Nedávno jsem byla na jednom workshopu o pánevním dnu a jedna velice vzdělaná paní tam mluvila o císaři, kolik se při něm musí přeříznout vrstev všeho možného... A padla informace z jedné nejmenované, ale dost velké porodnice, že aktuálně je tak 40% císařských řezů plánovaných a chtěných - tzn. nejsou nutné a není pro ně žádný zdravotní důvod. Co si o tom myslíte? Také říkala, že třeba v Itálii se už klasicky téměř nerodí. jaký je na to Váš názor?
@clear301 Rodila jsem císařem i přirozeně, takže to můžu srovnat. Císař byl horší, ale každý to má jinak, obojí má pro i proti. Myslím si, že pokud to není indikované, měla by žena rodit přirozeně. Nevím, jak to je v Itálii, ale pochybuju, že tady udělají císaře jen proto, že žena chce a nechce rodit přirozeně. Je to velká břišní operace.
@clear301 z mé osobní zkušenosti je císařský řez opravdu velká zátěž na tělo mám za sebou 2 akutní a poznamenána do konce života. Jsem víc jak 5 let po 2 a jizva mě hrozně svědí,loupe se kůže a to nemluvím o tom, že bych chtěla hrozně moc 3 ale prostě se bojím. Za mě rozhodně císař pouze pokud to nějak ohrožuje matku nebo dítě. Toť můj názor. Já kvůli své zkušenosti i přemýšlím jestli dřív když řezali z vrchu dolu to nebylo lepší. Určitě to nepoškodilo tolik nervů jako teď. Ale zase z estetického hlediska to je fajn.
Jo a taky jsou samozřejmě rizika spojená s dalším těhotenstvím a porodem, což mě dost mrzí. Plánovali jsme děti brzo po sobě s tím, že to necháme na přírodě. Místo toho mi moje dr. řekla, že doporučuje ideálně 2 roky a více mezi porody. Aby se vše zahojilo a nebylo vysoké riziko prasknutí dělohy. Takže teď čekáme, jak to bude vypadat s mým hojením na druhé dítě.
Já bych tomu věřila...Rodit císařem je "in", roděj tak celebrity, nemaj pak vytahaný pipiny... Když si lidi platěj desetitisíce za huntování těla plastikama, proč by si nezaplatili za císaře? Důvod se vždycky najde, že??
Myslím že to není jenom o strachu z porodu (císař je sakra náročnej a bolestivej), ale spíš o jakési pohodlnosti, potřebě si věci naplánovat. Nečekat "kdy už", ale mít věci pod kontrolou, moct rozhodovat.
Ono když se jakákoliv těhotná objeví ve společnosti matek, sesypou se na ní jak vosy na bonbon a "už se rodí" - a každá chce bejt zajímavá a ukázat svůj porod v co nejhororovější podobě, aby se udělala zajímavou. Nikdo se pak nemůže divit, že to nastávající maminu vyděsí a sekne se, že rodit nebude, bojí se... a buď si dohodne císaře rovnou, nebo tělo pak nespolupracuje a císař stejně je...
Já myslím že to je každého věc - teďka se v této diskusi určitě začnou objevovat porodní story jednoho či druhého tábora a myslím že o tom to není. Riziko pro dítě je v obou porodech skoro stejné, tak proč se tim zabejvat. Kdo chce rodit císařem, at se klidně nechá kuchat, kdo chce rodit přirozeně, může taky 🙂 Řekla bych že v dnešní době je to skoro jedno a když vidím kolik mi každej měsíc odchází na pojistce, tak je mi úplně jedno, že císaře stojej o 10-20 tis víc než spontální porod...
Zrovna dnes jsem se bavila s lekarkou neonatologie jaka jsou rizika pro dite porod zahlavim vs. koncem panevnim vs. cisarsky rez. Ptala jsem se z toho duvodu, ze mala je stale kp a ja bych radeji prirozeny porod nez císař prave kvuli jiz zminenych problemech vyplývajících z teto velke brisni operace. Nicméně ona se priklanela k vaginalnim porodum, ze dite ma pak lepsi adaptaci, tedy i mensi riziko astmat alergii a dechovych potizi nez u císaře a navic lepsi kontakt s matkou a lepsi nabehnuti laktace. Ovsem gynekologove to zase vidi ze sveho pohledu zase jinak, asi proto ze vic resi matku nez dite... ale to je jen moje domněnka 😉 A kp ma sice trochu vyssi rizoko komplikaci u porodu nez u porodu zahlavim, ale neni to az takova hrůza jako asi byvalo drive. Mozna prave kvuli lepsi vybavenosti a péči.
