřiny vylije tekuté mýdlo v umývárce atd...
Paní učitelky máme bezvadné, nemůžu proti nim nic říct, mají děti jako svoje a dělají maximum pro to, aby měly pěkný program a věnují se jim. A tento chlapec jim od září všechno "ničí". První školkovský rok nám dcera říkala, co zpívali, jaké básničky se naučili. Letošní školkovský rok jsme od ní ještě nic neslyšeli, tvrdí že si písničky i básničky nepamatuje, ale zato víme podrobně to, co dělal Petr! I od paních učitelek mám potvrzené, že on na sebe strhává takovou pozornost že ty děti pak nevnímají, co se "učí" - příklad: zpívají, dostanou dřevěné paličky a Petr i když stojí trochu bokem neváhá a ty co jsou nejblíž těma paličkama bije po hlavě, děti začínají brečet, paní učitelka vysvětlovat a utěšovat...a tím učení písničky končí...A tak je to se vším, když se zeptáme, co tvořili tak sice rychle odpoví ale následuje podrobné popisování situace, jak Petr vylil barvy ostatním dětem na papír nebo do klína a paní učitelka musela utěšovat půlku třídy a uklízet po něm spoušť...
Není den, aby nám dcera neříkala, co ji nebo i jiným dětem provedl. Zkoušela jsem po dobrém 2x poprosit maminku jestli by mu mohla nějak domluvit, ale on asi ani nechápe čeho se dopouští, navíc ho matka hájí a vidí problémy jen na straně školky a ještě osočuje děti, že jim ubližuje proto, že si s ním nechtějí hrát - ale kdo by si chtěl hrát s dítětem, které jen škodí a místo mluvení jen výská a oni mu nerozumí...
Je to na dlouhé psaní, ale já jsem hlavně chtěla nastínit, jak přítomnost dítěte/dětí s nějakou poruchou řeči či jinými diagnózami můžou vnímat "normální" děti a jejich rodiny.
Denně slyšíme, že nechce do školky, protože tam je Petr - za začátku jsme vysvětlovali, jak má nemocné mluvení a že jeho mozeček prostě pracuje pomalejí a musí se vše naučit...teď jsme se i my, kteří se snaží vychovávat metodou RABR (ne ortodoxně, ale vedeme debaty, snažíme se moc nepřikazovat a chceme aby dítě vidělo přirozený důsledek atd..) snížili k tomu, že pokud na ni plivne nebo ji uhodí, nemá si to nechat líbit a může ho tvrdě odstrčit a jít to říct paní učitelce. Protože dlouhodobé pokusy o slovní zhodnocení situace slovy: "Petře, nelíbí se mi, že na mně pliveš"nemá absolutně žádný účinek!
Já si popravdě nepřeju nic jiného, než aby tam nechodil, nebo aby za týden až přijde z PPP pracovník "zhodnotit", jak se chlapec začlenil usoudil, že tato třída potřebuje asistenku. Už mně i napadla varianta, že bych dceru ze školky stáhla, ale říkám si proč? Proč my bychom měli ustupovat?
Jenom ještě dodám, že v žádném případě nemám averzi na jakékoliv handicapované děti, ale myslím že tyto děti potřebují speciální péči a přístup a to jim klasická státní školka většinou prostě nemůže nabídnout, pokud dané dítě nemá při ruce asistentku a tu taky není úplně jednoduché dle slov paní ředitelky získat.

Treba poradi @sisstin ?

Nechápu inkluzi bez asistenta. Takovýhle dítě tam bez AP prostě nemůže být. Chápu tvoje naštvání. Taky jsme měli takovýho kluka ve školce. Všechny napadal, narušoval výuku, na zahradě ho nemohly učitelky spustit z očí a jeho matka ho akorát cpala lékama a všechny problémy svalovala na školku. Naštěstí už je pryč. A to podotýkám, že tam máme dvě učitelky plus AP v každý třídě. A stejně se to nedalo zvládat.

tanak, peggy722: Ok, děkuji. Cením si i zkušeností z druhé strany. Je nám jasné, že to takto není jednoduché ani pro učitelky a spolužáky. Určitě víme, že to není vina vedení školky, učitelek nebo kohokoliv jiného. A řešit něco práškama na uklidnění.. to nás tedy ani nenapadlo. Poradíme se tedy s ředitelkou v jakém to je opravdu stavu, a jestli nejde o podobný extrém jako popisujete, neradi bychom tam narušovali výuku ostatních dětí.

