Litujete, že jste neměly víc dětí?

Máme 2 děti(rozdíl mezi nimi 2r a 1 měsíc),další dítě nechci,možná partner by chtěl,ale já ne,necítím se na to.Ráda si miminko poňuhňám,ale pak vrátím rodičům.Jsem ráda,že máme za sebou koliky, probdělé noci s buzením se hlady,se zoubky(už má skoro všechny vyrostlé),dá se říci, že je samostatný,chápe,sice je to éro,ale neměnila bych.Spavé dítě ve dne nemám ani jedno,oba spí v noci,jsou aktivní,vždy jsem chtěla děti 2,máme je obě vymodlené. I kdyby mi bylo o pár let méně názor bych nezměnila(je mi teď 37).

Rozhodovali jsme se o početí třetího dítěti v lednu, zavrhli jsme to ze zdravotnich i finančních důvodů a zatím nelitujeme. Je mi 38, takže to bylo letos nebo nikdy. Nechci riskovat všemožné komplikace vyplývající z věku.

Ja teda mám tři,a litovala bych kdybych je neměla. Máme benjaminka po dvou dětech brzy po sobě. Nějakou dobu jsme se rozhodovali,zda společné dítě ještě zkusíme nebo ne, už jsme měli dohromady tři a věk oba 34 let. A rozhodli jsme se že buď teď nebo už ne. Vyšlo to hned, bohužel po pár měsících těhotenství skončilo. Ale brzy jsem otěhotněla znovu a už bylo vše v pořádku. Jsme za malého hrozně šťastní,když se narodil bylo mi 35,5. Manžel koketuje ještě s dalším,ale to už rozumově neprojde. Většina kamarádek co znám,má víc než dvě děti. Dneska už mi přijde,že neplatí,že dvě děti jsou maximum,ale minimum. Samozřejmě jsou situace ( věk, zdraví, finance..) kdy jsou dvě dost.

Pro mě jsou dve jednoznačně dost. Trochu se v tom trapim uz ted, ztrata casu pro sebe me nici. Jsem tezky egoista, ano, nerada se obetuju, mam se rada. Se dvema detmi tezce narazim. Natož se tremi, ufff!! Na tri deti uz mussis byt opravdu, ale opravdu naladena a připravena 99% casu věnovat rodine. Když to tak někdo ma, moc mu to preju! Je to v hlavě.

Mám 2 děti ...18 let od sebe...Moc mě trápilo,že je dcera jedináček.Celých 18 let jsem nebrala antikoncepci, ale ani jsme to s manželem nijak neřešili...No a povedlo se opravdu až v mých 37 letech...Druhou dceru jsem porodila ve 38 letech...

Máme jedno dítě a přála bych si ještě jedno, ale rozum mi velí, že ne.. Malému je rok, mě bude 37 let. Fyzicky se na druhé už moc necítím, ale psychicky vím, že budu litovat. Bohužel dlouho se nám nedařilo mít miminko, jinak bych ho měla už dávno..

Mám jedno dítě a trápí mě to každý den, není otec se kterým bych druhé měla. Nechci se celý život strachovat o jediné dítě, já jsem taky jedináček. Nechci aby syn byl sám a chci mít vnoučata, kdyby to od mojeho chlapečka nešlo tak třeba od jeho sourozence. Ještě mám na to tak 5 let, do 40, pak už bych do toho asi nešla.

Mam dve deti. Libi se mi velke rodiny a mela bych i vekove jeste cas. Ale u nas je jedina cesta pres IVF, a to uz bych po treti asi nezvladla fyzicky ani psychicky. Takze u toho zustamene. Ani me moc nebere miminkovske období.. To bych musela dalsi porodit aspon tříletý😁

Ceho lituju je, ze jsme nezacali driv, ze jsem to cely nesmyslne odkladala a pak jsme cekali rok a pul nez se zadarilo.
1. syn se narodil, kdyz mi bylo 33, druhy se narodi ted v lednu, kdy mi bude 35 a 3/4. Zacit driv, chtela bych asi 3 deti, ale takhle uz ne, treti dite bych rodila nejdriv v 36/37 a to uz je pro me moc. Trochu jsem ted doufala v dvojcata, ze bych ty 3 deti nakonec precijen mela, ale chlapec je jeden, takze skoncime na poctu 2. I to je krasny, vzdyt kolik lidi nema to stesti mit ani ty 2 deti.

