Kojit nebo nekojit a nasadit antidepresiva?
Dobrý den, dlouho jsem přemýslela, jestli se Vám s tím svěřit. Ale od těhotenství trpím kompulzivně obsedantní poruchou. Už jsem si s tím sama nedovedla poradit a kontaktovala jsem psychiatričku, u které jsem dnes byla. Podle mého vyprávění usoudila, že je to se mnou natolik špatné, že bych měla nasadit antidepresiva, jinak by to mohlo zle dopadnout. Ale to znamená ukončit kojení. A já teď řeším otázku...kojit a riskovat to, že to skončíš hůř než na práškách a nebo ukončit kojení (o které jsem tolik bojovala) a Eminka bude mít ,, zdavou mámu"???
určitě je lepší máma v "pohodě" a zdravá a dítě s UM, než kojící máma, která "trpí".
Záleží také, jak se tvá porucha projevuje....
Zkus si dát třeba poslední týden - a zkus si i nějaké mlíčko během dne co nejvíce odstříkat a trochu zamrazit a pak postupně přejdi na UM 🙂 Prvně ji začni zvykat na lahvičku, aby to pro ni nebyl takový "šok"
držím palce, ať jsi spokojená Ty i dcerka 😵
@klara215 přesně souhlasím. Podle mě není nic špatného na tom když přestaneš kojit a dáš se do pohody, Dítě s tebe vycítí, že není něco v pořádku a pokud psychiatrička řekla že bys měla mít prášky tak bych je brala co kdyby se to náhodu zhoršilo? I takto přemýšlej a mysli na malou co je pro ní nejlepší > rozhodně mít pohodovou mámu > v dnešní době ty UM nejsou špatné a hodně dětí na nich je a zdravé jsou také 😉
Někdy mi příjde, že okolí odsuzuje maminky za to že nekojí, ale už neřeší jaký problém měli a proč tomu tak je 🙂.
ať jsem obě v pohodě 🙂
Souhlasím s holkama, malá potřebuje zdravou a spokojenou mámu daleko více než MM. Chápu, ze je těžké se s tím smířit, ale určitě ti s tím pomohou i ty léky. Držím palce a přeji hodně štěstí 🙂
Důležitá je zdravá máma... Lásku k miminku nevykojíš... Tu máš v srdci... 🙂
Malého jsem kojit chtěla a nešlo to, neměla jsem mléko. Všichni mě strašili,jak rozhozenou bude mít imunitu bez MM , ale ve svých 4,5 letech byl nemocný na ATB jen jednou! Ostatní vrstevníci co znám jsou nemocní víc!
V tvém případě bych neváhala! Zdravá a vyrovnaná matka pro dítě bude mnohem víc, než MM. Psychické problémy nejsou kašel a nekojící vyrovnaná matka bude určitě lepší, než psychicky (v nejlepším případě pouze nevyrovnaná) kojící máma.
Asi mě tu některé matky ukamenují, ale hrozně záleží na tom, jaký lék konkrétně ti lékařka hodlá předepsat. Třeba sertralin, který se obsedantně kompulsivní poruše používá, patří mezi léky které jsou bezpečné i při kojení. Samozřejmě jde i o dávkování. A i některá jiná antidepresiva se za určitých okolností mohou dát i kojící matce.
@milada2
@svija
@frndafrrr
@hohe
@teraolli
@ilonne
@ladyhacek
@eficenka
@terry1512
@klara215 holky moc děkuji za povzbudivé komentáře. Jsem nakonci svých psychických i fyzických sil. Proto jsem vyhledala lékařskou pomoc. Nikdy bych nevěřila, že se mi tohle může stát. To kojení mě hrozně mrzí. Jsem jedna z matek které by pro své dítě i dychali. Na začátku jsme měli s kojenim velké problémy a byla jsem neskutečně šťastná, že jsme kojení vybojovali. A nejhezčí okamžiky dne jsou, když si můžeme s nappy lehnout a ona se přisaje...mám výčitky že ukončení kojení je moje vína, že kdybych byla ,, normalni" mohla jsem kojit co tosšlo. Bohužel...
