Ahoj holky, už 4 rokem jsem nejela autobusem, mám atak.. beru antd cipralex, jak ho vidim rozklepu se a už mi tvrdne v krku a je mi zle a to nemluvim o dálkovým, to mi je úplně zle.. nepomáhá ani sedět vepredu ani vzadu.. naposled jsem jela když syn měl 2 měsíce a hned se mi udělalo po 2 zastávkách zle a vystoupila jsem, od te doby nic.. ale teď se nám rozbilo auto a já se synem musim k MUDr (pěšky to máme tak hodinu a půl) busem 10 min max.. Synovi je 16 m.. já jsem proste hotova.. jak překonat strach? Jen o tom píšu a už se mi dela zle 😭 musim to s nim zvládnout a nebo jít proste pěšky 😔
@michaela666 Mamka je nemocná s kolenem, manžel bude v práci 😔
@michaela666 Nemuze te tam nekdo hodit autem?
Agorafobii jen tezko vyresis sama. Zacni chodit k psychologovi. Mluvim z vlastni zkusenosti. Zrovna jsem na KBT kvuli atakam pri rizeni auta. Good luck 🤞
Zkusila bych obvolat rodinu nebo kamarádky jeslti by tě mohl někdo zavézt za proplacený benzín nebo tak něco.
Objednala bych taxi, to jen pro tentokrát, abys vyřešila konkrétní situaci.
A potom je cesta - psycholog, je to v hlavě, je třeba si to nastavit tak, že i když se ti udělá blbě, nic vážného se ti nestane, vážně nestane. Pomáhá na to terapie - kognitivně behaviorální - pohledej v okolí, kdo se tím zabývá a vyzkoušej to, protože se do budoucna zbavíš velkého problému. Mám za sebou, pomohlo to a je to velmi účinné. Nemusíš se trápit - je to práce na půl rok třeba, ale stojí to za to. Moc držím palce.
Holky psychologa jsem měla, ale úplně k prdu, vůbec mi nepomohl.. ba naopak mě do toho strašně tlačil, prý je to forma otuzovani jako pro plavce v zime. Prý mám jezdit, říkám ze jen vidim autobus a mota se mi hlava a je mi zle a on, ze to vůbec nevadí, ze aspoň jednu, dvě zastávky .. řekla jsem mu jak, když mi je zle a na omdleni a on, ze to prejde.. tak jsem se na to vyprdla😔
Taxi nás vyjde jen tam tak 300,- 😔
Nedá se "nadopovat" nějakýma práškama?
Zkus si to představovat někde doma v bezpečí, fakt krůček po krůčku - jak přijíždí, jaký má zvuk, jak se otevírají dveře, a pod. V dlouhodobějším horizontu si třeba sednout na zastávku a jen koukat, ze začátku jen chvilku, pak dýl. Z každý zvládnutí si vymysli odměnu. S tím "otužváním" má pravdu, jen to chce asi pomaleji.
@merope Kojim ještě občas 😔😔
Kdyby tam byl wc tak jsem úplně v pohodě… protože si řeknu - chceš zvracet máš kde, ale v MHD není a co kdybych chtěla strašně zvracet, před lidmi, z toho je mi prave zle 😭 i přesto, ze mi psycholog tehdy řekl “oni by vám pomohli, nebojte se” mě opravdu neuklidilo….
Já myslím, že prvním krokem by mělo být uvědomit si, proč ti zrovna autobus tak vadí. Co se tam stalo? Nějaký spouštěč tam určitě bude. S tím se pak dá pracovat. Další krok pak ale fakt bude překročit své bezpečné hranice. Koukání na autobusy ti neublíží.
Jestli to celé je jen o nevolnosti, už si zkusila léky na nevolnosti v autě?
@ivya No, prave před těmi lety, to způsobilo to, ze jsem byla v restauraci s kamaradkou a strašně, ale strašně jsem se prezrala… (nikdy dřív mi to nedělo problém, ani autobus, milovala jsem ho) a jela jsem domu a asi po 5 zastávkách se mi udělalo strašně zle… na bliti, tak jsem okamžitě vystoupila a pak už to bylo několikrát, zkoušela jsem to xkrat a vždy se mi udělalo zle… a pak ty ataky už rovnou z toho… bála jsem se i auta všeho, tak jsem raději 3 hodiny chodila pěšky než nějak něčím jezdit… pak to přešlo, vlak v pohodě (když jsem sedela u wc) - jen když tam bylo hodně lidi, se mi sevrel žaludek a přišlo to opět.. auto v pohodě a kde se mi začalo dělat zle jako v autobuse byli obchody - kde byla hromada lidi, jak jsem je viděla, radši jsem si koupila třeba maso příklad za litr u Vietnamce než v kaufu za pade, zda mi rozumis… teď už to přešlo… už se obchodu nebojim… ale od doby co myslím na to, ze musím jezdit autobusem se synem k MUDr, se mi začíná dělat kolikrát zle i v obchodě… je to psychika 1000%😔
NAjdi jiného psychologa, máš možnost? A tři stovky stojí za tvůj klid, pro zítra.....je to jeden oběd v hospodě.
přesně to píšeš v posledním příspěvku - je to psychika, a s tím ti pomůže jen dobrý šikovný psycholog. Odkud jsi?
Taxi tam, zpět procházkou. Busem ne. Udělejte si z toho výletu k doktorce příjemný den, v klidu se na to vyspěte a teď na noc už to neřešte.
Kousek za Pardubicemi… no je mi z toho fakt blivno😔
A proč návštěvu lékaře nepřesuneš?
