V 10tt odumřel plod

Ahoj, i když je to teď asi hodně čerstvé a hodně bolavé, tak hlavu vzhůru! Já byla na revizi loni v červnu v 9tt . Plod se nevyvíjel, tak jsem taky musela do nemocnice. Bylo to peklo, ale snažila jsem se z toho otřepat a myslet dopředu. Počkali jsem do druhé ms a pak se začali snažit a teď mi tu v postýlce spinká 7 týdenní miminko. Podařilo se nám to teda po půl roce, ale já jsem po zánětu vejcovodu a vaječníku z dětství, takže nám to obecně trvá dýl...
Teď to bude bolet, ale vydrž, než přijde ms a pak už zase bude líp a můžete pomalu myslet na snažení se. Ale osobně bych to zbytečně nehnala a počkala alespoň po té druhé, i když spousta holek ti tu napíše, že otěhotněly hned a vše bylo v pořádku. Ale neboj, ono se to povede a zamlklým těhu si prošlo spousta lidí a pak měli normální těhotenství 🙂

My si i kvůli mimi ted nedávno pořídili nový byt, který budeme rekonstruovat v lednu. Tak aspoň uklidem a novým prostředním přijdu na jine myšlenky. Kdybych neměla přitele tak nevím jak bych to zvládala, je mi strašnou oporou. My věřime, že se nám to brzy nebo později povede. Děkuji

To me moc mrzi, ja byla na revizi v cervenci, zamlkle tehotenstvi v 10tt. Jsem taky prvorodicka. Zatim se nam nepodarilo, ale u nas se asi prislo na pricinu, takze se to ted bude resit.. tak drzim palce, at se brzy zadari 🙂

Já jsem příkladem toho, že i beznadějné případy mají šanci 🙂 Snažili jsme se od února 2011. Pprvní těhotenství v srpnu 2014, odešlo samovolně. předtím jsme absolvovali 2x IUI, umělé jsme odmítli, já začala cvičit mojžíšovou, jezdila jsem za homeopatem, který mě dával zdravotně do kupy, podstoupila jsem mobilizaci páteře....další těhotenství v prosinci 2015, v lednu 2016 v 8tt zamlklé těhotenství (vůbec tam plod nebyl, jenom plodový váček). po revizi jsme se s doktorem dohodli, že podstoupím řadu vyšetření, aby se přišlo na to, proč jsem opakovaně potratila (všechna předchozí vyšetření mě i partnera neukázala žádný problém, byli jsme "zcela zdraví"). stihli jsme jenom 2 vyšetření, jelikož jsem měsíc po potratu, hned po první MS, otěhotněla, a teď mám doma 7týdenní dceru 🙂
po prvním potratu jsem se dávala psychicky skoro rok dokupy, ale hodně mi pomáhala, že jsem věděla, že dělám maximum pro to, abych otěhotněla. BTW, loni v září jsme s manželem rozjeli adopční proces, od té doby 2 těhotenství, z toho to druhé úspěšné 🙂
držím pěsti, aby se co nejdříve zadařilo, mám kolem sebe plno kamarádek, co poprvé potratily a podruhé donosily zdravé dítě ;)

My v zari 2015 zamlkle tehotenstvi a revize (psychicky jsem se uklidnila tim, ze priroda vi co dela a pokud to mimi bylo spatne namichane, neslo v tom pokracovat), na jare rekonstrukce a stehovani do noveho bytu, coz je super na zamestnani hlavy a v cervnu 2016 jsem podruhe otehotnela. Nyni koncim 32.tyden.....

@nikisk Ahoj, moc mě mrzí, čím si teď procházíš....Dneska je to přesně 3 roky, co jsem ležela v nemocnici po kyretáži zamlklého těhotenství - celý prosinec jsem trávila na pohotosti a na lůžkovém, na Vánoce mě pustili domů a 27. se rozhodlo.... byla jsem totálně v háji - první těhotenství, takovou jsem z něj měli radost, všem to vyslepičili a tak rychle to skončilo. Hned v lednu jsem přepnula do módu profesionální snažilky - prostě mi regulérně hráblo a zablokovala jsem si na 5 měsíců psychiku - pak to ve mě zlomila kamarádka pro mě hodně nevhodnýma poznámkama na jedné akci. Tehdy jsem to obrečela, ale zpětně jsem za to ráda - na veškeré snažení jsem se vyprdla a ještě ten měsíc jsem otěhotněla. Roční "výročí" jsem tak slavila už s pořádným pupkem a letos už jsem si na to vlastně ani nevzpomněla... Vám přeju brzké psychické uzdravení - tělo je po tomhle zákroku fit během prvního měsíce a věřte, že podruhé to bude mít šťastný konec 😉

