Hypersenzitivní dítě. Máte zkušenost?

S dovolením se připíchnu, tohle téma mě hodně zajímá. Vypadá to, že dcera také sdědila po mně 🙈

@prejeta_zaba já upřímně ani nevím jak bych to popsala, - prostě je extrémně citlivá na všechno ale bez známek postižení ( žádný autista nebo tak, na podrobnějšich vyšetření jsme byli a řekli mi pouze ze je na svůj věk hodně chytrá a hodně toho umí )
Hůř se zapojuje do kolektivu , je citlivější na zvuky a změny .
A největší problém je u nás adaptace ve školce . Kde jsem tedy hlásila že budem mít asi delší adaptaci než týden ... Už chodíme 3 týden a neustále je to pro ni strašný stres ...
Ale nechci vystupovat z rutiny (3 dny ) protože když ji to narušil nezvykne si 🤷
Chodíme teď 3x týdně 20 minut ale pořád je to mazec ...

U sebe třeba vidím že když je toho na mě moc (jsme víc citlivá na zvuky , světlo a všechno víc vnímám než třeba otec malé ) tak pak snadněji vylitnu a musím prostě víc odpočívat 🤷
Malá ale třeba spí vzhledem k věku prej moc 🤷 tak nevím 🤷 ale sama vím že mě to třeba pomáhá se vyspat tak ji nechávám 🤷

U nás pomohl až čas... byla lepší a horší období, ale úplně v pohodě do školky chodil až v předškolácích...nám pomohla velmi citlivá, empatická a prostě skvělá paní učitelka. Jen díky ní tam začal po prvním roce alespoň spát 🙂

Syn je hypersenzitivni. Ten teda když se naštve, tak jde do afektivního tremoru (původně byl i na vyšetření kvůli epilepsii, protože proste nevnima a začne se třást) naštěstí teda to děla jen s nama a ne jinde.:D snažíme se mít rutiny, říkám co se bude dit (třeba teď už přes dva týdny mluvim o tom ze potká nový děti a učitelky, než zná z jesli, protože jde taky do školky, nebo ze jeden den nevyzvednu ja, ale táta a uvidíme se pak atd) a proste hodně ubezpecuju no. Vydržela bych ty tři dny. Zas si říkám, ze pokud by to byl takovej silenej problém s adaptaci, tak by měli říct, ze třeba musí dozrát.;) ale co jsem pochytila, stava se to výjimečně a ty děti to stejně všechny zvládnou. Učitelky rikaly jak se jinak chová? To ze nejdřív placou a pak se zavřou dveře a je po problému, to se děje fakt často.

U nás se díky školce prohloubila hypersenzitivita v oblasti jídla. Ač jsem na to učitelky několikrát upozorňovala, stejně se snažily jí krmit a nutily do jídla, takže se kvůli tomu ve výsledku začala počůrávat.
Letos bude mít nové učitelky, takže budu výrazně trvat na tom, že neexistuje žádné nucení do jídla a opět si to nechám potvrdit ředitelkou a u provozní kuchyně zařídím zase suché pečivo na svačinu, aby nebyla celý den hladová.
Ve školce totiž náš problém začali brát vážně až po osobní schůzce v ředitelně a manželově návštěvě u vedoucí kuchyně.

Do školky se těšila, znala prostředí a pozorovala děti při hraní na zahradě , takže prvních 14 dní kdy chodila na dopoledne bylo super. Ranní pláč začal až ten třetí týden, ale do 10 minut po mém odchodu a scéně v šatně byla najednou úplně v pohodě. Další pláč přišel až když šla domů s tím, že se jí moc stýskalo, ale zítra chce jít zase do školky.
Hodně jsme si večer před spaním povídaly - jak se ve školce měla, co dělali, co budou dělat zítra, co bude k jídlu a že se moc těším až spolu půjdeme domů a ona mi bude říkat co dělala.

Hodně záleží i jak ji sednou tety, učitelky ve školce. Dcera chodí do DS kde se adaptovala 2x-3x týdně čtvrt roku semnou na celé dopoledne. Když jsme viděli, že to dcera zvládne, odešla jsem vždycky b době vycházky někam a dcera šla s nimi s tím že já bylo v blízkosti kdyby něco. Tety jsou všechny úžasné, střídá se jich tam 5, na 1 den jsou tam 3. Hodně dbají na individuální přístup a přání rodičů. Vim že dcera tam nechce jist5, tak jí tety před spaním dávají na mé přání mlíko. Ale opravdu adaptace byla dlouhá a postupně, po maličkých krůčcích. Tedkom je to měsíc co chodí sama i se spinkanim, neboť už chodím na pár dní v týdnu do práce a tuším jen jednou neusnula jinak tety ji uspali bravurně. Uspávají ji v náručí, nikomu to nevadí, a ještě chodí dříve než ostatní. Tím chci říct, že záleží i na školce s ucitelkach. Raději si připlatim za takový přístup, kde je to pro dceru nejmíň bolestivé, než klasická školka, kde si řvoucí dítě vezmou z ruky, zabouchnou dveře a fertik