@barcuca zkus se poradit tady v laktační skupině, jestli neví o alternaci léků, u kterých by kojení bylo mozne. Aby jsi neměla výčitky z ukončení kojeni a nepodepsalo se to na Tobě negativne i přes léky. Hodně sil. Zvládneš to.
@whitelilith děkuji...poptam se....
@barcuca Jsi moc dobrá máma, kojení jsi vybojovala a krásné tři měsíce jsi kojila. Pro svoji dcerku ses i přes počáteční potíže rozkojila, pro svoji dcerku se musíš dát zdravotně dohromady. Že bys za své dítě i dýchala věřím, ale to tak bude ať budeš kojit nebo ne. Někdo tady krásně napsal, že lásku nevykojíš, ale máš v sobě. Mazlit se můžete kolik chcete i bez kojení. Dej na doporučení lékaře, pokud ti kojení na lék nedoporučí, tak prostě zařaď svoji dcerku mezi tu ohromnou spoustu nekojených, krásných, šikovných a milovaných dětí 🙂 Moc ti přeju ať je všechno v pořádku - vím že psychika si někdy umí žít vlastním životem a člověk se nestačí divit ☹
@barcuca a psychiatrička Ti řekla, že není možné, že by to zase odeznělo nějak - když to začalo v těhotenství? nemám s tím zkušenosti, jen mě tohle napadlo jestli to nesouvisí nějak s hormony teda...
každopádně na kojení mateřství nestojí.... netlač na sebe zbytečně, maminka musí hlavně být v pohodě! 😉
TO je to nejdůležitější co může pro svoje dítě udělat...
spíš bych se ptala odkud se to bere... a co s tím... jestli už byly nějaké sklony dříve... nebo nějaký stres to vyvolal třeba....
doufám, že máš oporu v rodině...
jinak osobně mám nejlepší zkušenost při psychickém vypětí s rodinnou konstelací a Bachovými květovými esencemi 🙂
moc držím palce!!
určitě je lepší máma v "pohodě" a zdravá a dítě s UM, než kojící máma, která "trpí".
@barcuca NAprosto chápu, jak se cítíš... u Aničky, když měla 3,5 měsíce, jsem byla hospitalizovaná na plicním se zápalem plic... Dalo by se říci, že mě tam vezli za 5 minut 12... týden jsem doma trávila s horečkama 40tkama a nechtěla jet do nemocnice - ATB nezabírala... Malou mi nosili jen na kojení a museli ji i držet u prsa... No hospitalizace znamenala ATB do žíly, hodné léků i na odporu srdíčka... Léčila jsem se měsíc a půl.. odstříkávala jsem a mléko bylo úplně zelené... Brečela jsem... Po ukončení léčby jsem se rozkojila na 2x denně, ale jak to tělo bylo zhuntované a naprosto vyčerpané, tak jsem do tří dnů dostala angínu a další ATB a bylo po kojení... Cítila jsem se hrozně... že jsem selhala... A co mi řekla doktorka? Miminko potřebuje zdravou maminku, maminku, která se na něj směje... Z prsa láska neteče, lásku máte v očích, v pohlazení a objetí... To jsem si pořád opakovala... Sice, když jsem viděla jiné maminky kojit, bylo mi to líto a občas jsem si i poplakala, ale jsem zdravá...
kamarádka skončila na 2 měsíce v Bohnicích, o miminko a starší dítě se jí musely starat babičky, hrozně důležíté je tvoje okolí, aby to poznalo, že se něco děje, nebo ne. Otázkou je jestli risknout, že se něco rozjede. 😔
Já tu popíšu svůj příběh ohledně bojů s kojením z důvodu psychiatrických léků. Taky se mi po porodu rozjela obsedantně kompulsivní porucha, pravděpodobně z únavy a vyčerpání z lítání kolem miminka, kojení každé 2-3 hodiny i v noci, a to přesto, že jsem si mateřství nesmírně užívala 🙂 . Někdo tenhle koloběh prostě zdravotně odskáče, ať už jsou to problémy s imunitou a častou nemocností nebo rozhozením hormonů nebo právě psychika. A nikdo neví dopředu, co mu život připraví.
