Jak zvládát dětské scény v klidu?

Vstavame driv, aby bylo na vsechno dost casu. Nenecham ji nimrat je v jidle a delat kraviny, to ji reknu, ze pujde hladova a okamzite hodlam odchazet. V tu chvili zacne jist. Parkrat zkusila delat sceny, ale po tydnu ji to prestalo bavit, proste jsem to zatrhla. Odpoledne at si dela kraviny jak chce, to uz je mi jedno:D

Rano pred skolkou ji taky vse trva, nenecham misto na kraviny, nekdy ji i krmim, pomuzu s oblékáním, i kdyz to dobre umi ( bude ji 5) jinak bysme nic nestihly.

Jde mi hlavne o to, jak pri techto scenach a situacich, co Vas vytaci, zustat v klidu. Obcas proste vybuchnu a zpetne si to vycitam, ze jsem to nezvladla.

Od malička nenechám dělat u jídla kraviny. Když dělá naschvály, vyhrožuji že dostane na zadek, a on ví že nevyhrožuji nadarmo...
Zachovat chladnou hlavu moc nejde.
Když zdržuje, počítám do deseti a pak mu seberu rohlík, nebo dám na zadek, dle situace...
Oni to pořád zkouší, a můj kluk si moc říct nedá, na všechno má vlastní názor a je děsně paličatý. Bojuji s ním každý den a jsem z toho otrávená, nešťastná a vyčerpaná

No tak to by mě asi jeblo!!! To nimrání v jídle a ješte bublání brckem do pití 😂 to tě normalně provokuje dábel 😈😈😂😂....... No hele moje mala se taky vzdycky vzteká když ji oblikam, zacne byt gumova, breci, je spocena ja jsem spocena hruza!!! Tak ji vzdycky motivuju. Ma rada psy tak ji rikam pot pujdeme ven tam bude pejsek, na cepici ji ukazuhu vyšitého medvídka a lákám ji aby se nechala obléknout, ale jinak si kup velkou láhev vína a dej si večer do nosu na odreagování 😀 mateřská dovolená hurá 😁😁😂 (doufám že mě berete s rezervou)

Když byla menší a blbla s jídlem tak jsem ji říkala že si takhle mužem hrát s modelinkou ale že jídlo se papá. A jestli už nechce že v pořádku ze už nemusí. Pokud lila treba piti do jidla tak jsem ji jidlo odebrala se slovy že takhle ne te tohle není správné. Pochopila velmi brzy takže tohle teď neznám. Bublinky at si dělá jak chce, občas takhle blbnu i já🙂 Do školky ji vodim po domluvě s ucitelkama bez snídaně 10 min před svacinkou takže snida az ve školce...malá je ráno spáč a oni mají ve čtvrt na devět svacinku. Když doma snidala tak pak ve školce nesvacila a jen koukala na deti tak takhle je to pro nas vsechny lepsi 🙂

@alesiaps tak ji nejdřív ráno obleč, dej jí na jídlo 20 minut max a pak jí to seber se slovy, že už musíte jít, její problém že to nestihla. Nenech se obměkčit, však ve školce bude svačina, hlady neumře. Zkus slíbit odměnu v podobě malého kokina, až bude mít hotovo. Velmi rychle se naučí, co znamená nestihnout to...
U nás dobře fungují hodiny. Ukážu mu, kolik má času (až bude velká ručička na 3), a pak konec...

Budim s dostatecnym predstihem, ma pomaly rozjezd rano, a mezi tim vsim, co rano musi, si jeste potrebuje pohrat a nema na ostatni "cas". Kolikrat chce jeste rano pohadku... mame pravidla - snidane, obleceni, zuby a pak kdyz bude cas, volna zabava. Nekdy me taky toci do vrtule, zustat klidna je dost tezky. Taky mam pulrocni mimino, ktery je uz v dobe odchodu unaveny, tudiz uchovany a uplakany. Starsi pomaham se zuby, s oblekanim. A ptala ses ji, co byste mohly vymyslet abyste to zvladaly lepe? Ve 3.5 by ti mohla rict...