Já mám nejstaršího syna taky hypersenzitivniho - převážně zvuky, jídlo. Nejdůležitější je ujasnit si to v sobě, jak moc je nutné jim dělat speciální prostředí a co už je čistě výmysl a na tom trvat. Protože je velmi tenká hranice mezi tím, co jim opravdu vadí a tím, co se jim prachobyčejně nechce. 🤷‍♀️ Takže u vás je teď na zvážení, jestli dcerka není na školku třeba příliš malá a jestli je nutné, aby tam chodila. Že bude ve státní školce plno hluku a barev, to se nezmění. Možná by jí víc seděla nějaká Montessori nebo dětská skupina, kde bude max 8 dětí a bude to celé takové méně křiklavé. Ale možná se jí prostě stýská a nechce být v cizím prostředí, to tak má každé dítě. Protože zvykat ji 20 minut je nesmysl. Za 20 minut se nestihne ani kouknout okolo, natožpak jakkoliv adaptovat. Divím se, že vám to vůbec povolili. Něco jiného je to první den, dva. Ale několik týdnů po 20 minutách nedává v ničem smysl. Aspoň 2 hodiny a prodlužovat to a nebo to vzdát zrovna. Nepíšeš jak je stará, ono s ní taky každý rok může být lepší domluva, jestli jí teď vadí všechno, cítí z tebe úzkost...asi to není úplně šťastné řešení. Srovnej si to hlavně v sobě, aby z tebe necítila tu nejistotu a pak to rozhodni.

Syn pri silych emocich dostava hysterisky zachvat, rve jak tur, nedokaze sam prestat a uplne se trese, nevypina se uplne, ale i tak je to o nervy, nastesti skolku zvladal docela dobre, vetsinou jeho zachvaty lidove odseru ja, asi vi ze ja to s nim zvladnu projit…jinak je citlivy za zvuky a pachy, spatne zvlada zmeny

S vekem se zvlada lepe ovladat a i ja uz lepe zvladam a dost mi pomaha moje psycholozka protoze mi pomaha pochopit co se deje v nem a co jeho reakce vyvolavaji ve me

@prejeta_zaba Souhlasím, že 20 minut je málo. Hlavně je ochuzená o různé části dopoledního programu, který ji může bavit - malování, zpívaní, cvičení, vycházka/ hřiště. Neměli by ji nutit účastnit se, ale aby viděla že to není jen o třídě ukřičených dětí, které si hrají nebo hádají o hračky.

Přiznám se, že já s tím měla vnitřně větší problém než dcera a zpětně vím, že bylo dobré nepřenášet svoje obavy co by kdyby na ní.

@prejeta_zaba nechodí do státní, chodí do dětského Montessori skupinky, s 20 minutami přišli v té školce -byla tam nějaká specialistka co posuzuje děti 🤷 ta řekla že to zvládne za delší dobu ale musí se jí to prodlužovat ne hodinami ale minutami. Chodíme ráno tak aby se zapojila rovnou do cvičení které mají .

Pro mě to ale znamená 9000 měsíčně za 20 minut 3x týdně 🤷 -kdyz nepocitam benzín .
Potřebuji už nastoupit do práce . Jsem na ní sama.
Jsou ji čerstvě 2 roky,

To si berou 9000,- ikdyž tam s ní jste jen 20min?🙈😩 To je opravdu smutné takhle vydělávat. Já neplatila nic dokud jsem tam s malou chodila já, ikdyž jsem ji na procházku třeba na hoďku dvě nechala tetám, nic si za to nevzali. Až jak začala chodit sama tak platím. To potom chápu. Dcera je opravdu hodně senzitivní. Nemusí se ani křičet, ale podle tónu už pozná kdy se něco děje apod. Ale tak, jsem musela si práce, takže po tom čtvrt roce už prostě musela a zvládla to krásně. Samozřejmě zkusi pofnuknout ale přitom jde k tetě do náruče, dám jí pusinku, řeknu ji že ji miluji a přijdu pro ni a už mi mává od tety z náruče s úsměvem většinou. Trvalo to měsíc, červenec chodila jenom dopoledne a od srpna spinká

@kubesovaadelka no asi berou bylo mi to dneska řečeno když jsem si pro malou šla, s tím že adaptační týden zdarma zakončil a teď 2 týdny budou normálně hrazené v plné výši... 🤷

To je opravdu smutný 🙂‍↕️ já tedy vaší ds neznám, nemohu soudit ohledně této, přístupu apod ale tohle mi přijde smutný. Jiná možnost DS není?

