Chcete slyšet pravdu o svém dítěti?

@alalas no jo no to je tim ze tyhle problemy proste nejsou pro vetsinu rodicu nejak "uchopitelne" - decko "jen" spatne mluvi atd... ono se to nejak vyvrbi.. kdyby meli zlomenou ruku tak jdou k doktorovi, chodit k logopedovi nebo detskemu psychologovi se asi jeste nenosi no ☹
my chodili od dvou a pul let kvuli nevyslovovani a castecnemu nahrazovani pismene K. prijde mi to normalni, ve spravnem veku necemu trosku pomoct, jako rodic se naucit pracovat se svym ditetem. ve ctyrech umi vsechna pismena vcetne r a ř a s mluvou nemame vubec zadny problem, ale proste jsme se naucili ze kdyz dite neco spatne rika, nebo spatne drzi treba tuzku musi se mu to citlive ale dusledne vysvetlovat.

deformaci povolanim chapu, kazdy ma neco 🙂

no, moc to nechapu. ja sama jsem sice teprve tehotna, ale pokud ma dite problém, je potřeba jej resit co nejdříve, rychleji a třeba i zcela lze odstranit. ale sama si dodělávám pedagogicke minimum, tak uz to asi vidim z tohoto pohledu. rodice si proste nechteji priznat, ze jejich dite není dokonale. ale kdo je ?nechapu, ale na co cekaji. az se mu budou ostatní ve skole smat? az nebude zvládat zakladni pismo? cekaji na to, jak se pak bude dite ve skole trapit? vy jste udelala maximum--upozornila jste je a dala moznost reseni. ted uz je to jen na nich a pokud nechteji věc resit, tak s tim neudelate nic. ale chápu vas. 🙂)))) a myslim, ze jste dobra a vsimava , jste na spravnem miste. však on to nekdy nektery rodic oceni, jiny bohužel ne. 🙂)

@dandiela my jsme lanařili dětskou doktorku do vyšetření už před 3 rokem, kdy syn měl jen málo slov, spíš citoslovce, skoro žádné slovesa, ani věty, ať jsme se věnovali jakkoliv (babička je učitelka v MŠ)..nakonec ve 3 letech jsme dostali žádanku na foniatrii, odtamtud na logopedii a chodíme tam od synových 3r a 8m (opravdu byl problém aby před 3,5rokem někdo něco začal řešit), chválabohu logopedka brala a hned na leden jsme dostali termín a chodíme každý měsíc. Jsem ráda že už někam chodíme a průběžně se to řeší a hlavně že máme podporu. Malej se rozkecal z ničeho nic měsíc před 4 rokem, najednou začal mluvit ve větách, až jsme nestíhali. Prostě mu to v mozečku seplo a všechno co nastřádal doteď, začal používat. Je chytrý a zvídavý, takže fakt kolikrát nestíhám. Pořád má ale problém s výslovností, tak na to se pomalinku budeme zaměřovat od října.

@alalas já zrovna jsem typ rodiče, který radši ví s čím má tu čest, a pokud něco může pomoct, nebo podpořit, tak sem s tím. Nicméně mladší syn je to samé v bleděmodrém co jsem psala výš, a už nestresuju, protože prostě budeme mít stejný postup jako u staršího a stejně počítám s tím že se rozkecá z ničeho nic, až na to prostě bude mít.
Ale někteří rodiče jakýkoliv problém dítěte, nebo odchylku můžou chápat jako vlastní selhání, můžou mít pocit méněcennosti a můžou se chovat agresivně když je na nějaký problém dítěte někdo upozorní. Vím že podobný problém jako můj syn měla i holčička v jeho školce, i se mě učitelka ptala na jeho mluvení, zda to nějak řešíme. A říkala, že právě rodiče té holčičky na to kašlou, jen mávli rukou.

