Je mateřská tak strašná?
Ahoj,předně chci říct, že miminko ještě nemáme (snad se brzy zadaří 🙂). Biologický hodiny tikaj, moc bych si mimčo přála, ale... Přijde mi, že od všech mamin slýchám jen nářky jaký jsou to galeje na mateřský, jak se maminy nevyspěj, jak je to všechno časově náročný, jak jsou přes den samy, jak se jim zhorší vztah s manželem, jak nemaj na sex ani pomyšlení, jak byl hroznej porod atd. Jakoby je to snad ani netěšilo mít miminko. Jasně, je mi jasný, že ne vždycky je to pohodička ale to je tak asi se všema lidskejma činnostma. Dost mi tyhle věty kazí těšení se na snažení o miminko... Je to fakt tak hrozný?
řekla bych, že je to ještě horší 🙂, ale když to zvládne máma i táta, tak pak vás čeká prima život s dětma 😝
Je. 😀 resp.může být. Je to jiné,změna,co bylo,není,nemáš čas pro sebe nějakou dobu,spíše člověk asistuje životu dítěte, přizpůsobuje se,den se řídí podle miminka,někam se člověk nedostane dokud je dítě malé a nemá hlídání ( např.do kina,na večeři v situaci kdy se dítě kojí nepravidelně, často, odmítá lahev nebo vůbec být hlidano, nebo není kdo by tak malé dite byl ochotný hlídat). Je spousta krásných chvil,člověk tu změnu dělá i rad, není to nafurt. Taky záleží na podpoře okolí,zda máma může občas vypnout. Nevyspani je realita v mnoha případech. Já jako sova vyfasovala děti které od roka vstavaly 5:30.
já bych to osobně brala tak, že všechno má svůj čas: nemá cenu přemýšlet, co bude, až...co by bylo, kdyby...snažení je pěkný období, tak si to užijte a nenechte si to zkazit myšlenkama na něco, co přijde až za dlouho a závisí to na strašně moc věcech...
Neni🙂 byla jsem doma 7 let,mam dve deti holcicky a jsem rada,ze jsem s nimi mohla byt doma,uzit si je🙂
Oni byli hodne,spinkaoi atd🙂 s manzelem se nic nezmenilo,kdyz byli vetsi zacali jsme jezdit na vikendy jen my dva🙂 ale zase mam fungujici babicky,coz udela take hodne🙂
Ale cela md krasna,uzila jsem si ji🙂
Tak proč si lidi vlastně pořizují druhé a další dítě když je to takovej extrém?
@murynka Děkuju moc za povzbuzení 🙂.
Já jsem typ člověka, kterej řeší věci dopředu (třeba na důchod si spořim od doby, kdy jsem ještě chodila na vejšku 😀), neumim si říct, že na to co přijde nebudu myslet. Bohužel když tohle všechno slyšim a čtu jaká je to hrůza, mám chuť to snažení zrušit...
@luj_89 protože to zároveň vyvažují jiné věci...jako třeba to dítě 🙂
@izzybickerstaff tak proč mi to vadí? 😅
@luj_89 osobně mi md u prvního dítěte přišla ještě dobrá, zvlášť doba od 9 měsíce,to už se dalo dat dítko hlídat,spalo celou noc,přes den se nekojilo.. V roce jsem otěhotněla podruhé a doufala,že to bude dobrý. No,byl to masakr. Do dalšího se nehrnu, jsem ráda,že to miminci a batoleci období máme za sebou. Ale občas jihnu.. Miminka jsou krásné,roztomilé..holt to je asi příroda, geny, že do toho jde většina žen víc než jednou. A třeba taky doufají,že druhé dítě bude jiné,takové jako slychaly.. Spát dobře,jíst dobře,vyvíjet se v normě..
A je fakt,že to co zažívámms dětmi, ta láska, jejich oči,ručičky..zapomínám na to všechno náročné.
