Dítě, 3,5 roku, dělá scény. Povaha nebo to řešit s psychologem?

@klokanka31 protože je opravdu jediný z cele vesnice který se venku takto chová, slyším od ostatních maminek ruzne narážky, tak proste nevím 😥 manžel to o těch hranicích říká taky..

Uplne normalni dite

@hvezdicka09 Ale nevíš jak se chovají doma...Fakt si myslím že máš úplně normální dítě. Chce to jen vydržet, vysvětlovat, pokud možno si udržet nervy a nekřičet...

@violettka546 jako ze je rozmazleny to uznávám. Byl první dítě, první vnouče, ja to dost hrotila. A prave se bojím aby mi neprerostl přes hlavu. Strasne moc ho miluju, ale sama vidím ze takto to proste nejde.

@klokanka31 moc dekuji za podporu, vím, mas pravdu. Vím ze třeba jiné maminky říkají ze dítě venku je zlaté ale doma hrůza. Nebo děti mluví sproste, nebo bijí jiné děti. Musím byt fakt přísnější a duslednejsi. Ja se jen proste bala, jestli mu něco není ve smyslu nějaké poruchy, jak jsem už taky zblbla z internetu, kdy se všude píše o různých adhd a ja nevím čem.

@violettka546 Kolik máš dětí? 😃

@hvezdicka09 holky mame švagrovce a když jsme všichni u prarodičů je to hrůza. Mají dvě dcerky ve věku syna a ony jsou fakt hodnoucke. A syn tam děla scény a ja jen vidím jak svagrovci se na nás dívají, jak jim opovrhuji, ze toto by teda oni takto nezvládli a podobne. Je mi to vždycky tak lito. A přitom se fakt snažím.
Jinak oni ty holky dost cepuji, to zase mi přijde prehnane, ale ty holky jsou fakt vpohode, jde se s nimi na procházku a ony jsou hodne celou cestu a syn? Pět scén za půl hodiny, ze dostal menší kousek buchty než chtěl, ze ma kolo ale ze chtěl odrazedlo, ze chtěl byt první…je mi pak fakt mizerně.

@hvezdicka09 No jo, moderní doba, každému dát hned nějakou nálepku s diagnózou 😄 Fakt buď v klidu, naši mají sousedy, co mají 3 letého, a to je taky fičák 😄
Naše taky měla období kdy se jí nelíbilo, že je nějaké dítě na hřišti zrovna tam, kde chce být ona. Tak hold bylo vysvětlování, že je hřiště všech dětí, všechny mají právo být na houpačce, a že až se houpačka uvolní, tak může jít ona, a blablabla. Nevím jakou povahu má tvůj syn, ale na mojí dceru (4roky) funguje vysvětlování. Chce to někdy trpělivost, ale fakt to funguje. Když mě už někdy ruply nervy a zakřičela jsem, fakt se tím nic nezměnilo.

@klokanka31 na syna taky vysvětlování funguje, ale až zpetne, až se uklidní. V tom amoku ze není po jeho funguje buď jen ignorace nebo ho vzít pryč.

@hvezdicka09 A co na něj v tom amoku mluvit klidně a tišším hlasem? Bude se muset ztišit, aby slyšel co říkáš, a třeba ho to zklidní

@klokanka31 hmmm to je dobrý nápad, to zkusím. Moc dekuji za rady ❤️

@hvezdicka09 U nás tohle funguje, a používám to i když se malá rozbrečí když se třeba bouchne. Šílený křik nebo pláč, tak začnu potichu mluvit, a hned jí to nutí se ztišit, až se uklidní úplně, většinou to otočím do nějakýho vtípku, takže se pak sama ještě začne hihňat 😊

Syn má taky 3,5 a tyhle scény bohužel taky známe 🙈 Jsme celý den na zahradě, večer řeknu že jdeme domů a celá vesnice slyší, jak se syn vzteká, odmlouvá, křičí... 🤦‍♀️ Všude kolem nás rodiny s víceméně stejně starými dětmi a takové scény u nich neznám. Jo, je mi to nepříjemné, ale syn je tvrdohlavý po mě, takže to zkrátka často drhne. Kde to jde, dám mu na výběr, nechám ho, ať je po jeho. Ale jsou situace, kdy prostě musí udělat co říkám. A to jsou přesně ty situace, kdy testuje hranice, vzteká se, dělá scény.
Dost pomáhá ztišit hlas a dřepnout si na jeho úroveň. Ale hodně často si "musíme" projít fází s řevem. 🙈
Pro mě je důležité držet nastavené hranice, mám pravidlo 3x a dost. Pokud řeknu, že něco udělá nebo neudělá, tak to tak bude nebo ponese následky. I když to velmi často znamená scénu. Že jsou ostatní děti "hodnější", poslušnější? Ano, jsou. Ale tohle není jen o výchově, je to i povaze. A jak říkám, syn je v tomhle po mě. Já jsem se svoje emoce naučila zpracovat, umím se chovat, on se to naučí taky. Na mě je mu ukázat jak na to. A v mezičase se z toho nezbláznit 😉😂

@emillyhk dekuju za zkušenost. Muzu se zeptat na to 3x a dost, co pak je ten následek když po třetí neposlechne?

