Mamánek. Jak ho přinutit, aby spal sám?
ahoj holky, potýkáme se teď s problémem a nevím jak ho řešit. Mám 2 děti. Kluky dvouměsíční miminko a šestiletého. Problém je že šestiletý kluk pořád spí s námi v ložnici i když ve vlastní posteli. Takže jsme v ložnici 4 - miminko, starší syn, manžel a já. No starší syn odmýtá jít do svého pokoje spát. Prý ma strach. Jenže vecer dělá strasny hluk a každý večer když jdeme spát i s miminkem tak ho prosím at je potichu. No není a tak mi vzbudí miminko několikrát za večer. Když ho vyženu ven tak bulí a vzbudí celý barák, když jdeme pryč my, s tím že přijdem až usne tak má histerický záchvat že je sám.v posteli. Dneska to dopadlo tak že se z toho i počůral. Co dělat ? Jak ho přinutit aby spal sám ? Nechci na něj každý večer řvát nebo mu dávat na zadek... 😥 už jsme s manželem zoufalý
Uspávání dvou dětí řešíme nejčastěji, že jedno já jedno manžel (tam je tedy jiná místnost, ale stačí když si manžel se starším pohraje/přečte pohádku než mimčo usne). Když jsem s nimi sama, tak je ideál, že minimální jedno dítě je už tak unavené, že usne hned.
Náš šestiletý umí být relativně v klidu, ale spát sám by taky nechtěl, dočasně to řešíme tak, že jsme rozděleni a spí s ním v pokojíčku manžel. Až dokojim, tak počítám že půjdou děti spolu a zvládnou to lépe.
U nás já spím s tříletým, muž s pětiletým. Když jsem s nimi sama doma, uspím mladšího a jdu ke staršímu, který do té doby poslouchá audiopohádku. Nechce spát a usínat sám a i když je to někdy na palici, tak ho nelámu v kole. Společné uspávání a spaní s obouma je výjimečné, ale obvykle řeším sluchátky s audiopohádkou, uspím menšího a pak "uhladim" staršího. U vás je to možná ještě umocněné příchodem sourozence, to je hrozně náročná a citlivá doba pro všechny. Hodně sil ❤️.
@slaminka43 Nemám tedy šestileté dítě, ale téměř 4-lete a osmimesicni miminko. Starší dcera chodí spát dřív, kolem 19h už sama říká, že chce jít spinkat. Obě děti mají svůj pokojíček, kde spi, dcera svoji postel s oblíbenými plyšáky. Vždy s ni jdu já nebo manzel, cteme pohádky nebo vypravime dokud neusne. Mladší většinou usíná později, tak je s ním v obýváku druhý z nás, aby se vzájemně nerusili. Určitě doporučím na usínání rozdělit se s manželem a každý byt s jedním. Hodně štěstí🙂
Náš starší má 5,5 roku a mladší budou za měsíc a půl 2 roky. Když byla mladší miminko, měla jsem to stejně. Co takhle zapojit manžela do uspávacího procesu? Vezme mimčo do nosítka a prochází se po vedlejší místnosti, a ty mezitím uspíš staršího? Od doby narození mimča, jak často trávíš čas jen se starším? I v 6 letech je to pořád dítě, které potřebuje mámu, a když mimino spí s vámi, proč by nemohl on? To ti jen nabízím optiku toho staršího. 😉 Když se jde spát, uspávám staršího a je to čas jen pro nás dva, on to vyžaduje a mně to nevadí, naopak… protože jinak nemám moc kdy se mu věnovat, manžel je furt v práci, a když je starší doma, tak mladší kvůli staršímu nespí.
To se strasne blbe resi, kdyz je mu vytvorenej zeleznej zvyk. Proste mu dat postel vedle, otevreny dvere a dobrou.
Děti se hned po narození učí, že když zabrečí, na rodiče to skvělé funguje. Čím jsou starší, tím dokážou poznat, jaký druh brečení na rodiče hodně platí a když vyrovi nějaký super hustý, hlasitý nebo srdceryvný, rodič okamžitě povolí (aby nebyla ostuda, aby nevzbudil barák, protože zní opravdu tak, že až srdce puká). Obvykle na to rodiče dítěti přijdou třeba kolem dvou tři let, pak už má smůlu a brečet nezkouší. No a pak jsou chvíle, kdy na to rodiče včas nepřišli, dítě si z brečení udělalo zvyk a terorizuje jím své okolí.
Držím palce, chce to teď pevnou vůli.
Staršímu vtrhl do života vetřelec, který mu krade mámu. Upoutává pozornost, která mu chybí. Co potřebuje není vyhodit z rodinného kruhu. Evolučně je společný spánek nesmírně důležitou součástí smečky, potřebujeme se cítit v bezpečí, když spíme. My dospělí tohle “díky” tlaku společnosti nevnímáme, ale děti velice.
