Změna v chování u tříměsíčního miminka - nenechá se pochovat. Nesetkali jste se s tím?

chichichi.......No my to máme asi týden taky tak,ale s rozdílem,že malá se chová jen u mě!Myslím,že to neni ojedinělé 😉

Jsem ráda, že je to normální ... Už si někdy připadám divně ...
Amatulo, nevíš kdy to asi tak přejde? 🙂 😉 🙂

Tak to máme taky!🙂 Začalo to asi před 14-ti dnima. Úplná histerie 😀, přitom byla zvyklá na lidi od malinka. Jsem zvědavá, kdy se to zlepší🙂

u nas to preslo asi v 8 mesiacoch 😀

ahoj, my to měli taky, přešlo nás to asi v půl roce, ale mě si hlídá furt 😀

Máš miminko podle příruček pro maminy, ted zrovna si uvědomuje, kdo je jeho smečka - a kdo tam "nepatří". Šikulka je to. Nepřijde to u každého dítěte stejně, ale známe to asi všechny🙂))).

Pardon, hysterie 😉 Upsala jsem se 🙂...

ahojte,dievcata
tak to vam nezavidim my to mame prave naopak co som velmi prekvapena nas tomasko sa na kazdeho usmeje ku kazdemu pojde proste je velmi zlaty a ze tomasko bude vzdy usmievavy ako slniecko ale pri viktorke bol pravy opak do 7 mesiacov k nikomu ale potom sa napravilo a mohli sme chodit kde sme len chceli a nemudeli sme utekat z nasvstevy

Říkala jsem si, jestli problém není v tom, že byla zima ... moc návštěv k nám nechodilo ... pořád byl někdo nemocný, tak nechtěli chodit k miminku ... a že si "odvykl" ... myslím to tak, že by k nám někdo měl chodit třeba ob dva dny a ne jednou za týden ... ale asi to tím nebude 😎 ... jak píšete 🙂

Někdy, když jdeme na návštěvu, tak už mám stažený žaludek co zase bude ...

Všichni si na něj těšili, až se narodí a on na ně najednou jen křičí 🙂 🙂 🙂 ... začne se na ně usmívat až tak po hodině, hodině a půl ... pochovat se nenechá ani náhodou ... Při další návštěvě se to zase opakuje ... brečení, okoukávání, zvykání ... chvilku se směje ... potom už je unavený a zase brečí ... no psycho 🙂 🙂 🙂 ....

mari.16: ahojky, tak našemu je 6,5 měsíce a takhle ještě na nikoho nereagoval, dokonce na návštěvě u mýho táty, jsme se nevlezly do výtahu s kočárkem a tak jsem ho dala tátovi podržet viděl ho prvně, táta na nic nečekal hupl do výtahu a ujel mi s ním 5 pater, než jsme vyjeli za nima měli jsme s manžou strach, aby malej neměl šok z cizích lidí a prostředí, když jsme vlezli do bytu, malýho měla na klíně babička, už svlečenýho a malej se smál a byl úplně vpoho, ale každý miminko je jiný a myslím, že každý má období, kdy se cizích lidí krom rodičů trochu bojí, některé dřív jimé později, takže buď vpoho přijde čas, kdy bude Tvůj prcek zase nebojsa 😉

mě to malá občas dělá, když ji ostatní chytnou nějak blbě (nemá ráda, když ji drží jako klasické miminko) potřebuje rozhled. jiank je vymalováno 🙂

Ja som si myslela, že toto sa objavuje až okolo 8. mesiaca ako separačná kríza. No naša slečna tiež raz zareagovala plačom na susedu, keď mala asi 4 mesiace, odvtedy dávam pozor. Keď s k deťom približujú noví ľudia, prihováram sa im a keď ich berú na ruky, robím to tak, aby ma videli a stále na nich hovorím a usmievam sa. Ale ak vidím, že "naťahujú" nedovolím ich "cudzím" zobrať na ruky, až kým si nezvyknú. Zatiaľ to funguje, uvidíme, čo bude neskôr.