@hvezdicka09 Záleží na situaci. Třeba nechce uklízet hračky. Řeknu to jednou, normálně. Pokud nezačne uklízet (většinou ne), zopakuju to znovu, přísnějším tónem a upozorním na následky, např.: "Co najdu na zemi, vyhazuju." Potřetí už je tón hlasu opravdu přísný a už fyzicky zasahuju, v tomhle případě to znamená, že otevřu odpadkový koš. Pokud třeba nechce jít do postele, upozorním, že nebudu před spaním zpívat. A dodržím to. Nechce si nechat vyčistit zuby a dělá blbiny? Pokud nepřestane, bude čistit táta (když jsem v práci, dělá to normálně, ale když jsem doma, tak syn preferuje čištění zubů ode mě). Narovinu říkám, že pro mě je nejtěžší vymyslet ten přirozený důsledek co se stane, když neposlechne a bude se vztekat. Jsou rutinní situace, tam to mám automatické. Ale občas taky tápu. A z principu nechci vyhrožovat něčím, co bych potom nebyla schopná dodržet.

@emillyhk A není blbé vyhrožovat? Nebylo by lepší mu říct, proč je dobré čistit zuby/uklízet hračky atd?

@hvezdicka09 u nas je to totez a neni to jen o vychove, nastavene hranice mam pevne a mladsi to taky zkousi, rve xkrat za den jak neni po jejim, porad si rikam, ze kdyz nikdy neustupuji, kdy ji dojde, ze rvanim si to nevynuti, ale zatim jsme se za posledni 3 mesice nikam neposunuly

@klokanka31 ale jsou deti, na ktere to nefunguje...na starsi to fungovalo, i ve vzteku byla schopna vnimat a jak jsem klidne mluvila, ona se uklidnovala a za chvili jsme si mohli popovidat, mladsi je mnohem vetsi vztekloun, ale neni po jejim, doslova veskere snahy, abych neco rekla se snazi prervat , je jedno, jestli kricim, mluvim potichu, sednu si k ni na aabobek, proste jeci jak kdybych ji trhala nohy zaziva, kdyz se chci priblizit, nedej boze na ni sahnout,nzacne kolem sebe kopat a mlatit rukama a rvat jeste vic...jestli mate radu, jak na takove decko, sem s ni, uz jsem vyzkousela snad vsechny rady, co jsem si kde docetla

@hvezdicka09 já zase neznám dítě, které tohle nedělá. Takových scén denně máme x2

@hvezdicka09 moje dvě holky jsou jak tvůj syn. Jedna 6 let - ta z toho už vyrostla a jedna 3 roky, ta má taky takové výlevy.
U nás na ro funguje jediné, zvýšit hlas a říct pojď, příště vyjdeš kopec první, nebo pojď když se budeš vztekat, tak zůstaneme doma... apod. Jako úplně nekřicet, ale zvýšit hlas, houknout na ni, trvat si na svém. Někdy potřebuje vypustit emoce a chvíli si pořve, tak jí nechám. Žádná domluva ani vysvětlování u nás nepomáhá. Každé dítě je jiné.
Taky mi připadalo, že ty naše holky jsou jediné, kdo se tak chová, ale není to pravda.
Dokonce jsme měli období, kterému jsem říkala "škoda rány, která padne vedle". Ty dvě se furt rvaly, bily, tahaly za vlasy. Sotva vstaly, tak už byly v sobě. Takže jsem byla jako rozhodčí v ringu a ro jsem jim teda vysvětlovala, proč se nemají bít, tahat za vlasy, že to bolí apod.
Naštěstí nic netrvá věčně a teď už ro nedělají, mají hezký vztah. Řekla bych, že z toho vyrostly.
Jinak to dělám, jako
@emillyhk, taky říkám, pokud neuklidí hračky, tak jim to vyhodím. Protože řeknu to i 20x a furt bordel jak v tanku. Ale teď ví, že si to musí uklidit. A nepřijde mi to jako vyhrožování, ale výchova. Však na každé dítě platí něco jiného a na ty moje tohle.