ja teda už jednu holčičku mám,a,le bohužel podruhé se nám nedařilo,nakonec jsme skončili v car,prošli vyšetřeními a začli s IUI,hne dprvní bylo uspesne - ale prcek se vubec neukazal,takze revize,pak jsme hned vypadli na dovolenou,pryc od toho vseho,po 3 mesicich dalsi IUI,neverila jsem tomu a ejhle,miminko,dokonce i se srdickem,pak jsme jeli k tchanovcum,vsem se pochlubili,druhy den po navratu jsem se citila zvlastne,ne fyzicky,ale proste divne,sla jsem k doktorce - srdicko uz nebilo,do nemocnice na kontrolni UZ,kde se zjistilo,ze tambyly miminka dve,dalsi revize,chvili pred Vanoci,po treti uz jsem do toho jit nechtela,ale tak nejak se mi to rozlezelo,dalsi IUI a ono nic,byla jsem doela prekvapena,kdyz to vzdy vyslo na poprve,za mesic znovu a tentokrat uspesne,hned jak se objevilo srdicko mi doktor vypsal prukazku,rikala jsem si co blbne v 6tt at to nezakrikne,predal me do pece gyndarky,po 14ti dnech jsem sla na kontrolu a miminko uz bylo znovu mrtve,nemela jsem silu uz ani brecet,dokonce ani v nemocnici pri cekani az ho ze me znova vyskrabou. Slzy dosly,doma jsem pak travila vetsinu casu praci na zahrade,to mi pomahalo vyvetrat hlavu,pak jsme po tom vsem zmenili CAR,rikali jsme si,ze treba uvidi neco,proc to nejde. Videli - videli vysledky testu,ktere v tom prvnim nikdo nerespektoval. Nasadili lecbu,presto prvni IUI u nich nevyslo. Cele leto jsem marodila,mela toho vseho dost,ke konci leta jsem nasadila wobenzym a jak mavnutim proustu mi bylo lip,takze jsme sli do CARu a zrovna se to chytlo tak,ze byl dobry cas k dalsi IUI,sli jsme 1.9. hned po tom,co jsme dali dcerku do skolky,poprve jsem byla u manzelova odberu a zaroven on byl u zavedeni.Kdyz jsem si po 10ti dnech sla delat test,bylo mi uz predem blbe z nervu,zrala na mrtvici a nic,druhy den dusik,dalsi silnejsi,mela jsem hrozny strach a taky radost,ale za dva dny dusik slabsi,malem me odvezli,letela jsem na druhou kontrolni krev a bejem dne mimco na zahrade zase obrecela.Jeste odpoledne (v patek ú mi volali vysledky,Hcg stoupalo ukazkove.Dalsi tyden pro jistotu jeste jeden odber a zase dobre,za dalsi tyden UZ a miminko uz na nas koukalo a tukalo srdickem. Presla jsem ke sve doktorce,kazdy tyden kontroly jsem sla se strachem,ublizovala nervama miminku,ale drzelo se,pak mi doktorka rekla,ze mi nebude psat predepsanou lecbu,protoze je pro ni na pojistovnu moc draha. Mela jsem nervy s prominutim v riti,kdyz jsem vedela,ze ty leky drzi mimco nazivu, z toho vseho jsem v sobotu zacala krvacet,takze cesta na pohotovost,cekarna prazdna a ja pres hodinu cekala nez dojde doktor a rekne mi,ze je konec a kdy bude revize,doktor dosel,ale o konci nebyla rec,miminko bylo v poradku,hned v pondeli jsem si nasla noveho gyndare,dostala dost leku a fotku mimca. Na kazdou dalsi kontrolu jsem chodila se strachem,ze srdicko nebude,vzdycky na obrazovce jsem koukala doprosted,jestli se tam neco klepe nebo ne. Ted jsem v 19tt,strach mam porad a asi me uz nikdy neopusti,ale vic a vic verim nasi holcice,ze je to silacka a uz to zvladneme. tady vidis,ze snad dobre konce jsou i kdyz to dlouho vypada na prd. Ted si dej cas kolik jen budes potrebovat. A uvidis,ze ta chut to zkusit znova prijde sama 🙂

@nikisk Ahoj, potkalo mě úplně to stejné před Vánoci. Těšení se na miminko a najednou zjištění, že to není v pořádku :( Všichni kolem mě uklidňují, že podruhé už to bude v pořádku. Teď se bojím, abych se na další pokus neupínala až moc a neodrovnala se psychicky. Po Vánocích jsem přišla poprvé do práce a všude kolem mě se vyrojily těhule a radující se budoucí babičky, tak je to pro mě trochu těžké.
Hodně jsem přemýšlela nad tím, jestli jsem něco neudělala špatně, ale prostě asi to tak mělo být :(
Držím palce, ať je ti brzy lépe!