Osobne si nedokazu predstavit jit na císaře a po navratu domu se starat i plne o starsi 18m dceru, to by se o ni musel starat v sestinedeli nekdo jiny, to bych ji ani neposadila do kocarku ani nemohla hlidat na hřišti.
Taky jsem rodila císařem a rozhodně si nemyslím, že by to byla nějaká katastrofa, naopak jsem se v porodnici zaradovala, že se vyhnu mnoha hodinovému hekání, násřihům apod. Čtvrtý den po porodu jsem šla domů a doma jsem neměla s ničím zásadní problém, jasně, že jizva zpočátku bolí, ale v tom, abych se postarala o malé mi to nebránilo. Dokonce si ani nepřipadám méněcenná, jako naprostá většina matek v různých diskuzích :D
Člověk se prostě nesmí pořád pozorovat. Důležité je snad hlavně to, že je miminko v pořádku.
@clear301 tak určitě je rozdíl mezi plánovaným a chtenym. ....pochybuju že by se tolik cisaru dělalo jen na přání....moje oční doktorka mi doporučila císař a doktor mě ještě poslal na jiné pracoviště a tam řekli ze k císaři není důvod i když před par lety by to důvod byl...nakonec jsem rodila cisarem akutne...me spis vadi ze se z cisare dela takova veda....jiste je to velka brisni operace a rekonvalescence muze byt horsi......ale hlavne to pak může v maminkach vyvolat pocit ze je to špatně ze tak porodila a že jsou vlastně svým způsobem menecenne maminky....já jsme ten pocit naštěstí nikdy neměla ale vím že spoustu žen to tak má a to je určitě špatně..
Prvni porod jsem mela uplne normalni, bez komplikaci, ale o nejakem nadhernem zazitku nemuze byt rec, bylo to narocne a dlouho jsem se davala dohromady fyzicky i psychicky. Od zacatku druheho tehotenstvi jsem si prala, aby nastala nejaka situace (samozrejme nic vazneho), kvuli ktere bych musela na cisare. A kdyz se mi to splnilo, miminko se neotocilo, najednou jsem dostala strach. V porodnici (Praha Motol) byl skvely pan doktor, ktery me presvedcil, ze by to byla hloupost a zbytecnost, a at pry rodim spontanne koncem panevnim. Jsem moc rada, ze jsem ho poslechla 🙂 Do cisare bych nikdy nesla, pokud by to opravdu nebylo nutne.
@caverina souhlasim s tim, kdyz je potreba, tak je to v poradku a nic se s tim delat nedá. A myslim, ze by to nemelo byt brano jako neco spatneho a ze by se zena mela citit méněcenná. Mela by byt s touto moznosti seznamena uz v tehotenstvi a byt s tim srovnana psychicky. Ta laktace s psychikou velice uzce souvisí. Vim to sama, po predcasnem porodu jsem nakonec laktaci zvladla nastartovat a menecennost tu jsem nepocitovala, ale spis neschopnost donosit dite, separace tim ze byla v inkubatoru a tim padem i pocit, ze dite nemam... takze myslim ze z cisare ty pocity mohou lehceji potlacit a srovnat se s nimi lepe nez jine maminky s vetsimi problemy 😀 a tim myslim ze jsou i horsi pripady nez jen predcasny porod...
Já čekám jednovaječný dvojčata s jednou placentou a doktor mně hned narovinu řekl,že v tomto případě se dělá jen císař a neriskuje se přirozený porod. Takže od začátku vím jak na tom sem a nepřipadám si méněcenná.Pro prcky bych udělala všechno jen aby abyli v pořádku.
@verunka_korunka já jsem syna poprve drzela v náruči az 5 dni po porodu☹laktace se mi nerozjela takže byl na UM...ale nikdy a to fakt nelzu jsem o sobě nikdy nepochybovala...dobrou mámu z nás přece nedělá způsob porodu nebo jestli kojime..stejně jako z otce nedělá tátu jen to,že zplodil dítě ale to jaký má k němu vztah...