@hankaros přesně, nejdřív všechno hotovo, a když zbyde čas, může si pustit pohádku 🙂

@alesiaps mala ma 2,5 s taky zkousime skolicku, tak za 1.vstavat v pul8 je podle me fakt pozde, ja mam pro sebe rozmezi ze chci odchazet z domu mezi 8/ctvrt na9 takze ji musim vzbudit nejpozdeji v 7 ato uz je opravdu na hrane, spis I driv tak o pul7...rano samozrejme vsechno taky odmita takze kdyz je cas oznamim ji ze odchazim a zacnu sebe a mladsi (1rok) oblikat a to potom nabere vyssi rychlost 😀,a ze jde nekdy hladova? Ano.jde ale do krku ji to nasilym nenarvu...a rada jak se nenervit? Bohuzel nemam 😀 vetsinou se to snazim s tichym mlcenim preckat ale nekdy uz toho mam taky plno....

@alesiaps také mám jednoho takového vzteklouna doma, dceri jsou 3 a ctvrt a popravdě už to nedávám. Každé ráno už se budim ze strachem co bude. U nás ji dokáže uplna kravina dostat do takového stavu, že už přemýšlím, zda je to ještě normální nebo už máme vyhledat nějakou pomoc. A já buď bouchnu a kricim, čímž ničemu nepomůže a nebo utíkam s brekem ven. Jinak je to šikovná, dobrosrdecna a dost citlivá holka, ale když ji to chytne...

Dekuji za reakce. Dcera nechodi jeste do skolky, jen 2x tydne do skolicky (do Macesky), jelikoz se nam mela narodit koncem cervence druha dcerka, do skolky jsem jeste nechtela davat. Kvuli nemocem a aby nemela pocit, ze jsem ji strcila do skolky, protoze mam novy miminko. Takze do skolicky mame prichod mezi pul 9 az 9. A mame to 5 minut ode dveri.
Nenutim jist, neni jedlik, ale kdyz si to rozdrape, trvam na tom, aby dojedla.
A presne, jak tu jedna z Vas pise, mladsi dcerka je u toho jejiho zdrzovani uz protivna, protoze chce spat. Takze i kdybych ji nekdy rada pomohla s jidlem a oblikanim, musim uklidnovat, uz tak dost vytoceny, mrne.

Spis si rikam, jak se zvladate nevytocit. U nas jsou sceny na dennim poradku, na to uz jsem si zvykla. Horsi je, ze jak jsem unavena z nespani, kolikrat hladova, ted jedna nemocna, druha nemocna, ja nemocna, furt dokola, kolikrat proste vybuchnu. Chtela bych zachovat chladnou hlavu, jen nekdy nevim, jak. :-/

@alesiaps tak bohuzel vam asi nepomuzu jak se nevytocit (sama to nevim 😂) jen uklidnim ze je to vsude uplne stejny 🙈😀

Opravdu myslíte, že je to ve třech a půl ještě klasické "období vzdoru"? Podle mě už tohle dělá úmyslně a i proto vás to tak vytáčí. Snaží s etím nejspíš získat vaši pozornost a "čas pro sebe"... což funguje. Jenže špatně. Podle mě už je dost velká,a by pochopila, že se to nedělá. Prostě ji to netolerujte (zdržuje u jídla? dobře, nebude jíst... vzteká s eu oblíkání? A je to horší, když ji oblékáte vy, nebo když s emá oblíct sama? Tohle obejít nejde, takže pokud to nejde v klidu ani jednou cestou, prostě klidně nastavte i nějaký trest (pokud to jde aspoň jednou cestou v klidu, samozřejmě použijte tu)) Ale halvně zkuste nsatavit odměnu za to, že nezdržuje - dejte jí ten čas cíleně v době, kdy to vyhovuje vám. A klidně ji to zdůrazněte, že sednout s i k ní a hrát můžete jen tehdy, kdy ona před tím nezdržuje a ten čas tudíž máte. Myslím, že v tomhel věku dokonce dítě pochopí i trest "zdržovals, tak si nemžem spolu hrát". Vydržet všechno v klidu je krásná věc, ale ono to taky nefunguje vždy. Dítě prostě občas potřebuje vědět, že mámu rozzlobilo a čím. Že to vůbec nic nemění na tom, že ho máma miluje, ale že jsou druhy chování, které máma netoleruje... (Takže s vztek nevyčítejte. Vztek je obranná reakce. A člověk se musí bránit, když mu někdo svévolně krade jeho čas.)
Bohužel to bude asi i mechanizmus "soutěže" s mladším sourozencem... a to je to težší pro obě strany, ale omlouvat to obdobím vzdoru už bych v tomhle věku nedělala.