Ahoj, taky mám hypersenzitivní dítě, má problém se změnami a lidmi. Dokonce jsme nástup do školky řešili i s psychologem. Hodně jsme o tom mluvili, nakoupili jsme knížky, kde jsou děti ve škole, a ukazovali jsme si situace ve školce. Druhý den jsem si jako odběhla naproti koupit pití. Neobešlo se to teda bez pláče, ale máme opravdu úžasné paní učitelky. Začínali jsme na 20 minutách a do konce týdne zvládla celé dopoledne. Nevím, jak moc na to měla vliv naše příprava a jak moc ona sama. Navíc šla až ve 4,5 letech. Ale naprosto tě chápu, není to jednoduché. Držím palce.

Specialistka, co posuzuje děti, bude myslím taky specialistka přes peníze 🤭. No dcera je strašně malá. Jak můžeš v takovém věku s jistotou mluvit o nějaké hypersenzitivitě...prostě batole, vše je pro ni nové, má být v cizím prostředí bez tebe, jinak to nezná...v tomhle bych vůbec nehledala nějaké speciality, prostě si zvyká, bojí se neznámého. Musíš být tvrdší, prostě potřebuješ, aby tam chodila, tak teď už bude na dopoledne. Učitelky si s ní musí aspoň zkusit poradit. Po 20 minutách si nezvykne do Vánoc. 🙄 A jestli budou mít něco proti, už bych hledala jinou skupinku. 🤷‍♀️Většina dětí si pobrečí a za chvíli o tom neví. Ona si nemá ani jak zvykat, když tam stále jsi s ní, sotva se rozkouka po cestě a už jdete domů.

@prejeta_zaba sleduju ji už 2 roky a vzhledem k tomu že i já sem citlivější na nějaké věci , tak už poznám.
Není to ze dne na den ... A já to s jistotou neříkám🤷 , napsala jsem že všechny ostatní důvodu byli vyloučeny(autismus atp. ) ani jsem neřekla že to není normální. Nemůžu to vědět když je to moje první dítě , kdybych vše věděla s jistotou určitě bych sem nepsala .🤷A takhle citlivé dítě opravdu není dobré tam flaknout a nazdar , jak vy píšete .
Sice je pro mě spíš na škodu vozit ji přes 20 km na 20 minut ale potřebuje si zvyknout že se vrátím, učitelky to zkoušeli a vždy mi volali ať si pro ni přijedu ... 🤷 Z toho důvodu jsem pak mluvila s tou " , poradkyní" A ta mi sdělila že zvládnout by to měla že je velice šikovná na svůj věk .ale potřebuje delší adaptační proces v řádech minut ...
No většina dětí ano, moje ne 🤷
Moje brečí tak dlouho dokud nepřijedu, jejich metodu vzít a a jít ( dceru,) jsi už taky prošla . A bylo to spíš horší než lepší .
Narušilo nám to kompletní fungování doma , začala se zase počuravat ( s tím sem počítala, všude sem se dočetla že se to může stát,)
Ale s tím že ji ze sebe nesundam už sem až tak moc nepočítala . 🤷 A nejsme jediný má ve třídě ještě takto 2 děti.
Jinou DS budu zkoušet volat v pondělí mají prázdniny.

A není třeba možnost, že by ji hlídala nějaká sousedka/kamarádka doma (u sebe nebo u vás)? 9000 je fakt dost, když je tam zároveň jen 20 minut. Jak už psal někdo výše, za 20 minut se to ani nezmění, to je tak doba, co to dítě propláče a ví, že pak přijdeš. Můj starší syn je také hodně citlivý, jak jsem psala výše, a proto jsem věděla, že musí od začátku chodit na celé dopoledne, protože kdyby si zvykl třeba na hodinu, tak bychom byli tam, kde jsme byli a při prodloužení by znovu plakal...podotýkám ale, že mu byly při nástupu do školky 3,5 roku, tak to také bylo o něčem jiném. Hodně mi pomohla otázka "co by ti pomohlo, aby to zvládnul?" Řekl, že by chtěl, abych pro něj po obědě chodila pro prvního a pak se to o dost zlepšilo. Prostě se jen bál, že nepřijdu...

@majaveja takovou možnost bohužel nemám kdybych měla využila bych to už drive 🤷 ona mi na tuhle otázku odpoví že maminka 🤷 . Nicméně u nás tento týden už byl lepší . Myslím že si musí jen postupně zvyknou na u "tety" ale o školce mluví hezky a začala sama říkat že půjdeme 🤷

Nechci nějak strašit, ale obě s dcerou máme ADHD. A přesně to, co popisuješ máme taky...