baby pripajam sa, moj drobec zas na vsetkych dobre reaguje, na starych rodicov, na doktorku, na cudzich aj na znamych...len na mna zacal byt divny, krici, place jeduje sa, ked sa na neho usmejem, ked ho chytim na ruky sa odtlaca, ked sa mu prihovorim, place.... dokoncaa pol dna musel byt otoceny na boku tak aby ma nevidel, hral sa z rukami a tak bol spokojny, akonahle som sa mu ukazala, tak rev.
Som z toho dost nesvoja, prejde to??? Kedy???

ahoj holky, nase malicka taky nema rada navstevy 😒 kdyz nekdo prijde k nam, tak to jeste jakz takz jde, ale nesmi na ni nikdo sahat, jen z povzdali mluvit a asi tak za hodinku se necha vzit do naruce, ale musi se to udelat opatrne a otocit celem dopredu, at vidi na mamu a moc se nevzdalovat z dohledu 🙂 na moje rodice reaguje kupodivu docela v pohode, uz jsem je "proskolila", vzycky ji daji cas se rozkoukat, takze to hanka celkem zvlada, libi se ji moje mamka, vzdycky se smeju a rikam, ze ma podobny hlas a mala kouka na podobny "ksichtik", jako je mamin 😀 ale rodice od manzela snasi docela spatne ☹ babicka se na ni vzdycky "vrhne" a zacne do ni hustit a mala za 30 vterin udela rohlik a pak strasne rve a neda se ani uklidnit... budeme to asi muset z babickou nejak poresit....

no baby, ako tak kukam, aj u nas to zacalo v troch mesiacoch... asi mame predcasne vyspele dietky 😀
chodime do spolocnosti dost casto, aj k nam chodi vela navstev... a navstevy u nas doma celkom zvladame,uz sme sa naucili, ze treba na nu pomaly... ale ked idem pozriet niekoho my, tak to je des! 😒 akonahle zisti, ze nie je doma, ze nevidi zvonkohry a lustre ako mame doma, tak zacne jacat... aj polhodku takto jaci, potom som jej ani ja nie dobra... ☹ chudatko, zachripnuta je od tolkeho revu, cervene ocka, mokra tvaricka... joooj, chudatko moje... nepomaha ani mliecko co vzdy dovtedy zabralo..
mne je luto aj tych navstev, asi sa musia citit blbo, ze dieta u nich reve... ze su taki strasni 😀
snad to cim skor prejde... ale martina46 ma nepotesila... dufam ze to skor prejde ako v 8 mesiacoch....inak prideme o znamych a zvysok rodiny 😀 😀 😀

U nás je to v poslední době také podobné - příjde návštěva a jakmile se dostane na chování, tak neutišitelný až hysterický pláč. A já do toho vyprávím, jaký je Toníček pohodář a usměvavé dítko, co v noci krásně spinká atd atd..... Těžko mi to někdo věří. 😀 Ale už jsem přišla na to, že to je spíš dáno únavou - už přeci jen nespí tolik přes den a s příchozí návštěvou je taky po spánku 😉 - takže návštěva nenávštěva, jde do hajan a za půl hoďky je to zase "náš Toníček". 😵

mari.16:
aj my sme sa s tým stretli. Deti majú také obdobia...to prejde, neboj sa.
Hlavne, že taký nie je od narodenia, ako moje krstniatko. Dnes má 3 roky a od narodenia neznáša cudzích, ani mňa s manželom, ani babku s dedkom...Má rád len rodičov a sestry, ostatných sa bojí a plače, keď sa mu len prihovorím. Nikdy som si ho nemohla zobrať ani na ruky...teda nielen ja, ani nikto okrem rodičov...akoby mal panický strach z ľudí, neviem, čo mu je...