@luj_89 Ahoj,kazda jsme si zazila neco jineho a i kdyby x zen prozilo to same,kazda to muze vnimat jinak.U me: s tim spankem to bylo krizove prvnich par dni.Casove narocne to je i neni - je fakt,ze mam pocit,ze s malou doma skoro nic neudelam (praci),ale nestezuju si.obdivuju mamky,ktere maji dve nebo tri (pripadne i vic)deti a k tomu zvladaji domacnost.to,ze jsem sama mi neva.jsem s dcerou,odpoledne pak i s manzelem a nekolikrat tydne i s rodici a s babickou.nejake vecerni akce k zivotu nepotrebuju.Vztah s manzelem se nezhorsil,na sex nemame cas a tudiz ani pomysleni ani jeden z nas,porod byl nejhorsi den v zivote.prvni mesice (cca pul roku) jsem byla psychicky hodne v haji,byla jsem protivna a ubrecena a divim se,ze me manzel neposlal do haje. (Mala odmitala do osmi mesicu mliko,navic hodne blinkala,tak to bylo na psychiku narocne).Ted - resp. cca od tech 8,9 mesicu (male je 20 m) si to uzivam cim dal vic a jsem rada,ze jsem na materske a ze mam to svoje zlaticko.
Verim,ze se najde spousta - mozna vetsina - maminek,co ti napise,ze porod byl jejich nejhezci okamzik v zivote a ze si to od prvniho dne uzivaji.jak jsem psala,kazda z nas to mela jinak.
@luj_89 já si třeba taky spořím a plánuju a promýšlím, co jde. Ale je rozdíl mezitím zjišťovat si něco o věcech okolo dítěte, které můžu ovlivnit, a zbytečně se bát nebo se stresovat něčím, co přijde (a možná to sice bude naprosto strašné, a možná taky ne: nedávno jsem potkala kamarádku krátce po porodu a úplně svítila štěstím) a ovlivnit to nemůžeš...musíš sama vědět, jestli už dítě chceš, nebo by bylo lepší to ještě odložit. Ale pokud ho chceš, tak myslet na mateřskou před otěhotněním nemá cenu 🙂
@luj_89 Já mám doma pětiměsíčního prcka, takže to můžu zhodnotit z pohledu těch pěti měsíců a a musím říct, že mně se ani jedna z těch věcí, o kterých si psala netýká. Možná jen ten ne úplně krásný porod, ale u toho si stojím za tím, že ať je to jakkoliv psychicky nebo fyzicky náročné, když to dojde do toho šťastného konce "zdravá maminka, zdravé miminko" - stojí to za všechnu bolest a všechno trápení!
Takže já sama za sebe můžu říct, že si mateřskou neskutečně užívám🙂.
@mon_88017 jako já vím, že tady kecám a dítě zatím nemám 😀 a netvrdím, že je to stejný u všech...nevím, představuju si to třeba jako svou práci, na kterou nadávám v jednom kuse a spousta věcí mě tam s..e, ale zároveň jsem ráda, že ji mám a jinou bych dělat nechtěla (ne úplně vhodné přirovnání, já vím 🙂 ). Prostě že něco bude strašný, ale něco zase hezký...i když samozřejmě se mi může narodit nějaká příšera a všechno bude jinak 🙂 🙂
@izzybickerstaff kamaradka mela svatou pravdu 🙂
@mon_88017 jo ták, to bylo na ten první příspěvek, chvíli mi trvalo, než mi to došlo. To netuším, zatím jen nasávám teorii a radši jsem optimista 🙂
@luj_89 já to řeknu jinak - mám u nás na vesnici 2 kamarádky - jedna otěhotněla už před lety a my jsme s tou druhou netěhotnou tehdy chodily do práce. Když byla na mateřské ta první, tak jsme od ní slýchaly, jak je to hrozné, jak se nevyspí a jen samé nářky bla bla bla furt dokola. Pak se role vyměnily, my jezdíme s kočárama a ona jezdí každý den do práce a co se potkáme, tak vždycky říká: "No jo, není jak vám na mateřské." Co z toho vyplývá? Já bych ty nářky až tak nebrala vážně🙂 samozřejmě, že malé miminko je záhul a je to pecka - návod na použití k tomu v porodnici nedávaj, všechno si musíš vychytat a vypozorovat sama a aby toho nebylo málo, každé děcko je jiné a každé děcko to má nastavené jinak. ALE...jakmile pomine šestinedělí, vám se zajede režim a prcek nebude permanentní řvoun a křikloun, tak je to krásné. Je to sice brutální stereotyp a jeden den jak druhý, ale vždycky, když se podívám na tu naši hvězdu, tak si říkám, že to za to prostě stojí. Já si to zpestřuju plaváním, jezděním za kamarádkama a tak...
