Jsem vyčerpaná
Asi budu mit podobny prispevek jako uzivatelka prede mnou, tak se nezlobte, ale potrebuju se vypsat.
My jsme s manzelem spolu 5, taky jsme se rozhodli ze mimi chceme, po skoro roce se nam podarilo a ted mame 9m slecnu. Mala byla od malinks hrozne uplakana, v nositku ani v kocarku nevydrzela, takze jsem ji mela vecne na rukach. Babicky nefungovali, ma mamka bydli v daleko, pracuje a tchyne sice 5 minut autem od nas av duchodu ale nikdy mi nenabidla, ze by malou povozila, v těhotenství se taky skoro nezajimala, takze tuto pro me křivdu, si nesu a nezapominam. Tohle tema bylo kdysi u nas hodne casto na taliri, manzel tchyni obhajoval ze nevozi pokud se ji nereknu, nevim, ale myslim ze kazda babicka pysne vozi a vazne jsem mela svou hrdost se nedoprosovat kdyz mi to sama nenabidla. Ale at se dostanu k veci, mala je nyni uz fajna, plazi se.. uz to neni to uplakane mimco. Ale nerozumim si s manzelem, nejak to zaclo v tehotenstvi, prvni mesice i presto ze byli dost narocne jsme to nejak zvladali, ale ted uz spolu skoro nedokazeme normalne mluvit. Citim se jak otrok, porad delam dokola to same, vim ze to maji tak vsechny maminky, ale prijde mi ze, kazdy ode me ocekava aby byla dokonala domacnost, uklizeno, k tomu mame kocoura ktereho si manzel pořídil davno prede mnou. Proste mi uz leze na nervy, jak vecne po nem uklizim, manzel neporadek po kocce nevidi, malokdy ho donutim vycesat, ale ze jsou jeho chlupy i sterk z wc vsude tak to nevidi. A js to tezce nesu, miluju poradek. Manzel prijde domu a ocekava ze k nemu s radosti a energii pribehnu a budu se mu venovat. Pres den si malokdy sednu, az vecer, jakmile malou dam spat,snazim se toho vyuzit, vim jsem mozna blbec, ale nikdo to za me neudela. Citim se v jak zacarovanem kruhu, hadky s manzelem a do toho kazdodenne stereotyp. Manzelovi nemuzu cokoliv rict okamzite se urazi, prijde mi, ze jsem po nej spis cizi osoba nez rodina, svych rodicu se zastava, nevidi problem v nefungujici babicce a dedovi kteri jsou uz davno v duchodu. Pro neho male starosti, ale ja je v tuhle chvili citim jako velke, vse na me pada.
@annasmyckova prave ze chodim 2x tydne cvicit + 1. tydnne joga, kdybych sedela jen doma asi bych cvokla. Vis, js myslim ze je problem hlavne v komunikaci s manzelem a odtud prameni i ta nespokojenost. Prijde mi, ze mame rozdilne nazory na zivot. Jsme oba byci, takze bohuzel nikdo z nas neni ten co by radsi drzel pusu. Cely zivot jsem bydlela na vesnici v domku, jeste ored svatbou jsme si koupili byt a ja az ted na materske si uvědomuju,ze mi ta vesnice schazi. Samozrejme se snazim na tohle navazovat rec, ale manzel mi.pikazde rekne ze on by taky chtel zit v domku, ale nechce se na cely zivot zadluzit a koukat na kazdou korunu. Chapu ze ted na mateřské je to hloupost,ale oba mame slusne prijmy na to, aby jsme v tom domku žili, samozrejme sbysme museli vic setrit, ale ja jsem schopna tohle vsechno obetovazr, coz on ne. Jeho rodice vlastne chatu a argumentuje me prave touhle chatou ze tam muzem kdykoliv jet, coz muzem, ale kdyz jsme tam loni ooorver jeki jako rodina s dcerou sami tak tchyne naznacovala ze se ona nebude omezovat kdyz je to vlastne jejich chata. Coz chapu, ale je jine, kdyz jsme tam jezdili sami dva.nebo tedka uz tri. A takhle je to se vsim, prijde mi ze se vším ma problemy, defakto mame vse nove myslim co se tyce bytu, ale urcite veci jsme jeste nedodelali, chapu,ze vse nejde najednou. Ale ma rodina mi poskytla nejake finance z dedictvi po dedovi a ja je prave chtela investovat na tyhlety veci, ne, proste ne. Zase chci vsechno najednou... a takhle je to mi prijde se vsim, dcera je na me dost vyfixovana a to on nedovede pochopit, ze kdyz je cely den se mnou tak to asi tak bude ze. Slovo sex pomalu neznam, jako kazdy chlap by chtel asi porad, ale ja jsem za 1. unavena a 2. ba to nemam chut, kdyz tak po sobe stekame.
