Čekala jsem moc dlouho. Má někdo podobné pocity?

No a máš teď chlapa?? Nebo aspoň napiš vek?

V 25 jsem líp snášela být celou noc vzhůru, ale zase by nebylo jak dítě živit. Takže tyto pocity nemám

Ahojky a kolik ti je, že máš takové myšlenky? 🙈 Já mám děti celkem pozdě.. ve 34 a ve 39.5 letech 🙈 dřív to bohužel nešlo, toho pravého jsem potkala ve 30letech a než se odvážil být otcem a pak nám to nešlo.. a u druhého nám to nešlo ještě déle.. mám občas chmurné myšlenky, že budu mít v padesáti letech doma 16 a 10 leté dítě a není mi z toho moc do zpěvu 😆🤦‍♀️ ale pak si uvědomím že mám stejně velké štěstí že ty děti mám, i když pozdě.. některé moje spolužačky nemají žádné děti a tak moc by chtěly, ale ani s klinikou jim to už nejde.

Já chtěla dítě ve 24, měla jsem v tu dobu již 7lety vztah, svatbu a cítila jsem se na to, ve 25 jsem porodila, nyní mám 32, dcera 7, chodí do druhé třídy, s manželem jsme si vybudovali dobré zázemí a máme již i relativní klid a užíváme si. Nyní je zrovna dcera nemocná, tak v noci jsme pořád vzhůru a je pro mě šílený rozdíl, když jsem vstávala ve 25 nebo nyní , pár noci a já jsem ko🙈 ALE mám kolegyně, známé, které mají cca 35 a teprve teď cítí, že chtějí dítě a absolutně nechápou naopak mě, že jsem mladší jak ony a mám už velkou dceru. Každý to má nastavené jinak 🙂

Vůbec, já teda chtěla první dítě do 30 (narodilo se 2 měsíce před tím, než mi bylo 29) a druhé max do 35, je mi 31 a čekám to druhé... Takže pro mě ideál, dřív bych nechtěla a nelituju, že jsem to udělala takto 🙂

@helen_h, mám stejného chlapa, kterého jsem měla i před 10 lety. Jen jsem stále čekala na to, až toho budu mít víc. A tak mi je teď 31 a čekám teprve první. Měla jsem začít už před 6 lety.

Na to se vykasli, takove 'coby kdyby' hloubani je uplne k nicemu. Pokud nemas stroj casu, tak uz proste mladsi nebudes, takze 'bylo by lepsi byt mladsi' je ti k nicemu. Soustred se na budoucnost, uzivej si tehotenstvi, 31 je v pohode vek, jeste toho mas hodne pred sebou. 🙂

Ježíš 😆 31?? To je super věk!! Aspoň nebudeš jednou z těch maminek, kterým se na mateřské zdá, že jim utíká život, když jsou teď "uvázané" doma s dítětem 😉 užila sis svobody, "bezstarostného" mládí a teď jsi dozrála k tomu být maminkou 😉

Naprosto tě chápu, na druhou stranu je fajn se zaměřovat na věci, které můžu ovlivnit. Tak si pak střihněte druhátko po půl roce od porodu a hned tak trochu naženeš čas 😅

asi zbytečné to teď už řešit, když už tohle víš, tak alespoň neotálej s druhým dítětem, já měla děti ve 33 a 36 letech, ano, mohla jsem je mít o 10 let dřív, ale s blbcem, se kterým bych se 18 let přetahovala o dítě, tak jsem raději počkala a mám je se super chlapem (manželem)

Já první dítě porodila v 31 a půl. Já mimčo chtěla jako mladší, ale spoustu let mi nešlo otěhotnět tak jsem neměla na výběr. Jediná nevýhoda "pozdějšího" věku je podle mě to, že je pak málo času na rozhodnutí jestli druhé dítě ano, nebo ne.

Vůbec, já rodila až v 28letech a v 32letech a prostě to tak mělo být, aktuálně mi je 36let a toužím po třetím prckovi...

Tak já měla sem-tam podobné pocity, ale dřív to prostě nešlo (spíše pocity, že jsme do IVF měli jít dřív a dřív i do lepších metod...) - ale já rodila až po čtyřicítce a syn bude jedináček.

Já měla první ve 30 druhé ve 33 a teď mám třetí ve 34 a myslím že věk je ideální ..je to náročné ale dřív si myslím že bych na to asi neměla ...a jsem ráda že už jsem na to vyzrálá

Já měla první dítě ve 35 a belituju, věk neřeším, tak ho tak neřeš 😃

Neblázni, máš úplně v pohodě věk a navíc už jsi těhotná, takže super... To bude spíš taková depka z těhotenských hormonů možná, to mívám pravidelně (v obou těhotenstvích), já tedy naopak kolikrát přemýšlela, jestli jsme neměli ještě počkat atd, přitom obě děti byly plánované a moc chtěné (tyhle myšlenky mimo těhotenství nemám) 😁 někdy si to s námi zahrává 😉

Teď už s tím stejně nic neuděláte...já mám druhého manžela 10 let a celou dobu jsem dítě chtěla,ale dr mi tvrdila,že to nepůjde...změnila jsem dr,ten mi poresil zdrav.problemy..teď bych moc chtěla mimi a nevím jestli to ještě půjde...je mi 41🤷‍♀️ taky jsem si rikala,že jsem to měla řešit aspoň o 5 let dřív....no teď už to nezmenim...beru to tak jak je

Dceru jsem porodila,když mi bylo 31 a 4 měsíce..stará si nepřipadám,dřív nebyli s kým a nebylo nic..nabíc jsem do 26 studovala a fakt jsem si neuměla představit,že bych měla mít dítě a měl být matkou..to jsem si ostatně neuměla představit ani v den porodu,pak už nějak nic jiného nezbývalo 😂😂 mamky kolegyně poprvé (po x potratech) otěhotněla ve 46! letech..myslela si,že je v přechodu a ono ejhle..teď je jí 50,kloučkovi 4..přišla si na to už stará,ale má úžasného chytrého syna.. nejsi stará..

