Extrémně vzteklé dítě 😓

Já synovi zakazuju jen to, co by mu mohlo ublížit. Jinak ho jen usměrňuju. Takže má těch zákazů málo a poslouchá. Jaké jsou ty situace? Jak se hádá a prosazuje svoje? Nejde to, aby v něčem mohla rozhodovat i ona?

Jeee, jak já tě chápu. V létě jí budou 3 a tohle šílenství je u nás taky už tak půl roku. Mluví taky krásně. Stokrát si říkám, že musím být v klidu hlavně já, že ona pak taky bude v klidu. Jsem psychicky v pohodě, celý týden byla v klidu, ale dneska opět scéna, až mi zase ruply nervy a dostala na prdel. Jenže to stejně nepomůže, je to naopak ještě horší, takže to není východisko. Vím to a stokrát si to musím opakovat. Spouštěč je třeba jen to, že po ní chci, aby si vyčistila zuby. Ona nechce, tak odejdu, ale zase najednou chce a začne řvát, že chce. Tak jdu zpátky a ona zase, že nechce. Takhle to zkusím třikrát a pak odcházím. No a to začíná peklo, protože samozřejmě chce čistit ty zuby, ale dělá si ze mě vyloženě p*del, protože kdybych přišla, tak by zase nechtěla. Pak se na to nabalují další věci (začne si utírat nos do deky na gauči atd.) a čím víc jí to zakazuju, tím víc řve. Nakonec ji dám do pokojíku, aby se uklidnila a to jediný pomáhá, zatím jsem nic lepšího nevymyslela. Tuhle přestala najednou řvát, protože přišla babička a najednou jakoby nic. Takže to chce asi nějaký šok, aby přestala myslet na to, že vlastně řve úplně zbytečně 😀

Ja viem, ze to vzdy nejde ale skusit sa vyhybat situaciam ktore vies, ze sposobia konflikt. A potom este porozmyslat ci kazdy zakaz je nutny. Popripade jej nechat niekedy tu moc v rukach aby ona mohla rozhodovat (idealne v nejakom bezpecnom prostredi). Deti potrebuju pocitit, ze aj oni maju nad niecim moc a mozu si spravit podla seba.
Drzim palce.

@pampeliska1313 jej tak to je taky miláček 🥰. No oblíbené hračky má ale jak má tu svojí náladu... A cokoliv jí podám, tak letí směr já 🤣😢 hrozně mě to mrzí. Přijde mi taková nešťastná 😢jako dkyz všechno je špatně,jako když jí nic nedovolím... přitom já se fakt snažím. Manžel začal nadávat na mě, že je rozmazlená... Že skáču podle ní.. ale já fakt nevím jak už jednat. Ať dělám totiž cokoliv ke to špatně 😓

@honatko092 jsou to takové chvilku bouchnutí z ničeho. Nelze na kuchyň spadnes... Dám dolů a leze zpět. Říkám tohle ne ...a už jede ale jo, já chci ... Já chci. Nebo jen co vstane ráno chce lízátko. Říkám ne až po snídani... Ne já chci lízátko a prostě jede a jede... Nebo třeba... Je celá špinavá, mokrá. Skočí do postele a já že ne že se musí převléknout. Vzpírá se, drží postele.. ječí, že ne. Postel celá zadělaná a já můžu každý den pomalu prát. Protože to je u všeho. Dojde na nočník, stoupne si a letí směr postel, s posranym zadkem... Než jí chytnu je to všude. Jsou to takové běžné věci. Vysvětluju. Nebo venku říkám že tam nesmí že tam jsou auta. Samozřejmě se rozeběhne, já jí chytnu a jde do kolen a ječí...