@lucie_j
My máme tři. Manžel nechtěl, mimo jiné kvůli věku. Malou jsem porodila, když mi bylo 37. Zvládám to, ale žádný čas pro mě není. Vše se točí kolem dětí. Ale takhle to je. Jsem ráda, že je mám 🙂

Od 1.11. nastupuji na full time do práce, mám dvě děti a minulý týden jsem přemýšlela, zdali jsem si tu mateřskou užila a taky si říkám, že je škoda, že už nebudu nikdy těhotná. Starší syn byl náročné dítě, hodně brečel, chtěl se jen nosit, já jsem bojovala s mlíkem a pod tlakem okolí jsem chtěla být ideální matka, mladší dcera - byla dítě za odměnu, bylo mi s ní krásně. Teď má dva roky a já nastupují do práce. Klidně bych byla ještě rok doma, ale v práci mi nabídli přestup na skvělou pozici. Nástup teď, protože kolegyňka odchází v červnu a já se musím zaučit. Další děti nebudou, věková rezerva tam ještě je, ale zdravotně je tam ale. Po obou porodech jsem měla krvácivé stavy a po druhém porodu ještě s větší intenzitou a další dítko mi nedoporučují.

@fatal_error Ten věk je limitující dost. Kdybysme chtěli ještě jedno,tak já mám takový pomyslný strop 38. Takže bych musela mít zase dvě děti brzy po sobě,a to už nechci. Měla jsem tak první dvě. Teď si užívám větší rozdíl co je mezi 2 a 3.

My máme 3 děti. 2 starsi a benjaminka. Původně jsem už vůbec třetí dítě nechtěla. Ze budu zas vstávat a prdy a bla bla. Nakonec jsem si řekla (bylo mi 35) že to jednou zkusím a když to vyjde tak to vyjde a když ne tak už na to kašlu.A vyšlo!! :D a musím říct že to bylo to nejlepší rozhodnuti co jsme udělali. Určitě by to bylo pohodlnější a všechno kdybychom zustali u dvou, ale prdis je super. Hlavně jsem si to strašně užila - všechno to vstávání ,prdění a tak. On po těch dvou dětech člověk přeci jen už leccos ví a leccos umí (a na leccos je zvyklej). Takže - lituju spíš, ze jsme na třetí čekali tak dlouho. Mohli jsme stihnout ještě jedno. Nebo dvě :D teď už mi za chvíli bude 39 takze uz máme opravdu stopstav. ;)

@neomenia vidíš. A já mám paradoxně při třech dětech na sebe víc času než pri dvou. Určitě je to taky věkem těch dětí. Ale ti starší už se krásně postaraj o mladší a já už lenivím :D

@andelka no vidis, ja mam strop 35, oni i lekari uz to tehotenstvi po 35 nevidej zrovna s nadsenim. kazdopadne kdyby mi ted nebylo 35, ale treba 33, tak bych do tretiho mozna sla, ne 100%, ale spis asi jo.

@lv Mám to velmi podobně. Kluci jsou teda od sebe necelého dva a půl roku, ale mladší se narodil, když mi bylo skoro 37. Oba jsme s mužem moc chtěli ještě třetí, ale postupně jsem začala mít různé zdravotní problémy, což trvá doteď (bude mi 40). Na třetí se teď zdravotně a fyzicky rozhodně necítím a čtyřicítku cítím jako věkový limit a přelom, takže jsem to vzdala. Rozumově ok, citově je to horší, ale už i v té rovině to začínám přijímat.