Ono je to asi o tom, jak to ty jako učitelka rodičům podáš.. Kdybys mi řekla, že příští týden přijde do školky logopedka, jestli mám TAKY zájem o vyšetření malého, tak řeknu, že určitě a popř.jesli máš pocit, že něco není v pořádku. Ale nemělo by to vyznít, že se mu doma nevěnujeme nebo tak něco. Taky by se "větší" problém měl řešit v soukromí a ne před ostatníma rodičema, to by mi asi vadilo.
A moc mě těší tvůj příspěvek, protože z něj mám pocit, že učitelkám opravdu o ty děti jde a ne že je to jen povolání, a kdyby tak ti malí fakánci dnes moc neotravovali... 😀

@alalas tak já jsem opak,u staršího syna chodíme na logopedii od 2let a 8měsíců, chodil do speciální školky a ted od září skoro v 6 letech (6bude mít koncem října) nastoupil do normální MŠ, každý den s učitelkou probírám jestli byl problém, jak jim pomoct, co mají procvičovat. Chodí s ním i mladší syn, to mi ted učitelka říkala, že by logo bylo třeba i u něj-vím to a už jsem v té době byla se synem objednaná, nicméně jsem ráda, že na to školka dbá a rodiče informuje.

ale takoví rodiče jak píšou tam jsou a at učitelka řekne cokoliv on to doma umí-doma krásně mluví, doma se nají příborem - ve školce jen sedí a brečí, umí chodit na záchod (ve školce se za dopoledne 5x počůrá), je zdravé (teče z nosu, dusí se a to vidím jen v šatne, ale prý je zdravé)

Taky to nechapu, ale zrejme je to nejaky trend -- maly ma predilakci, ochable brisni svaly a trupovou asymetrii, nic vazneho, ale poslali nas na rehabilitace. Poctive tam chodime a cvicime a krasne vidim zlepseni, ale uz nekolikrat jsem se setkala s nazorem, ze to ma dnes kazde druhe dite a ze ho trapime, misto abych mu dala cas. Nevim, mne osobne prijde lepsi chodit s nim jako s uplnym miminkem par mesicu na rhb, nez aby mel pak cely zivot spatny postoj a problemy se zady...

@alalas Chápu, že zavírání očí před problémem je dost iracionální přístup. Já jsem taky ten typ, který raději řeší i jen potencionální problémy, než si lhát do vlastní kapsy, že je vše ok.
Na druhou stranu chci ale říct, že odmítnout takové vyšetření je opravdu výsostným právem rodičů. Ve Tvé pozici by mě to taky frustrovalo, ale pořád je to menší zlo, než žít v systému, kde rodič na výběr nemá.

TAk tenhle přístup rodičů nechápu 😕

Asi si neuvědomují, že tím dítěti ubližují. 😢

tak s tím jsem se nesetkala, chvili jsem dokonce pracovala ve zdejší školce kam chodila i má dcera a nevšimla jsem si že by někdo z rodičů neslyšel na návrhy učitelek. U nas ve školce se dokonce organizuje i vyšetření zraku a stejně tak jako logopedických se zůčastňují všeci.
nechápu co rodiče k takovému odmítání vede, já bych byla ráda dyby mě učitelka upozornila kdybych něco zanedbala, přeci jen je s tím dítkem denně ak spoust hodin a může si všimnout co já si nevšimnu. Možná se ty rodiče stydej nebo je pohodlné nic neřešit, ale na prvním místě by mělo být dítě

Já jsem za zpětnou vazbu ohledně mého dítěte od paní učitelky velice ráda - i když je ta informace třeba nepříjemná. Nutno ale dodat, že u nás jsou učitelky moc fajn a nemají problém říct to nějak slušně. Chvíli jsem vyzvedávala kamarádce syna ze školky (jiná školka než kde mám dceru) a slyšela jen a jen stížnosti i na úplné prkotiny, a stěžovali si snad na 90% dětí a ještě o těch pšuntech mluvily takovým způsobem, že by si milé paní učitelky zasloužily po papuli, Takže od takových bych to snad už ani nebralavážně 😒
Je mi jasné, že chcete těm dětem pomoct, pokud se to snažíte říct nějak slušně, pak je chyba na rodičích, ale s tím už se bohužel moc nadělat nedá 😝

Moje tchýně je učitelka v MŠ a říkala přesně to stejné. Citlivě doporučí rodičům nějakého specialistu a oni se na ni urazí a nechtějí. Osobně bych to uchopila při sdělení takové informace tak, že ta učitelka je na to studovaná, rukama jí prošlo xy dětí a nechala bych si určo poradit...taková věc nemůže ublížit a max se dovím, že je vše ok...a když by nebylo, tak jedině dobře, že jsme odborníka navštívili...takhle mi to přijde logické...jenže pracovat s lidma je dycky složité....