Já jsem teda jiného názoru, fyzicke tresty a uplaceni ve formě odměn nemám vůbec ve výchově ráda. Souhlasím s tím že vás asi dcerka točí úmyslně kvůli pozornosti a že je dobre nastavit hranice ale věřím že to jde i bez násilí atd. A ano udržet vždy emoce na uzdě je občas těžké zvlášť když je člověk nevyspaly, dětí nemocné atd (malá má spálovou angínu, já jsem těhotná takže mám naprosté pochopení ohledně snahy nevybuchovat aby pak člověk neměl vycitky). Jak na to - co ji dávat také do školky až před svacinou že by doma nesnidala? Jo a dobře nam doma zabírají stopky (minutka) kde se nastaví čas na nějakou činnost nebo nutnost odchodu a když to udělá cink už prostě hotovo a musíme jít (nebo konec aktivity). S tím že se ji vždy dopredu ptám kolik času na tu aktivitu potřebuje. Naší malé by asi zabralo říct že je teď čas snídat, kolik času na to potřebuje, ze za 15 min musime odchazet. Ona řekne že 10 min. Tak bych řekla ok když to stihnes za 10 minut tak pak bude čas si ještě přečíst pohádku o Snehurce. Nastavila bych 10 minut na stopkach a ať by dělala s jídlem cokoliv, nechala bych ji ten čas bez komentářů, pobizeni a opakovani ze ma jist rychle at stihne pohádku. Mlčela bych a nechala to na její zodpovědnosti. Klidne se otoc kdyz ti to nimrani vadi nebo zacni pripravovat svacinu pro mladsi. (Odvratit se od situace co te nervuje a zamestnat se necim je taky jeden z triku jak zvladat emoce). Po cinknuti minutky bych se zeptala zda už dojedla. Pokud ano je čas na pohádku, pokud ne tak bych se ji zeptala zda chce jeste jist nebo číst pohádku protože oboje už nestihneme že máme 5 minut. Volbu bych nechala na dítěti. Znovu bych nastavila stopky na 5 minut , udělala činnost dle volby dcerky. Po zazvonění budíku odchod. Dle mého jsem tak nastavila hranice, dala dcerce jasně najevo co je potřeba ale nechala ji dostatečnou volnost v rozhodování a zároveň v klidu a pohodě by se odešlo z domu na čas...ale tohle vyhovuje nám, vám nemusí...

Maminky, dekuji za prispevky. 🙂 Obcas bojuji s tim, byt prisna. Znate to, co vam vadilo v detstvi, nechcete moc opakovat.

@alesiaps Jak udržet nervy v klidu?? Dej si čokoládu a zapij vínem 😂

Dítě, kterému jsou 3.5 roku, se nimrá v jídle, když nemá hlad nebo mu toto jídlo vůbec ale vůbec nechutná. Promiňte, ale budete se nimrat v jídle s prázdným žaludkem? Budete se nimrat v jídle, když máte hlad? Dávala bych jí do školky bez jídla doma, nechat vyspinkat, obléct, dát něco menšího, třeba jablko nebo banán, pokud chce nebo nechce, nechat na ní, a šla bych. Ve školce si pak svačinu určitě ráda dá, oběd bude brzy, hlady strádat nebude. U oblékání ráno s dítětem vůbec nediskutuju, co se množství a barev oblečení týče a kupodivu, už zcela dávno pochopili, že ráno se poslouchá, ráno je v režii rodiče, a hraje se odpoledne (děti 5 a 6 let, pochopili tak na 2,5 letech). Ani je nebavily ranní scény. Při odchodu jim řeknu, že je mám oba ráda, že si odpoledne budeme hrát a odcházíme s dobrým pocitem.
Samozřejmě, i mě děti vytáčí k vzteku, ale ráno moc ne, protože ráno prostě nediskutujeme, já jsem rodič, oni děti, situace nesmí vadit zaprvé mně, pak dětem. Pokud situace rodiče obtěžuje, k dobrému to nevede. Spokojený rodič, spokojené dítě (obvykle🙂)