@87pavlina když mě přijde, že ona se neuklidní. Kolikrát sedí v tom pokoji. Ječí... Ještě přidává abych jako slyšela že tam je... A ne a ne se uklidnit. Dokud já neudělám ten první krok (jaký ona vlastně ona chce dosáhnout). Taky se snažím držet ale je to xkrát za den. A jak už jsem unavená. Miluju jí ale za tohle bych jí fakt naplacala hlava nehlava. Což samozřejmě nedělám ale občas si říkám že by to potřebovala. Stydím se s ní jít už i do krámu, před barák... Prostě všude. Protože vždycky prostě bouchne 😟. Jdeme do klubíku, je spokojená a jen co jdeme dom... Rachot na celý obchoďák. Připadám si už jako blbec

Jak píšeš výše, tak to je u nás taky. Všechno tohle vždycky vznikne z blbosti, kterou vždycky řeším v klidu. Ale přijde mi, že vždycky všechno dělá schválně jen proto, aby mě vytočila. Myslíš tím prvním krokem, že pro ni dojdeš do pokoje? Já to teda dělám běžně. Vždycky se jí zeptám, jestli už se uklidnila a když řekne, že jo, tak může jít se mnou. Pak si o tom v klidu promluvíme a dokonce si jde i ty zuby vyčistit (nebo udělat to, co bylo příčinou začátku problému). Taky pomáhá, když ji na věci připravím dopředu (dohraj si, za chvíli půjdeme z herny domů atd.), pak ten odchod pro ni není takový šok a tolik neprotestuje.

zkus načíst něco z respektující výchovy. třeba děláš nějaký boty, o kterejch ani nevíš... super je naomi aldort - vychováváme děti a rosteme s nimi (je i namluvená jako audiokniha ke stažení nebo pdf ke stažení), ta jde dost do hloubky, nebo kratší, ale mohla by napovědět Zkoušeli jsme všechno, AHA rodičovství (dá se stáhnout taky na netu), a jsou i další, třeba Výchova bez poražených, Respektovat a být respektován (dá se též stáhnout).

Jsi v tom, co vyžaduješ, důsledná? Když řekneš, že lízátko před snídaní ne, když řve hoodně a dlouho, nakonec jí ho dáš?

Kde můžeš, dávej jí maximální svobodu. I zdánlivě v kravinách. Ptej se jí, jestli si chce oblíknout to nebo ono, atp. Aby byla prostě účastná toho, co se jak dělá.
A pak by mohly pomoct mocenský-léčivý hry. Takový dítě si potřebuje zažívat, že není (podle ní subjektivně) jen objektem dění všeho (i když, do velký míry to tak prostě u dětí nutně je), ale že má nad svým životem moc. Samozřejmě, že to neznamená, že si může dělat co chce, ale ty hry se snažej vlastně vysaturovat tuhle potřebu, aby se pak snáz adaptovala na ty věci, o kterejch rozhodovat nemůže, a takovejch situací je, když jsi dítě, fakt za ten den hodně.

A kromě toho bych se snažila najít i nějakou podporu v homeopatii, příp. bachovejch esencích.

@martikbertik Moc neporadím, to se synem neznám, no. On je temperamentní, hodně, ale poslechne ve všem....já jsem od malička jela stylem, že jsem k němu mluvila jak k dospělému a vždycky a od malička vysvětluji, PROČ se to nebo ono nesmí. I když byl malinký a asi tomu nerozuměl, tak jsem mu to vysvětlovala. Kdyby lezl na kuchyňskou linku, sundám ho, kleknu si k němu a v klidu mu vysvětlím, že tam nesmí, protože by mohl spadnout, zlomit si třeba ruku a museli bychom k panu doktorovi. Pak to třeba 20x za den opakujeme, on to nějak zoracuje a už to neudělá. U lízátka nevím, to asi nijak vysvětlit nejde. Já bych teda jela metodou, že nejdřív musí sníst jídlo plné vitamínů, aby měl sílu jako jeho oblíbený lev a pak si spolu po snídani dáme lízátko u televize za odměnu, na to by slyšel...U špinavého oblečení bych mu vysvětlila, že jsem opravdu unavená z toho, že to musím pořád převlíkat a že chci, aby měl postel čistou, jestli bychom mohli udělat dohodu, že se budeme nejdřív převlíkat...atd atd. Zní to možná, že jedu až mic respektující výchovu, ale u nás to zabírá...syn 2 roky 7 měsíců a hysteráky máme tak 2x do týdne, když je unavený. Já vyjedu taky tak 2x do týdne, když jsem přetažená a třeba zakřičím...ale není to denně.