Jinak všem opakuji, že samozřejmě chceme prcka umístit do speciální logopedické školky nebo třídy, jenže k tomu budeme potřebovat určenou diagnózu. Dotaz zněl zda ho nechat ve školce na přechodnou dobu do stanovení diagnózy a možného přeřazení (což může ještě několik měsíců trvat).

peggy722:
"Každý dítě je jiný. Je pravda, že děti s VD jsou hodně často úzkostné a mají problémy s větším kolektivem. Ale je to hodně dáno tím, že špatně rozumí a pak se v tom davu prostě ztrácí. "

K vašemu prvnímu příspěvku. To, že jsou takové děti úzkostné a mají problém s kolektivem to rozhodně plyne z nemožnosti komunikovat. Je to asi jako by byl dospělý člověk zaměstnán ve španělské firmě, všichni mluvili španělsky a vy bez znalosti španělštiny měla vykonávat nějakou práci. Do toho všeho Vám to neusnadní ani kolegové ( v přeneseném smyslu tedy děti), kteří nebudou komunikovat jiným způsobem a nic Vám neulehčí. To by propadal úzkosti a frustraci asi každý. Takže jsme si možná teď odpověděli 🙂 Zda ho do takového kolektivu vyslat...

" U vás bych počkala na výsledky těch vyšetření, pokud se diagnoza potvrdí a u nás to bylo na první sezení u psycholožky. Tak byste potom mohli buď hledat logo školku nebo si zažádat o asistenta do té nynější."

Raději bychom tedy speciální třídku. U asistenta mi tam chybí posílená motivace k učení ze stejně handicapované kolektivu. My se s diagnózou asi dokážeme vyrovnat, ale budeme mít problém pokud se bude stanovení diagnózy protahovat. V tomto věku asi každý čas strávený speciální péče dobrý, a neustále odklady by nám pily krev...
Přece jen je rozdíl když se začne s logopedickou péči v 3,5 letech nebo ve 4,5 letech... za ten rok se pravdědobně nůžky mezi ostatnimi vrstevníkami a námi mohou ještě více rozevřít.

Andelka: "Já ještě doplním že moji synové měli do tří let v podstatě stejný vývoj,rozdíl nastal v období po 3 roce,kolem 3,5 kdy starší stagnoval a mladší se rychle rozvíjel. Zatímco ve 4 letech starší začal dávat dohromady věty a konečně dokázal říct co chce,potřebuje,cítí,vidí a mohli jsme zavést dialog,mladší ve 4 letech byl na hřišti tiskový mluvčí,mohla jsem se s ním normálně domluvit. Dneska mu bude 5 a neumí jenom r a ř a jinak mluví perfektně. Starší má stále s výslovností velké problémy. Půjde nejspíš do speciální školy."

Ano, ono je i klidně možné, že nás prcek příjemně vypeče a zničeho nic se rozpovídá (a nepřáli bychom si nic jiného), ale protože ho známe, odpovídá jeho projev symptomům VD. Hned jsem ho v tom poznali.
Např: Motorika je také slabší než u vrstevníků. Než se převlékneme ve školce, tak jsou ostatní děti asi dávno doma, pokud to mají poblíž a to ještě musíme pomáhat. Domluva (porozumnění) s ním je také těžká. Reaguje jen na jednoduché povely jako "rozsviť", "běž spláchnout", ale už je těžší vyjednávat "hele když si teď přineseš boty, abychom šli ven, tak pak dostaneš bonbon". Což může sice může být i tvrdohlavostí, ale toto se testuje těžko.. na tvrdohlavosti může skončit všelijaká spolupráce.

ivular: No ve 3 letech to opravdu může být jen OVŘ. Resp. to už nám logopedka řekla teď, během registrace ( 5minutová prohlídka, kdy ho snad ani neslyšela pořádně mluvit jeho činštinou).
Ale to je jen jeden ze symptomů celého balíku jménem VD. A to porozumnění právě není ideální, jak popisuji výše Andelce. Jednoduché instrukce ANO, složitější příkazy už těžko.