Raduj se 🙂
minulost stejně nezměníš.

První jsem měla v 35, druhé se narodí asi těsně po mých 37 narozeninách. Možná se pak stihne i třetí, kdoví. Ty jsi na tom lépe. 😉 Jasně, že by bylo fajn mít je trochu dřív, ale okolnosti to neumožnily. Pěstuju raději vděčnost. Za to, co mám. Že se to vůbec povedlo, že jsme zdraví, že jsem našla super manžela, za to, co máme. Každý den si to opakuju a radím to všem. 😊

Já chtěla 2 děti a obě do 30 😂 První se mi narodil v 31, druhá ve 34. Jako každý, rok znát. Ale já vím, že dřív bylo nějaké proti. Teď si to můžu užívat.
Tak se neobirej o ten krásný čas a raduj se z těhotenství 😉

Takové pocity jsem měla pokaždé, když otěhotněla nějaká kamarádka nebo známá v mém okolí. Mám stejného partnera od 19 do teď, vždy jsme chtěli být zajištění. Syn se narodil měsíc po mých 30 narozeninách a dcera měsíc před mými 33.. teď už nemám takové pocity, narodily se nám přesně oba tak jak měly.

Rozumím ti, a přestože to mám hodně podobné jako většina žen, první jsem chtela kolem 25,pak se hranice posunula do třiceti a malá se narodila 4 měsíce pred mýma tricetinama, druhé nám dlouho nešlo a narodilo se v mych 34,ano většina žen tady řekne, že je to normální, ale ja si prostě pripadala a připadám stará, ted mi bude 36 a chteli bychom ještě třetí, ale ja se už proste na to necítím... Popravdě mě nejvíc děsí představa, že se treba nedočkám vnoucat,ze neuvidím jejich dospělí život,... a ano vím, ze můžu umřít i zítra, ale tak beru to z normálního hlediska dožití věku

Řekla bych, že tohle je v dnešní době v pohodě věk. Já měla první dítě měsíc před třicítkou, sice jsem první tikání biologických hodin zavnímala už někdy v 26, ale já chtěla prcka jedině do manželství a partnerovi chvíli trvalo, než pochopil, že to myslím vážně a že to pro mě není jen "ten papír" a než mě požádal o ruku. Pak svatba až další rok, protože jsem ji chtěla v létě a dřív to tak prostě nešlo....a bylo to tak, jak to být mělo, myslím. Třeba mít dítě v 25, to jsem byla ještě "tele" a je potreba si nejdriv uzit i toho svobodneho zivota a co si budem, i nejakou tu "karieru" (ziskani pořádné praxe po skole)

První dítě jsem měla v pětadvaceti a poslední v pětatřiceti. Co si budeme povídat, prvorodičky po třicítce prostě staré jsou 🙂 Ale i tak je to fajn a buďme vděčné, že to jde. Celkově by rodičky 40+ měly myslet i do budoucna. Jestli je opravdu super řešit chvilku před důchodem pubertu

Tak já taky chtěla být těhotná dřív, ale na druhou stranu toho zas tolik nelituju. Mám docela slušnou praxi a snad se budu mít po MD kam vrátit.

Mne je 30 a jsem ted tehotna, mrne se narodi v 31. My uz se dva roky snazili a neslo to. Jinak ja bych dite brala uz pred 5 lety klidne. Ale manzel je mladsi o dva roky a necitil se jeste. Kazdopadne jsem vzdycky chtela aspon jedno do 30. To jsme nestihli, ale co uz.

Ano, mám, ale co nadělám. Dlouho nebyl na obzoru vhodný tatínek, a když pak už byl, tak než si to prošlo takovými těmi běžnými i méně běžnými fázemi (společné bydlení, pár nahodilých životních sraček, svatba a potřeba přivést dítě do něčeho alespoň trochu stabilního), bylo mi 30, no co už. Je mi teď 37 a čekám čtvrté, takže já to prostě strhám později :D :D U dcery bych se určitě nezlobila kdyby do toho šla dřív, pokud teda bude mít nějaký rozumný protějšek a ne prvního vola, kterého potká; připadá mi to lepší, když jsou děti dřív. Sebe už v čase nevrátím, tak to prostě neřeším, ale když se někdo takto přímo zeptá, tak jo, vidím to taky jako ty.

První dítě ve 33letech,druhé se narodí zachvilku v mých 35letech....
Ano říkám si,že by bylo fajn mít je dříve (nemám tolik sil a energie jako kdysi zamlada)
Ale okolnosti děti neumožňovaly,tak to beru tak,jak to je.....
Jsem za ty moje princezny vděčná a šťastná a že je vůbec mám,i když až teď.....