Devcata, ja ted cekam sve prvni, chtela bych 2, ale to se asi nepodari z vekovych duvodu meho partnera me je 32, za par mesicu 33, dve bych stihla, ale priteli bude za nedlouho 47, az bych chela mit druhe, tak jemu by bylo uz 50, ne li vic. Takze se budu muset nejspis s jednim spokojit, ikdyz on si zahrava s myslenkou mit jeste jedno, tak uvidime. Ale ted jeden pribeh, mam tetu, ted ji je 64 let a ma za sebou 5 porodu. Deti chtela puvodne jen dve, jenze jsem se pak mamce narodila ja a teta se do me zamilovala a chtela jeste holcicku, tak se ji, kdyz me byl rok a pul, narodila Verunka, kdyz Verce bylo 2,5 roku, tak vinou lekaru umrela a teta chtela hodne moc Verunku zpet, tak se ji narodil Petr a potom opet Verunka a ta se ji narodila jakou uzasny darek k 39 narozeninam.

@neomenia Já mám 3 děti a že bych byla před tím naladěná a připravená 99% svého času rodině, to bych teda rozhodně netvrdila. Ani to tak nemám a podle mě to tak ani být nemusí 🙂 Čas na sebe si udělám a holt neplýtvám časem na blbosti. Někdo má problém zvládat dvě děti, jiný je zase v pohodě se třemi 😉

Já to napíšu jinak i když tak otázka nezněla. Nelituju toho. Nelituju že jsem se rozhodla po dvou dětech( dneska už skoro 15 a 13let) mít další dvě mrňata. Nikdy jsem to neplánovala a můj plán byl mít dvě děti. Jsem šťastná, že je mám.

Máme 2 (mladšímu je teď půl roku). Dohoda s manželem je, že třetí do tří let nebo vůbec (to bude manželovi 40, mě nějakých 37). U druhého těhu se mi těžžce rozjela těhotenská cukrovka a spíš už zůstala. Je jistá šance, že pokud shodím, tak to to tělo ještě dá, ale víc jak tři těhotenství už nedám fyzicky, i kdybychom chtěli víc.

Mame dva kluky(4 a 7 mesicu). Vzdy jsme chtely aspon dve deti,manzel je jedinacek a rika,ze mu vzdy sourozenec chybel. Sla bych klidne jeste do jednoho tehotenstvi,ale to my uz muj zdravotni stav nedovoli i lekari by byly proti. Je to muj takovy sen mit jeste holcicku

Ahoj, my máme s muzickem dětí pět 😊, tři holky, dva kluky, všechny v naší péči. Kluci jsou ve věku 18 a 16, jsou muzika z prvního manželství, holky 16, 14 a2 😊. Dvouletou holčičku máme s druhým manželem společnou, mě bylo 38, jemu 43, když se nám narodila. Oba jsme ještě třetí děťátko chtěli. Je super mít takhle velkou rodinu. Starší děti jsou parťáci, malá je má všechny strašně moc ráda 😉. Rodičovství si v tomto věku moc užíváme, fyzicky je to náročnější. Občas si řekneme, že jsme si mohli v klidu užívat, ale nakonec jsme šťastní, že malou máme 😁

Je mi 38, mam 3,5r a 10m holčičky. Těhu zvládám, porody ok, péče taky. Jen už se prostě cítím na další stará. Moc mě mrzí, že jsme nezačali dříve. Od 28 jsem se prakticky smažila otěhotnět. Gyn myslel, ze to nepujde a tak me lecil, no problém neodstranil. Kdyz jsem se na nej vyprdla tak jsem otehotnela do dvou mesícu, bohuzel jsme v 5m tehu o mimi prisli a vse se znovu posunulo. Po rozhodnuti, ze truchleni již stačí jsem znovu otehotnela hned. První dite narocne a tak jsem poceti trochu posunula, nez hned po sobe. Ted bych strasne moc chtela, ale s manzelem nemladneme. Kdyz vidim v okoli maminky s vice detmi, tak me to mrzi, je videt, ze deti utvoří gang a jsou mene zavisle. Jsou takove samoobslužnější. Pozoruji to uz i u tech dvou. Uz proste nejste jediny zdroj zabavy jako u jednoho. Ovšem v mem veku mi prijde nezodpovedne mit dalsí. Muj otec osyřel a trapi ho to cely zivot (a to mu bylo 14let). A tohle z casti formuje me rozhodnuti, ze jiz ne.