@mulgrew poprosim take ip

zajusenka : Autismus jsme také načetli, a ten nám příjde nepravděpodobný, žadné zvláštní chování nepozorujeme.

Jinak říkáme Speciální školce nebo třídě ANO, jen nám chybí posudky... speciálku nám tedy nemají zatím na co dát, pokud dobře chápu systém 🙂

efijil: " Taky mi říkala, že časem doporučovala logo vyšetření, ale s tím, že v tuto chvíli je to zbytečné s ohledem na věk a s ohledem na krátký čas ve školce "

Ok, jenže i ten krátký čas ve školce nám něco napověděl. On má co se týká komunikace svůj svět. Všechny básničky, pohádky, říkanky jako by šly obloukem mimo něj. Všichni vrstevníci se snaží odříkávat, alespon to co znají, ale synátor nemá ani zájem ani snahu.. nic mu to neříká.

Ono na to pozor, u nás je také celá rodina v klidu, pediatr v klidu, a i my jsme měli tedy tendenci to přehlížet. Ale teď, po prostudování materiálů, jsme vyděšeni jak moc blízko jsou symptomy VD známé i nám...

Myslím, že sada vyšetření pro jistotu nic nezkazí, a pokud jsme vedle, tak jedině dobře. Ale teď momentálně se bojíme a proto to řešíme.

@ jiira U vás jde vidět že synovy problémy řešíte a spolupracujete se školkou atd...To bohužel není u všech "hadicapovaných" rodin samozřejmé. Držím pěsti abyste našli způsob - ať už asistentku v klasické školce nebo speciální třídu či školku, kde syn bude spokojený a bude dělat pokroky.

@jiira ahoj, o autismu jsem mluvila spíše jen jako o ukázce toho jeké děti tam např. chodí, o problémech s přijetím a o plánu ho tam zařadit jsem nevěděla 🙂 ... jen jsem chtěla poukázat na to, že by se tam možná cítil lépe 🙂 držím palečky, ať vám vše dobře dopadne 🙂

@andelka A dá se ten rozdíl mezi VD a opožděným vývojem řeči nějak do těch tří let poznat? Třeba v porozumění nebo gestikulaci?

@tetta já si myslím že ne. My jsme s vyšetřením začalo ve 3 letech,foniatrie,od 3 a 8 měsíců jsme začali s logo. K psychologovi a na neurologii jsme se dostali až v 5,5 a to spíš kvůli adhd. Minimálně do 5 to vypadalo na ovr,k dysfazii jsem se klonila já když jsem si načetla kde co. V podstatě nám nikdo pořádně neřekl co a jak a v spc kde jsme šli kvůli odkladu se divili proč nic neví,proč jsme nepřišli dřív. No proto že jsem o te možnosti nevěděla.

A popravdě si myslím že pokud to není fakt vážné,tak do 3 let nemusí být ani poznat že o opožděný vývoj řeči půjde. Jak jsem psala do tří let na tom byli moji kluci stejně,zásadní byl vývoj potom. Ve 4 už bylo jasné že starší minimálně ovr má,kdežto mladší ve 4 mluvil úplně v normě a mluví dobře i teď. Mnohem líp než starší,který je o 2 roky starší a půjde do školy.

Moje dcera má dysfázii a chodila normálně do školky a teď chodí i normálně do školy. Nějak vůbec nechápu, proč by někdo měl držet dítě doma, nebo nedej bože v nějaké speciální školce/škole. Není to nic tragického a časem se to zlepší, chce to se dítěti věnovat a mít s ním trpělivost, není to tak snadné jako s dětmi bez této poruchy, ale vše se dá zvládnout.

syn má též vývojovou dysfázii, chodí do školky, kde je max 20 dětí ve třídě, ...