Třetí dítě. Jak jste to zvládly? Co na to rodina?

co na to řeknou ostatní? to jako vážně, řešíš takovou blbost?
my se o třetího prcka teprve snažíme, co si o tom bude kdo myslet až otěhotním, kromě mě a manžela je mi upřímně fuk, naše rozhodnutí mít 3 děti = naše věc 🙂

Co kdo řekne vůbec neřeš... Co se týče financí, stěžejní je příjem. Současný, a hlavně budoucí, protože kým jsou děti malé, tak to jde. Když odrostou 14+, tak to lítá. Taky se vše prodraží ve smyslu prostoru - my potřebovali s příchodem třetí nové auto, zdražily dovolené, letenky atd. Ale někdo tohle k životu nepotřebuje. My třeba jo 🙂 A pak je to ten čas, který musíš dělit mezi tři děti, to je občas hodně náročné 😀

Nám dojem, že odhodlat se do třetího, je dost náročné, a to z vlastní zkušenosti i co vím z okolí. Mnohem víc jsem řešila, jak to budu zvládat, co děti (budou se mít taky tak rádi jako i dva první, nebudou na sebe žárlit...), co já, jak to zvládnu fyzicky, další roky doma z práce... plácala jsem se v různých myšlenkách určitě půl roku, možná i dýl. No, nakonec to rozseknul manžel (který se do té doby ke třetímu stavěl jako “no, nejdřív za rok, dva”, občas i nejdřív za 10 let, když děti moc řádily). Teď jsem v 17. tt, na třetí se moc těšíme a dětem bude v sobě porodu 3,5 a 2r a 1 měsíc. Bude to asi docela blázinec, ale stejně se moc těšíme.

U vás bych to viděla tak, že co se mělo stát se stalo. Zkus rozdýchat první šok a bude dobře. A co na to okolí? To ti děti ani živit ani vychovávat nebude, takže je jim do toho šumák

Já vím, že to třeba někteří nechápou. Já s tím taky bojuju, aby mi třeba tolik nezáleželo na tom, co si moji rodiče myslí, ale nejde to tak lehce, je to asi výchovou.
Víte, já vím, vnitřně to fakt vím, že to je jak má být a těším se a doufám, že to dopadne až do zdárného konce. Ale stejně to byl šok no.
Finance, právě i ty budoucí, kdy budu chodit i já do práce, mi takovou starost nedělají, auto máme VW Touran, tam se jedná sedačka ještě taky vejde. Ale bydlíme v novostavbě 4+1, takže tam jsou dva dětské pokoje no.
Bojím se prostě všeho, co popisujete vy, chování dětí, abych zvládala všechny a tak. Ale asi jsme prostě byli vždycky souzeni pro to mít tři děti. Teď to jen v sobě zpracovat, že se to fakt děje.

Jee moc gratuluju. Mám stejně staré děti. A chceme třetí ♥️ Bude to fuška, ale strašně se těším. Blbé řeči okolí neřeším 🙂

Měla jsem dvě holky když jsem potkala bezdetneho manžela. Takže to bylo jasné. Bála jsem se hlavně porodu. Měla jsem je vždy šílené. Máma ta nadšená nebyla. Tvrdí, že kdyby si tenkrát před třiceti lety nevydupala třetí tak by dnes už byla jinde. Třetí dítě ji psychicky totiž hodně hodně drtí. Za syna jsem šťastná. Ještě jsem si začala věřit na čtvrté jak se narodil. Dnes mu jsou skoro tři roky a už fakt nechci. Jak jsem se prehoupla přes třicítku tak jako bych se dostala do jiného režimu. Staršího a unavenějšího. Ke všemu se odhodlávám mlohem déle. Chodím tedy u mateřské do práce. Možná to je i tím. Ale letos máme víc cukroví koupeneho než napečeného 🙈

My mame tri deti a na nazory okoli jsem fakt zvedava nebyla-ale ja to mam v povaze-vzdy jdu za tim, co chci a ja chtela vzdy velkou rodinu. Brala bych i vice deti a co by na to rekli nasi? Muj tatka by byl v nebi rad-on mel deti rad a mel podobne smysleni ohledne rodiny, mamka by pindala, ale deti ma rada a bracha by rekl, ze se mi nechce pracovat haha (ale v tom by mel asi pravdu, pro me je rodina dulezitejsi a klidne bych byla zena v domacnosti a starala se o rodinu, ps: od 1.5 te nejmensi jsem uz chodila na maly uvazek pracovat 🙂)) Vsechyn tri deti maji jeden spolecny pokoj - nevidim v tom problem, zatim jsou spolu radi a nauci se tak socialnim dovednostem. Az bude syn chtit vlastni pokoj, muze jit do uplne pidi loznice-v tom problem nevidim. Auto mame velke, umime setrit-deti maji vse, platime jim skolne, sporime do budoucna, na dovolene jezidme po CR, ale dovolene jsou tu uzasne a deti jsou spokojene 🙂)) More treba prubnem, az budou vetsi a budou si to pamatovat 🙂)) Za me je to stesti a jsem za ne vdecna 🙂)) Kazdy vecer dekuju vesmiru, ze mam to, co jsem si vzdy prala 🙂) PS: jinak je to i organizaci casu -vse se da zvladat.

Děkuju vám za odpovědi. Můžu říct, že se začínám opravdu těšit 😊 vždy jsem to tak chtěla a můžu být vděčná, že mi to bylo dopřáno. Tak teď jen, ať se daří až do konce ☺️

To je dobre, že se těšíš. A moc držím palce, ať je vše v pořádku. Ps jak jsi naposledy psala, že si to musíš zpracovat, že se to opravdu děje, sama se občas přistihnu i v tom 17. tt, že nějak nechápu, že jako fakt je to tu 😁 a to jsem si byla téměř hned jistá, že se podařilo a jsem těhotná 😁

U třetího v pohodě ( reakce okolí milé). po porodu super, vše si hezky sedlo ... U čtvrtého už to bylo o fous náročnější 😉 ( i reakce okolí se pak různily, občas to člověka zabolelo).