Já mám spíš lehce opačnou zkušennost. Synek byl hodně předčasně narozený a věděla sem už dříve, že má problémy s koncentrací, jemnou motorikou plus další problémy. Když sem učitelce v MŠ řekla, že budeme požadovat 100% odklad, spíš se na mě koukala divně-A jako proč? Vždyt zná barvy, hezky mluví....-a to našeho syna viděla dva dny. Pak mi stále říkaly, at nechám synka ještě ve školce, že do přípravné třídy chodit nemusí (jenže ve školce se ohledně přípravy na školu nenaučil vubec nic a další rok ho nechat si jen hrát, když sem věděla o jeho problémech sem nechtěla) Vše sem si vyběhala, po návštěvě psychologa za doporučení neuroložky kam od narození chodíme jsme pracně sehnali i místo v přípravném ročníku naší ZŠ (podotýkám že při zápise ke mě přiběhla paní učitelka s očima navrch hlavy, zdali nemá synek nějaký problém...? Tak sem řekla, že má! Že to vím a žádám odklad a přípravný ročník-tak si oddechla,že maminky kolikrát nemají soudnost.) Ale jinak dále...synek je nyní v nuláčku, má suprovou paní učitelku, zvyká si na režim školy...ale jeho problémy zde stále jsou a stále vyplouvá napovrch jeho nesoustředěnost a ztížená schopnost se něco naučit a to i základní běžné věci... Uvidíme časem, ale dle vyjádření p.psychologa i zatím paní učitelky co a jak to vidíme na docela problémový nástup do běžné první třídy za rok, takže se pomalu poohlížím a sháním informace, kde by příp.mohl nastoupit, aby se netrápil a zvládl se učit i za cenu toho, že bude prostě navštěvovat Praktickou školu místo běžné ZŠ.

@alalas My to měly obráceně- minulý rok jsem se pořád ve školce ptala, zda dobře mluví, jestli se soustředí, jak se chová...bylo mi řečeno, že je to dobré, že má čas. Po zápisech do školy(které dcera zvládla velice dobře) mi ve školce řekli, že bych si 1tř. měla rozmyslet, že špatně mluví, je hravá.....koukala jsem na ně jak na blázny....(proč jsem se tedy během roku ptala???!!)No, vyhledaly jsme PPP a výsledek zněl nesoustředěnost a špatná řeč. Začala jsem z vlastní iniciativy chodit k logopedce, rovnou jsem tam vzala i mladší, které ve 4letech nešlo k. Vše se od té doby u obou velice zlepšilo....Nechápu rodiče které uvádíš, myslím, že pomoct může jen odborník,a rodiče, kteří to nevidí (nechtějí vidět) jsou dle mého názoru nějací "divní"..... 😔

..měla jsem chlapce který měl " více problémů " v různých oblastech .. opravdu jsem při hodně rozhovorech s maminkou měla dojem že rozumí co ji říkám jak to s chlapcem myslím.. proč nabízím různé druhy vyšetření .. matka nezapírala že chlapec má problémy .. dokonce si byla vědoma i závažnosti těch problémů... ale naprosto mě šokovala vyjádřením -že nechce mít žádné vyjádření od specialisty na papíře protže (dle jejích slov)-si ze syna neudělá krypla kvuli papíru!!! (jako kdyby ji potvrzení nějaké skutečnosti změnilo syna!) mrzelo mě dlouho tohle vyjádření protže i když práce s takovým dítětem v běžné třídě nebyla jednoduchá a často víc než náročná... tak matka si neuvědomovala že běžná školka nemuže chlapci pomoci tolik jak by potřeboval... mrzelo mě že se nechce pokusit pro chlapce získat asistentku (která by mu umožnila chápat běžné situace v mš při kterých často plakal.... rozvíjela by jeho schopnosti jeho osobním tempem.. atd..byla by mu dána šace k rozvoji kterou tolik pořeboval) chlapec měl moc dobré srdíčko , kamarádskou povahu, a strašně rád měl každého kdo se na něj jen usmál... měl štastnou povahu i když často smutnou díky tomu že mu různé situace z mnoha důvodů nevyhovovaly. -celé to dopadlo tak že poslední předškolní rok začal navštěvovat spec logoped. třídu jiné mš. (matka si uvědomila že když ani po 2letech v běžné mš neřekne ani "máma" že by s tím asi měla něco dělat).. .chlapec by měl příští září nastoupit do zš... -moc mu přeji aby zš zvládl příští rok nebo klidně ten další.. to je jedno..jen aby byl spokojený at bude kdekoliv..

