Nemůžu se rozhodnout, těhotenství potvrzeno

Já bych si spíš položila otázku jestli dokážeš jít na potrat? Víš kdy budeš mít termín a každý rok si budeš říkat, že už tomu miminku mohlo být o rok víc. Nebudeš toho litovat? Notabene pokud se chcete snažit za dva roky... Ale volíš si mezi kariérou a dítětem. Za mě je volba jasná. 🙂

@berinka1 zkoušela sis představit, co by pro tebe znamenají jít na interrupci. Nevycitala by sis to do budoucna???

Taky jsem se ted vzdala kvuli mimcu kariery a lito mi to bylo snad jen do prvnich pohybu 🙂. Kazdopadne co se tyka financni zajimavosti, je ma prace z toho co dedukuju o te tve asi zanedbatelne. Nicmene penize budou a my ne....

Jsem ted poprvé těhotná, ale věřím tomu ze děti jsou dar ač jsem se nemusela snažit moc dlouho. Nicméně když kolem vidím tu spoustu zen které se marně snaží otěhotnět i několik let tak to nemůže byt jinak. Věřím ze kariéra se da budovat i potom. Také mám výbornou práci a hodlam se do ni vrátit, ale některé věci pak už vrátit nejdou. No je to na tobě a doufám ze se dobře rozhodnes

Nikdo nemuze rozhodnout za vas, ale ja bych do toho sla...pracovne se da v dnesni dobe realizovat i s ditetem a pokud vydelavate vy mnohem vic nez partner, prislo by mi jako dobry napad uvazovat o tom, ze byste se na rodicovske vystridali - treba prvni rok ty, potom s vetsim prckem uz on...na predsudky se vykaslete. 🙂 Dobrou osvetu v tomhle udelal napr. autor Deniku moderniho fotra. 😀 Drzim palce, at se rozhodnete spravne. Z meho subjektivniho pohledu - mit dite nemuze byt rozhodnuti, ktereho byste mohla pozdeji litovat. 😀

@berinka1 V první řadě bych co nejdříve realizovala přestěhování blíž za prací, přítel si asi práci najde snáze, ne? S tou hypotékou- asi bych se uskrovnila a vybrala něco levnýho, nebo bych s vlastním bydlením počkala po plném návratu do práce. Dítěti bych dala rozhodně šanci 😉- na rodičovskou bych poslala muže. Takže je to hodně i o něm- podpoří tě v tom?

@berinka1 ahoj, mam stejny nazor jako vyse holky. Navic pred par lety jsem resila stejnou situaci, akorat duvod byl jiny, ovsem taky sobecky. Myslim, ze jsou v zivote situace, kdy prave sobeckost, povrchnost a ego musi jit stranou, protoze toto ridi priroda a zadna zena nevi, kolik takovych sanci na prirozene otehotneni dostane. Ver mi, ze jit na potrat, dost to zasahne kazdou zenu-nekolik let me to trapilo-zabila jsem vlastni dite, jen kvuli me pohodlnosti. Nakonec jsem skoncila u psychologa. Nastesti nastal happyend, ale ty roky predtim, jestli vubec budu moc dat memu muzi jeho krev, to bylo hodne ubijejici.
Verim, ze kdyz to prijde, tak se vse kolem vzdy nejak vymysli a dopadne to dobre, zvlaste, mas li podporujiciho partnera..
Preji, at se rozhodnes podle sve zodpovednosti a svedomi...

Předně si uvědom, že jsi na serveru plném matek nebo adeptek na mateřství, takže sice získáš pohled zvenčí, ale ten bude značně ovlivněn výše zmíněným. Takže se dozvíš, že dítě je největší dar, interrupce je hřích a budeš si ji nadosmrti vyčítat, kariéra se dá budovat i později, atd., ale na potrat tě asi nikdo nepošle 😎 Za mě - vzhledem k tomu, že už dítě máš, bych se dalšího tolik nebála. Zkus vysondovat možnost home office nebo zkráceného úvazku i během MD (tak to mám třeba já) a na RD klidně pošli tatínka. Jestli jste dítě plánovali i tak, asi je lepší ho mít co nejdřív, protože pak se z rozjetého kariérního vlaku a zajímavých pozic hůř vysedá.

