Jak se smířit s osudem, že už nebudu mít dítě?

Manžel nechce, tím že to jedno dítě mám, tak asi taky ne, chtěli jsme své vlastní dítě. Já na to IVF můžu, ale tím, jak to vždycky dopadlo, tak už nechci, vždyť to bylo k ničemu, statisíce v prdeli, jsem si tak akorát koupila "porouchané nervy".

@ojejej a je to opravdu uplne nemozne prirozene? Me zname rikali taky,byla i na umelem a nakonec se povedlo prirozene 🙂

tak přece ženský ke 40 už tak často neřeší děti, plíny a oblečky.. tak snad máte i kamarádku co se rozhodla už neplodit 🙂 ten čas lze přece využít všelijak - kafíčka, restaurace, večeře s manželem, cvičení, čtení, výlety, cestování, pes? , další vzdělávání se, - co každého baví. Snad přece není možný aby ženský bavili jen děti 🙂

Každý večer se bavím s manželem když přijde z práce a že bych s ním rozebírala furt jen kluky mi nepřijde.

Je tolik věcí co se dá krom výchovy potomků dělat. Ale jako jestli jste ten tip, co rád pečuje o domácnost a teplo rodinného krbu a prostě se vidíte jen s tím miminem tak asi nezbyde než jet dál.

Ale dejte tomu čas - zkuste najít něco co by Vás těšilo a třeba si uvědomíte, že plíny, období vzdoru , dohady, puberta atp už není to ono ;)

@dendasubaristka Jo, je to nemožné. Manžel má 5 let stejný spermiogram - 0% progresivních spermií, tzn. nehýbou se tak, aby byly vůbec schopné oplodnění. Diskutovala jsem o tom i s doktorem Uzlem a ten mě v tom utvrdil. Navíc mám genetickou vadu, tak embrya bývají špatné.. zase mám zdravé dítě, tak té medicíně tak zcela nerozumím..

Já byla v bezdětném manželství 18 let. Teď máme vytoužené jedno a díky bohu za něj. Druhé bych chtěla, ale je mi 43.
Jinak mě hodně pomohla na zklidnění homeopatika a čínská medicína. Ale nečekej výsledky hned. A hlavně to chce odborníka.
Jo a popřemýšlela bych nad tím, jak je možné, že nemáte s přítelem nic společného a prakticky se nemáte o čem bavit.

pokud opravdu tolik chcete deti, vemte jedno dve do pestounské pece, pestounu je malo, pokud na toto nemate, tak si uzivejte života: cestoujte, kafíčkujte, lezte po skalach, chodzte do sauny, sbirejte známky, chovejte morcata, no je toho fakt milion, co muzete delat... a kdybyste chtela obcas nejakému ditku z decaku zprijemnit život, mižete si ho brat cas od casu na hostitelskou peci...

@ojejej zdravím, máme okolo sebe tri pary, kteří jsou nam hodne blízký a dva pary uz o miminko dvakrát prisli, posledni pár mit miminko uz nemůže, ženě je 53, chlapovi 35. Proto zkouší všechny dostupné možnosti. Naše kamarádství ted hodne stagnuje, jelikoz nam se s manželem stal zazrak a otehotneli jsme hned napoprvé, pro moji nejbližší kamaradku bylo me těhotenství celkem peklo, jeji chovani jsem chapala, i kdyz me moc bolelo. Ale proč to píši, ten pár, kde je jiz zena neplodna se chysta obratit na agenturu Repromeda v Brně, třeba by to pro vás mohlo být též řešením https://www.repromeda.cz/poskytovana-pece/lecba... . Tak držíme palce. 👍

@ojejej aha,tak to mne mrzi. Ale jedine uteseni ze mas aspon jedno. Drzim palce at to zvladnete,toto je obrovska zkouska

@filija to jde? Hned bych do toho šla. Myslím tu hostitelskou péči. Ty něco o tom víš více?

@sisinka74 http://www.adopce.com/pestounska-pece/hostitels...

pár je prověřen krajským úřadem a pak se domluví frekvence setkavaní s dítětem

@filija děkuji, zajímavé

@looolaaa úžasná odpověď, děkuji!! Přesně asi to potřebuju - čas! Nějak se s tím nemůžu smířit.. snažím se v negativech hledat pozitiva a nějak to teda nejde.. Potřebovala bych právě někoho, kdo mě tyto věci, co jste právě napsala, bude říkat častěji, resp. abych se těmato věcma řídila... ale teď mě napadlo - právě jsem si ofotila tuto odpověď do mobilu a budu si to každý den číst 🙂-.
Právě že se snažím jezdit hlavně po výletech, nemám aspoň tolik času přemýšlet.. však od jara byl klid, teď je podzim, padá na mě splín a je to tu zas.. S manželem to až tak nerozebírám, my spolu toho až tolik nenamluvíme, od rána do večera je v práci na telefonu a doma se mu už mluvit moc nechce..
A poradíte mi ještě? Sestra je teď těhotná, voláváme si, býváme spolu osobně a ona pořád jen mluví o těhotenství, dítěti, prostě se teď o ničem jiném nemluví.. jak ona, tak babička.. strašně moc jí to přeju, to každopádně, ale jak to mám zvládnout? Přijde mě hloupé jí říct, ať se trošku "zmírní", divím se jí, že to neudělá sama, když ví, čím vším jsem prošla.. prostě jen nechci, ať veškerá témata nejsou na téma "mimino". Jak to tedy zvládnout prosím? Omezit styk s ní až tak moc nechci, ona si pak řekne, že jí to nepřeju a to v žádném případě není pravda!