Jo, chci, často se i ptám, ale slýchám zatím jen samé hezké věci. Kdyby nebyly, zamyslím se nad tím a přehodnotím co s tím. Ale mám v rodině případ, kdy si stěžovali ve školce každý týden na dítě, doporučovali a rodiče to ignorují. A myslím si, že zrovna je to dost chyba... Prostě, že učitelky se v tomto případě nepletou..

@alalas takové dítě mám doma já, ten papír má od 2,5let, chodil do speciální školky

Jsem taky učitelka v MŠ, takže ti naprosto rozumím. Je mi těch dětí strašně líto, přitom jak jsi napsala, náprava není mnohdy vůbec složitá, ale bohužel chce to něco od rodičů - čas, trpělivost, práci atp, a to se jim holt nehodí do krámu. :( Loni se mi stalo, že jsem měla agresivního kluka vůči ostatním dětem (několikrát řešeno s rodiči - bez významu) a vyvrcholilo to tím, že žduchl jiného kluka, který si rozkousl ret a narazil nos, krve "jak z vola", nateklý ret, no nehezký pohled. :-/ Samo, že jsem to hned řešila s oběma rodiči a rodiče agresora mi řekli, že to má z pohádek a od starších kamarádů před "barákem" a že z toho vyroste. :-/ Ten agresivní chlapeček je jinak dost inteligentní, zajímá se o spoustu věcí, hodně si pamatuje, ale když na něho rodiče se.o, tak co člověk nadělá? ☹ Nejhorší je, že my učitelky, nemůžeme vlastně nic, není páka na rodiče, jak je donutit k tomu, aby s dítkem někam šli, je to jen jejich dobrá vůle, ale pak v ZŠ se strašně diví, jakto, že ten jejich zázrak, na který 6 let prděli, neprospívá tak, jak by chtěli?

..klidně mohl chodit i do běžné školky (pokud by si matka tolik přála běžnou-spíše než logopedickou) ale s asistentkou!! bylo mi ho líto ale nebylo v mých možnostech pro něj udělat víc . -takhe mu jen utekly 2roky času který mu už nikdo nikdy nevrátí.. (musím přiznat že i v naší školce ((mojí třídě)) jisté pokroky udělal-ale za jakou cenu!!!! a z možných např 100% pokroků si myslím že dosáhl tak na 50%.. ach jo..

Když ono se to nedá jednoduše říct. Mám předčasňátko, dlouho nechodil, dlouho mluvil nesrozumitelně. Pořád do nás někdo ryl, ať chodíme víc po doktorech (na rhb jsme chodili a cvičili), ale já věděla intuitivně, že to bude ok a že není třeba ho stresovat lítáním po doktorech... A měla jsem pravdu... S mluvením se to taky rapidně lepší samo... Takže on má tu míru každej někde jinde... Mně je zas líto dětí, co je rodiče nechávají jako miminka vyřvat, aby usínaly samy, nebo co je rodiče fyzicky trestají... Prostě je to volba každého rodiče, i když my máme názor, že s jiným přístupem by dítěti bylo líp. Někdo se diagnóz prostě bojí, stejně jako lidi, co tuší, že mají nádor a nejdou se nechat vyšetřit, taky nám to může přijít nelogický, ale děje se to...