@lucka662006 ona vydrzi hlady klidne cely den. Uz jsem to tak parkrat zkusila. Zato je pak pekne protivna z toho prazdnyho zaludku.
Jak jsem psala jist nenutim. Nechce, nemusi. Jedlik nebyla nikdy, porce ji davam maly. Kolikrat nemame ani svaciny, mezi hlavnimi jidly jen neco dobne. Ty seminka z toho vyjida, nehazi pryc, chlebik jsme pekli spolu a moc si ho chvali, takze tim, ze by ji to nechutnalo, to nebude.
Mne ale neslo ani tak o to, jak vyresit jedno ranni nejezeni. Spis o to, jak pri nekterych situacich, ktere Vas vytaci, zachovat klid a nevypenit. 😉

Ahoj.Já když mám těsně před ,, výbuchem " tak požádám manžela jestli by to za mě nevzal, nezkusil to řešit on.A naopak.Když ho malý vytáčí třeba při oblékání tak s chladnou hlavou nastoupím já.

@alesiaps když cítíš, že už máš dost, jdi pryč. Normálně té cacorce řekni, že už nemůžeš a odchazis.

@alesiaps pokud jsi unavena, nevyspala a jeste ve stresu, tak je extremne tezky to vydychavat.
Ja se pri ruznych scenach snazim od toho odosobnit. Proste jakoby se vypnout a absolutne nevnimat rev a vztekani. Soustredim se na sebe (ty i na mimco), jdu si cistit zuby, oblikat se a syn se nakonec vetsinou prida.
Snazim se s nim povidat si a tak, aby nebyl takovy tlak na to, ze musime odejit (on navic mluvi neustale, i pri cisteni zubu, takze nas to taky trochu zdrzuje 😂). Mezi reci vzdycky reknu, ze je cas jit si cistit zuby, a pak se ho na neco zeptam, on zacne vykladat a ja ho vedu do koupelny.
Ted ma 2,5 roku, takze nektery samoobsluzny veci zvlada s vetsim ci mensim usilim sam, tak nekdy na nej plati, kdyz mu reknu, ze se jdu osprchovat a ze by bylo super, kdyby si mezitim treba sundal pyzamo, ze by mi to pomohlo, abysme stihali. Nekdy se svlece a i zacne sam oblikat, nekdy holt lita po byte a oblikam ho pak.
Zaklad je dat si na vsechno opravdu hodne casu, protoze cim vetsi tlak a nervozitu to dite citi, tim vetsi je sance, ze bude bojkot.
Jinak s tou snidani - nevsimala bych si ji, nekomentovala to, ona to prestane delat, kdyz nebude mit obecenstvo.
A pak zalezi - pokud ti to nevadi, ze to dela, jen to zdrzuje, tak to nechat uplne byt a pokud ti celkove vadi, ze dela kraviny u jidla, tak bych to rano nechala byt a po navratu ze skolky bych ji pak dala hadrik, at si po sobe uklidi vytapany piti, pripadne zamete/vysaje drobecky atd. Ne jako trest, ale aby chapala, ze timhle stylem stolovani proste nadela a musi si to pak po sobe uklidit.
Jinak pokud se mi nepodari zustat v klidu a vydychat to a vybuchnu, tak si to pak, kdyz uz je klid, nebo vecer pred spanim, snazim s malym vyrikat. Vysvetlit mu, ze nechci kricet, ale ze me nekdy źob