Ahoj všichni 🙂 ,

jen se chci zeptat jestli už se u vás něco změnilo 🙂 ... u nás se stále brečí a brečí 😒 ... trvá to už měsíc a půl 😉 ...

U nas sa to zacalo tiez ovela neskor, tak do 6 mesiacov sla takmer k hocikomu, kto sa jej zapacil, kym na mna videla, ale potom uz voooobec nie, a nejde doteraz - ma rok. Ked ju chce niekto cudzi zobrat na ruky, spusti strasny rev. Moja skusenost je taka, ze to trva dost dlho. Ale kym som na MD, tak je to v pohode. 🙂

U nás to je taky pořád stejný. Malá se chová ráda jen u nás rodičů 😕 Ale to by mi tak nevadilo, horší, že nemůžeme nikam jet. Jak jsme u babiček, či jinde,tak je půl hoďky klid a jak zaregistruje, že nejsme doma, tak začne divadlo. Ten nejhorší řev, co umí a nedá se utišit 😖 Přitom jsme s ní jezdili na návštěvy už od mala..Taky nám pak nikdo nevěří, že je to zlatý dítě. Doma skoro nebrečí - jen fňuká, když se nudí a uspávání i spaní v noci má vzorný (i když se budí často, tak pak nebrečí a sama usne). Myslíte, že to taky ustane, to s tím ježděním jinam? Já už mám doma ponorku, ale s tím naším křiklounem se bojím někam jet 😖

Lucisko,

my to mámě přesně tak ... někam přijdeme a za chvilku spustí takovej křik, že hodinu těšuju (což se mi většinou stejně nepodaří a když jen tak na chvilku) ... ostatní si myslí, že je klid a že už můžou, přiblíží se a začne to nanovo ... no takže ... hodinu utěšuju a jdeme domů ... v kočárku si usne a doma dělá, že se nic nestalo 😀 ....

taky to nechápu a doufám, že to nebude trvat dlouho, protože bude jaro, budeme víc venku a budeme potkávat víc lidí co budou chtít nakouknout do kočárku a já z toho už teď trnu 😒 ....

četla jsem, že když takhle brečí, že ho mám klidným hlasem utěšovat a dodávat pocit jistotu ... jenže u nás to nějak nefunguje ... zítra jdeme na očkování, tak to zase bude show ... 🙂 🙂 🙂

Tak na to si živě pamatuji. Naše malá má už 7 a půl měsíce, ale kolem třetího úplně stejný obrat. Do té doby ji mohl chovat kdokoliv, byla pohodový miminko. Od třetího se nechala chovat jen maminkou nebo tatínkem. U někoho jiného v náručí pár sekund a řev jako blázen. Někdo koukl do kočárku a opět řev. Chce to čas, netlačit na pilu. V novém prostředí pomalu, ať se rozkoukají. Dospělí to taky přežijí, když nebudou hned hrrr na miminko, prostě do kočárku jen nakouknou z dálky a nebudou chtít hned usměvavý miminko. Ono to časem přejde. Naše Aďa ještě dnes potřebuje čas při návštěvách lidí, které nezná.Po chvilce se rozkouká a je pohoda.

ahojky, u nas zatim taky vse pri starem :( byli jsme u svagrive tak hodinovy rev pred usnutim, jakmile zjistila ze neni doma a chce se ji spat, tak zacala a za hodinku se probrecela do spanku... v nedeli u mych rodicu to same, tentokrat se unavila "uz" za 40 minut :( ale je to hrozne, nepomaha ani chovani, ani mazleni, ani zpivani, utesovani, proste nic, unavi se az tim hroznym krikem :( ale nechci s navstevama prestat, porad tak nejak doufam, ze si pomalicku zvykne. na druhou stranu si zase rikam, jestli ji tim zbytecne netrapim...