@luj_89 neni zac ja si tedy zazila blbe porody jedna o mesic drive,druha o dva takze starosti byli ale zvladlo se to🙂 a prevazuji ty lepsi chvile 😉 chapu te jsem stejny tip 😅 ted jsem se bala nastupu do prace a musim rict ze zas super 😀 asi jsem dite stesteny 😵
Protoze obe i pres driveusi narozeni,hodne,spave,nejsou nemocne,ani jsem nekojila obe na um 😉
Ja jsem s detmi doma osm let. Jsou chvile, kdy je to fakt na palici, ale vite co? Jsem za tento cas stastna a uz ted je mi lito, ze za rok mi toto obdobi skonci. S detmi je to sice narocne, ale zaroven pro vas tento zivot pripravi neopakovatelne a krasne okamziky, ktere vse to spatne, kdy si se silami sahnete na dno, smazou.
No, hele, ono třeba u mě to bylo o tom, že jsem si na to musela zvyknout. X let jsem pracovala, pořád v jednom kole, na jednou jsem zůstala doma ze dne na den, v podstatě jako kůl v plotě - nikdo kolem mě děti moc neměl, pokud ano, tak měli úplně jiný režim... Jako dlouho mi trvalo, než jsem si na to zvykla. Teď je Vikimu skoro 6 let, Gabči byly 4 a můžu Ti říct, že teď už jsem schopná říct, že to bylo moc prima období a dost často se mi po tom stýská - taková ta pohodička, nikam moc nemusíš, seš s dětma. Jako užívala jsem si jich moc a moc a užívám pořád. Práce mě taky moc baví a naplňuje.
Mateřství a být na mateřské s prtětem je prostě životní etapa, v podstatě hodně krátné období, které má velmi mnoho do sebe. Jen je tomu třeba přijít na chuť.
A stereotyp to byt nemusi🙂 ja hodne jezdila navstevy,rodina,kamaradky,vylety od mala cestujeme k mori 😉 atd atd
"Jaký si to uděláš, takový to máš." 🙂 Neříkám, že jsem nikdy nebyla unavená, nevyspalá, bez chuti na sex, atd... Ale nebylo to pořád ani dlouhodobě a člověk s tím tak trochu počítá. Přestože jsem svůj život víceméně přizpůsobila prckovi, mateřskou dovolenou jsem si moc užila. Dost mě mrzí, že už je konec a musím si začít hledat práci.
@luj_89 ono málokteré maminka si přizná, že si neumí věci zorganizovat, rozložit čas a pod. Tak aby pak obhájila svůj argument "bordel v bytě, šťastné dítě", tak hořekuje jak je to strašné 😀
To bylo s nadsázkou, snad se nikdo neurazí 🙂
Ne, není to tak strašné. Ano, budou noci, kdy se nevyspíš. Ano budeš se občas cítit pod psa, bude tě válcovat únava a největší fyzický výkon bude mytí zubů. Ale stejně tak budou momenty ohromné radosti, když budeš vidět jak ten malý nespavec roste, jak se na tebe usměje, jak se začnete s partnerem natahovat komu je víc podobný, jak prvně řekne "máma", "táta"...