@alesiaps mrknete se na nevychovu,tam tohle nedavno resili 🙂

@alesiaps *zlobi, ze jsem unavena, a pak to nekdy dopadne krikem, ze ona je taky nekdy vztekla, kdyz je unavena. A ze je samozrejme lepsi, kdyz se to vyresi v klidu, ale ze se nekdy muze stat, ze se clovek rozcili, ze te to mrzi, a ze by bylo fajn, kdybyste na tom zapracovaly a treba to bude lepsi. A ze ji mas moc rada. Ty mrnata rozumi vsemu moc dobre, minimalne pocitove, takze pokud si to takhle vyrikate, muzes mit svedomi cisty, ze nebude mit z tvych vybuchu zadny “trauma” 🙂
A pokud se malej vzteka (neco chce/nechce), takovej ten vzteklej rev, dupani, mlaceni atd., tak ho necham byt, nevsimam si ho, cas od casu se zeptam, jestli nechce pochovat a on nakonec prijde (z 90% je to zpusobeny unavou, takze vztek konci vzlykanim u me v naruci), pokud chce bouchat do veci/hracek, tak mu je ihned seberu a reknu mu, ze vztekat se muze, ale nicit veci ne, pokud se nekdy pokousi placnout me, tak mu drzim ruce a opakuju, ze me proste bit nebude. A beru to tak, ze ho proste zahltila nejaka smes emoci, se kterou si nevi rady, tak ho proste necham (zadny vysvetlovani, konejseni, okrikovani, nic z toho v ten moment fakt nefunguje).

@alesiaps Prisna nebo dusledna? To jsou dle me dve rozdilne veci. Byt dusledna je hrozně narocne, musite byt furt ve strehu a vyzadovat dodrzovani hranic. Je to i o vasi sebediscipline. Duslednost a pevne hranice ve kterych se deti muzou bezpecne pohybovat jsou nezbytne. Mala uz je dost velka aby se s ni dalo mluvit. A nezapominejte ji venovat cas, kdyz mladsi treba spi a hrejte si tak jak ONA chce.
A s tema emocema, me pomaha ji rict, ze to nedavam ze odchazim delat neco jinyho. A az bude potrebovat at me zavola. V jiny mistnosti se uklidnim, vydycham a jedeme dal. Cim vic tlacim, tim vic se decko seka.

@alesiaps Chovani tve dcery mi prijde adekvatni veku, bud rada ze ti asppn snida😀 Je potreba ji dat vice casu.

Když můžu, odejdu vedle do místnosti, kde se trochu uklidnim, pokud je u toho manžel, předám mu štafetu. Jinak pozitivní odměny u nás nefungují (protože on v tu chvíli nechce ani to, co normálně chce), občas zabere mu zakázat televizi, večerníčka atd. Jinak s jídlem jsem to měla vždycky tak, že nejíš - ok, tvoje volba, další jídlo bude až oběd/svačina/večeře atd. Když dělá s jídlem kraviny, varuju ho, že to odnesu a pokud neposlechne, jídlo odnáším a už nevrátím, i když se samozřejmě začne příšerně vztekat. Snažím se být opravdu důsledná, ale zatím teda nemám pocit, že se mi to nějak vrací. Nicméně synovi je 2,5 roku a období vzdoru je v plném proudu, takže snad budu plody své důslednosti sklízet později 😀

@alesiaps Podle mě je teď takový trend, že matka má mít pomalu svatozář a být dokonalá. A vše hlavně zvládat s úsměvem a v klidu. A tváříme se, že to je jako pro ty děti. Že díky tomu na ně budeme mít dobrý vliv. A přitom je to celé o našem egu a o naší touze být dokonalá matka. Nebo strachu, že nejsem.

Myslím, že v takové situaci je úplně normální, že člověk ztrácí nervy. A dítě by to mělo vidět. A mělo by taky vidět nějaké konstruktivní postupy, jak se sama uklidníš. Protože to se mu jednou bude hodit. Tak třeba řízené dýchání? Atd.

Jestli to není srozumitelné, tak já bych se hlavně nesnažila "zůstat za každou cenu klidná".