Loni jsem stála před stejným problémem,ale bylo mi trošku víc 🙂 Ve 41 ti letech jsem nečekaně otěhotněla.Dvě odrostlé děti,20 a 16 let.Syn začínal studovat soukromou školu.Přítel dvě dospělé dcery.Já dobré místo v práci,slušné peníze.Představa,že budeme mít miminko a tudíž další výdaje mě děsila.Přítel říkal,že je to dar,mít miminko,navíc v našem věku (příteli bylo 46),a že vše zvládneme.Takže jsme se vzali a dnes už máme skoro 9.ti měsíčního chlapečka.Od té doby jsem ani jednou nezalitovala,že jsme do toho šli a miminko si nechali.Opravdu peníze nejsou všechno a není potřeba vše kupovat nové.A dnes spíš řešíme,jestli ještě nepořídit malému sourozence 🙂 Takže za mně miminko určitě.

@berinka1 mam 3 deti, nastesti v manzelstvi, ale ani jedno neprislo planovane v dobu, kdy sme deti chteli mit, s druhou dcerou sem otehotnela kdyz byl manzel bez prace, stalo nas to vsechny uspory a neco po jejim roce sem se vratila zpatky do prace, moje pozice uz nebyla, ale dostala sem jinou, lepsi i pridano. Musis se rozhodnout podle toho, jak to ty a otec ditete citi. S nim na RD opatrne, nam se ten model neosvedcil, manzel spatne nesl, ze docasne nedokaze uzivit rodinu, takze tam to bude treba zvazit zda nebude lepsi ta chuva, ale to je tak individualni, ze si to musite rozhodnout sami, navic jsou i jesle a soukrome skolky. Jinka vsechno jde kdyz sechce, ja mela stesti, ze se dcera sama odstavila mesic pred tim, nez jsem nastoupila do prace a ze jak byla prvni dcera narocna, tak byla druha dcera totalne nenarocna a vsechno to nesla v pohode, jako samo sebou. Srovnej si co od zivota chces, zda bys zvladla potrat a jestli ti druhe dite opravdu v necem brani

Ahoj,
popravdě všechny ty důvody mi připadají nedůležité... Peníze jsou a budou, ale život je opravdu dar. Po každém potratu je i možnost, že už další děti budou trochu problém. Nestála jsem před tímto rozhodnutím, popravdě patřím mezi neplodné, takže každá další žena, která uvažuje nad potratem, mě rozesmutní.
Možná se nad mým názorem bude spousta lidí čertit, ale toto rozhodnutí je v podstatě mezi tím, jestli někomu vezmeš život nebo obětuješ své plány a pohodlnost.
Uvaž ještě pár věcí... Nejsi sama. Máš partnera, který je rodičem stejně právoplatným jako ty. Máš ještě dceru. Jak by partner snesl, že jsi vzala život jeho dítěti? Z jeho slov mám pocit, že dítě chce. Jak by dceři bylo, kdyby věděla, že mohla mít sourozence, ale kvůli penězům jste se rozhodli se jej vzdát?
Navíc jsou i jiné možnosti, třeba přímá adopce. Vím, že to není snadné rozhodnutí, stejně těžké, ne-li těžší než potrat, ale je tolik lidí, kteří děti mít nemohou a dali by dítěti všechnu lásku a péči.