Podle mě je mateřská o všem, co jsem zmínila. Šťastná ta, která má spavce, dítě typu "kde položíš, tam najdeš". Já se poprvé po dvou letech vyspala až nedávno, když jsme batole vysánkovali do vlastního pokojíku...
Nicméně vařím, peču, peru, uklízím, někdy víc, někdy méně. Manžel hodně pomáhá, i když jsem přes den na něj sama, babičky daleko, takže hlídání 0. Ale dítě je naše, ne moje, podle toho se snažíme chovat 🙂 K tomu máme ještě jedno, ale to už se za dítě moc považovat nedá...
Je dobré nehrát si na superženu, ale někdy si s klidným svědomím přiznat, že něco prostě nedám. Pokud tomu nepodlehneš a nestane se z toho lenost (jooo, znám sousedky, které celé dopoledne kvákají na hřišti a pak si všude stěžují jak nestíhají 😀 ), pak to bude ok. Vyprdni se na kámošky, třeba jim ukážeš, že to jde jinak 😉
Ono kazda to ma jinak..nektere hodne podobne, jako pres kopirak..ale asi takhle-jake si to udelas, takove to mas. Hlavne nelez v internetu a neprocitej, jak si maminky stezuji, jak je to tezke. Jake kdo ma porody atd... Porod-pro nekoho prochazka ruzovou zahradnou, pro nekoho muka... Ja treba premyslim, jak k druhemu zaridit cisar. Jeste ted mi to hybe zluci, co se vse delo. Ale to je kazdeho vec... Jasne, kino a vecere ve dvou si neuzivame, ale zato si jedu kdy chci s kamaradkama na kaficko, zakusek.. S manzelem vyletujeme, prochazky.. Ano nas potkalo to stesti, ze mame hodneho kloucka. Spinka jak belina, nerve, nejeci, vysmaty, proste klidas. Za tech sedm mesicu byl ale vzdy treba jeden den za mesic, kdy mel maly den na zabiti, kdy jsem myslela, ze ho odnesu k sousedum, na palici. Ale to vse proste preslo. Kojeni u nas byl boj...vse blinkal, moc jsem chtela kojit, ale akorat jsem mela jen nervy v kyblu a nakonec jsem se na to vys....a sahla po zavrhovane UM. A jsme v klidu oba dva. Proste jake si to udelate, takove to mate. Vyprdnete se na blogy a pokud dite chcete, vse si udelate k obrazu svemu.
Já to měla tak, že u dcery děs, věčně jsem byla vynervovaná, ve stresu, malá byla a je hrozně divoká, nespala, nejedla, neustále se vztekala a já z toho byla nešťastná a těšila se do práce..Pak jsem neplánovaně otěhotněla a syn je úplný opak, kliďas, spí po obědě, spí v noci, krásně jí, pro mě je to dítě za odměnu 🙂 teď si tu rodičovskou mnohem víc užívám.. Jo a porod u dcery byl pohoda a u syna komplikovaný, tak nevím jestli to taky nemělo nějaký vliv 😅 Babičky ale nehlídají a to hlídání občas bych uvítala 😖
@izzybickerstaff otimismus je pěkná věc 😅 Já razím teorii (vyzkoušenou na vlastní hrb), že mateřství je 90% vopruz a 10% radost. Těch 10% by ten zbytek mělo vyvážit, v praxi to bohužel nefunguje 😀 😀 😀 😀
Ale je to hlavně v hlavě-maminka, která se na dítě těší, to všechno snáší asi líp než maminka, která se s tou svou rolí nějak vnitřně neztotožnila a pořídila si dítě třeba na nátlak partnera nebo okolí.
@mon_88017 tak já jsem chtěla hodně a už delší dobu, tak doufám, že nějaký ty procenta tam budou, protože jinak by to byl o to větší šok 🙂 🙂
kamarádka mi jednou říkala: "všechno, čeho se bojíš, je pravda, ale je to přírodou zařízený tak, že ti to vlastně nebude vadit" 🙂