Psychicky nezvládám své dítě s ADHD. Jak se zrelaxovat?

@kristyn86 do školy samozřejmě chodí, kroužky má, ale už toho je moc.
Kroužky má 3.

Neexistuje ze v 8 letech nechce jet s prarodici na hory. To by teda jel. Ještě by mohl dostat na výběr ze pojede s babi a dedou nebo teda třebas na tabor kde nikoho nezna... samy cizi deti a vedouci. A vic podobnych akci kdy proste od nej budes mit klid. 1 den z vikendu hodit na tatinka apod.

@konidana Hele náš 11 letej s PAS by taky nejel. Ten má problémy jet i s námi na blbi 3 dny. U dětí s ADHD apod..je to trochu jiné než u "normálních deti. Protoze tam může nastat ještě věci psychická distabilita a chudáci prarodiče. Takže bych tak tvrdá nebyla.

Jak já tě chápu. Mám syna 11 let s PaS. Někdy mám pocit, že musím skončit v blázinci. Ale už jsem se tak nějak naučila ten jeho pohyb , hlučnost nevnimat. Samozřejmě se mu venuji jak to jen jde, ale prostě sem tam prostě vypnu a dělám , že tady není. Samozřejmě když něco zrovna nepotřebuje.

@konidana o jarnakach tábory nejsou. Aspoň ne u nás.
Pokud ho pošlu, tak to odnesou babi s dědou. To už tu bylo. Po dvou dnech jsme si pro něj jeli.
Mezi cizí děti a dospělé ho opravdu nepošlu. To by celou dobu probrecel. Nezvládá být ani s prarodiči. Ty bys nechala svoje dítě někde týden brečet?

Manžel funguje, ale předěláváme dům, takže často je o víkendech tam. Teď v zimě dělá vnitřky.

@konidana ale takhle to nefunguje u dětí s ADHD.

Psychologa, aby ses mohla uvolnit s pomoci terapie

@martt Ano souhlasim. Nejde to tak jednoduse,jak pise
@konidana . Jedes a basta fidli. Ja to vidim,ten rozdil mezi zdravou dcerou a synem. Sice to neni ADHD,ale VD. Ale to dite ma jinou psychiku. Ja kdyz jsem ze zacatku byla takhle nekompromisni,tak se mi vratil uzlicek nervu a psychicky se rozladil a sel i vyvojem trochu dolu. Sice mu byly 3 roky,ale i tak vim,ze na silu u nas nema cenu. Pokud to nehori. My meli s dcerou pak pobyty v nemocnici,tak to jinak neslo...Ted uz se s nim da teda lepe domluvit. Je mu 6 let. Ale cizi prostredi bez nas rodicu snasi furt spatne.
Me uz tolik lidi reklo: tohle by si moje dite nedovolilo...nebo to by si zkusilo jednou a videl by. Ja byvh jim ho dala zkusit,aby oni videli 😉
Ja moc chapu,ze je toho moc. Ovsem bez pomoci druhych to tu nepujde. Ja mam stesti v babickach. Jezdim tam s detmi. I to mi trochu ulevi. Nebo zvladne byt pres den bez tebe? At u babicky nebo u vas? Syn nerad nekde spi,ale babicky pohlidaji aspon pres den.

@konidana Jo jinak prosim,tohle jsou vzdy vety,ktery me totalne psychicky semelou. Rozdrti mi srdce a rozplacou. Citim se pak jako k nicemu...Ale to dite je fakt jine. Neni rozmazleny parchant. A tohle me dost ublizuje.

@kristyn86 Přesně tak. Ono když lidé tyto děti nezažijí "na vlastní " kůži tak se lehce soudí a jsou rychlé hotový. On každé dítě s jakoukoli diagnózou je úplně jiné

@megi89 maximálně najít tábory na prázdniny, co jsou speciálně pro děti ADHD. Vím, že Nautis dělá tábory pro děti autiky. To snad bude jediné ulehčení, popřípadě kamarádku s dítětem taky s ADHD a navzájem si pomahat.

@martt Presne tak. Nekdy je mi to moc lito,co lidi vypusti z pusy. Nemusi to myslet zle...ale boli to.A fakt diky dceri vidim,jak u ni ty veci funguji uplne jinak nez u syna.

Mě pomáhá kraniosakralni terapie. A taky práce a koníčky. Syn VD PAS. Zatím chodí jen 2x týdne na 4 hodiny do školky, víc by nedal. A to je vždycky balzám na dusi. Ale kranio mi pomohlo opravdu hodně.

@kristyn86 kolikrát ja už slyšela, abych si toho haranta vychovala 😔😔😔😔

@zalando ale on by nejel. Beze mě nespí ani u babičky.

Přesně, jak píši holky výš. Kdo nemá dítě s ADHD a nebo jinou diagnózou, nemůže dost dobře pochopit, že u těchto dětí nefunguje to co u,,normálních dětí " Oni nejsou zlí, oni nejsou nevychovani, on holt jejich mozecek pracuje na jiné vlně než těch,,normálních". Většinou bývají tyto děti i velmi velmi emotivní. A špatně se jim něco nařizuje, rozkazuje. U nás hlavně pomáhá řád a vymezení mantinelu, ale jednoduché to není a i mně občas ujedou nervy a pak mě to neskutečné mrzí 😔

@nita1984 Jj. Ja naposledy dneska 🤦 Ale uz mam trochu hrosi kuzi. Uz to posloucham skoro 6 let. Nevim,jaka bych byla ja,kdybych takove dite nemela...