Takže napoprvé jsem bojovala jako lev a snažila se být bez léků co nejdéle (to byla chyba), ale prostě to dál už jinak nešlo a v synových 9,5 měsících jsem musela přestat kojit. Celkem náhle, takže si syn užil svoje s tím, že třeba mlíčko v noci jsme zrušili ze dne na den, ale syn to zvládl. Ale moje zdraví bylo přednější, nedalo se nic dělat. Léky zabraly, po čase jsem je úplně vysadila a podruhé otěhotněla. Měla jsem krásné druhé těhotenství i porod, ale po pár měsících se mi bohužel vše vrátilo. Syn byl v té době starý 5,5 měsíce a problém. Z lahvičky pít neuměl a odmítal jakékoliv pokusy, příkrmy jsme ještě zavedené neměli. Chtěla jsem v té době přestat kojit, ale jakékoliv pokusy o pití z lahvičky, hrníčku, lžičky a čehokoliv jiného (zkoušela jsem snad všechno) skončily vypitím maximálně 30 ml, a to za den !!! Příkrmy vypadaly podobně. Zkoušeli jsme i to, že tam celý den nebudu, nechala to na manželovi. Vždycky to skončilo stejně. Malý vypil tak 30 ml mléka i vody za den a večer už byl uplakaný, bylo vidět, že mu není dobře. Pro mě jako matku to bylo strašné ☹ . Všichni měli plno chytrých rad (lékaři, laktační poradkyně), ale prakticky to prostě nefungovalo. Jedině bych musela prostě odjet na delší dobu úplně od dítěte. Takže nakonec to dopadlo tak, že mi moc pomohla Jiřinka Mrázková z www.kojeni.net, se kterou jsem konzultovala jaké beru léky. Ta mi říkala, že ty moje léky jsou tak na hraně, že nejsou při kojení ani zakázané ani doporučené. Že pokud se rozhodnu kojit i s nimi a sledovat případné, málo pravděpodobné účinky na dítě, určitě to jde, že ona by to na mém místě udělala stejně. Že půlroční dítě už má dobře vyvinutá játra na odbourávání případných zbytků léků a už to není zdaleka tak rizikové jako u novorozence a pro dítě bude určitě menší šok tohle, než náhlý odjezd matky a urychlený přechod na jinou formu mléka na kterou není připravený. No zkrátím, nakonec jsem kojila do 15 ti měsíců a sledovala dítě, kterému nic nebylo a ani dnes není. I dávku léků jsem mohla časem snížit. Nikdy bych nevěřila, že se nedá odstavit dítě, ale u nás to fakt nešlo, jak může potvrdit moje pediatrička i další odborníci.
Já myslím, že i ukončení kojení může Vaší psychice dost pomoci, jedna známá měla tyto obtíže jen po dobu co kojila, jakmile přestala, její psychický stav se výrazně zlepšil. Já bych přestala, i když jsem jinak pro kojení, tohle je úplně jiná situace...
@svija Mám stejnou zkušenost s odstavováním, říká se tomu syndrom první lahvičky. Někdy se prostě stane, že je potřeba kojení ukončit a pak je problem, že děti jsou zvyklé pouze na prso, takže je to taky takové extreme s tím kojením, dnes už bych to dělala jinak, pokud by bylo kojení bezproblémové rozjeté, tak cca od 3 měsíce bych začala zvykat I na jiný způsob krmení, než kojení. 6 měsíců už je moc dlouho a děti si zvykají hůře.