Tak jsem si početla a koukám, že opravdu ve 3 měsících už se objevuje strach z cizích. Mám doma to samé, před časem si jí mohl pochovat, kdo chtěl, všechny si se zájmem prohlížela, ale teď se vůbec nenechá pochovat a zrovna včera, než usnula (asi vyčerpáním), prořvala celou návštěvu 😅 a to samé, když příjde někdo k nám. Všem říkám, jaké je to hodné, usměvavé miminko, které moc nepláče 😀
U nás zatím pomáhá, když je v kočárku. Já jezdím sem, tam, houpu, tak jedině snese zájem cizích. Nebo si jí holt návštěva nesmí všímat, každopádně já u ní musím být nonstop. Ještě manžel aspoň uvaří to kafe 😀

Ahojky, jak tak koukám, taky procházíme "krizí". Malý sice zatím jde skoro ke každému, ale od 3.měsíců je to pěkný protiva. Nechce ležet v postýlce, pást koníčky ... prostě nic. Jen by se choval, pozoroval apod. Nejvíc mě štve, že když je u mě, tak "kňochtá" a natahuje se k prsu i když nemá hlad. Prostě si chce jen požužlat. Copak jsem nějaký dudlík? Už měsíc a půl usínáme večer u prsa nebo přes den uvozíme v kočárku, jinak bychom se asi prorvali. Vzteká se (úplně jiný mimi než do 3.měsíců). Pochovat ho může zatím každý, ale nesmí mě vidět. Taky mě docela mrzí, že nechce k babičce a ona mě pak obviňuje, že je rozmazlený apod. Když ho vezme, vydrží pár minut a okamžitě krabice a řev. Stává se z něho mamák. Jde to odnaučit nebo je rozmazlený?Snažím se nerozmazlovat ale ...

ahojte, my sme mali to isté-tak od 2,5 mesiaca, ale teraz začal 6ty m. a už sa nebojí, mali sme aj rodinnú oslavu a precestoval cez 30 párov rúk a ani nepípol- tak dúfam, že mu to vydrží. 😉

no to normalne kukam.ja malho možem dat hoci komu ,ludom ktorych ešte ani nevidel.a on čuši,dokonca možem povedat že ak mame navštevu alebo je navšteva u nas je to uplne ine dieta.nemrnči,neškreči ani nepipne.pekne pozera a sleduje.usmieva sa.kolko razy by som si želala nech už začne plačkat a on nič.a čo ma vie najviac najedovat je to že ked ho mam ja na rukach tak sa uspat ani neda .len sa jeduje že chce spat a ked je u cudzich tak sa začne normalne ukladat na ramene a bol by schopny ešte aj zaspat. 😅
samozrejme že ine je ked sa zobudi to potrebuje vidiet znamu tvar,to by plačkal ale inak nie.

zuza.m
to ti závidím. Ja som mala takých príveskov. Bez mňa ani na krok. Do 3 mesiacov to šlo. Potom začal rozoznávať tváre a hotovo. Ak ma nevidí je zle.

jmalko,
vobec nieje rozmaznaný. Jednoducho už rozozná známe tváre. Babičku pošli niekam. Moj najmladší vydrží len pri dedkovi- mojom otcovi. Vieš si predstaviť ako to štve moju mamu. Našťastie sestra má rovnako staré bábo a ten si to vymenil. Babku áno - dedka nie.

martao: Dík za podporu 🙂 Taky máme v rodině víc dětí. Ještě má skorobratrance, tomu je 10.měsíců, to víš stále ho s ním porovnávají. Ten už uměl, to a pak zase to ... naštěstí z tohoto porovnání vychází synek většinou líp 🙂, ale nesnáším to. Každé dítě je přece originál a nedá se porovnávat podle toho jak si kdo nalajnoval. Babča taky s oblibou malého porovnává s maželem a to je potom ... on už v 6.týdnech jedl jahodu, v půl roce měl 12 kg apod. Synek je mít prostě nebude, dřív mě to hrozně štvalo, ale teď to házím za hlavu a směju se tomu 😀 Ale řekla bych, že takového jednání není jen u nás, nebo jo? 😀