..je je.. to se mi taky stalo.. upozornovala jsem matku na..... "chlapcovy problémy" v souvislosti s nástupem do školy.. samozřejmě jsem řekla i věci na které je šikovný.. atd. a v čem je třeba problém . snažila jsem se opravdu slušně a taktně..v podstatě mi šlo o to aby navštívila PPP a slyšela názor i někoho jiného před nástupem do zš-příp aby odklad..atd.. atd. . -V rozhovoru matka uvedla např -ale on umí počítat do dvaceti... tak jsem se jí snažila vysvětlit že odříkat řadu slov 1.2.3..je jako zpívat písničku "pec nám spadla" není to pochopení čísel a číselné řady jako také.. atd.. měla jsem s ní několik rozhovru a ukončila jsem to konstatovám že jsem ji informovala a více ji už s tím nebudu obtěžovat (měla jsem pocit že ji to začalo obtěžovat) .. a nabídla jsem i nadále možnost jakékoliv spolupráce kdyby měla zájem..
Jaké bylo moje překvapení když po měsíci v první třídě s chlapcem byl takový problém že ho chtěli vrátit do mš!! to matka rozhodně odmítla!! raději z vlastních financí platila pro chlapce asistentku (2 roky)-mohla si to dovolit-aby jí ho ze školy nevyhodily.. a na konec to nejlepší... PRÝ NIKDY VE ŠKOLCE NESLYŠELA NIC O CHLAPCOVÝCH PROBLÉMECH A DĚLALA VELICE UDIVENOU !!! ale já mám na to i svědky že matka byla informována a to celkem detailně , ne jednou a ne na poslední chvíli......

dle mého názoru žádný rodič nechce slyšet, že jeho dítě není dokonalé natož, že neumí nebo nezvládá. Když je informace podaná lidsky a profesionálně tak by to neměl být problém. Asi uvidím až tato situace nastane, synovi je skoro 15 měsíců a kromě tata a mama a tejtek (pejsek) neřiká nic.

Dostalo mě co přinesla kolegyně o synovi ze skolky do práce. Jakýsi list o jeho vývoji atd. Něco tak hnusně napsané o dítěti jsem neviděla. Ze je neschopný a nesamostatný základních činností (což nebyla pravda, nakonec se ukázalo že na něj učitelky křičely protože byl pomalý- ne neschopný ale bál se).

@alalas Já všechny tyhle záznamy o zásadních informacích pro rodiče zapisuju do portfolia a nechávám si to od rodičů podepsat. Samo, že nemyslím to, když řeknu, že by v 5 a půl letech bylo vhodné už začít s logopedií, ale mylsím tím vážné problémy, agresi, zaostalost atd. Už jsme se s tím bohužel taky setkala, že nás pak rodiče osočili z toho, že jsme s jejich dítkem za tu dobu v MŠ nic nedělali. 😠

Mě záleží na způsobu podání...
Jedna učitelka v pohodě, pokud je problém, vezme si mě stranou, jasně řekne, oč jde, příp. navrhne řešení.
Druhá začne řvát /asi deformace/ od stolu, jen co vrazíme hlavu do dveří, takže náš problém řeší všechny děti a ostatní příchozí rodiče, opakuje stále dokola totéž - třeba 20 minut, bez návrhu řešení - to mi vadí.
V naší školce je to s logopedií trochu na štíru - naštěstí logopedka je z rodiny, takže jsme se s ní domluvili, ale jinak většina problému vypluje napovrch až při zápisu do školy - jak říkala ona známá /učí první stupeň a k tomu má tu logopedii/, tak letošní prvňáci byli, co se přípravy do školy týče, naprosto nepřipravení...