Taky mám syna s ADHD, je už teda starší, ale jsem na nej sama. Nám pomáhá relaxační hudba (nelibi se mu kazda, takze uz u vyberu mi tecou nervy) - pustím a jen ležíme, coz dlouho nevydrží, takže potom treba masíruju, nebo jen tak drbkám, škrabkám po zádech, brichu, potichu na nej mluvim, neco vypravim. Proste aby byl ale co nejvice v klidu. Není to nic na cele odpoledne. Ale treba pulhodky, hodku vydrzi. Ted uz i sam od sebe jde, zapne si svou oblibenou hudbu a obcas u ni i usne.
Ale jinak pomaha jen a jen vydrzet. Tohle je silene o nervy. Drzim pesti a posilam silu 💪

@kristyn86 taky už se to učím. Ale někdy je to síla, cele to ustát. Včera měl špatný den na logopedii i u neurologa a upřímně to tedy stalo za to. Naštěstí tam jsou všechno odborníci, kteří spis podrží a podpoří. Áe i tak je to náročné

@nita1984 Uplne tomu rozumim. Take takove situace zazivame. Ale musim rict,ze u nas je to tedy vekem trochu lepsi. Nejhorsi obdobi jsme zazivali 2,5 - 4 roky. Ted je do lepsi,tak uvidime,co prinese budoucnost.

@konidana
=neexistuje= možná tak u zdravého dítěte...
Nemám dítě s ADHD, ale s vývojovou dysfazii jako @kristyn86 a mě se osvědčilo "jet ritualy" a na případné změny velmi pomalinku a opatrně připravovat a upozornit 😉 a i moje dcera s VD by beze mě nikam nejela, i když miluje celé početné pribuzenstvo, tak si nás s tatínkem hlídá jako oko v hlavě...
Každá změna ji "vykoleji" prostě je zvyklá mít ty věci jasně dané, například teď řešíme "obří problém", zmenu v rozvrhu, protože mají místo tělocviku plavání a na to si zase musí zvyknout, že je rozvrh ve škole jinak a to je aktuálně "problem", protože to je náhlá změna = zajety rituál ve školním rozvrhu dostal na frak...
Jinak kdyz je to náhle jinak, projevuje se to naštvaním, brekem a extrémní přecitlivělosti, když neví jak s tím naložit...

A co nejaky koníček? Já relaxuju ve škole, kterou si dodělávám, co třeba masáž? Nebo třeba si zajít na víno s kámoškou? Nebo jen procházka, cokoliv kde bys mohla byt sama a načerpat sílu 🍀🍀🍀

@veruuu_kubesovic Ano,i my jedeme ritualy. Syn se treba kazdy den pta,co budeme delat. A nemysli to zle,jen potrebuje vedet a mit ten rad. Takze proste se rekne,ze bude skolka,kdy pujde domu a co bude pak. Pokud je na nej vyvijen tlak,jde dost silne proti. Je dost emotivni. Takze plac,ale i vztek,beznadej.

U nas tlak znamena afektivni zachvat. Ale u nas jsou kombinovane vady, ADHD a vyvojovka je jen cast. Synovi je cerstve osm a ja mam pocit, ze toho uz vic nedam. Rady, hlavně ty nevyžádané, a od lidi, co s tim nemají zadnou zkušenost, mi zacaly lezt neskutecne na nervy. Ale uz mi vadi i to, co reknou lekari. Kazdy urcuje, co bychom meli dělat, ale zda to je ci neni proveditelné, uz nikdo neresi. Dokonce nikoho nezajima financni narocnost, která uz opravdu přesahuje možnosti bezne rodiny. Nikoho nezajímá,jak je pece narocna a zda nam jeste zbyva nejaka energie na to, co nás ceka. Snazime se postarat, jak nejlepe umime, vychovat dite i pres handikep co nejlépe, ale kecy a házení klacku pod nohy od statu a instituci,nam v tom opravdu nepomaha. Dnes uz vim, ze jedine ,co pomuze,jsou peníze. Jenze ty většina lidi s nemocným ditetem nemá. Matka bud pracovat nemuze nebo na castecny uvazek,terapie jsou nakladne, pomůcky drahe, odpocinek neni,protoze dite nikdo hlidat nechce...defakto z toho neni cesty ven.

@marketa11112 😔

@marketa11112

@kristyn86 Věřím ti. Ale nejlepší je si opravdu tyto řeči nepouštět k tělu. Ja jsem zjistila , i když je to se synem někdy hodně těžké, tak mi o dost obohatil život a "ukazal" mi svět jinýma očima než jsem ho viděla dřív.

@martt Mas pravdu. Snazim se,jen ne vzdy se mi to dari...

Mám 8 lete dvojčata s adhd. Do toho 11mesicni předčasně narozenou dceru. Ano někdy je to na palici.. ale jedině zrelaxovat je chvilku "bez nich". Dát si vanu, procházka, kafe a kamarádkou, sport.
Je to náročné, ale jsme matky, to dame 🙏