Taky bych jela tam taxíkem a zpátky procházku 😊
Ataky tajY řeším, nenuť se, takhle to u atak nefunguje jít “na krev”. Držím pslce 🙏🏻
@fandysek_1 Má mít ockovani a kontrolu… kvůli tomu, ze nejde auto, to rušit fakt nemůžu 🙄
Děkuji moc jinak!!
Úplně klidně můžeš zrušit prohlidku a jít jindy, nic se nestane... Normálně tam zavolej a přesuň to, no stress 🍀
Kdybys náhodou jela, tak nezapomeň igelitový pytlík - třeba ti to sebere stres aspoň z toho, že kdyby náhodou, tak nikoho "neohodíš". A sedět někde u dveří - řidič případně zastaví. Ale rozumím, že tohle může být šílená představa. BTW zrušit návštěvu pediatra kvůli tomu, že ti je v autobuse špatně a máte polámané auto? Nemusíš rozebírat, že to není tak 100%, ale že to je hlavně psychika.
Pamatuju se, že tohle jsem mívala v dětství. Dělalo se mi při jízdě blbě a pak už jen při nástupu mi bylo preventivně blivno. 🙂 A víš co se mi stalo? Jednou jsem jela do školy a udělalo se mi fakt blbě, naštěstí jsem měla svačinu v sáčku, tak ji vyndala a vyblila se do něj. Hele, příjemný to nebylo, ale přežila jsem a zjistila, že to není zase tak hrozný. Prostě - i takový věci se stávají. Od té doby už mi to nedělá. Být tebou, vezmu si sáček jako pojistku. Neboj, bus může zastavit v případě potřeby i mimo zastávku, tak bys volala na řidiče. Já bych si na kuráž dala buď panáka a pak si koupila homeo - Cocculine - je to na nevolnost při cestování, třeba když se ti uklidní žaludek, budeš v klidu i ty. Mrkni na to.
Hele, ten psycholog měl sice pravdu, ale příliš tlačil na pilu. Řešila jsem s dcerou podobnou situaci, kdy v sedmé třídě přestala chodit do školy. A tam to očurat nejde, tam chodit musí. S pomocí psycholožky se postupně vracela, že jí to stálo velké sebezapření, to psát ani nemusím, v noci kvůli tomu nespala a ráno šla se slzami, ale zvládla to a já ji za to hrozně obdivuju. Ale bylo to vše o domluvě, ne že ji psycholožka řekla, zítra uděláš to a to a nazdar. Ne, spolu se domluvili, že třeba zítra nebo pozítří, navštíví se mnou učitelky kabinet. Normálně já brečela s ní, ale šla. Ono bez překonávání sama sebe to nepůjde. Přeju hodně štěstí do budoucna, ať se tvoje situace zlepší... ♥️
Pokud ti predesly psycholog nevyhovoval, najdi jineho. Bez nej to vazne nepujde. Ja mam psycholozku, co me taky tlaci, ale mne to vyhovuje. Naproti tomu kamaradka psycholozka, co dela taky KBT rikala, ze ona na sve klienty nejde tak zhurta. Kazdy ma jiny pristup a je to v poradku, protoze každý klient potrebuje neco jineho.
Současná psychologie to tak řeší, terapie, kdy se té nepříjemné situaci vystavuješ. On to říkal i psychiatr Radkim Honzák, že to takhle řeší s klienty, třeba když má někdo strach z odmítnutí, tak ho pošle na Václávák do obchodů, kde je cedulka nerozměňujeme peníze, aby šli rozměnit dvoustovku. Prej na těch lidech v podstatě páchá poloviční sebevraždu, protože to pro něj se nápor.
Já bych si našla psychologa, který tolik netlačí, já k těm věcem potřebuji víc dozrát sama, ale zase člověk nemůže zrát 10 let, že. Ještě to můžeš zkusit zkombinovat s něčím alternativním, třeba kineziologií, hledat, co ti sedne.
@levandule_k Moje psycholozka mi rikala o pani, ktera mela za ukol si lehnout v obchodaku na zem. Jina se zase mela vedome pocurat. Je to tak, je to brutalne narocne, ale tou pozitivní zkusenosti si clovek buduje sebeduveru a preprogramuje emocni stopu
Odvézt tě nikdo nemůže, na taxi nemáš, přesunout to nechceš, pěšky daleko..... Jako moc jiných možností zkrátka není, něco si asi holt budeš muset vybrat 😀 Za mě jít pěšky 1,5 hodinu není zas taková hrůza, s kočárem jsem pochodovala venku hodiny.
Chceš radu, ale na každý návrh říkáš NE. Ne pěšky, ne taxi, nikdo tě odvézt nemůže. Co vlastně po nás chceš?
Sice vás neznám, ale trpíte úzkostnou poruchou z nějakého důvodu vázanou na autobus. Doporučila bych vám kognitivně-behaviorální psychoterapii, která velmi dobře umí pracovat s úzkostí a má v této oblasti velmi dobré výsledky. Víte, i malá úzkostná porucha může časem přerůst až do panických atak, a to není nic příjemného. Různými typy úzkostných poruch trpí v určitém období života až 20% lidí. Vyvolávajícím faktorem jsou některé situace (jako u vás) anebo nejsou vázány na nic konkrétního, propuknou kdekoliv akdykoliv, dokonce panická ataka může i ve spánku, a tam pak se hledá nějaký spouštěč v podvědomí - nevědomí. Nocméně pořád platí, že psychoterapeut pracuje pro klienta a ten mu sděluje jen to co sám chce.
@martiniquest To jsou teda brutální výzvy.
Nemohl by jet někdo s tebou? Manžel, kamarádka, mamka? Někdo kdo o tvém strachu ví, umí tě podpořit a trochu odvést pozornost.