@hojda - a jak to u vás konkrétně probíhalo s tím odstavením, klidně do IP? Já mám z toho dodnes trauma, jak to nešlo, fakt těch 6 měsíců je ten nejblbější věk na ukončení kojení. Fakt jsem se maximálně snažila, ale nechat své dítě napospas osudu a odjet, což byla ta poslední možnost se mi fakt nechtělo. Nejhorší bylo, že všichni měli hromadu chytrých rad a nikdo mi ale prakticky nepomohl. Já bych v takové chvíli uvítala klidně i hospitalizaci spolu s dítětem, aby ho měli doktoři pod dohledem, když fakt už tak dlouho nepije, že je zdravotně v pořádku.
My byli právě v nemocnici. Byl to mega stress, já měla málo mléko a malá nic jiného nechtěla. Pořád hrozila dehydratace a krmení nosem sondou☹. Já jim to všem říkala, dopředu, že se to může stát po operaci, ale všichni, že až bude mít hlad/žízen tak lahvičku vezme, ale nic....pak by mě strahali, abych se rozkojila, ale 8 měsíční dítě jen na MM a já pod stresem jsem ukojit nezvládala, ona nemohla po operaci pevnou stravu, takže jen MM nebo UM a to nechtěla. Povedlo se až doma do hodně dlouhé době a vystřídání všech možných krmítek... a druhů UM. Nakonec se chytla na bánánový sunar a musela jsem jí krmit nahá v posteli, dát jako k prsu a místo prsa dát lahvičku 😔 , ale bylo to až na několikátý pokus.
Zdravá maminka je nejdůležitější. Vůbec nemusíš mít strach, že tím malá nějak bude strádat. Moje máma mě nemohla bohužel kojit vůbec, protože měla malé bradavky. Já jsem kojila svou Pavlínku bohužel jen 4m, už tam prostě nic nebylo. Bylo sice hrozné muset v noci vstávat a jít připravil lahev, ale všechno se zvládlo, ted v roce už baští všechno normálne a krásně roste a je zdravá 🙂
Nám se to už jednou stalo, když byla v nemocnici kvůli stanovení diagnozy, stres mlíka málo a ona nic nechtěla, když nás propouštěli, tak jsem musela vážit kolik za den vypije a když to bylo méně, tak jsme měli přijet do nemocnici na sondu, kdybys tam dojela, tak by to museli řešit. Pokud by bylo dítě delší dobu bez tekutin a třeba by nečůralo. Malé brali pořád krev z prstíku, jestli nemá v krvi vyplavené ketolátky, to by bylo špatné.
Ahoj všem moc děkuji. Za rady a přání. Je to boj a nikomu bych tuhle nemoc nepřála. Dávám si posledních 14 dní. Pokud do té doby to nezvladnu sama. Z mé vlastní vůle. Budu nucena přejít na prášky. Jak říkáte, pro malou bude lepší plnohodnotná matka. Která se o ní umí postarat. Než troska i když s mlékem. Ještě jednou dekuiu
@barcuca Ahoj, já OCD trpěla už dříve, ale díky poporodním hormonům se mi rozjelo ještě víc. Chtěla jsem za každou cenu kojit, takže antidepresiva nebyla na pořadu dne. Byl to teda pěkný fičák, ale silou vůle jsem to ustála a po půl roce mi bylo mnohem lépe. Nakonec jsem kojila rok. Je fakt, že podruhé bych si to nelajzla a pořád zvažuji, jestli jít k doktorovi. Málo se o tom mluví, člověk se stydí, nechápe mě ani manžel. Kdybych tím netrpěla, taky lidi s OCD nechápu 🙂 Kdyby ses chtěla víc svěřit, tak do IP.
Za mě je odpověď jasná - zdravá a spokojená maminka a holčička na umělém mléku. K čemu jí bude mít nemocnou maminku.
Odpověď je snad jasná..zdravá a spokojená maminka-zdravé a spokojené miminko..ikdyž na UM 🙂