Ahoj, potratila jsem minulý týden, zjistila jsem to 9+0 v noci z 23.na 24.12. Na revizi jsem šla 25.hned po ránu, přesto mě operovali až ve 4 odpoledne. Letos to byly nejhorší vánoce, který jsem zažila... Je to pátý den, už nebrečím pořád, ale u srdíčka mě bolí a jsem taková prázdná...pořád na to myslím, pořád mi to ale úplně nedocvaklo. Myslim, že to teprve přijde... Jsem na tom v podstatě stejně jako ty, akorát mi doma jedno dítě běhá... Ale bolí to...a ještě bude. Vyplakej se a mluv o tom, pomáhá to...hlavně to v sobě neuzavřít...jinak tu kapitolu nikdy neukončíme... U mě jsou nejhorší rána...hned po probuzení, kdy je to prostě první, co tě napadne...deprese, trvá mi hodinu, než se trochu oklepu... Uklidňuje mě jen to, že nechceme čekat a začneme hned po první ms znovu.... Nakoupila jsem si bylinky a vitamíny a upnula jsem se k tomu, že je teď důležitý se uzdravit a přichystat co nejlepší pelíšek pro dalšího miláčka...aby se mu u mě líbilo.... Jsem k tomu daleko pokornější, než předtím...

@nikisk Ahoj. Je mi to líto. To, o co žádáš jsem vypsala na konci října, kdy se to stalo mně, sem: https://www.modrykonik.cz/forum/o-tom-se-tezko-mluvi/zamlkle-tehotenstvi-povedlo-se-vam-potom-otehotnet/ tu diskuzi si pročti - je tam (bohužel) nespočet dalších žen, které potkalo to samé co tebe - tedy zamlklý potrat neboli missed abortion. Některé už mají své vytoužené miminko nebo jsou opět těhotné. Teď je nejdůležitější, aby ses dala fyzicky do pořádku po revizi a nic pak nebránilo početí dalšího miminka a hlavně zdárnému dotažení těhotenství do konce - tedy do zdravého miminka v náručí 🙂 a ohledně psychiky... ☹ Té pomůže jen čas. Plakej. Hodně plakej, pusť to ven, naříkej, zoufej si, smiř se a jdi silnější dál. A nezapomeň. A pak mu poděkuj, že přišlo, i když jen na krátkou chviličku... Kdybys cokoliv potřebovala, napiš klidně soukromou zprávu, když budu vědět, ráda poradím. Drž se. Hodně sil. A ať je ten příští rok pro nás všechny šťastnější a dočkáme se vlastních zdravých miminek 😉

Já měla samovolný potrat v 6tt... vlastně jsem zjistila, že jsem těhotná a už bylo po něm... otěhotněla jsem za dva roky (dřív jsem nechtěla) úplně bez problému, donosila bez problému zdravého kluka... moje doktorka mi říkala, že cca 15% těhotenství skončí samovolným potratem v prvních týdnech a to jsou jen ty případy, o kterých se ví... ženská často ani neví, že byla těhotná a potratila... v reálu to snad může až polovina těhotenství... hlavu vzhůru, příště už to vyjde 😉

@obyvatelka Ahoj. Já měla v dubnu 2016 prázdný váček - revize. Pak v listopadu 2016 zamlklé těhu 10tt. Takže opět revize, už mám za sebou dvě menstruace a v prosinci jsme byli na genetice a vyšetření štítné žlázy. Štítná žláza je ok, na genetiku čekáme. A od konce druhé MS se nehlídáme a necháváme tomu volný průběh .... výsledky z genetiky budou prý do konce ledna, max. poloviny února. Tak snad tím, že si nic nezakazujeme neublížíme ☹

@nikisk já jsem jeden rok 27. září musela na revizi a další rok, 21. září se mi narodil syn. Po té revizi jsem byla v hrozném stavu, nevím ani jak to popsat, připadalo mi, že mám uplně vymazanou hlavu. Ležela jsem, zírala do stropu, v hlavě pusto a z očí mi tekly slzy. Několik dnů. Naštěstí měl manžel dost energie na to, aby mě z té nálady dostal, ani nevím jak mě dostal do postele a za 3 měsíce jsem byla znova těhotná....