@ivuska1986 V Repromedě jsme taky byli.. nad tímto nepřemýšlíme. Já jsem schopná dítě donosit, u nás je problém v tom, že máme nejspíš pořád špatné embrya - já i manžel máme malou genetickou vadu, ale je, takže aby bylo normální embryo - by byl zázrak. Horší, že nám na tuto moji vadu přišli až po pěti letech, protože výsledky genetiky byl prý dobré, po pěti letech neúspěchů to nechali nějak dodělat a bohužel se přišlo na to, že genetika byla špatně udělaná.. co taky s tím? Prý se můžu obrátit na českou lékařskou komoru a vrátili by nám nejspíš část peněz - ale kdo na to má nervy? Řeším neplodnost - IVF a do toho řešit soudy nebo nevím co ještě, to bych musela mít nervy ze železa..

@sisinka74 U psychologa jsem byla, dělali mi i nějaké testy jak na tom jsem a prý jsem v pořádku.. prý mám hledat v negativech pozitiva a právě to co mě tu radí holčiny - věnovat se koníčkům, ale ono to není úplně tak jednoduché, zapomenout, stejně to na mě přijde.. a s manželem se máme o čem bavit, to zas jo, já to asi blbě napsala.. chodíme do restaurací, na kafíčko, pivko, na různé welness, jen co se týká dětí se už o tom moc neumíme pobavit, on úplně asi nechápe tu moji touhu po dítěti.. chlapi jsou jiní, aspoň teda ten můj..

ahoj, určitě to je pro tebe hodně bolestivé a prošla sis své, když jste se o miminko pokoušeli. Já jsem si vždycky říkala, že bych chtěla mít chatu v Řecku, když nebude dítě. Souhlasím s tím, že je dobré se zaměřit na koníčky, na práci. Já osobně jsem teď trochu v deziluzi, že s dítětem moje kariéra a směřování vzalo hodně zpátečku... Ale každá jsme jiná, některá by ráda dosáhla pracovních úspěchů, jiná zase chce pečovat o děti. Manžel je tvoje opora a měli byste to sdílet spolu, i když chápu, že po takové době už je to pořád dokola a už stačí jen pohled nebo pohlazení a to řekne vše. Zkus se třeba zamyslet, co bys chtěla dělat, když si třeba byla dítě? Já osobně bych začala chodit na angličtinu, udělala si certifikát, zapsala se na kurzy šití nebo herectví a chodila na komparz 🙂 miluju cestování, takže peníze bych mohla dávat na toto.
S tvojí sestrou mě to mrzí, měla by to chápat, jak to píšeš, ale umím si představit, že je teď ve své těhotné bublině a nedochází jí to. Záleží, jaký máte spolu vztah, určitě to časem pochopí. A pro tvoji pohodu bych opravdu teď volila kamarádky, které nemluví o dětech. Vyraž na víno, na koncert, vyřádit se až do rána, bláznivě se sbalit a odjet na víkend kamkoliv, to by bylo pro mě. Držím palec, ať je ti lépe!

@ojejej píšeš, že embrya nejsou dobrá, co darované embryo, to byste nezvládli?

Tak já se smiřuju už několik let s tím, že nebude ani 1 dítě, najednou bylo, takže zázrak. Víc asi osud pokoušet ani nebudeme, prostě buď to samo přijde nebo ne.
A rozhodně se kvůli tomu odmítám už trápit. To si radši pořídíme pejska. A jestli má okolí kupu dětí a řečí? Mají, ničemu nerozumí a taky se netaktně ptají jak to, že nemáme další....Ať si trhnou. Zkus si fakt najít někoho kdo je na stejný vlně a s kým si budeš rozumět! Život fakt není jen o dětech.

A co si třeba pořídit pejska 🙂 dělat s nim sporty a tak,a zamestnat tak hlavu 🙂

Mame to podobne a ja se zakousla do prace. Fotim, takze z 80% pracuju z domu. Vyse uvedene aktivity, jako vecete, kurzy, cviceni a pod.nepripadaji v uvahu, nemame hlidani syna. Nejvice casu travim praci, zsmestnam hlavu a snazim se nemyslet. Pak zahlidnu upoutavku na Male lasky, nebo mi prcek vycte, ze chce sourozence, ze je porad sam a jsem v haji znovu.. mxslim, ze toho pocitu prazdnoty se uz nezbavim, bude ve mne porad..