Dekuju moc všem za reakce. Přiznám se, že teď k "tomu"v bříšku moc vztah nemám, vůbec se těhotne necítím. ale málem do mě naboural borec a to jsem se hodně lekla a vyděsila ať jsme ok. Právě partner si mpc jistý není. Má ze všeho strach, že jsme si to naplanovali jinak. V práci jaem začala teprve v lednu, tak mě je to trochu blbý. Ale myslím si, že nějaký home office by se dal, případně dítě s sebou.. Ano, úplně 100% to neni, že by šel na RD.Adopci bych nezvazovala, to už by muselo zustat se mnou🙂 nevím jak bych potrat zvládla, jistá si nejsem, uvažovala jsem nad tím, jelikož takto uvažoval i pritel. Ale máte pravdu, je to spíš o té pohodlnosti a zvládli bychom to.

V podobne situaci byla kamaradka.Jen bylo to jejich 1 dite.Pracovala do porodu a pak byla doma 6tydnu a dalsi 2 tydny byl s ni doma i pritel,ten pak prechazel na rodicovskou dovolenou.Zvladli to bravurne.On se o holcicku stara skvele...dokonce se kamaradce podarilo udrzet kojeni skoro do 3 let l🙂 urcite to zvladnete🙂 drzim palce🙂

@berinka1 Život nejde naplánovat. 🙂 My malou taky neplánovali a víš co? Neplánované věci bývají ty nejlepší. 😉

podla mna uz si sa rozhodla. Zadali si na MK udaj o tom, ze si tehotna a ze si v 6 tyzdni. To by si neurobila keby uz podvedome nevies, ako sa rozhodnes 🙂 Spravna volba. Kariera pocka. Robit budes do 70 🙂

@berinka1
říká se Člověk míní, pánbůh mění 😉

z toho co jste napsala nevidím žádný zásadní důvod proč miminko nemít...
starší dcerka je už větší, takže asi chodí do školky?
práce se dá vyřešit - možná lépe chůvou, aby neměl muž pocit, že vydělává méně a je doma na MD (ne každému muži to vyhovuje... stejně jako ne každé ženě 😉

jinak ano, práce je důležitá, ať už z hlediska zabezpečení, tak z hlediska rozvoje...
ale nad tím stále stojí ty základní věci jako je život, zdraví, rodina...
jednoho dne práce končí a zbývají nám vztahy...

neviděla bych to ale jako buď a nebo... určitě se dá najít nějaký šikovný kompromis 😉 😎

@berinka1 být dobrou matkou je ta opravdová KARIÉRA, takže směle do toho 😉 přeji hodně štěstí a zdraví Vám i miminku a příteli odhodlání být pravým chlapem a podpořit Vás.

Taky jsem ovlivněna tím, že moje cesta k mimcu byla strašně dlouhá a složitá, takže jo, za mě je to dar. Kariéru, respektive svou firmu jsem řešila taky, jak to udělat, aby to dál fungovalo, přece jen je na mě závislých osm lidí..ale když se chce, všechno jde. Jezdím tam jednou týdně, hlídá kamarádka, zbytek vyřizuju z domu. V srpnu bude mít malá rok, mám zajištěné jesličky na dva dny v tydnu, případně jsem měla ještě domluvenou kamarádku taky na mateřské, že by mi malou hlidala ty dva dny, kdyby nevyšly ty jesle.
Ohledně kariéry..osobně si myslím, že pokud jsi kvalitní zaměstnanec, tak o tebe budou mít zájem i nadále, a budou se snažit ti vyjít vstříc. Třeba práci z domu. No a za rok už pak může být doma otec dítěte, nebo i dřív.

@berinka1 Ja bych šla do miminka, kdyby ti bylo 20 (bez urážky ), tak bych ti možná poradila i tu kariéru (nejsem vylozeny odpůrce potratů ), ale v 31 si myslím, ze je to risk. Navíc dítě chcete. To zvladnes i s kariérou 🙂. Ja se teď také chystám vrátit do práce a malému je 19m.