@nikisk no jasně, povede. Takový jeden po podobných událostech zrovna šel spát-nedobrovolně. A to jsem už matka nad 40 let.🙂

Ahoj, já měla zamlklé těhotenství v půlce listopadu 2016, na konci 8tt přestalo bít srdíčko, revizi jsem si vyprosila hned další den, chtěla jsem to mít za sebou. První týden jsem brečela jak želva, taky to u nás bylo první. Pak jsme jeli na dovolenou, začali shánět nový byt a po první MS jsem se cítila dobře, tak jsme se začali zase snažit. Zatím nevím, jestli se povedlo, druhá porevizní MS by (ne)měla za pár dnů podle kalendáře dorazit a doufám, že už dalších 9 měsíců nepřijde. První týdny jsou těžké, ale věř, že bude lépe 😉

@jjustyna no tak jak to popisujete, presne takhle jsem vypadala první týden. Ted už je to lepší(teda aspoň snažím se abych byla v psychickém klidu a na 100% připravena jít do toho znovu abych miminku nějak neublížila). Mam kolem sebe lidi, kteří mi hodně pomáhají na to nemyslel(ikdyž to nejde) nejhorší je to večer kdy je ticho a tma. Doufam, že jako vy už budu příští rok v tuhle dobu držet v náručí me vysněné miminko 🙂

Ahojky, já jsem prošla sp v 7tt koncem září. I přesto, že jsem o těhotenství věděla ani ne 2 týdny, už jsem měla x plánů a vizí. Takže první dny byly strašné, následně další 2 měsíce co jsem někde šla a viděla těhulky mi moc na náladě nepřidaly. Až s Vánocemi mě to přešlo a teď už je tady nový rok a s ním nové vyhlídky. Těhotná znovu ještě nejsem, mám hodně rozházený cyklus, teprve v prosinci jsem poprvé od potratu ovulovala, ale pevně věřím, že se vše srovná a povede 🙂).

@sadamka90 mluvíte mi z duše. Když vidim tehulky tak se mi to všechno vrací. Hrůza. Už se tesim az budeme moct se o to pokusit znovu.

Ahoj, taky jsem si tím bohužel prošla. Po dvou letech snažení jsme podstoupili IVF a napoprvé se zadařilo. Byli jsme šťastní a o Vánocích jsme o prvním vnoučeti řekli našim rodičům. V pondělí jsem ale byla na kontrole v 9tt, bohužel přestalo bít srdíčko a plod se nevyvíjel. Hned v úterý ráno jsem nastoupila na revizi a odpoledne si mě manžel vyzvedl. Fyzicky se cítím poměrně dobře (akorát pobolívá břicho), ale psychicky nic moc. Naštěstí mi manžel moc pomáhá. Jen mě trochu děsí, že jsem krvácela jen v nemocnici a potom doma pár kapek. Včera a dnes ani špinění. Měla jste to některá taky tak? Přijde mi divné, že se nečistím.
Jinak přeji všem, které si bohužel potratem taky prošly, pevné nervy a hodně sil do dalšího snažení.

Prožila jsem to samé v roce 2014 v 9tt neměla jsem žádné problémy. Týden jsem čekala zda bude tlouct srdíčko a poté jsem den před narozeninami dostala "dárek" v podobě žádanky na revizi. Pár dní po revizi jsem dostala zimnice horečky a jela znovu do nemocnice což pro mě bylo nejhorší protože jsem tam na to byla sama a podstoupila další revizi. Psychicky to bylo nárocné nemohla jsem jíst spát byla jsem jak tělo bez duše. Když jsem viděla miminko nebo bříško tak mě bylo hrozně. Klidně napiš sz.

@pajule88 buď ráda !!!!!!!!!! Po první revizi v dubnu jsem krvácela i doma. V děloze mi zůstaly sraženiny, který se doktor snažil vypudit léky. Naštěstí se povedlo a vyšly ven, ale s bolestí a s krvácením). A pak jsem měla problém s tím, že mi nechtěla naskočit MS a i po ní jsem měla s cykly problémy. Problém s růstem sliznice. Čistá hrůza!
A ted po listopadové revizi úplný obrat. Po zákroku trochu krvácení, bez bolesti. Doma už ani kapička, bez bolesti. Při kontrole zjištěno, že je děloha čisťoučká a neporaněná. MS naskočila 26 dnů od revize a teď už mám za sebou i druhou, která přišla za dalších 25 dnů. Takže ještě jednou říkám, buď ráda 🙂

@pajule88 já taky krvácela jenom v nemocnici a malinko další den, pak už nic. 10 dnů od revize jsem ještě pár dní špinila (zůstala mi v děloze trocha krve, odešla pravděpodobně při ovulaci). První MS byla ale hrůza, lítala jsem na záchod měnit vložky jak na běžícím páse.