P.s. psa mame 🙂 🙂

co adopce? ☺️ Kamarádka nikdy neotehotnela po tolika neuspesich...uz to vzdali...požádali o adopci a mají krásnou holčičku ❤️ Ted je konečně šťastná

@ojejej nechces to slyset, ale je to jedina rada, soustred se na to dite, co mas, ne na to, co nemas. Mne je 41 let a manzel druhe dite se mnou nechce. Mame 4 leteho syna. Takze ja bych to zkusit jeste mohla na posledni chvili, ale on nechce.... mi to doprat. A nekdo mi rekl, kamaradka, co ma taky jednoho chlapecka a jiz manzel pred rokem umrel, ze mam byt rada, ze mam to jedno. Coz je pravda. Nemyslim na to, neupinam se k tomu a ziju tim, co mam. Zkus 🙂

jo a jinak, statisticky, vetsina rodin ma jedno dite u nas. Jsou samozrejme rodiny s peti detmi nebo s zadnym ditetem, ale prumer je kolem 1,5 ditete na zenu, ted to nevim presne, takze zdaleka ne kazda ma aspon 2 deti. Zivotni styl a blahobyt nas dovedl k tomu, ze se nezvdavame sveho pohodli a nemame vetsinou vic deti, protoze s kazdym dalsim ditetem klesa zivotni uroven rodiny (to jsou oficialni data). Takze se nemusis citit nejak nedostatecne, proti jinym. Ja treba mam tolik prace, jsem rada, ze jsem rada... ze vubec nejak stiham. I s tim jednim. Chapu te, ja jsem nikdy nechtela jedinacka, bojim se, ze mi muze umrit, kdyby se mu neco stalo, a nezustane po mne vubec nic. Nechci, aby byl sam (treba mu tatinek udela s nekym jinym sourozence. Vis, ze by mi to ani nevadilo? otazka je, jestli by meli blizky vztah jako sourozenci). Jak roste a vzdaluje se mi, styska se mi po mazleni a vuni miminka. Ale moc na to nemyslim, mam co delat jineho. Drz se.

@ojejej jeste ta tvoje posledni veta 🙂 No....to ja si zase rikam, ze pary, ktre nemaji spolecne dite aspon maji ten vztah tim ditetem nenaruseny. Ditetem to totiz spis utrpi. Nekolik paru, co nemaji spolecne dite mam ve sve blizkosti a vsem to paradne klape - daleko lip nez parum, ktere maji spolecne, zvlaste je-li hodne male, dite. Ty, co znam, samozrejme. A shodly jsme se na tom i s kamaradkou, ktera ma z puvodniho vztahu 2 temer dospele deti a ted ma partnera, ktery zadne dite nema a ani zadne nechce. Jsou manzele a porad prozivaji romantickou lasku. Sama mi rikala, ze podle ni detmi vztah utrpi. A ja si to myslim taky.

@ojejej no se sestrou je to složité - je pochopitelné, že o tom mluví (jestli je to její první tak ani nepřestane) ale být na vašem místě, řeknu jí co cítím a co se ve mně odehrává (že ač jí to přeji je ve mně pocit i toho že mě to bolí). Ono ani nejde o to, že by se její těhotenství začalo tabuizovat ale o to, že vy dvě už budete mít mezi sebou jasno a bude tam to plné pochopení 🙂
Ono v momentě kdy to zpracujete v sobě, se vyřeší i vše okolo. Dejte si čas a přemýšlejte, zkoušejte, čtěte a na další krok si chvíli počkejte 🙂

@kamino ale na male lasky se divam jako na zvracenost, neprijde mne normalni, ze nekdo rodi pred kamerama, aby to pak sledovali cizi lidi. Jako porno. Videla jsem ukazky. Taky me zajimalo jak se ty deti maji a tak, ale rekla jsem si, ze na to se ani divat nebudu 😀

Mám sousedku, která má vlastního syna. Po něm si vzali do pěstounské péče ještě kluka a holku, oba naráz, holčičce bylo 6 měsíců, klukovi 1,5 roku, obdivovala jsem jí i jejího muže. Jsou šťastní, nyní je nejmenší holce 6 let a chtějí ještě do pěstounské péče miminko holku. Ale to si člověk musí srovnat v hlavě, jestli chce dítě za každou cenu a tímhle i nějakému dítku pomůže, nebo se vrhne jiným směrem-hobby, cestování,...Hodně štěstí přeji 🙂

@dokument Zajímavý názor z jiného úhlu pohledu. A pravdivý. Dekuji za nej. Dnes mám honičku kolem narocneho batolete a na muže zapomínám, není energie . A nevycita mi to. To Já cítím jen. Patří to ted k naší životní etapě. Přijmout realitu je ale někdy téžke. Já se dočkala mateřství az po třicítce. Přestože vytoužené ... někdy padám na ústa a vzpomínám na dobu před a pocitam, kdy ze budu jít moci jen tak z domu a vypnout. Čtyři dohody doporučuji zakladatelce a Jógu ♡♡♡