@aarriel Maru je taky hypersenzitivní? Přijde mi, že E. taky, dg.nic nemáme.ale tím, jak někdy reaguje, jak jí "vadí" třeba příliš volné boty nebo naopak nějaké oblečení, s ponožkama bojujeme, džíny jsou sprostá věc, co se týče přehnaných reakcí, tak kolem 45 roků byla naprosto na zabití, denní hysteráky...strašný. Z toho už snad vyrostla,ale to vadící oblečení přetrvává

@aarriel ADHD (spíš asi teda ADD) má syn a u E. si občas dělám srandu, zda taky nemá poruchu pozornosti, i když není diagnostikovaná. Tam to totiž tak nebije do očí, ta nepozornost. Jak se to projevuje u vás holek? Ono holky bývají "poddiagnostikované", protože, tam nejsou tak jasné příznaky a dokáží to snadněji potlačovat. Někdy mám pocit, že s pozorností mám problém taky, dělám někdy 10 věcí naráz a žádnou pořádně

@ninive211 pardon, že se do toho motam, ale přesně tohle má syn. Oblečení musí padnout. Ponožky přesně, boty, kalhoty nesnese nějaký “volnější” většinu času tráví v legínách, který mu nevadí. Slipy problém, sundává je, má trenky atd. A je v tom přesně ta hypersenzitivita. Vadí mu i “špinavý ruce” nebo hodně věcí co jsou kluzký, mastný, prostě nějak “divny” a jakmile si nejdřív třeba sáhne na jídlo (chleba s maslem) tak je problém. Musí mít rádoby sendviče.))

Podle popisu mi malá přijde jako "nadané dítě", míň zavádějící pojem je "vysoká mentální intenzita". Doporučuju skupinu na facebooku "Nadané děti", tam najdeš lidi, co řeší podobné problémy.

Ahoj, jsem hypersenzitivni a mám 17ti letou hypersenzitivni dceru. O vysoké citlivosti jsem se docetla, až když byla někdy v šesté, sedmé třídě. Obě jsme vysoce citlivé na zvuky, dcera i na vyssi koncentraci lidí. Dokud jsem tohle nerozklicovala, tak se mi s tím pracovalo dost těžko. Byla jsem casto pretizena, vycerpana, nemocná, v úzkosti. Doporučuji si k tomu přečíst nějakou knihu. Je toho teď mraky než před lety. Díky literatuře jsem zjistila, že jsem normální 😃 a jak se nepřetezovat s naším druhem vysoké citlivosti a jak to využít ve svůj prospěch. Například obě dvě dokážeme z hlasů a vyjadřování člověka poznat široké spektrum nálad a emocí vic nez jini lidé. Já se živím tím, že mluvím s lidmi, takže mě se to hodí 😃 jsme obě vysoce citlivé i na energie, co jdou z lidí... je to jako bychom byly na vyšší frekvenci vnímání, ne žádné čarodějnictví. Obě tohle o sobě už víme a víme, jak se chránit. Když jsem se to učila já, dávat přirozené hranice, abych nebyla pretizena, učila se to i dcera.
Jestli mohu doporučit, tak si kup nějaké knihy. A podle toho, co Ti bude dávat smysl, tak postupuj. Ono to spektrum senzitivity je totiž hodně široké a Ty ji znáš nejlíp. Je mi jasné, že Ti to nepomůže teď aktuálně, ale budeš pak umět lépe pracovat s tím, co přijde v pozdějších letech.

@felis měla bys prosím tip na knihy, které Ti pomohly? Já jsem přecitlivělá na zvuky, oba se synem nedáváme, když jsme dlouho (a intenzivně) s lidmi.

@slunea Mám tuhle https://www.megaknihy.cz/psychologie/323561-pru... a tuhle jsem měla půjčení z knihovny https://www.megaknihy.cz/ucebnice/2765172-vysoc...
Když je teď hledala, tak jsem si všimla, že jsou napsané i vyloženě pro rodiče citlivých děti, třeba tahle https://www.megaknihy.cz/porucha-pozornosti/296...

Dcera projevuje některé znaky hypersenzitivity. Teď od září začínáme spolu chodit na kraniosakrální terapii. Nicméně, my si obě zpracováváme jisté trauma, ale možná by to pro vás mohla být také cesta.
Adaptační kurz na 20 minut mi přijde přitažený za vlasy. Vždyť za tu chvilku se nestihne ani rozkoukat. Zajímalo by mě, jaké vzdělávání ta specialistka má.

@felis děkuji!