@nikisk Mě se hned při prvním těhotenství stalo to stejné..... V 7 tt krásné srdíčko a v 10 tt krvácení a zaniklý plod..... Prostě příroda se rozhodla, že něco bylo špatně.... ☹ Je důležité se vyplakat, probrat to s partnerem (já si zapálila za miminko i svíčku). Po revizi jsme dodrželi šestinedělí a v dalším cyklu jsem otěhotněla a donosila zdravého kloučka 🙂 teda, ale ani to další těhotenství nebylo zrovna bez komplikací, ale byl silnej a měl být, tak se urdžel 🙂 Nyní v září opět potratila - zase příroda rozhodla za mě. Ale naštěstí tentokrát spontální potrat, takže další cyklus jsem znovu otěhotněla a teď čekáme holčičku 🙂 Vím, že to bolí a je to smutný, ale zkus to vzít tak, že prostě bylo něco špatně a příště se zadaří zdravé miminko. Držím moc pěsti a přeju pevné nervy!!!! Drž se ❤

@nikisk Ahoj jednalo se zřejmě o zamkne těhotenství. Já jsem to prodělala poprvé v říjnu 2010.. v 10 tt jsem musela na revizi. Muj psychicky stav po zákroku byl špatný a jedině co jsem chtěla je otěhotnět. A zadařilo se hned v březnu a následně prosinci 2011 se nám narodila prvorozene dcera.
Po třech letech jsme začali toužit po druhém diteti Otěhotněla jsem hned ale bohužel to opětovně nedopadlo dobře. V 9tt opět revize. Tentokrát jsem to ustála lip. Asi proto ze jedno dítko jsem už měla ale touha po ditet byla hodně silna. Snažili jsme se o to dva roky... už jsem byla naprosto zoufala. Manžel už byl objednaný na spermiogram a Já jsem si pořád hlídala ovulaci a čekala jestli MS dorázi nebo ne. Pak jsem si řekla že už na to nemám. Ze mi prostě bude muset stačit jedno dite. A že nebudeme ani první ani poslední co budou mit jedinacka. No a další MS už nedorazila. V prosinci 2016 se narodila druhorozena princezna.
Hlavně se snaž byt v klidu. Psychika je strašně důležitá jak pro tvé uzdravení tak i pro další otěhotnění a jeho hladký průběh až do porodu a po nem taky... držím pěsti ať jsi brzy zase v pohodě a šťastná.💜

@nikisk věřte tomu, půjde to. Najdete sílu si o drobečka bojovat. Stojí to za to. 😉 určitě uslyšíte i horší osudy, ale věřte v ten dobrý.

@lucinka58 moc děkuji, jsi zlatá :-* a gratuluji, hlavně ať u Vas vse dobře dopadne.

Moc všem děkuji za podporu a Vaše zkušenosti. Až se podaří tak se určíte drobečkem pochlubime 🙂

Jediná nejsi, je spousty žen v podobných situacích, jen dokud si tím neprojdeš, tak je "nevidíš" zkus vygooglovat skupinku holek s podobným osude,určitě i zde jich bude x..,podpoříte se navzájem. Já přišla o syna ve 38tt, ještě pak pár dní o žil, jiný příběh, ale v tu chvíli jsem si myslela, že jsem jediná...na druhý pohled nás bylo strašně moc-bohužel. Si ženská=stvoření neskutečně silné. Držím palce ať se brzy podaří.

@frndafrrr To je smutný osud, raději si takovýhle scénáře ani nepředstavovat..... Ale je pravda, že dokud nemáme miminka v náručí, tak se budeme stresovat tím co se může stát a potom jak se nám dětičky narodí, tak se budeme o ně bát po celý život. Jsme ženské, jsme silné, ale jsme i citlivé a zvláště těhotenství a mateřství je pro většinu z nás prioritou. Ale vidím, že máš 3 děti i tak, tak doufám, že jsou zdravé a dělají jen samou radost!!!!! A tvé ztráty je mi doopravdy a upřímně hrozně líto!!!!!