Mě teď čeká plánovaný císař,nepřijdu si méněcenná, kdybych měla rodit normálně,tak druhé dítě nebude😃 první jsem rodila přirozeně a skončila s rupturou 4.stupne,takže mi bylo rovnou řečeno,že normálně už rodit nedoporučí,za což jsem ráda. Teď se těším na císaře,myslím,že to bude rozhodně lepší,než riskovat velké komplikace u přirozeného porodu po té ruptuře🙂 ale když není indikace, určitě by se mělo rodit přirozeně,je to určitě lepší pro mimco i matku...pokud ovšem nedojde ke komplikacím
asi tak...pokud vezmu, že já jsem vůbec nad císařem nepřemýšlela a najednou se prostě musel udělat, takže jsem z toho byla psychicky dost zničená, protože to byla moje první operace a tudíž celková narkoza a já se toho strašně bojim, v životě. Za druhé jsem byla ochuzena o první momenty s malou, což pokud jde spinál samozřejmě nehrozí, ale i tak člověk ve spinálu není pohyblivý na pulku těla, takže něco nemůže. Za třetí rekonvalescence, píchání Clexanu po operaci, vytvořený hematom na jizvě, špatná pohyblivost a bolest a celkově rekonvalescence... nenene, prostě pokud člověk muže rodit normálně, jsem pro normální porod...císař je velká břišní operace, je tam riziku ruptury dělohy při dalším těhu a různýchdalších (například od kamarádky doktorky jsem se dozvěděla ještě o čemsi jako placenta per creta, a creta apod... nějaké prorůstání jizvy k okolí či co..), no fakt nechápu kdo do toho jde dobrovolně.. já už se takle bojim mít druhé
Pvní porod jsem měla vyvolávaný - od prvních kontrakcí trval cca 48hodin a byl zakončen akutní sekcí. Připadala jsem si strašně neschopná, dceru jsem nechtěla ani vidět, vlastně 3 dny jsem nechtěla vidět ani nikoho z rodiny, kromě manžela. Laktace se rozjela v pohodě, asi 5 dní po sekci jsme obě přišly na to, jak kojit 🙂 Dala jsem se dohromady celkem rychle. Druhá sekce byla plánovaná s tím, že porod by probíhal naprosto stejně špatně. Věděla jsem do čeho jdu a max. pohoda - druhý den jsem chodila, byla jsem v pořádku a to starala jsem se doma ještě o 22měsíční dceru. Obě dcery jsou naprosto zdravé, nezanechalo to na nich žádné následky. Nyní čekám třetí mimčo. Bála jsem se ruptury (kdo by se nebál), ale mám velké břicho a dělohu a mladý pán je akorát, takže zatím vše v pohodě. Ano, je fakt, že je příjemné vědět, kdy se narodí, ale zase může sám překvapit a rozhodnout se jinak. Placení sekcí odsuzuji, ale když je indikace, tak raději poslechnout lékaře, než litovat celý život.
Ja musela na plánovaného císaře . Mala byla sice hlavičkou dolu ale vubec nesestoupila , a ja sama mam po operaci srdce takže pan primář zhodnotil ze císař bude lepsi pro nas pro obe . I přesto ze jsem si prala rodit vaginalne . Rekonvalescence byla docela náročná . O laktaci ani nemluvím . Ale nez abych se trápila tlacenim bůh vi jak dlouho a tim trápila i dceru jsem rada za toto rozhodnutí . Pokud na cs jde nekdo dobrovolně je asi težké odhadnout co k tomu cloveka vede . Mam kamarádku která mela tak traumaticky zážitek z prvního porodu vaginalne ze chapu ze druhy chtela rozhodne cs . Ale ja sama bych do toho dobrovolně nesla .
Ahoj, mám za sebou první porod přirozený, druhý akutní císař. První proběhl krásně, rychle, akorát nastrihu jsem se nevyhla. Takže týden jsem byla taková bolavá a špatně se mi dýchalo. Každopádně když se všechno zhojilo, tak mi bylo krásně hlavně co do psychiky (myšleno ve smyslu zvládla jsem porodit zdravé dítě, teď už zvládnu vsechno) Akutní cs u druhého byl z důvodu špatného natočení miminka a hrozilo nitrolebeční poranění. CS v celkové narkoze. Po probuzení jsem byla z narkozy ještě dost mimo a ten den po porodu si skoro nepamatuju. A tohle mě bude už napořád mrzet. Porod proběhl, ale v té nejdůležitější fázi jsem u něj prakticky nebyla ☹ Po fyzické stránce jsem byla víc fit po císaři. Po té psychické už bohužel ne.. Suma sumárům pokud bych nemusela, císaře bych si nevybrala.