1 den je to mezi nami v pohode a nasledne dalsi 4 dny zcela v haji. Navrhovala jsem i manzelskou poradnu, ale zatim krom vyhledani kontsktu k nicemu nedoslo. Spis mi prijde ze nemam zadnou motivaci, dceru miluji a kvuli neshodam se rozvadet nechci, ale kolikrát kdyz jsme samy doma tak si rikam ze by nam bylo lepe. Cokokivr po nem chci je hrozny problem, kocoura dat pryc nechce, ale uklizet po nem skoro neuklizi. Zacarovany kruh.
@sarus87 rozumím ti..myslím, že takovéhle krize má většina párů, nám se to po prvním děcku taky pěkně otřásalo v základech...mám dobrou zkušenost s rodinnou terapií, některé věci jsme neviděli z nadhledu, a každý měl svou pravdu....některé hrany se obrousily až po letech. Letos spolu budem už 20let.
Tak ať to ustojíte, bylo by škoda, už kvůli malé...
Ahoj nečetla jsem předchozí příspěvky. Manžel to ví co tě štve? Děláte si třeba večery pro sebe? Alespoň víno společný film?
Chápu jak je to složité já do 18ti mesice kojila v noci i po hodine do te doby nam to prakticky neklapalo:(.
Zasloužila by sis taky čas jen sama pro sebe a to stačí klidně hoďka jednou nebo dvakrát za týden. Ale hlavní je komunikace.
Pokud se urazí když mu cokoliv řekneš zkus změnit "tón" ani si to nemusíš uvědomovat a můžeš být přehnaně protivná nebo hysterická.
@annasmyckova s rodinnou terapii myslis na zpusob manzelske poradny? Ja uz tohle prave navrhla, manzel i vyhledal konktretno kontakt, jen z nás nikdo neudelal prvni krok.
To je to, prave kvuli male to chci prekonat, sama pochazim s rozvedene rodiny a otec mi dost chyběl, hlavne vy vychove, i presto ze jsem ho vidala kazdych 14 dní. Nechci to hned radikalne resit, ale pomohlo by mi, kdybych byla nejakou dobu sama, jen aby se proste sebral a jel treba na 14 dni na chatu.
@kituska20 prave, ze chodim 3x tydne cvicit, i kdyz mam pocit, ze jsem strasne matka, ze se seberu a jdu, ale rikam si, ze i ja jsem clovek a snazim se zase vypadat jako pred tehotenstvim, prave ze cviceni mi pomaha alespon mit zase nejake sebevedomi.
Kolikrat jsem mu rekla, co me trapi, ale on to nejak neresi. Nasledne kdyz se tedy uz potom dost pohadame, tak.je na druhy den uplny milius acitim se zase jako v normalni rodine.
No spolecne vecery, bezny stereotyp, malou dame spat, ja jsem rada ze muzu do sprchy, manžel sedne k tv a ja nasledne k nemu a tim to konci.
Jednou za cas se nam podari jit do kina, tedka v sobotu jdeme i na ples. Ale mam pocti,ze uz spolu neumime ani mluvit, on by chtel nasledne deuhe dite a coz ja zase odmitam, chci se vratit do prace a pozdeji mozna druhe, ale ne hned.
@karja me to prave mrzi, svagrova je taky na materske a neter se synovcem jsou u babi porad. Ja se proste neumim doprosovat, jsem asi blbec, ale radeji jedu na doraz, nez se doprosovat. Vim asi je to i moje chyba, ale kolikrát vidim babičky jak pyšně vozi sve vnoučata a ta nase bydli kousek od nas a nenapadne se ozvat. Kdyz to tak vezmu, tak za celou dobu co je mala na svete, nam pomohla az ted, chytila jsem nestovice, pres vikend se o malou postaral manzel,ale v ty nejhorsi dny uz sel opet do prace abylo to na me, takze jsem poprosila o navareni obedu, tak nam tchyne na par dni navarila. Za coz jsem ji byla neskutecne vdecna,.moc mi to pomohlo, nyni uz i dcera ma po nestovicich a po babi ani vidu ani slechu.
