Jaké bylo vaše šestinedělí? A byly jste s miminkem ihned po porodu?

U prvni dcery byl nekolikasekundovy bonding, pak mi ji donesli v zavince. Pak uz teda byla stale se mnou. Laska prisla po par dnech, šestinedělí normalni, obcas jsem si vlivem hormonu zaplakala, ale jinak to bylo ok. Se synem bondik skin to skin 40 minut, dotepani pupecniku, orad se mnou, laska okamzita, silna, šestinedělí skvělé, zalite sluncem. Pamatuju si to jako na nekonecne valeni se spicim vonavym miminkem v posteli, jen spinkal a kojil se. Bylo nam prima🙂

První dceru jsem po porodu měla vedle sebe v tom boxu 2 hodiny a pak jsem jí dobrovolně dala na noc sestrám. Druhou jsem neměla ani ty dvě hodiny u sebe, byla s manželem a pak jí předal sestrám a u nich byla na koupání a tak asi 3 hodiny. Porodila jsem v půl 7 večer a vrátili mi jí asi v půl 11. Žádné následky nemám. Naopak, na první dceru jsem byla dlouho strašně fixovaná, ale nemyslím, že to bylo kvůli "odloučení" v porodnici...na druhou dceru jsem taky fixovaná, ale už to není tak jednoduchý, když jsou na mě dvě 🙂 šestinedělí u obou hektické, nezakládám si na tom, že žádné návštěvy, jen já a miminko apod... Prostě byl normální provoz 🙂

Po porodu jsem byla dvě hodiny s ní a pak mi ji tak na 4 hodiny odnesli, já se umyla, zabydlela, najedla..vnímám to spíš pozitivně 🙂

U dcery v pohode porod, pak 2 hodiny bonding, potom byla asi hodinu u sester a pak porad u me. Sestinedeli strasny, do roka urvane, nespici, neodlozitelne dítě.

Moji dceru taky po narozeni prodychavali, porod byl dlouhy a silene vycerpavajici. Bonding zadny, hned ji odnesli na pozorovani. Narodila se pred 15. hod. a prinesli mi ji asi v 18 hodin. Uz se mi po ni styskalo. Prvni dve noci byla u sester. Prvni dny byly hrozne, fyzicky i hormonalne. Sestinedeli bylo zmatene, bolave, probrecene, problemy s kojenim. Byla jsem silene vysilena a do toho dcera skoro porad plakala. Rekla bych, ze tu materskou nehu a nekoncici lasku jsem k ni nasla postupne, ted uz jsem regulerni zavislak - 2 hodiny nejsem s ni a uz mi chybi😊👍
Rekla bych, ze bonding opravdu je dulezitej. A taky spravne porodni asistentky, ktere pomuzou pri porodu a mohou ho i sikovne urychlit.

S miminkem jsem hned po porodu nebyla - byla jsem po akutním císaři, takže jsem byla ráda, že se "postarám" sama o sebe (od příchodu do porodnice do narození - 60 hodin) a nemusím se starat o miminko - nevěděla bych co s ním 😀 Miminko jsem na pokoj dostala až třetí noc. Samozřejmě bez bondingu, ani muž nemohl, protože syn neměl dobré ozvy a musel být sledován.
Šestinedělí bylo krásné a klidné. 2 týdny s námi byl muž doma, pak už šel do práce, ale zvládli jsme to všichni moc pěkně. Ani v nejoptimističtějších snech jsem nečekala, že budu mít tak krásné šestinedělí.

První porod,s dítětem nonstop,šestinedělí hezké,klidně.
Druhý porod těžký,následovala revize v celkové anestezii,dítě jsem pak nemohla ani udržet,tak raději na noc dala sestrickam. Šestinedělí krásné, klidné jako s prvním. Takže u mě to žádný vliv nemelo

@holka_zelenooka Syna rozdýchávali, personál na pěst. Probrečela jsem první tři měsíce. Myslím, že jsem si to nehodila jen proto, že jsem to synovi nemohla udělat, protože byl na mě plně závislý, kojil se apod. Mimochodem, hodiny nespal, koliky, u prsu klidně co dvacet minut. Vlastně to mám jak v mlze, ani nevím, jak jsem to přežila.

ja mela s obema detma laktač. depku, po porodu jsem syna doslova nechtela, po par hodina co me nechali v klidu vyspat a odpocinout jsem ho mela uz naplno... musim rict, ze mi tech par hodin na spanek bez ditete pomohlo, u dcery uz jsem vedela co se deje, po porodu jsem ji tolerovala po x hodinach uz vitala obe deti byly x hodin pres noc na pozorovani a ja mela klid na to dovyspani po porodu... jinak ano sestinedeli i celou dobu kojeni jsem temer trpela (pri kojeni se mi zvedal zaludek prvni mesic jsem prosedela na gauči s detma na prsou a kyblem po ruce) nalada strasna, vztek, uzkost... vsechno se zlepsilo az ukoncenim kojeni a deti si nejvic uzivam asi tak od tech 2,5 let.