Já mám děťátko jedno.. chlapecka miluji ho nadevše na světě...a už teď vím, že chci ještě minimálně jedno děťátko... Mě je 30priteli 45..u něj to je problém, nechce,já ano...a tak nějak cítím,že bych to neustálá mít jen jedno děťátko.,litovala bych toho a později si to vyčítala... Prostě srdce a touha..a rozum za tím půjdou ❤️

My mame dve deti (3 roky a 2 mesice) a dlouho jsme chteli deti tri. Ted se spis klonime jen ke dvema, ale prvni syn je pres IVF, ze ktereho nam zbyli dva zamrazena embrya a my resime etickou otazku, co ted s nimi. Takze je mozne, ze az se budeme rozhodovat o jejich osudu, jeste to treti zkusime🙂 A prave se bojim, abych jednou nelitovala, ze jsme to nezkusili a deti nemame vic...

Máme děti čtyři a manžel mě ukecává na páté. Já to teď cítím tak, že čtyři jsou konečná, je to pěkný sudý počet a ráda bych se po víc než deseti letech posunula dál od plínek a všeho toho piplání. Ale pořád mi tam někde vzadu vyskakuje myšlenka, jestli toho nebudu jednou litovat, že máme "jen" čtyři a mohlo jich být třeba pět ☺️.
@neomenia Jsem trochu alergická na primitivní zjednodušující klišé, tak si dovolím reagovat na tvé tvrzení, že tři děti = 99 % času pro rodinu. Je vidět, že tři děti fakt nemáš, protože takhle to nefunguje😁. Jasně, děti jsou určitým omezením a někdy toho mám fakt nad hlavu. Ale celkově mi přijde, že jsem nikdy neměla větší svobodu než na RD. Dělám si věci podle svého, sama si plánuji svůj čas. Když byl druhému dítěti rok, stala jsem se OSVČ a od té doby pravidelně 2 dopoledne v týdnu pracuji. Nemusím, jen mě to prostě baví. Mám volné večery, s manželem si pustíme film nebo si můžu vyrazit posedět s kamarádkou. Když chci odjet na víkend, můžu (pokud zrovna nekojím 😁). Když vidím své kamarádky, které mají dvě děti (např. 3 a 6 let) a pracují na plný úvazek, tak mi přijde, že jsou to ony, kdo 99 % času věnuje rodině. Musí chodit do práce, protože bez jejich platu by rodina nevyžila, po práci vyzvednout děti, popř. doprovodit na kroužky, pak doma úkoly, večeře, úklid. A o víkendu přece nikam nepojedou, když se přes týden vidí tak málo. Tam nevidím žádný prostor pro svoje koníčky a zájmy. Oproti tomu mám jako matka čtyř dětí na RD na sebe mnohem víc času. Ono na tom něco je, že čím víc dětí, tím víc času. Já nejvíc nestíhala, když jsem měla jedno dítě 😁.

@fatal_error Dneska se to tak nebere. Mně bylo 35 a žádný doktor mi nic neřekl,ani nenaznačil,žádné vyšetření nebylo jiné nebo navíc,než když jsem byla těhotná se staršími dětmi (26 a 28 let mi bylo). Trochu neradi vidí prvorodičky před 40 ale +- 35 na třetí dítě je úplně standard a v pohodě. Těhotenství i porod byly parádní.