Každopádně, zařiď se, jak to cítíš ty. Je-li pro tebe starší přítěží, nekompromisně ho odsuň vedle do pokoje. Aspoň to pro něj bude čitelné. Pokud ale cítíš, že tě ještě potřebuje, nech ho nějakou dobu spát s tebou a miminkem. Dosytí se a sám se přestěhuje do vlastního.
A jak spal starší než přišel sourozenec? S vámi v ložnici nebo už v pokojíčku? Sám / s někým z vás?
Starší dělá hluk i během spánku nebo jen při usínání?
Chce to hodně trpělivosti. Příchod sourozence musí být obrovská změna pro všechny členy rodiny a do toho ještě tlak ze strany rodičů, aby starší spal sám a bylo místo a klid pro malého - na to by se mělo opatrně, aby to neudělalo více škody než užitku. Píšeš že má 6. Půjde v září do školy? Další velký krok a změna v krátké době.
Co třeba zkusit navrhnout spaní v pokojíčku s tatínkem a ty bys měla pro sebe s miminkem ložnici? Nebo se můžete u staršího střídat? Třeba by šlo u něj jen počkat než usne a potom se přemístit zpět do ložnice, třeba by to starší vydržel.
Přeji hodně štěstí. 🙏🍀🌷
@slaminka43 my to máme tak, že já spím s dětmi v dětském pokojíčku. Starší má 4,5 roku, malá 7 měsíců. Starší je hrozný mamanek a kvůli miminku ji přece nenechám samotnou, však jsme měli dřív ji mu dost na tom, že je pro ni těžké vidět, jak mám mimino věčně v ruce a jí nikdy nepochovam. Prostě je naučená, že vecer se už jde spát, poslouchá si pohádku v mobilu když já uspavam malou. Ví, že kdyby dělala bordel, rusila a budila mimino, tak by musela jít k manželovi do ložnice a že to taky několikrát zkouší.
@mollyweasley Chudáci tvoje děti. Když jedinej člověk na světě, kterýho znají, hned po porodu ignoruje jeho potřeby… Proč že sis pořídila děti, když, a to soudím jen podle toho cos tu napsala, jsou to vlastně malý tyrani?
@mollyweasley ale tady si myslím, že jde o něco jiného. Chlapeček byl jedinacek celou dobu, několik let. Najednou přišlo miminko a musí se omezit. Je to něco, co nikdy nezažil. Tak na to reaguje po svém, aby na sebe upoutal pozornost a upozornil. Takže se prostě musí naučit, že už má sourozence. My to máme stejné. Dcera teď dokonce byla v šoku, že mimino začalo mluvit (žvatlat). Tak na to prostě reaguje po svém - vztekem, že už v rodině nebude jediná. A je na nás, na rodičích, abychom jí všechno vysvětlili a ona to pochopila.
@cikitkapb Jsou. Každý člověk je sobec a logicky dělá všechno pro svůj prospěch. Malé miminka brečí, nic jiného neumí a my se snažíme na jejich potřeby reagovat tak nejlépe, jak umíme - nakrmíme, přebalíme, pomazlíme. Časem se dítě naučí mluvit a o spoustu věcí si umí říct, nicméně pokud se mu nedaří vyjednávat řečí, spustí nejúčinnější zbraň, která vždycky zabere, rozbrečí se. A v určitém věku je prostě potřeba poznat, kdy je to brečení vážné a dítě opravdu potřebuje pomoc, o kterou si jinak říct neumí, a kdy si chce za každou cenu vydupat svůj názor, svoji zažitou věc. A protože rodič doteď velice dobře reagoval dejme tomu na hlasitý hysterický pláč, dítě to zkouší. A u těch jedináčků to tak bývá, protože čím dřív přijde druhý sourozenec, tím dřív rodič tuhle schopnost brečení na povel rozezná. Nějak nechápu, z čeho jsi usoudila, že jsem hned po porodu ignorovala pocity svých dětí?
Pracuju s dětmi předškolního věku a u těch malých prťat to jde krásně vidět, jak mají na jiného člena rodiny jinou taktiku, a obecně u maminky se prostě brečí, protože maminky jsou nastavené tak, aby na pláč reagovaly nejcitlivěji.
@palja Jj, ten sourozenec tomu moc nepomáhá, ale pochopila jsem, že chlapeček se takto choval i před porodem. Akorát teď je to chování už rušivé, což až doteď šlo snést, protože své nepohodlí rodiče obětují, ale teď už jde i o nepohodlí druhého dítěte.
