Problém s příjmem potravy. Jak na to přestat myslet?
Dobrý den, omlouvám se za anonym ale stydím se to psát se jménem. Jsem drobnější postavy, nebo spíš výšky, měřím 154cm a vždy jsem vážila míň. Dřív jsem sportovala měla jsem kolem 55kg, poprvé jsem byla s postavou spokojená, jedla jsem takřka vše. Jenomže v 15 letech přišla krize, začala jsem míň a míň jíst, a dotáhla jsem to na nějakých 45kg, kde se mi líbilo mít hubené nohy a ploché břicho, hlad jsem prostě moc neměla, nakonec to vyústilo v to že jsem samozřejmě začala jídlo dohánět takže zase nabrala a to už pro mě byla kila navíc, takže jsem se přejedla a hned jídlo vyvracela. Táhla jsem to takhle celý rok, bez povšimnutí okolí, kdy jsem jeden večer zvracela už i krev, skončila jsem na kapačkách dva týdny kde jsem měla 38kg.
Z toho všeho jsem si uvědomila že jsem měla život na vlásku, uvědomila jsem si že musím jíst, do půl roka jsem nabrala asi 5 kg a začalo mě jídlo opět bavit. Poté jsem jídlo neřešila, byla jsem ráda že to mám za sebou. Teď jsem půl roku po porodu, během těhotenství jsem nabrala 14kg, ale nebylo to moc znát, fakt jsem měla bříško a trošku stehna, ale cítila jsem se dobře, jako žena. Před těhu jsem měla 44. No po porodu jsem v nemocnici nechala 11kg, takže domů jsem šla opět hubená, během týdne shodila další 4kg. Zmizelo mi opravdu všecko, kdy už přítel řekl že nevypadal hezky :( začala jsem tedy víc jíst, momentálně vážím 42kg ale po každém jídle mám zas nutkání jít zvracet. Mám dny kdy si řeknu že chci být hubená že prostě nechci přibrat, a jiný dny jim a říkám si že nechci vypadat jak rovná dálnice z každé strany. Měla podobný problém nějaká? Já vážně nevím co dělat, starám se o dítě a do toho plnou hlavu těhle myšlenek :zed: přitom vím že vážím málo a kdybych nabrala 10kg vypadala bych jako žena a ne jako puberťák. Jak na to přestat myslet? Už nevím kudy kam:(
To je na lékaře, psychiatra a psychologa, protože je to vážná nemoc.
Když si byla tehdá v nemocnici, tak tě neposlali na nějaké vyšetření? Tohle je mentální anorexie. Je to minimálně na psychologa. Tohle je vše jen v tvojí hlavě. Já nezkoncila na kapackavu, nýbrž u svého obvodaka, který mi zavolala rychlou a s majačkama jela rovnou do Olomouce na týden na psychiatrii. To jsem ale ještě studovala a hned mi diagnostikovali mentální anorexii. Jedna sestřička mi to v mezi řeči krásně jednou větou vše vysvětlila. ,, Mozek je ten spouštěč, tělo pokud nemá živiny, hubnes, ale pokud nemá živiny mozek, tak blbne". Věřím, že mateřství je náročné, sama jsem si tím prošla, ale zkus když mimco spinká, myslet sama na sebe, dělej něco co máš ráda a měj se ráda. Jídlo musíš jíst po malých dávkách a to co ti chutná. Prostě pokud máš ráda knedlo zelo vepřo, dej si ho, ale třeba zezacatku jen jeden knedlík, trochu zelí a maso za 2 hod třeba jen malý Lipánek. Žaludek si musí zvyknout, tím že ho nacpes, tak to nezvládá a jde to ven. Pomalinku. Co byl tvůj spouštěč toho že si začala hubnout? To v sobě musíš vyřešit, máš miminko , to je teď tvůj život, takže musíš být silná kvůli němu. Já byla ve stavu, kdy jsem taky už nemohla nic sníst a k obvodakovi jsem si šla pro nějaký "startovací jídelníček", ten mi ale řekl že je to v hlavě a jíst musím začít pomalu a postupně, s tím že jsem si musela nedobrovolně projít tou psychiatrií. Snad si to nějak pochopila, přeji hodně sil ♥️
Obrať se na neziskovku Anabell, zabývá se lidmi s poruchou příjmu potravy, mají tam i konzultace.
Tvoje praktická dr. ti může napsat žadanku k psychologovi a měla by tě nasměřovat.
To, že máš tenhle problém, tak je za tím něco víc, nějaký blok, trauma, atp.co ti nedovoluje jíst. Obrať se na odborníka, co to s tím pomůže jít k jádru problému.
Podobné diskuze
- Váha a přejídání po porodu. Měla jste tak také některá?7
- Velikost bříška u drobné postavy. Kdy asi tak vykoukne?22
- Rychlé přibírání - ve druhém trimestru 7 kg nahoře. Jak jste na tom Vy?16
- Vysoký a rychlý nárůst váhy v těhotenství, je nebezpečný?5
- Je dobré zdravě hubnout v těhotenství?10
- Mám ještě hubnout nebo ne?13
Tohle je hodně těžké téma, my tě tady můžeme podpořit, na dálku ti držet palce. Ale pomoc bys měla hledat u psychologa. Vím, že se s malým dítětem bude komplikovaně hledat čas, je ale důležité to řešit. Máš se na koho obrátit, napadá tě nějaký psycholog v okolí nebo jsi to třeba už v minulosti s někým řešila?