@alalas no tak asi je jim to nepříjemné, přijmout, že jejich dokonalé dítě není dokonalé. Docela to chápu a taky je to věc toho, že dneska se všechno moc sleduje a často se zbytečně dítě vodí tam a tam.. aha. .teď to zrovna čtu nade mnou - s tou dokonalostí - ano, přesně tak to myslím.
Ale u vad řeči to nechápu. Taky by mě to trápilo, přijmout, že dítě má problém, ale zase já bych tady to asi nesnesla, protože věřím, že výslovnost se dá natrénovat. Odstrašujícím příkladem pro mě jsou synovci mého muže, kteří v 6 a 10 letech šišlají a slapou si na jazyt.... chodí na logopedii (proč až takto staří???), ale pro mě je nepřijatelné, aby moje děcko, když už má jít do první třídy, šišlalo... Jak bych slyšela něco blbě asi bych na logopedii šla sama. U jiných problémů ale naprosto chápu výše uvedené. Určitě to pro rodiče není příjemné, tak se tomu brání.

@alalas my k ruznym odbornym lékařům chodíme od 14ti dnu synova veku a nikdy jsem před nicim nestrkala hlavu di pisku, jsou to nervy ale když je vysloveno nejake podezreni taky chci aby bylo vyvraceno ci nedej boze potvrzeno. Ale zit v nevedomosti a pritom ztrácet třeba velmi drahoceny cas?? Nechapu například ty mamy, které pomoc odmitaji a přitom dite evidentne problém ma a oni riskuji, ze něco zanedbají. a ze jich je. Za mne tedy rozhodne nejste "potrefená" svým povoláním a za to, ze to resite bych rekla ze by Vam rodice měli byt spis vdecni. 😉

@alalas mohu se zeptat jako učitelky v MŠ? mám syna, kterému je 5,5let. Je velice živý.
v podstatě od nástupu do školky si na něj paní učitelky stěžují kvůli zlobení.
Poslouchám poznámky typu, že je neřízená střela, absolutně nezvladatelný, padlo i slovo hyperaktivita, ale syn hyperaktivní rozhodně není. Jde mi o to, že mi paní učitelka vždycky vysype tato slova, ale já mám ten problém, že nevím jak jí pomoci, protože doma se synem problém nemám a když mám, pak si ho taky v danou situaci vyřeším. Ale když sem jí tohle řekla, tak mi odvětila, že tuhle mou reakci čekala (jako nevím co sem měla říct). Nebo že občas utrousí špatné slovíčko a podává mi to stylem, že doma mluvíme jak prasata, že kubík říkal, že to slyšel od tatky. Ano manželovi občas uklouzne nějaké to vole, ale není to žádný dlaždič.
Vůbec nevím jak to řešit, protože mám pocit, že je úplně normální, zdraví, kluk. Učitelky mi sice řeknou, že je velice inteligentní, šikovný, ale....
jdeme tedy ted ve čtvrtek k psychologovi, aby ho vyšetřil, protože PPP nám řekla, že se zabývá spíše připraveností do školy atd.

Já prostě nevím, jak těm učitelkám pomoct, když doma sem schopná si ho zvládnout.

@alalas ted jsem cetla ten prispevek o chlapci, ze ktereho nechteli mit rodice "krypla" kvůli papirum. tak to nepochopim 😒 podle me když miluju a vidim, ze je problém tak se snazim pomoc. To je podle me normalni a u me i automaticke 😉

No mně nejvíce udivuje,že si toho nevšimnou sami rodiče,ne?Snad se dětem věnují žijí s nimi a vidí že něco není úplně o.k....mám syna předškoláka a tak si samozřejmě všímám co a jak dělá,protože myslím že jisté věci by už měli být dané,jako dominantní ruka a pod,naštěstí nemá problém a ani ve školce,naopak,je šikovný...Mám další tři děti,z toho holky 3 a 2 roky už samozřejmně taky vytvářejí mluví samy jedí,tohle je snad základ co rodič pozná zda je to jak má nebo je potřeba to řešit,jistě že neplašit u dvou či tříletého dítka ale v 5 letech je jistě už dávno nutno se o věc zajímat..
Tedy chápu to dobře,že někteří ročiě o problému vědí a záměrně ho odmítají řešit? To snad ne??
Taky nejsem zatánce vše hned lámat přes koleno a tabulkově řadit a mám svoji hlavu i představu o výchově a vedení dítka,ale přesto je potřeba být otevřený i názoru druhého.