@sarus87 uplne normalni situace s prvnim ditetem... take bych vyuzila pomoc babicky, proste najdi silu a v nejake pekne chvili (kafe u ni nebo ona u Vas) ji rekni, jestli by nechtela chvili pobyt s malou a jestli by ji nevadilo, kdyby to i bylo pravidelne. do toho mozna muzes i rict, ze Ti chlap vycita, ze je mala mamanek, tak ze uz nadezral cas, aby zvykala i na dalsi blizke. s poradnou- udelej tedy prvni krok Ty a zavolej tam... ja byla s tatou starsich dcer a u psycholozky jasne a dost brzy vyslo najevo, ze se dost hadame kvuli rodicum, takze jsme meli zakazano o nich kriticky mluvit. hoooodne to tenkrat pomohlo. take tu chatu chlapovi navrhni sama. rekni, ze Te trapi, ze mate takovy stereotyp a ze bys rada, abys kazdy v klidu premyslel, co by chtel, co by si pral (ale muzes to nechat az na tu poradnu, treba to pak vyvstane samo- odpocinek od sebe, nebo to nebude potreba).
chapu Te a je to bezne, normalni, nam maminam hrabe z toho neustale dokola toceni stejnych povinnosti a trochu taky nezijeme svuj zivot, takze nam chybi to "sve"... proto vyuzij te tchyne 🙂 neboj se 🙂
@sarus87 o tu pomoc si rekni... ja taky jela na doraz, tchyne vypomahala u dvojcat od syna, ze byla tyden u nich a ja bych dala cokoliv za to, kdyby mi v sobotu na dve hodiny malou vzala (kdyz jsem byla navic cestve tehotna). pritel se ji ptal, a ze ma deti plne bryle a je rada, ze si na vikend od nich odpocine... a pak to u nas vedlo k celkem slusne krizi (jak jsem porad pretahovala) a ted jsem s detma sama ☹
Malou strčit na víkend manželovi a odjet na dva dny s kámoškama na chatu, kočku někomu darovat a říct že utekla (ať mě tu ochranářky sežerou, ale když se o ni majitel není schopen postarat, tak je to pro dobro věci a zachování rodiny. Kdyby nebyl manžel chlap, ale malé dítě, nestarající se o své zvíře, taky by se to takhle řešilo.)
@uzjetotak utekla z bytu? Jako vážně? Tohle mi udělat přítel tak nestačí počítat schody. Navíc zakladatelka píše, že ji měl dlouho předtím než se před pěti lety poznali, kolik může kočce být? Manžel by měl pomáhat se vším a ne jen s kočkou. A krize na mateřské se objeví čas od času u každé z nás. A babičky bych se neprosila o hlídání, ale pozvala ji třeba na oběd a nabídla jí, že může třeba povozit, chviličku pohlídat atd. Neznáme příběh z druhé strany. Komunikace je základ.
No a až nastoupíš, tak budeš lítat mezi dětma, sporákem, pračkou a zaměstnáním. To bude panečku zlepšení stavu!
@anelamates to bylo na mne? 😁 Ja svoji praci miluju a tych par hodin to dětičky vydrží.Aspon im budu vzácnější 😄
Jo, protože téma je - jsem vyčerpaná. proto mi tohle přišlo mírně řečeno úsměvné. Ale pokud je ta únava víceméně pouze ze stereotypu, pak jo, odchod do práce mezi lidi hodně pomáhá.
@anelamates no mne kazdopadne na mateřské vycerpava stereotyp.Tesim se mezi lidi a taky kazda koruna dobra 🙂
@anelamates Aha...takže únava ze stereotypu je v pořádku, ale únava z péče o dítě normální není?
Zakladatelko, proste si o tu pomoc u tchyne REKNI. Ona je mozna na tom stejne jako ty a nechce se "doprosovat". A mozna takhle fnukate doma obe - ona mi nenabidla!! Aspon uvidis, jak to s tim vozenim je.
já vím, nereagovala jsem na Vás
@urtica A to jsem někde uvedla? Ach jo. To čtení, to je problém.
@sarus87 je to domácí stereotyp, chtělo by to přehodit "vyhybku na jinou kolej". Máš něco, co tě baví, bavilo, u čeho odpočíváš? Alespoň jedno odpoledne v týdnu si domluv hlídání a něco podnikni (cvičení, procházka, knihovna, nákup sama s kámoškou). i mámy na mateřské můžou tzv vyhořet. Ty jediná si musíš hlídat hranice, nikdo jiný to za tebe neudělá. Až budeš trochu spokojenější se svým životem, tak zapracovat na komunikaci s manželem. Já taky nemám hlídací babičky (i když nejsou daleko), a naučila jsem se relaxovat jinak (šiju -to se dá i s dětmi) a když mě všichni lezou na nervy, chodím věšet prádlo pod stodolu, tam za mnou nesmí, je tam vachrlatá podlaha....je to pro mě relax. A večer musím číst, to je můj největší relax. bez toho bych nefungovala. Když jsem spokojená já, jsou spokojení všichni...