@honatko092 Mám od malička stejný přístup a stejně máme teď tohle vzteklé období taky 🙈

@martikbertik moužná může mít manžel trochu pravdu, dávno bych dala přes zadek, ona prostě ví, že může, že se nic nestane s cítí z Vás, že si s ní neporadíte a že válcuje tím řevem ona Vás a evidentně vyhrává.

@22hanah a to pres zadek pomůže k čemu?

@veru181 To mě mrzí...jasně, není to obecný "návod", chápu, že to, že to u nás funguje je i díky více věcem. Ale chtěla jsem aspoň málo poradit, zkusit se má všechno.

@drakenn Ničemu, znáš to...jen si hezky upevníme svůj pocit moci a dál budeme děti učit, že nesmí ubližovat druhým...

Ja bych se ze vsech sil snazila zabranit problemu - lizatka doma nemit, moje deti jsou trochu starsi a sladkosti loudi dokud vi, ze tam jsou 😄 Na linku leze kudy? Dat pryc zidli. Skace spinava do postele? Zavrit co nejvic dveri, aby tam jen tak nemohla 😄 Mam 3 deti a porad se vzteka nekdo, zkousim vsechny mozne metody 😄 Hodne se drzim, abych jim nedavala na zadek (ano, priznani matky 😄). Dulezita je duslednost, lizatko se nikdy neji pred jidlem, tecka. Dve starsi deti jsou v pohode, ale kdyz na ne padne unava, tak to poznam tak, ze je vsechno spatne. Me se takhle hlavne vzteka nejmladsi, zatim vubec nemluvi, tak se dohadujeme rukama nohama, hodi se na zem a rve a rve. Necham ho chvili kricet a pak ho jdu zvednout a pochovat. V te chvili amoku bych mu stejne nepomohla, akorat by se po me ohnal. Kdyz mu beru neco nebezpecneho, snazi se me kousnout… Ale pevne verim, ze je to jen obdobi, nijak ho netrestam, snazim se byt v pohode, maximalne skripu zubama 😄

@martikbertik Máme tyhle vztekací období od roku a půl 🙈 Zlepšuje se to tím, jak je syn schopný komunikovat (čím víc chápu, co se mi snaží říct, tím spíš to dostane, takže se nemusí válet po zemi a vztekat). Samozřejmě nedostane všechno, pokud něco zakážu, tak to spustí reakci. Jak silnou, to záleží na tom, jak moc to chtěl. Ale já už do malička vysvětluju, proč něco nejde. Žádné dlouhé povídání, jasně stručně ("nemůžeš skákat na stolku, spadneš, bude to bolet"), úměrně věku přidávám informace. A držím se pravidla 3x a dost - poprvé upozorním, podruhé použiju důraznější tón, potřetí jdu a fyzicky mu zabráním v tom, co dělá (sundám ho ze stolku). Pokud tam znovu leze, sundám. Nepomohlo? Držím ho, aby tam nelezl. Přijde záchvat vzteku, v tu chvíli nemá smysl s ním cokoli řešit, ty emoce si musí prožít (a já vydržet a nenechat se strhnout, to mi na tom přijde nejtěžší). Hodně si rozmyslím, než něco zakážu. Zakazuju jen to, co je nějakým způsobem nebezpečné nebo třeba jakékoli mlsky před jídlem, apod. Ale když už něco zakážu, tak na tom trvám i přes scény a vztekání, nejede přes to vlak. S čím ještě pořád trochu bojujeme, je to, že když je přetažený, je agresivní a snaží se mě bít. I tam jedu důsledně to svoje, držím za ruce, aby mi neublížil. A čekám, až si ty emoce prožije. Přijde mi to zatím jako nejvíc funkční cesta pro nás - emoce nepotlačujeme, jen korigujeme, ukazuju mu jak na to. Vnímám to tak, že vztek je úplně normální reakce, i já jako rodič cítím vztek. Ale jako dospělá si dokážu rozebrat, že to pramení z nějaké frustrace, dokážu najít příčinu, už mám techniky, jak ty emoce zvládnout (a i tak občas selžu a křičím). Dítě se to teprve učí. Důležité je nastavit mantinely a ty držet. A když je nejhůř, opakuju si, že je to jenom období, které jednou přejde 🙈😆