@klokanka31 Zrovna u uklízení hraček, když se zabejčí nám taky funguje jen " Neuklízíš, asi je nechceš, tak je vyhodím."
Jednou ve slabé chvilce jsme se uchýlila dokonce k vysátí panáků z kinder vajíčka. Dvakrát jsem na ně stoupla, ležely v kuchyni pod linkou. Já je odsunula bokem a do 10 minut tam byly zase. Ve vysavači byl nový pytlík, ona řvala, že si je nikdy neuklidí. Já den blbec od rána,.prostě jsem to nezvládla a vysála je.
Malá byla v šoku a od té doby je třetí varování vysavač nebo koš.
Jsou situace, kdy můžu vysvětlovat jak chci a má mě na háku. Nejhorší je, že s tatínkem tyhle scény nemá vůbec. O to víc mě to štve. 🙈

@klokanka31 no určitě to není tak, že člověk vyhrožuje hned to vysvětlování tomu několikrát předchází.

Dceři jsou skoro 3. Takové scény, které popisuješ jsou u nás na denním pořádku. Do toho období vzdoru - nechci kalhotky, ale chci jít ven. "Nepůjdeme, dokud si je nevezmeš." Když nikam nemusíme, tak jsme prostě doma a ven se nejde. Pokud musíme být někde na čas, tak ji prostě přeperu a venku se pak zklidní, ale já naštvaná a uřícená,protože je to jak prát se s krokodýlem. Mluvit se s ní o tom pak nedá, ignoruje mě nebo mi všechno odkýve...
Venku na hřišti záleží, jak moc si s dětma sedne. Teď začala být opatrnější na cizí, ale k těm, co zná, si teda dovolí. Bere hráčky z ruk, protože je chce. I když se teda zeptá, jestli si to může půjčit. Ale pak je scéna, když jí to nechce půjčit a vysvětlování v tu chvíli nepomáhá. Když si chce někdo půjčit něco jejího, tak hned řev a div nebouchne. Musí být tam, kde ostatní...
Když jdeme jen tak na procházku, tak si vzpomene třeba na něco, co bylo týden zpátky nebo u babičky a chce to hned. Vždy se snažím vysvětlit, že to už bylo nebo to nemůžeme mít, protože to má u babičky. Někdy to přijde, někdy je kvůli tomu strašná scéna.
Doma se tomu snažím tak nějak předcházet v rámci možností a když něco zrovna nejde, tak nejde a může si klidně hodinu řvát. Jakmile se dostane do afektu, tak ji neuklidní nic a musí to přejít. Akorát začne dělat strašně naschvály - shazovat věci že stolu na zem, polštáře z gauče na zem a když se jí v tom snažím zabránit, že se to nedělá, tak dokonce začne plácat, pak si lehne a kope (do čehokoli nebo do nás). Upřímně jsem ještě nepřišla na něco, co by pomohlo. Když ji ignoruju, tak ke mě schválně chodí a kope a když odejdu, tak škodí a je schopná třeba pomalovat stůl, poplivat zem apod.

Tak jen soucítím a za mě je to období, které přejde a nahradí ho zase jiné...

@klokanka31 Tak to mu samozřejmě vysvětluju.🙄 Chci aby chápal, proč něco má nebo nemá dělat. Ale když se zabejčí a začne se vztekat, tak mu to nebudu další dvě hodiny vysvětlovat. Na to nemám čas ani energii.

@klokanka31 jaký postup bys volila ty ? Kdyby to vysvětlování nezabíralo?

@michaela666 My máme dobrý že máme psa. Když už se stane a Eliška nechce uklidit hračky, tak řeknu že jí je sežere naše fenka. A jak hned letí uklízet 😄

@alice180 Nad tím taky přemýšlím, protože fakt nevím...🤔 Já mám dobrý že naše Eliška je zrovna ten typ dítěte, kdy se s ní dá domluvit fakt na všem. I když to třeba chvíli trvá.
Zrovna tuhle, měly jsme jít ven venčit psa. A ona vyváděla že chce nejdřív jít na kolo. Chvíli jsme se dohadovaly, tak jsem jí řekla že teda fajn, ale pak se nám fenka doma vyčůrá, a bude to jako fakt blbý, kdo to bude uklízet atd. A ona hned teda že jo, že jdeme venčit, a pak až to kolo. ZATÍM mi to takhle funguje, snad to tak bude pořád 😃

V tomhle veku je to normalni. Nedelala bych si z toho hlavu,i kdyz vim moc dobre,jak je to neprijemne. Kluci jsou jini nez holcicky. A za dalsi,kazde dite ma jinou povahu. Nejsou vsechny deti klidne,submisivni apod. Mam srovnani se synem a dcerou. Jinak ani u jednoho nezabira,kdyz jsou v afektu,na ne mluvit. Maji vypnuto. Syn treba ADHD ma,ale funguje to i na zdravou dceru. Uznat emoce,obejmout. Jakmile se zklidni,vysvetlim. Ne moc dlouze. Dobra je na to kniha,kterou mame doporucenou od psycholozky-jak mluvit,aby deti poslouchaly.