Po zkušenosti s klasickým porodem (který skončil akutní sekcí) bych už normálně rodit nikdy nešla, každopádně ty dva dny bez prcka si do dnes vyčítám....
Podle me by to mela byt volba kazde zeny,jak chce rodit. Chce-li cisar, ma ho mit,samozrejme s mnohem vyssim priplatkem, protoze je to operace. A i rizika si musi zvazit kazdy sam.
Prvni porod jsem mela vyvolavany... po tydnu prenaseni mi ho vyvolali dvema tabletami a zabrala az kapacka, nabehly kontrakce, ale porad jsem se neotvirala... byla jsem jen na dva prsty... praskli mi vodu a ani to nepomohlo, malej neklesal a byly slabsi ozvy tak me brali na sal... mela jsem spinal a vse v pohode... po porodu jsem 24h jen lezela a pak jsem se ucila vstavat... byla jsem nakonec rada za cisare...jizva krasna a bez problemove hojeni... bolelo to, to je jasny, ale treti den po porodu uz jsem nepotrebovala ani injekce od bolesti a maleho uz jsem mela porad u sebe... nerikam, bylo to narocnejsi, ale dalo se to. Ted jsem ve 30tt a chci opet rodit cisarem, bojim se uz normalne... ale chtit muzu, zalezi jak se na to bude tvarit dr 😀 Dobrovolne bych na cisar nesla u prvniho, ale kdyz uz se stalo, tak co nadelam... ted jen cekam co bude a nebude... rozhodnuti je na doktorech...
Mám za sebou 2 plánované císaře. První kvůli poloze miminka KP a druhý kvůli stenčení jizvě. Bylo to obojí bolestivé. Po operaci jsem si řekla že už miminko nikdy. Že to bolí strašně. A teď zpětně když na to vzpomenu tak v pohodě. Čas vše přebolí. Rodit normálně bych nechtěla. Jsem posera. Jsem ráda jak to vše dopadlo. V dnešní době by už mělo být možnost volby. Kdo chce rodit normálně ať rodí ( samozřejmě za předpokladu že je vše ok ). Kdo císaře ať ho fiknou. Nechápu spíš hazardérky, které rodí doma.
😉
Mam za sebou cisare pro kp a jen chci zduraznit,ze ne kazda je po cisari vyrizena. Ja napr hned druhy den,co me prevezli z jipky,jsem na oddeleni behal lip jak ty,co rodily normalne.Je to o tom,jak kazdy snasi bolest a co vydrzi. Ja si treba nebrala ani leky na bolest. A jizva nadherna. A ze jsem nemela malou hned u sebe neresim,ani jedna z nas tim rozhodne netrpela. Pro me bylo jedine minus to,ze se mi rozjela laktace az 5ty den a jako prvorodicka jsem na to nebyla pripravena. Mela jsem ale u sebe krome manzela i mamku,ktera me v tom nenechala a podporila me. Priste uz budu vedet a znovu a jedine cisar!
Já mám první dceru po 26 hodinách nepostupujícího porodu akutní sekcí, když mě vezli na sál, brečela jsem radostí, že už to není můj problém. Po císaři jsem byla fyzicky úplně v pohodě, jizva mě nikdy nebolela, hojila se krásně, starat jsem se mohla hned. Teď čekám další dítě - ještě to není ani rok od prvního porodu, nebylo to tak úplně plánované, ale podle doktora to není problém. Do normálního porodu už bych nešla ani náhodou, ta poslední zkušenost byla tak strašlivá, že už něco podobného zažít nechci, díkybohu doufám, že kvůli té krátké době od posledního císaře mi teď rovnou sekci naplánují, rozhodně si to chci aspoň zkusit nějak domluvit. A abych vám řekla pravdu, už se strašně těším na ten jeden den na jipce, kde se nebudu aspoň chvíli muset starat o žádný dítě 😀 Dcerku miluju a jsem s ní strašně ráda, ale která z vás by si nechtěla aspoň chvilku jen tak ležet a nechat se obskakovat?