@honatko092 Určitě, já si jen pročítám diskuzi a spíš jsem si tak povzdechla 😀 Ale máme to asi i znásobené narozením sourozence.

@veru181 U nás se taky v listopadu narodila holčička, jsou se synem od sebe 2 roky tři měsíce a taky to doteď není procházka růžovým sadem..taky ty dva hysteráky týdnem se týkají toho, že už není obletovaný 🤯

@martikbertik ahojky asi to vide znít možná pro vás divne ale vaše dítě emočně plave potřebuje mantinely pevné hranice a to i ve výchově z vaši nejistoty té už jste bezradna je bezradna i ona… ty dnešní totálně éterické kecy o tom jsk dítě je hotova bytost která muže učit nás a vždy dobre ví co děla 🙏🙏🙏 nejsem pro fyzické tresty to vůbec. Ale tak make dite si tímto vyžaduje nejskou pozornost něco chce a pak už se emočně ztratí z vaši nejistoty to citi. Není to vaše chyba. Sama bych byla v prdeli 🙈 děti potřebuji vitit pevnou pudu pod nohama a to i v nějakých pravidlech…. Js nych zkusila vyhledat odborníka aby zkusil navrhnout nějaké figle. Mimochodem dnešní trend nechat dite na zemi zkroucene se vyrvat je taky úplně hrozny … dite je v tu chvíli ztracené nešťastné neumí si emočně pomoct a rodič ho v tom nechá 🙏🙏 píšu teď obecně ne na vás . Zkusit najít něco co ji emočně vyvede. Dlouhé vysvětlování atd další trend komunikace s ditetem jako s dospělým 🙏🙏dite není dospěly někdy mene znamená více ne mu doslova zanaset hlavu priruckami a hodinovým elaboraty o tom proč nemůže po hlavě skočit pod auto 🙏🙏🙏

Za normálních okolností bych poradila nereagovat na to. Prostě si dělejte svoje, třeba něco dělejte v kuchyni jakoby nic, nedebatujte o tom, nekřičte na ni... Křik a vztekání je normální. Ale sebepoškozování normální není... Může se objevit u dětí s ADHD, občas i u autismu, samozřejmě to není jediný příznak, ale asi bych zpozorněla, jestli nemá víc věcí s tím spojených. Můžete zkusit nějaké bylinky... Náš malej dostává Pediakid, zlepšuje se to aspoň o kousek... Holky s ADHD dětma si chválí CBD, ale já osobně jsem nezkoušela.

@honatko092 Po takové době, ach jo. My teprve končíme šestinedělí, tak jsem doufala, že se to brzy zlepší 🙈

@veru181 Drž se!! U nás je to nahoru a dolů. Jeden týden miláček a druhý týden satan, co segru chtěl kousnout do ruk y😩 Ale prostě vysvětluju, vysvětluju a snažím se najít energii a trpělivost na celý den...

@martikbertik - v prvé řadě bych vás chtěla uklidnit - je to období ( jiná období zas přinesou jiné výzvy ;) ), a to, jak na vás koukají lidé venku vám může být u ... no víte kde ;) Lidi si vždycky najdou důvod, proč na vás koukat divně... My měli obdobnou výzvu s mladší dcerkou - taky cca kolem 2,5 r ... Taky velmi šikovná, milionová, mluvila už skvěle... ale vztekání kvůli každý kravině... už jsem si nevěděla rady, nakonec nám pomohly Bachovy esence namíchané přímo dcerce na míru. A taky asi to, že trochu povyrostla, s lecčíms jsme se naučily pracovat.