@slaminka43 co to vyzkoušet tak, že mu necháš pootevřený dveře od jeho pokojíčku a ještě třeba rozsvícenou lampičku, aby neměl úplní tmu a díky otevřeným dveřím byl s vámi, dá se říct, v kontaktu 🤷♀️ ono je potřeba být opravdu vytrvalý, neustupovat a naučit ho to, protože já jsem spala s mámou v posteli dokud se nenarodil brácha - což bylo do mých 10ti let 😅 a obávám se, že kdyby se nenarodil, tak tam spím možná ještě déle 😅 pak už to totiž nebylo ze strachu ze samoty, ale ze zvyku, takže opravdu doporučuji ho to naučit hned a pokud možno to miminko vůbec nezvykat na spaní s rodiči v posteli 😉 ušetříš si pak další nervování
Pokud jsi ho to nenaučila než se narodilo mimino, teď s tím ani nezačínej. Bude to brát akorát tak že se jí chceš zbavit. I když je mu 6 pořád je malý, a nedokáže pořádně upravovat proč by najednou měl jít od tebe prý. A zůstane tam jen mimino....
My uspavame oba současně ;)
@tinaprofi jasne, tak supneme dite do dalšího pokoje i presto, ze se viditelně boji, to je na palici, moje milá. Ty si klidně svoje dítě nech řvát a spat ho ze strachem třeba ve sklepě, ale neraď tyhle sracky někomu, s kym to dite do ted spalo a mělo by se jít na to pomalu. Nikdy nevíš, jaké následky to může byt do budoucna.
Mě nebude vadit když s námi bude malá spát i v patnácti, já se z toho nezblázním, spí s námi od půl roku. 🍾 Tak si dej 🍺 na klid.
@slaminka43 mám taky 6leteho a dvojčata roční a jsem na ně sama. Nejdřív uspim dvojčata, která chodí spinkat dřív a pak si vlezu s klukem k němu do postele a čteme pohádky dokud neusne, pak se pomalu vytratim. Taky by chtěl spát semnou, ale vysvětlila jsem mu, že dvojčata vstávají dřív a on se už nevyspim. Občas večer přijde ke mě, ale to je minimálně nebo když je bouřka. Musíš trvat na tom, aby spal u sebe. Já to vyřešila tak, že jsem nakoupila jeho oblíbenců plakáty a lampičky a hned tam rád spí 😉 držím palce
Podle mě je to prostě reakce na novou situaci, na miminko. U nas dcera nerušila, spíš mladší rusil ji, byl hodně uplakaný. S dcerou spal v pokojicku manzel, ona uz byla zvyklá sama spat, ale s narozenim mladšího přišla regrese a potrebovala nekoho u sebe.
Chtělo to vsechno svuj cas, teď jsou mladsimu 2 a obe deti spi spolu v pokoji. Presto tu mame matraci, protože hlavně mladší se nekdy budi a chce naši přítomnost.
No, vyšoupnout ho teď mi přijde jako akorát násilí navíc. Já holku vyšoupla z ložnice než ji byly 3 a i teď kolikrát v noci přijde. Jako jestli se "bojí" tak bych ho násilím do jiné místnosti nestěhovala
@slaminka43 mám dceru 17 měsíců a syna 2 měsíce. Malá spí od začátku s námi v posteli. Pár měsíců před porodem jsem zkoušela postýlku, ale to nefungovalo. V noci se budí a prostě potřebuje někoho nahmatat
Když je doma tatínek, uspává dceru v ložnici a já syna v obýváku, kde i zůstává, aby se nerušili. Když jsem doma sama, v 18 hod jdeme společně okoupat miminko, potom nakojím, dám malého do šátku a jdu koupat dceru. Dám jí večeři a jdu ji uložit. Když usne, syna přendám na gauč, kde spíme opět společně. Naštěstí se v noci ani jeden nebudí často, takže to dítě, které mě zavolá, u toho zůstávám. Každý má svůj názor a metody. Já nechtěla tímhle způsobem odstrčit malou, protože s příchodem miminka přišla už tak spousta změn. Počítám, že až malý přestane vydávat zvuky jako delfín a rušit malou ze spaní, budeme spát všichni společně. A možná mě někdo odsoudí, ale kdyby měli sebe hezčí pokojíčky, budu vděčná za každou noc, kdy budou spát spokojeně přítulení ke mě
Jsem extrem - dcera 9 let a spi stale se mnou - a miluju to. Dokud bude chtit,at spi… Deti velmi rychle rostou :(
@slaminka43 Zdravím, já jsem to dělala tak že jsem šla sním a četla jsem mu pohádku než usnul 🙂 a nebo nechat svit lampičku než usne