@petit.a.nge Jo, já si ten den taky nejdřív vyčítala, ale teď vidím, že na mém vztahu z dcerkou to nezanechalo absolutně žádné následky, takže už si nevyčítám vůbec nic. Lepší císař a den bez mimina, než abychom u toho obě umřely.
Já myslím že se z toho dělá až moc velká věda, ono dneska se celkově všechno řeší až moc. Určitě je lepší rodit přirozeně protože je to přirozené a příroda to tak zařídila ale když je lékařská indikace tak nevidím na císaři nic špatného. A takové ty řeči jako že miminko není hned u matky a má z toho pak trauma na celý život nebo že císař znamená alergie, exémy atd. to jsou dle mě jen a jen dohady skalních zastánců přirozených porodů. Já sama mám dvě děti, obě jsem rodila plánovaným císařem ( ze zdravotních důvodů na vlastní žádost) a obě děti jsou v pohodě, nejsou nijak poznamenané, nemají žádné alergie a jsou naprosto v pohodě.
Já měla císařský řez skrz velmi špatné oči. Hrozí mi odchlipeni sítnice při tlaku do očí.... Musím za sebe říct že porod byl naprosto v pohodě. Večer před sekcí dostanete pouze jogurt a já už den předem moc nejedla aby byl klystyr snesitelny, nepříjemné pro mě bylo cevkovani, ale to vás čeká u každé větší operace. Jizva úplně malinká, druhý den jsem lítala jako utržena ze řetězu. Prášku na bolest jsem si vzala jen ten den po operaci, druhý den už ne. Klidně bych tak rodila po týdnu znova. Ale další věc je to, že takto rodit není dobré pro miminko, malej byl hodně uplakaný, byl to pro něj velký stres. Strašně neklidný a málo spal. Pořád chtěl být u prsa co hodinu a tím se uklidnoval, takže si zpětně říkám, že raději rodit pár hodin v bolestech, než být měsíce nevyspala a úplně hotová a raději mít klidné miminko!!!!!
@sesamala123 tak i po normálním porodu jsou děti extrémně ubrecene,nespí...to záleží už na dítěti,ne způsobů porodu;)
@sesamala123 a kde je dáno že váš syn byl tak neklidný a uplakaný díky té sekci. Stejně tak by mohl být uplakaný i po přirozeném porodu. Přesně takhle pak vznikají nesmyslné fámy.
Prvni byl akutni cisar a druhy planovany pro velky plod. Po obou rekonvalescence dobra, jizva super, nikdo mi doma nepomahal, bydlime ve 4.patre bez vytahu a vse jsem zvladla. Dekuji Bohu a personalu v porodnici, kdykoliv si vzpomenu. Fakt, ze deti a ja jsme zdravi a zijeme, predcil po mesicich rozcarovani z prvniho necekaneho cisare negativni myslenky, nejde se v tom patlat donekonecna... kazda zena se muze rozhodnout, zda cisare chce ci ne a radsi CS nez komplikace a risk s miminkem...
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu
Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.
Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.
Jednoznačně nechápu! Já jsem si prožila normální začátek porodu - odtok plodové vody, kontrakce atd. Bohužel jsem se ale neotevírala a začala jsem krvácet, takže to nakonec skončilo akutním císařem a malá se po 26 hodinách od odtoku vody narodila. Jsem strašně vděčná, že jsme obě v pořádku, ale upřímně si nepřeju nic jiného, než příští dítě porodit přirozeně. Ta rekonvalescence po císaři je mazec, když se musíte starat hodin denně o miminko. Nemluvě o tom, jaké následky to nechalo na malé. Byla dva dny po porodu na novorozeneckém oddělení, poprvé jsem ji viděla až 10 hodin po porodu... prvních pár týdnů nechtěla jít ode mě, musela jsem pořád chovat, nechtěla ležet sama v postýlce, bála se, že ji tam zase nechám. Navíc se mi nerozjela ani laktace, takže byla od začátku na UM. Toť můj názor - dobrovolně nikdy!!! Nemluvě o tom, že i já jsem to musela docela dlouho v sobě zpracovávat, že jsem nedokázala přivést na svět svoje dítě sama přirozeně.