@holka_zelenooka bonding proběhl, dcera byla ode mě jen asi čtvrt hodiny, šestinedělí příšerné. Buď jsem brečela nebo jsem byla naštvaná, totální panika z kojení, přibíraní, kolik... měla žloutenku, byla spavá, v noci se nebudila na kojení, když jsem ji pracně vzbudila, tak nechtěla pít, pak nechtěla spát. Střídavě jsem nesnášela sebe a ji. Neumím si říct o pomoc, takže jsem brečela zásadně tajně a doteď nevím, jak jsem to přežila. Nejhorší období v životě.

Akutní císař, malého jsem ,,jen viděla“ po 7 hodinách (+ přiložení k prsu). Milovala jsem ho na první pohled. V šestinedělí v rámci možností v pořádku (myslím psychicky) u mě byl problém spíš fyzicky..

Měla jsem akutního císaře, takže plná anestezie plus syna převezli do jiné nemocnice na operaci, takže jsem ho viděla až za 4 dny a do ruky dostala po týdnu. Z nemocnice jsme šli po třech týdnech, probrecela jsem dva dny, ale pak už v pohodě. Jen myslím, že mi dlouho trvalo než jsem se do syna "zamilovala". Po císaři jsem si přišla jak po jakékoli operaci a malej mi nijak zvlášť nechyběl.... chybel mi ten zazitek z normalniho porodu, az tam po roce jsem se s tim vyrovnala.

Moja mladá šla akutním císařem tak že mi ji ukazovali v inkubatoru a jelikož jsem nemela brýle ani samože čočky tak sem neviděla nic , a holku sem viděla až po 10 hodinách od porodu . Šestinedělí sem nák nevnímala že bych byla labilní, citivě nenavázaná atd ... na bobinu sem se napojila asi nejvic pri prvnim kojení což bylo druhý den . První den sem jí zasásobila odstříkaným mlíkem . ;) takže když to shrnu - malou sem držela poprvé v ruce až dva dny po porodu a nějaké oddělení a poporodni depky sem nemela , i když sem se jich bála

@isabelafuentes Tak to mám hodně podobně, i s tím odloučením!

@drep moc děkuji

Me se zeptali jestli chci mit syna hned u sebe nebo si odpocinout. Jelikoz jsem rodila v noci a nespala jsem tak jsem rekla, ze zkusim usnout (na porodnim boxu jsem uz pomalu usinala 😀 ). Jenze jsem prisla na pokoj, pak si lehla a jelikoz uz bylo svetlo tak jsem proste nemohla zabrat. Takze jsem rekla sestricce at mi malyho priveze. Mohla jsem ho tam mit od zacatku, protoze furt krasne spinkal, jenze jako prvorodicka jsem netusila, ze by mi miminko takhle pekne spinkalo 😀 priznavam zpetne, ze jsem si x krat rikala jak jsem strasna, protoze jsem malyho dala sestram a on tam byl chudacek bez maminky. Nastesti tam nebyl dlouho, ale i tak.

My jsme mely dvouhodinovy bonding a mohly se privitat. V porodnici to bylo skvely, to jsem se citila super a nalada byla skvela, kojeni nam slo, miminko uzasny.. Krize prisla az doma, po te co se partner vratil do prace, nak to na me padlo, dostala jsem zanet obou prsou, 40 horecky, do toho mimi vubec nespalo, cely vecery probrecela. Ja v tech horeckach nemohla ani lezet, musela jsem ji nosit..no desny! Pak taky jsem mela strasnej strach, aby mi neupadla..no hormony na pochodu jak blazen.

Sestinedeli jsem prozila doma bez miminek. Jednoho syna jsem si pochovala 11.den po porodu a druheho 13.den. Kojit jsem mohla az 4tydny po porodu. Odvezla jsem si je z nemocnice presne po 7 tydnech po predcasnem porodu ve 30.tt. Prezila jsem to, ale bez nasledku na dusi to neni a uz nikdy nebude.

po porodu jsem musela pod narkozu a malýho jsem u sebe měla až další den ráno (porodila jsem odpoledne).. když nepočítám chviličku na sále.. šestinedělí jsem měla v pohodě

@holka_zelenooka Bude to určitě už jen lepší 😉