@berinka1 i ja jsem na rozpacich psychika dela sve nejak bylo nejak bude

@hanik73 fandim vam uzasne je mi 37 dve s prvnim muzem manzel nas opustil za mladsi mam pritele a cekame miminko ale vseho se desne bojim ze to nezvladnu ze jsem stara a takove veci vas komentar me trochu uklidnil

Za mě si miminko nech. Taky jsem nastoupila do práce a hned 1. měsíc zkušebky jsem neplánovaně otěhotněla. Ani na chvilku jsem nepřemýšlela nad tím jestli slibně se rozvíjející kariéra nebo mimčo. Bohužel jsem po císaři otěhotněla znovu, jen po 4. měsících jizva mě stále pobolívala a sama jsem věděla že je to moc brzy a bylo by to zlý. A doktorka mě to bohužel potvrdila. I přes to že kdybych si to druhé nechala ohrožovala bych život sebe, jeho a i jeho zdraví a moje hlava ví že jinak to prostě nešlo, moje srdce si nikdy neodpustí že jsem tam šla. Neznám tě ale za tyhle výčitky to vážně nestojí. A kdybych aspoň nevěděla že by to byl moc velkej risk a hazard se životem a šla bych jenom kvůli kariéře asi bych se s tím nikdy nevyrovnala. Rozhodnout se musíš sama. Za mě mimčo.

@berinka1 Kariéra se dá dělat i s dětma. Já mám tři a s vhodnou organizací práce se dá zvládnout všechno. Rozhodně bych ale dítě neobětovala kariéře, to vím, že bych si nikdy neodpustila.
P.S. Obě první děti jsou neplánované, až třeťátko jsme plánovali.

Nechci se tě nějak dotknout, ale když jste se nechránili a ty (byť neplánovaně) otěhotněla, tak jste nejspíš byli oba společně připravený na variantu že otěhotníš, ne? Nebo jste se o tom nikdy předtím nebavili? Dítě bych si rozhodně nechala.

@kapradinka Tak to vubec nebojte, manzelova teta s klidnym svedomim naplanova, a prvorodicstvi na 36 let a tvari se, ze je mlada maminka....Jinak ja planovala kimi ve 26.letech, pak se toho stalo az moc na jednu hlavu, takze neplanovane tehu ted ve 29 a jsem za to strasne rada 🙂. Dvacet mi uz neni, ale o to vic si to uziju 🙂

@danitelitha tohle forum mi docela pomaha jinak dekuji vidim ze jsou i normalni zeny

Miminko bych vzhledem k věku už neodkládala. A je-li možnost, že by sis jej mohla třeba brát i do práce, případně s pomocí chůvy, já bych do něj šla. 🙂 Přeji ti hodně štěstí, ať už se rozhodneš jakkoli. (PS: Já jsem měla možnost pracovního postupu, který by finančně zajistil celou rodinu a nakonec sem se rozhodla pro třetí miminko. 😉

když jsem neplánovaně otěhotněla, žili sjemv podnájmu, byla jsem bez práce, žádná mateřská, jen RP, žádné jistoty, navíc mě vyřadili z ÚP. Fakt super to bylo, žili jsme z jednoho směšného platu a z jednoho oběda který manžel přinesl z práce. K porodu jsem šla o 6 kg chudší a o 9 krásných měsíců bohatší. Teď mám nadprůměrně nadané dítě, které čte od 4 let, hraje fotbal a nikdy bych ho nevyměnila. Ani jednou jsem nelitovala, že jsem si obě děti nechala. I když nemáme peníze a každou korunu dvakrát otočím, než ji pustím!!! Rozhodně si miminko nechat a věřit že to všechno dobře dopadne 🙂

Byla bych chvili pred a porodem doma, pak sup do prace a pritel na RD, tohle obdobi proste preklepete, pak si deti uzijes a zvolila bych tedy dite + prace, kde je tedy i moznost dotko obcas vzit sebou, na poledni pauzu ti i muze pritel prijit s prckem se ukazat🙂 ale dite asi nechat🙂 pokud se umi starat o ,,cizi,, zmakne i svoje